My Jan Srsa sladowník purgmistr, Jira Mrdal, Šimon z domu Krskowa, Mikuláš Práwo, Jakub Ladewský, Wáclaw Cwoček pekař, Křížek z konského trhu, Adam z konského trhu, Jan hwězdář, Jan Lizna, Mikuláš řezník, Mikuláš postřihač, Ondráček koželuh, Jakub Bielý, Tima z konského trhu, Mika řezník z Chudowic a Kliment šwec, konšelé přísežní Nowého města Pražského, wyznáwáme zewně tiemto zápisem přede wšemi, ktož jej uzřie aneb čtúce slyšeti budú, že když sú se dály mnohé nesnáze, swárowé i weliká záštie mezi súsedy a obcí našeho Nowého města Pražského o listy na platy aneb na úroky domuow, městišť, zahrad, winic, krámuow masných i jiných kterýchkoliwěk, wyhní, hutí, mlýnuow w uohradě w našem Nowém městě Pražském, kteréžto listy naši někteří súsedě, lidé swětští i duchowní, hosté i domácí, jměli na jiných súsedech a na jich domiech, městištích, winicech, zahradách, krámiech, hutech, wyhních a mlýnech, a to w uohradě městské, jakož již tuto psáno stojí: tehda dwě raddě, kteréž před námi dwě celé létě na úřadě konšelském seděle, a my čtyři měsiece po nich sediece, mnoho a častokrát sme na welikú obec i na starší podáwali, co a kterakbychom s takowými listy na platy činiti jměli; a obec weliká i starší nám zase porúčeli, přikazowali, až i konečně weliká obec nám přísně přikázala, abychom biřicowým hlasem kázali wolati po wšem našem Nowém městě Pražském trhowé dni i jiné, kdež najwětší stok lidu a množstwie býwá, jednú, druhé, třetie a čtwrté přes práwo, a to každá radda w těch dwů letú tak hlasem biřicowým wolati přikazowala, a my již za swé raddy také sme wolati přikazowali, ktožkoliwěk, buďto swětský neb duchowni, host neb domácí, takowé listy na platy jmělby nebo jměli, aby je kladli w raddě na práwo pod lhuotů a pod příročím prwým, druhým, třetím i čtwrtým měsiecích přes práwo, potom we dwú prwních nedělí, druhú, třetí i čtwrtů dwů neděli, a potom do třetieho dne a potom do západu slunečného také jednú, druhé, třetie i čtwrté přes práwo, a že každému k těm a k takowým listóm má se sprawedliwé státi wedle dáwnie zpráwy a naučenie mistrów, kněží i kazateluow našich z zákona božieho a wedle dáwného nálezu a častého obce našie weliké, tak ktožbykoliwěk takowé listy nedoplacené neb nedobrané byl položil w raddě, ty každému takowému jměly doplaceny býti wedle těch dwů i našie třetie radd rozkázánie a wyřčenie aneb dobrowolného přátelského umluwenie; ale listowé přebraní aneb přeplacení po tak častém ohlašowání dwů radd swrchupsaných a našie třetie nejměli sú žádné moci ani práwa kterého po wšecky budúcie časy. Protož my purgmistr a konšelé swrchupsaní z toho častého, hodného a sprawedliwého weliké obce našie přikázánie wšecky takowé listy a platy splacené nebo nedoplacené, přebrané nebo nedobrané, po tak širokém příročí a prostranné lhuotě odwolali sme, zkazili sme, zrušili sme i umořili sme napřed boží mocí, weliké obce mocí, swú moci a zápisu tohoto a ortele mocí, kazíme, odwoláwáme, rušíme a konečně umořujeme neb mrtwíme po wšecky budúcé časy, kromě těch listów, kteříž jsú w registra wepsáni; neb ti listowé a takowí jsú okazowáni i kladeni před raddů dřéwe lhuoty a příročí swrchupsaného, i moc a práwo jim těma dwěma raddoma i námi nenie odeřčena ani odjata. Dále také z té moci wypowiedáme a mocně přikazujem, aby ižádný, buď swětský nebo duchowní, host aneb domácí, o ty a takowé listy se nesúdil, o ně neubrmanil ani o ně stál, tajně ani zjewně, sobě ku pomoci a obci a súseduom ke škodě. Pakliby ktokoliwěk ty listy u sebe zadržowal a zachowáwal, buďto přebrané neb nedobrané, splacené nebo nedoplacené, a u kohoby shledány byly skutečnè, aneb co proti zápisu tomuto a orteli mluwil, wedl nebo odpieral, a to naň byloby řádně dowedeno a hodně wedle práwa našeho města: každý ten má býti s hrdlem i statkem na panské milosti, a ti listowé tak shledaní a optaní wždy mají rušeni, řezáni a kaženi býti konšely nynějšími i wšemi jich náměstky budůcími. Naposledy wše z moci nahořepsané wypowiedáme a přísně přikazujem, aby ižádný, buď swětský nebo duchowní, host neb domácí, domuow, městišť, zahrad, winnic, mlýnuow, masných krámuow i jiných kterýchkoliwěk, wyhní, hutí w uohradě našeho Nowého města Pražského w takowé platy a úroky neprodáwal ani kupowal, ani listów takowých na platy znowa na se činil k uobtiežení a zawedení města i obce takowými platy aneb úroky, jakžto i dřéwe, po wšecky časy budúcie a pod pokutů také statku i hrdla, jakož nahoře stojí psáno. A když umluwa sě o ně stane, ti takowi listowé mají řezáni a rušeni býti. Actum feria secunda die S. Augustini, anno domini MCCCC tricesimo. Publicarunt judicio 1, II, III, IIII.