Já Jan Pardus z Hrádku, seděním na Richmburce, prawý jistec wěcí dolepsaných, wyznáwám tiemto listem sjewně a obecně předewšemi ktož jej uzřie, čísti neb čtúc slyšeti budú, že sem mocně přišel a mocú tohoto listu přicházím o wšeckerna záštie, ústrky, nechuti, kyselosti i nesnáze, kteréž sú sě staly, wznikly anebo kterakžkoli přihodily mezi mnú a úředníky mými i služebníky, knězem Bedřichem a Petrem Polákem na Otmochowě, Němčím a Wrbně od osazenie těch zámków s jedné, a mezi oswiecenými, urozenými, statečnými, slowútnými i opatrnými pány, rytieři, panošemi i městy, knězem Kunradem z božie milosti biskupem Wratislawským, kniežetem w Slezí, knězem Bernhardem z Opolé, knězem Ludwíkem Březským a knězem Ludwíkem Lobinským, s múdrými a opatrnými purkmistrem a radcemi města Wratislawě, s zemany i s jinými městy k témuž městu Wratislawi příslušejícími et cetera s strany druhé, na urozeného pána, pana Alše z Rismburka, seděním na Wřešťowě, zpráwci králowstwí Českého et cetera o zámky předepsané, i o wšeckerny naše wězně s obú stranú, i o wšecky wěci již položené; slibuje mocně jeho poslušenstwie sic rozkázanie i wýpowědi podniknúti, učiniti, zdržeti i w celosti beze wšeho umenšenie i wšelikterakého ústrku i zlé lsti bez přerušenie zachowati, a to pod základem wysokým mé cti a wiery.

A my Jan Weselík z Chlumu, Petr řečený Ples z Slúpna, Jindřich Cihlhem z Mičic ?, Markwart Trhlík z Mezilesie hauptman na Kladště, Wáclaw z Mačowic, Otík z Lozy, Mikuláš z Omnic hauptman na Frankstaině, Jan z Břežan, Mikuláš Buchowec z Buchowa, rukojmě jeho s ním a zaň slibujemy naší dobrú čistú a křesťanskú wěrú, že ty wšeckerny wěci, rozkázanie i wýpowědi wšecky, i každá z nich zwláště, předepsaným panem Alšem učiněné a wypowěděné aneb učiněná a wypowěděná úplně a w celosti, beze wšeho umenšenie a přerušenie, učiněny, zdržány a zachowány budú aneb bude.

A přihodiloliby sě, jehož bože rač ostřieci, žeby rozkázanie, wýpowědi i wyrčenie častojmenowaným panem Alšem učiněné a wypowěděné wšecky, aneb jedna kterákoli z nich, w čemby byly aneb byla přestúpena aneb přestúpeny, nezachowána aneb nezachowány, a to týmž panem Alšem na nás bylo seznáno podlé swědomie řádného, kteréžby pan Aleš swrchupsaný přijal: tehdy já swrchupsaný jistec znám, že sem propadl swrchupsaný základ wěřiteli našemu nadepsanému, a my rukojmě swrchupsaní deset tisíc kop grošów dobrých střiebrných rázu Pražského a čísla českého, polowici ku panem Alšowi zpráwci, a k stranám polowici, beze wšeho na nás seznáwanie dalšieho. Kterýžto již jmenowaný základ mámy i slibujem plniti hotowými penězi od seznánie páně Alšowa w šesti neděléch pořád počítajíc. A paklibychom toho neučinili a peněz již jmenowaných na miestě nám od wěřitele našeho ukázaném nepoložili: tehdy my rukojmě, osm nás kteříž napomanuti budem od wěřitele našeho listem neb poslem aneb z ust jmenem jeho, jeden druhého nečekaje, ani sě druh druhým wymlúwaje, mámy i slibujem wlehnúti w prawé a obyčejné leženie — do měst Wratislawě, do Swídnic, do Nisy, z těch tří měst do jednoho we ctnú hospodu et cetera. Následuje formule o wležení obyčejná. — A toho wšeho na swědomie, pro lepší jistotu a potwrzenie, jistec i my rukojmě nadepsaní pečeti naše přirozené s naším čistým wědomím a dobrú wolú i s přiznáním k tomuto listu sme přiwěsili. Jenž jest dán a psán léta po narozenie syna božieho tisícého čtyřstého třidcátého čtwrtého, w pondělí den swaté Lucie.