Já Oldrzich z Crasselowa vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej čísti nebo čtúc slyšeti budú, že já s dobrým rozmyslem i svých přátel radú, a zvláště pro tyto neřády a búře, kteréž sě v této zemi dějí, protože ke dskám zemským přístup býti nemož, před urozenými pány, panem Wáczlawem z Michalowicz seděním na Strakoniczích, panem Mikulássem z Lantsstajna seděním na Strzielle, a před slovutnými panošemi Janem Koczem z Dobrsse, Wintierzem Koczem odtudž z Dobrsse a před Przibíkem z Cothúnie, tedáž purkrabí na Strakoniczích, i před jinými mnoho dobrými lidmi učinil sem i činím mocí listu tohoto, když by mne Pán Buoh neuchoval, mocné poručníky dětí svých, a to tak úplně, jako bych osobně před úředníky desk někdy pražskými stál, slovutné panoše Oldrzicha Koczku z Miloniewicz seděním v Družeticzích a Jirzíka k němu přidávám, syna Jindrzichowa z Drachowa, jim věrně, jako dobrým a věrným přátelóm dietky své poručeje. A též jim, když by řádové v zemi šly, kteréhož by řádu v takových věcech páni rytieřští lidé požívali, mám i chci utvrditi i zapsati tiem řádem, kterýž vyzdvižen bude. A tomu na svědomie pečeť svú sem přivěsiti kázal svú dobrú vólí a pro dalšie svědomie prosil sem urozených pánov i panoší svrchu psaných, že své pečeti jsú podle mne přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán v Strakoniczích léta od narozenie Syna Božieho tsícého čtyřstého a třidcátého prvnieho, ten pátek po neděli provodní.