Já, kněz Lucass, farář z Budkowa, i svými budúcími, faráři také z Budkowa, vyznávám tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúc slyšeti budú, tak jakož jest mně i mým budúcím farářóm tu v Budkowie dlužen slovutný panošě Jan z Upolniessicz svými bratry i svými erby šestdesát kop groší dobrých stříbrných prazskeho rázu a morawskeho čísla, za každú kopu šestdesát groší počítajíc, k tomu kostelu v Budkowie, a to mně knězi Lucassowi i po mně budúcím farářóm tu v Budkowie svrchupsaný Jan i svými erby slibuje a má dáti těch šestdesát kop. A také dále slibují mně i po mně budúcím farářóm tu v Budkowie Jan svrchupsaný i svými erby, jestliže mi nebude plniti aneb mým náměstkóm těch šestdesáti kop, jakož to svědčí kostelu budkowskemu, tehdy svrchupsaný Jan i svými erby má mně i po mně budúcím farářóm tu v Budkowie vydávati šest kop groší z komory rozdílně najto roky najprv na svatého Gyrzie tři kopy a na svatý Waczlaw tři a to mi slibují svrchupsaní i mým budúcím farářóm k tomu kostelu do Budkowa ty úroky plniti na ty časy, jako svrchu psáno stojí, beze všeho poničení hotovými penězi tak, jakož svrchu psáno stojí. Pakli by sě zdálo svrchupsaným Janowi i jeho erbóm a jestliže by mně aneb po mně budúcím farářóm tu z Budkowa nechtěl vydávati toho úroka tak, jakož svrchu psáno stojí, tehdy mají a slibují ti svrchupsaní Jan i svými erby těch šest kop platu groší kúpiti na lidech usedlých a na platných a na svobodných dědinách a tak, aby má vóle anebo po mně budúcích farářův tu v Budkowie k tomu byla. A tu, ktež svrchupsaný Jan nebo jeho erbi kúpí s naším přivolením, tu já svrchupsaný kněz Lucass, v ty časy farář budkowsky, i po mně budúcí faráři tu v Budkowie mám i mají vybírati, tak jakož svrchu psáno stojí, těch šest kop rozdílně čistého platu peněžitého a což zbude víc na těch lidech mimo těch šest kop, jakož svrchu psáno stojí, ktež by mne i mé budúcí svrchupsaní převedli na platné lidi, tu sobě svrchupsaný Jan i jeho erbi zůstavuje panství, vinny i všeckny jiné požitky mimo těch šest kop, jakož svrchu psáno stojí, než najprv, aby mně s těch lidí, na kteréž budu převeden, vyšlo od svrchupsaného Janna i od jeho erbův i mým budúcím farářóm u toho kostela těch šest kop platu, jakož svrchu psáno stojí. A ten plat já, kněz Lucass, farář z Budkowa, i moji budúcí, faráři tu v Budkowie, béřeme od svrchupsaných za jejich předší dušě i také za jejich k tomu kostelu, i také za potctivého kněze Miculassie duši, někdy tu řečeného faráře v Budkowie. A já kněz Lucass i po mně budúcí faráři tu v Budkowie máme činiti tyto služby důlepsané bez obmeškánie pod pokutami důlepsanými. Pak jestliže bych já, kněz Lucass, anebo po mně budúcí farář těch služeb nemohli u kostela v Budkowie činiti, ale slibuji já i po mně budúcí farářové tu v Budkowie ty služby důlepsané za ty dušě, jako svrchu psáno stojí, činiti v Gemniczi aneb u jiných kostelův tu, ktež jsú dobří křesťané, a to s vědomím svrchupsaných. A za ty duše já kněz Lucass i po mně budúcí faráři tu v Budkowie máme tyto služby činiti důlepsané za ty dušě svrchupsané: najprv že já, kněz Lucass, i po mně budúcí farářové tu v Budkowie povinovat jsem a budu chovati potctivého kaplana a ten kaplan má slúžiti dvě mši v tém dni zádušní a třetí od svaté Barbori také ten týden. A jestliže by kaplan mój anebo mých budúcích farářův tu v Budkowie zmeškal kterú mši z těch tří v tom témdni, tehdy za každú mši má jemu sraženo býti půl groší na caplanově mzdě. A také já, kněz Lucass, i po mně budúcí farářové tu v Budkowie máme činiti za ten plat svrchupsaný, kterýž jest kostelu dán za dušě svrchupsané i za jejich také na den jejich smrti svrchupsaných službu jednu učiniti v roce vigiljí s devíti leccími cele zpívané a nazajtří deset mší, jednu zpívanú a devět čtených, máme činiti a své vlastní svíce k těm službám já i po mně budúcí farářové máme dáti. A také já i po mně budúcí faráři máme na ty časy ztravu dáti těm kněžím, kteříž ty mšě slúžiti budú. A jestliže bych já aneb po mně budúcí faráři a neboli kaplan mój které služby s těchto svrchupsaných zmeškali, tehdy já i po mně budúcí faráři propadneme dvě libřie vosku dědicóm toho platu poddánie. Pak-li bych já, kněz Lukass, aneb po mně budúcí farářové tu v Budkowie netbalstvím dále ty služby zmeškali a nečinili jich tu v Budkowye, tehdy já kněz Lucass farář i po mně budúcí faráři jsme vinovati svrchupsaným dědicóm úroka nebrati od nich nebo od těch lidí, na kterýchž by nám byl svrchupsaný plat náš od našich dědicův ukázán, dokud bychme já i moji budúcí těch služeb zasě svrchupsaných neučinili změškaných s dobrým svědomím a jich vědomím. A také my těch služeb zmeškati nemáme žádnú věcí, než aby sě dáli na ten den svrchupsaný ode mne a od mých budúcích farářův. A kdy ty služby zmeškané, jestliže bychme je zmeškali, dokonáme za ty duše, jako svrchu psáno stojí, tehdy mně i po mně budúcím farářóm plat zasě má propuščen býti. A také Jan svrchupsaný i po něm budúcí, jestliže nás převedú na které lidi s sebe, těch šest kop platu, mají těch lidí obránce věrný býti jakžto svých vlastních věrně a beze lsti. A také takú úmluvu, když já anebo moji budúcí faráři sedí tu v Budkowie a pokoj v zemi bude, tehdy já i po mně budúcí faráři máme chovati tu caplana ve dvořě a máme jemu ztravu dáti, jakož na kněze slušie, a dvě kopě k tomu mimo ztravu. Pak-li by nebyl pokoj v Morawie, jehož Buoh nedaj, a já aneb moji budúcí nemohli těch služeb u kostela v Budkowie činiti, ale máme to všickno činiti, což svrchu psáno stojí, v městě Gemniczy, a máme také caplana tu v Gemniczi sjednati, aby sě ty služby svrchupsané díly za ty dušě, jakož svrchupsáno stojí, a to s jich vědomím. A to já kněz Lucass farář i po mně budúcí faráři slibujeme to všeckno, což svrchupsáno stojí, ctně zdržěti pod tú pokutú, jakož svrchu psáno stojí. A toho pro lepší svědomí svú jsem vlastní pečet přivěsil k tomuto listu a připrosil jsem poctivých kněží kněze Miculassye, faráře s Piltmperku vedle Znoyma, a kněze Mikulassie Smolika, faráře z Prosczymierzricz, a kněze Waczlawa, faráře z Stareho Hobzie, kněze Marczyna, děkana a faráře z Massowicz, a slovutných panoší Sigmunda z Plawcze a Cristoffora z Racziborzicz, že jsú vedle mne své pečeti přivěsili k tomuto listu jim bez škody. Jenž jest dán v Znoymie, ten pondělí před svatú Marzi Magdalenu léta od narození syna Božího tisícího čtyristého třidcátého druhého.