My kněz Petr z boží milosti toho času probošt, Anna přewora, Anna subpřewora, Markaréta kantrix i wešken konvent kláštera Chotěšowského a zákona Premonstratenského: wyznáwáme tímto listem i swědčíme před každým žiwým člowěkem, kdož tento list uzří anebo čtůce slyšeti budú, že jsme dlužni za nejjasnější kníže a krále, Sigmunda Římského, Uherského, Českého etc. krále, pána našeho milostiwého, prawého a jistého dluhu tři sta kop a patnácte kop gr. dobrých stříbrných rázu starého Pražského miery České na tom listu, kterýž jest pan Jan Hanowec dobré paměti prodal urozenému Zdeňkowi z Drštky, purkrabi na Teyně Horšowském za tisíc kop gr., w kterémžto dluhu nyní jmenowaném zapsali jsme, i sstúpili jsme a mocí listu tohoto zapisujem a sstupujem s naší dobrú wolí zboží kláštera našeho swrchupsaného, zejména Kotowice wes wšecku s platy, s poplatky, s kmety, se dwory kmetskými, s dědinami oranými, i s tú se wši zwolí, i se wším plným panstwím, i se wšemi swobodami, což k té wsi přísluší, w těch mezech a hranicech, jakož ta wes jest wysazena od starodáwna, tu sobě ani swým budaucím na tom na wšem nic nepozůstawujíc, urozenému panoši Janowi z Bukowa řečenému Múchek i tomu každému, kdož by tento list jměl s jeho dobrau wolí. Kteréžto zboží swrchupsané jmají wěřící naši tiem wlásti i jeho požíwati, jakž se jim bude zdáti, jakožto swého wlastního dědictwí bez překážky naší a práwa duchowního a swětského, dokudž bychom swrchupsaných peněz, totižto tři sta kop gr. a patnácte kop gr. nedali a nesplnili wěřícím našim nadepsaným. Pakli bychom my neb kdož koliwěk, kterakž koliwek na to swrchupsané zboží sáhl kterým koliwek práwem, buďto swětským nebo duchowních práwem, to my swrchupsaný kněz probošt i wešken konvent i naši budaucí slibujeme naší dobrú wolí, křesťanskú wěrú, rukú společnú a nerozdílnau, swrchupsaným wěřícím našim to wšecko zboží swrchupsané očistiti a oswoboditi, a to beze wší škody wěřících našich swrchupsaných; a wšak takowé škody jmají býti, ježtoby wěřící naši práwem bez zmatku pokázali. Pakli bychom toho wšeho nezdrželi, což swrchu psáno stojí, (pane bože zachowej): tehdy my často jmenowaný kněz probošt i wešken konvent i naši budaucí dáwáme tímto listem plnú moc i práwo, aby toho ke wšemu našemu zboží mowitému i nemowitému, kteréž jmáme nebo jmíti budem, wěřící naši často jmenowaní hleděli, i k našim lidem úročným, a naše lidi i našich budaucích budú jmiti plné práwo tímto listem stawowati, jim zajímati i bráti po městech králowých, panských i duchowních w České zemi i wžde jinde. A to což wezmú nebo stawí wěřící naši swrchupsaní, to nám jmají sraziti na swých škodách, a tak dlúho mají stawowati, zajímati i bráti, tak jakož wýše psáno stojí, dokowadž bychom my swrchupsaní kněz probošt i wešken konvent i naši budaucí toho wšeho neučinili, což swrchu psáno stojí. A kdož koliwěk tento list bude míti s našich wěřících dobrú wolí a dobrým swědomím, ten jmá i jmíti bude wšechna práwa, jakožto oni sami, k tomu ke wšemu, což swrchu psáno stojí. A toho wšeho na potwrzení, pewnost i jistotu další my kněz Petr probošt i wešken konvent swrchupsaný pečeti naše wlastní s naším wědomím i přiznáním, naší dobrú wolí napřed k tomuto listu jsme přiwěsili, a pro další swědomí prosili jsme urozených pánuow i panoší Zdeňka Drštky, purkrabí na Týně Horšowském, času toho poručníka od Králowy Milosti našemu klášteru Chotěšowskému wydaného i poručeného, pána pana Hynka z Šwamberka, Lwíka z Jiwian, purkrabí na Přimdě, Jindřicha z Sedlce řečeného Šwajda, purkrabí na Radyni, múdrých a opatrných purkmistra a konšelůw města Nowého Plzně, že jsú swé pečeti wlastní wedle našich na swědomí k tomuto listu přiwěsili, bez jich škody. Jenž jest dán a psán léta od narození syna božího tisícého čtyřstého třicátého prwního, ten pátek před S. Martinem.