Purkmistr a konšelé Starého Města pražského (purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského) vyhlašují nález ve sporu mezi 1. bratry Stachem (Stachem) a Pabšem (Pabšem bratřími), syny Haška z Brna (syny Haškovými ze Brna), a 2. jejich strýcem Michalem (Michalem, strýcem jich) o pozůstalost jejich bratra Tomáše (o dědictvie Tómy, bratra jich vlastnieho) v Tursku (v Turště položeném). Poté vyslechnutí obou dotčených stran a konšelů i obce vsi Turska (konšely a obecnie z svrchupsané vsi Turska), kteří vyznali, že Tomáš koupil sporné majekty sobě, svým bratrům, jejich dědicům a nástupcům sobě, bratroma svýma svrchupsanýma i jich dědicóm a budúcím
, a na potvrzení tohoto obchodu dle práva a obyčeje daroval vsi džber vína džber
, přiděluje mocně přiřkli sme a přisúdili
staroměstská rada pozůstalé zboží, na kterém se uvázal Michal, bratrům Stachovi a Pabšovi. Ustanovuje zároveň dva konšele a čtyři zástupce obce dva konšely z též vsi a čtyřie obecnie
bez příbuzenských vztahů k dotčeným stranám k odhadu uvedeného majetku a následně k jeho předání zmíněným bratrům. Uvedení bratři mají vyplatit Michalovi 15 ½ kop grošů puol šestnádctý kopy gr.
, které Michal vydal jejich nevěstám nevěstě jich
za věno z dotčeného statku. Dále staroměstská rada nařizuje dotčeným stranám více se kvůli uvedené pozůstalosti nesoudit a neškodit si pod pokutou 50 kop grošů pod padesáti kopami grošóv jménom pokuty
, kterou by po polovině odvedli staroměstské radě a svému pánu, tedy špitálu kláštera křižovníků s červenou hvězdou vedle mostu (na pána jich z špitála).
My purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského všěm tiemto zápisem oznamujíce na vědomie dáváme: Tak jakož jest pře a róznice byla mezi Stachem a Pabšem bratřími, syny Haškovými ze Brna, z jedné a Michalem, strýcem jich, z strany druhé o dědictvie Tómy, bratra jich vlastnieho, v Turště položeném; i my páni svrchupsaní slyševšie žaloby i odpory obú stran svrchupsaných; k tomu také vyslyševše svědomie od obojie strany již jmenované provedené, a zvláště konšely a obecnie z svrchupsané vsi Turska, kteřížto vyznali jsú, kterak svrchupsaný Tóma, bratr jich, to zbožie kúpil jest sobě, bratroma svýma svrchupsanýma i jich dědicóm a budúcím, a na to památné džber vedlé práva a obyčeje též vsi dal jesti, a tu jistú při i také svědomie pilně, bedlivě a dobře převáživše i vyřkli sme a ortelem naším dokonalým nálezše vypověděli:
Najprvé a především to jisté zbožie neb dědictvie i se všemi nábytky a věcmi v kteréž sě jesti po smrti Tomáška týž Michal uvázal, častopsaným Stachovi a Pabšovi bratřím mocně přiřkli sme a přisúdili k jmění, k držení a k dědičnému požívání s tiem se vším právem, jakož jest je svrchupsaný Tóma, bratr jich, měl, držal a jím vládl, tak, aby oni mohli s nimi učiniti, jakožto s svým vlastním a dědičným zbožím, což sě jim najpodobnějie bude zdáti bez překážky svrchupsaného Michala i všech jiných lidí. Kteréžto nábytky i to všechno, več jesti vstúpil svrchupsaný Michal po smrti Tómově, dva konšely z též vsi a čtyřie obecnie, ježto by žádnému z nich v příbuzenství nebyli, mají bez prodlévánie vedle dobrého uptánie odhodnúti a jakož odhodnú, tak má odstúpiti. S tiemto dalším přidáním, žě svrchujmenovaní Stach a Pabeš bratřie mají témuž Michalovi puol šestnádctý kopy gr. vydati, kterýchž jest on vydal za věno nevěstě jich z téhož statku na též roky, jakož jesti on jí ty penieze plnil. A ty roky také mezi nimi svrchupsaní konšelé a obecní mají ohledati. Než jiné všechny věci, nelibosti, svárové a róznice mají mezi svrchupsanými stranóma z vobú stranú pominúti a jich sobě věčně nemají zpomínati a zdvíhati, i žádnú měrú pod padesáti kopami grošóv jménom pokuty, kteréžto pokuty polovice má jíti na nás svrchupsané konšely a druhá polovice na pána jich z špitála, kterýž jimi vládně neb v tu chvíli vládnúti bude. Actum pleno in consilio sabbato ante Bartholomei anno etc. XXXII° Cruce thorifice, pro tunc magistro civium.