Před Bohem milým i před vámi vyznávám i osvědčuji, že těmito žalobami kněze Jakuba Betlemského i s pomocníky jeho nemiením k bezživotí anebo k újmě kterého úda ne jich těla přivésti: ale míním jim jich zlosti před hnutí k pravému pokání před Bohem i před věrnú obcí, jakožto toho máme žádati. Tyto jsú viny Jakúbkovy, Příbramovy, Englišovy, Martinovy Wolyni, Křištanovy, Prokopa Plzeňského, Martina Pražského, Kardinálovy, Rokycanovy a jiných všech jim pomocníkuov, kněží i žákuov. Nejprvé: že přes tento celý rok trápili sú věrné panny a vdovy i manželky, kněží věrné i súsedy sužujíce, hanějíce a lživě pikartujíce, až sú druhé věrné bratry zpikartovavše i k smrti přivedli. Item, kdožkolivěk byli sú dobří a věrní zprávci a úředníci a súdci a hajtmanové ustaveni, tehdá Jakúbek, kněz Betlemský, i s jinými spáti nemohli, sem i tam běhajíce, radiece se, kterak by je z úřadu strčili, a strčíce věrné, i nešlechetné zrádce zákona Božieho i věrných vsazovali. A to sú tak dlúho vedli, až sú věrným bratróm z světa pomohli. A Buoh vie, co sú učiniti mienili, anebo co ještě mieni. Item řekl i s jinými u veliké obci, a to v knihy kázal zapsati: ktobykolivěk kněží Táborské zastával, aby bylo k jeho statku i k hrdlu hledieno! A tak odsúzenie nad mnohými věrnými učinil. Item proti dobrým súdcóm a věrným zprávcóm města popudil nešlechetných zrádcí zákona Božieho i věrných lidí. A na tom dosti neměl, i jal se s procesí mocně rathúzu a pečeti dobývati. Item dřéve s svrchu psanými pomocníky skoval list lživý a falešný a lstivý na potupu zákona Božieho i věrných. A ten list chválil jest a velebil v svých kázáních, i s svými kazateli tvrdil a řekl jest i s jinými, že ktobykolivěk proti tomu listu mluvil, my chcem jeho hájiti, neb jest z zákona Božieho ten list potvrzený. A když se jest svaté paměti kněz Jan a kněz Prokop Táborský tomu listu zprotivili, řkúce, ten list jest lživý, lstivý v mnohých artikuléch a škodlivý zákonu Božiehmu i věrným, a že má opraven býti: tehda oni s Příbramem a s jinými smáli sú se tomu a polepšiti nechtěli, až sú i meč krvavý tiem listem na hrdlo věrných přivedli. Item v tu sobotu před jich stětím žaloval před těmi zrádnými konšely na rathúze na kněží Nového Města, řka, že činie rozdiel v lidu a k búřem káží; a to řekl těm krvavým súdcóm: „Ó, ste přieliš vlažní a nedbanliví. Přičiňte pilnost, abyste to stavili.“ A tudy jich popudil na nevinné. Item řekl knězi Janovi svaté paměti: „Ty jsi vinen všemi těmi búřemi a tiemto všiem krveprolitiem; a zavedl si českú a moravskú zemi“. Item buďte všickni kněží svoláni, kteří se kněze Jakuba Betlemského přidrží, a buďte otázáni, co oni o smrti těchto bratří smýšlí. Item buďte otázáni, proč o smrti těchto věrných bratruov mlčie, a proč jich nevinné smrti nepotvrzují věrných křesťanuov k stálosti a opatrnosti, aby se opatrovali, vidúce tyto zrady. Čili jsú oni jich smrtí vinni? A buď jim před oči předloženo, kterak jsú v tu chvíli ústa otevřeli, když sú nevěrného zrádce Sádlo stěli, aneb když sú nevěrné zrádce na rathúz vsázeli. Item spravedlivost Boží žádá, aby ten súd na kněze Jakuba Betlemského i na jeho spomocníky spadl, kterýž jest on s svými pomocníky na věrné vydal, aby nižádný kněz v zlém domnění a kněz krvavý neměl svobody v slúžení ani v kázání, leč by se prvé před obcí vyčistil a zjevné pokání činil. A žeť on s svými pomocníky jest kněz v zlém domnění a krvavý, protož aby neslúžil ani kázal i s jinými svými, leč se z toho vyvede a zjevné pokánie učiní. Tieží vás, milá obci, kněz Jan svaté paměti a ti bratří, kteříž s ním stínáni, byli-liť jsú Pánu Bohu a vám věrní a pomocní ve všech pravdách poznalých, od počátku až do smrti?