Česká delegace (dominorum Bohemorum) se táže před císařem Zikmundem (ad D. Imprem) auditora Jana Palomara (D. Auditor Joh. de Polomar), zda po uzavření jednoty a míru mezi koncilem v Basileji (cum concilio Basileensi) a pány a obcemi Českého království (per dominos ac communitates de regno Boemiæ) a Markrabství moravského (marchionatu Moraviæ), budou, plebáni a kněží (plebani et sacerdotes), kteří odmítali podávání pod obojí způsobou, povinni podávat pod obojí způsobou. Palomar odpovídá, že kněží a plebáni v Čechách budou podávat pod obojí způsobou těm, kteří to mají koncilem povoleno; a pokud některý z plebánů nebude ochoten podávat pod obojí, bude nahrazen někým jiným nebo nebude v zemi tolerován.
Dále se delegace táže, kdo by měl být pražským arcibiskupem a dalšími biskupy v Čechách a na Moravě (de archiepiscopo Pragensi et aliis episcopis in Boemia et Moravia). Palomar odpovídá, že má být potvrzen takový arcibiskup a další biskupové, kteří zachovají přijímání pod obojí způsobou pro ty, kteří mají uvedenou praxi povolenou koncilem, a uvedenému arcibiskupovi a dalším biskupům mají být podřízeni všichni kněží oněch diecézí, i ti, pokud by v Českém království a Markrabství moravském byli, kteří by nepřijímali pod obojí. Následující den (altera die) 27. srpna dodal, že volbu musí vždy potvrdit představený a zvolený arcibiskup a další biskupové musí být vysvěceni alespoň dvěma nebo třemi dalšími biskupy, což je v církvi zavedeno a dodržováno od apoštolských dob.
Dále se delegace táže, kdo má volit arcibiskupa. Palomar odpovídá, že sice kdysi arcibiskupa volil lid s duchovenstvem, ale podle církevních zákonů by se nyní měla volba odehrávat prostřednictvím kapituly katedrálních kostelů (secundum jura, quamvis olim plebs cum clero eligebat episcopum, tamen secundum decreta juris nunc a longissimis temporibus electio debet fieri per capitula kathedralium ecclesiarum). Dodal však, že mu není známo, co v tomto případě hodlá koncil učinit. Na to císař Zikmund doporučuje Čechům, aby se při volbě arcibiskupa a biskupů v Čechách a na Moravě přidrželi odedávna zachovávaného řádu, protože se arcibiskupem může stát pouze Čech.
Dále se delegace táže, zda musí žádat o zvláštní povolení ti páni nebo další odpůrci kalicha, kteří si přejí po úmluvě uzavřené na koncilu v Basileji přistoupit k přijímání pod obojí. Palomar odpovídá, že to není nutné, neboť postačí udělit podle koncilních dohod všeobecnou svobodu a koncesi těm, kdo si to bude v Českém království a Markrabství moravském přát.
- biskup Philibert z Coutances (duo episcopi Constantiensis)
- biskup Petr ze Schaumbergu (Augustensis)
- mistr Jindřich Toke (M. Henrico Toge)
- Menhart z Hradce (D. Menhardus de Nova domo)
- Vilém Kostka z Postupic (Wilhelmus Kostka)
- Mikuláš Sokol z Lamberka (Nicolaus Sokol)
- Jan Velvar (Joh. Velvar)
- mistr Jan Rokycana (duo magistri Joh. de Rokyczano)
- mistr Prokop z Plzně (Procopius de Plzna)
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; sign. 4704; fol. 195–196
- C: BnF Paris; sign. 1577; fol. 22–23
- D: ANM Praha; Sbírka C – Muzejní diplomatář; sub dato
- Palacký 1851, s. 308–309
- Tomek 1879-IV, s. 660
- Tomek 1899-IV, s. 657–658
- Krofta 1911, s. 39
- Prokeš 1927, s. 214, pozn. 329
Zápis známe toliko nepřímo z elaborátu, jímž stavové pod obojí chtěli roku 1567 dokázat své právo na konsistoř, a odtud přešla do Orací Petra Codicilla z roku 1582 a do stavovského allegátu z roku 1609. Krofta 1911, s. 39, pozn. 2.
Přepis regestovaného dokumentu
In nomine domini amen. Anno domini 1434 die 26 mensis Augusti quæ erat fer. 5a in civitate Ratisponensi requisitus D. Auditor Joh. de Polomar ex parte dominorum Bohemorum tunc ambassiatorum ad D. Imprem inter cetera per hanc inquisitionem factam, ut suscepta unitate et pace cum concilio Basileensi per dominos ac communitates de regno Boemiæ et marchionatu Moraviæ, quid facere debeant plebani et sacerdotes qui a plebibus recesserunt propter sacri calicis communionem, numquid tenebuntur populum communicare sub utraque specie ad suas plebes redeuntes? Respondit quod sacerdotes et plebani in Boemia illum populum, qui habet usum commnnionis sub utraque specie debent sub dicto ritu utriusque speciei communicare; quod si quis plebanorum hoc facere nollet, aut loco sui alium substituat, aut non toleretur.
It. requisitus de archiepiscopo Pragensi et aliis episcopis in Boemia et Moravia, respondit, quod talis archiepiscopus et alii episcopi debent vobis confirmari, qui illum ritum communionis sub utraque specie illis qui illum usum habent conservet juxta concilii concessionem, quibus omnes sacerdotes illarum diocesum subesse debent, etiam illi, si qui fuerint in regno Boemiæ et marchionatu Moraviæ, qui populum sub utraque specie non communicarent. Sed auditor altera die dixit, quod omissum est illud, quod ibidem dixit, scil. semper tamen electio debet confirmari a superiore, et electus et confirmatus debet consecrari ab aliis episcopis ad minus duobus vel tribus, et hoc de consecrando episcopo ab aliis jam consecratis a temporibus apostolorum in ecclesia dei est institutum et servatum.
It. requisitus, quis illum archiepiscopum cligere debet? Respondit secundum jura, quamvis olim plebs cum clero eligebat episcopum, tamen secundum decreta juris nunc a longissimis temporibus electio debet fieri per capitula kathedralium ecclesiarum. Ad hoc autem quid specialiter de isto casu sacrum concilium vellet facere, non habemus certitudinem a sacro concilio. Sed D. Impor ibidem præesens ad dictam requisitionem sic dicebat: Domini Boemi! ego suadeo et consulo vobis, ut vos circa electionem et præsentacionem in Boemia et Moravia servetis ordinem ab antiquo servatum, quia archiepiscopus vester non debet fieri nisi Boemus, similiter in Moravia.
It. idem Auditor requisitus quod si quis dominorum vel aliorum, qui nunc communioni calicis adversantur, post concessionem factam per concilium Basiliense super illa communione ad dictam communionem accedere voluerit, numquid super hoc specialiter debet fieri licentia a concilio obtincri? Respondit quod hoc fieri non oportet sed sufficit generalis libertatio et communis concessio ad sic communicandum omnibus volentibus qui sunt de regno Boemiæ vel marchionatu Moraviæ, quando hujusmodi generalis libertatio per dictum concilium fuerit concessa et obtenta juxta capitula concordata.
Hæc sunt facta in præsentia D. Impris in horto fratrum Prædicatorum, ubi aderant duo episcopi Constantiensis et Augustensis et dictus D. Auditor cum M. Henrico Toge, et de Boemis erat D. Menhardus de Nova domo, Wilhelmus Kostka, Nicolaus Sokol, Joh. Velvar et duo magistri Joh. de Rokyczano et Procopius de Plzna.
Překlad regestovaného dokumentu (čeština)
Rozmlouvání o jednání o arcibiskupa legatův českých s Jmti císařem Zikmundem a legaty od zboru Bazilejského. Léta božího 1434, ve čtvrtek po památce svatého Bartoloměje 26. srpna tyto otázky byly před JMCskou císařem Zikmundem v Řezně na zahradě u mnichův černých. Otázali se vyslaní z Čech legátův Bazilejského concilium: o arcibiskupu Pražském a biskupích Olomouckým a Litomyšlským, jací býti mají? Odpověděli oni, že takový arcibiskup a biskupové mají vám potvrzeni býti, kteří by tělo a krev Krista pána těm, kteří zvyklost mají, rozdávali pod obojí způsobou a jiné kněží k témuž přidrželi podle řečení svatého concilium, jimžto jiné všecko kněžstvo také, by pak nepodávalo pod obojí způsobou, má poddáno býti. I tázali se dále: takového arcibiskupa kdo má voliti? Odpověděli: Podle práv duchovních prý ač někdy obecní lid s kněžími arcibiskupa volil biskupa, však již podle ustanovení otcův z dávných časů má volen býti skrze kapitoly kostelův kanovnických, avšak co při tom svatý zbot učiní, toho my nevíme. Ale JMCská ráčil takto povědíti: „Páni Čechové, jáť vám radím, abyste vy při arcibiskupu a biskupích zachovali řád a obyčej starobylý a sami sobě biskupy volili, neb arcibiskup váš nemá býti jedině Čech, a též biskup Litomyšlský a Moravský. Otec můj a bratr dávali jsou arcibiskupa stůjtež na témž i nyní, když věci vaše dokonány budou s concilium a my budeme v království, myť spolu s vámi o arcibiskupa i o jiné dobře způsobíme.“ Při tom jednání jsou byly tyto osoby: biskup Konstantský, biskup Augustanský, Jan Polmar, paláce papežova auditor s Mistrem Jindřichem, také legati zboru. Čechové pak byli tito: pan Mejnhard z Hradce, pan Vilém Kostka z Postupic, Mikuláš Sokol a Jan Velvar z Pražan, a z Mistrů Pražských Mistr Jan z Rokycan a Mistr Prokop z Plzně. Dálo se ut supra.
Dle překladu Sněmy české VI, s. 168, č. 1.