Jan z Maulbronnu, vyslanec basilejského koncilu (Frater Johannes de Mulbrun humilis nuntius concilii Basiliensis), oznamuje Prokopu Holému, správci vojska (Procopio, directori exercitus in campo laborantis), že král Zikmund (Sigismundo Romanorum etc. regi) v reakci na jeho žádost, aby české delegaci zajistil prostřednictvím několika českých pánů (in Boemia nobilibus) bezpečný doprovod na koncil do Basileje (ad sacrum Basiliense concilium), napsal uvedeným pánům v listech, které mu přeposílá, a ve stejném duchu se obrátil i na obyvatele Českého království (universis et singulis de regno Bohemiæ), kteří mu zůstali věrní, aby požadovaný doprovod poskytli. Dále mu král vzkazuje, že jakmile zjistí, že čeští poslové jsou na cestě ke koncilu v Basileji (vestri nuntii sunt in via veniendi ad concilium Basiliense præfatum) nebo již na místo dorazili, na příkaz koncilu tam zamíří nebo pokud by mu v osobní účasti něco zabránilo, pověří svého důvěrníka plnou mocí k jednání s husity a uzavření dohody, neboť si nepřeje nic horlivěji, než aby se České království sjednotilo ve víře se zbytkem církve. V případě úspěchu král slibuje odpustit všechny utrpěné křivdy a nikdy se za ně nemstít. Jan doplňuje, že jakmile se koncil prostřednictvím jeho zprávy dozvěděl o králově postoji, ihned vyslal významné poselstvo složené z biskupa, opata a doktora s přiměřeným doprovodem (episcopum, abbatem et doctorem cum decenti familia) s naléhavým pozváním na koncil do Basileje. Vyjadřuje důvěru, že se král v tomto ohledu bude řídit příkazem koncilu. Dále sděluje, že koncil jeho a Heřmana III. z Kottenheimu (D. Hermannum), opata kláštera Ebrachu (abbatem Ebracensem), pověřil zajištěním všech nezbytných podmínek bezpečné cesty české delegace podle dohody z Chebu, včetně nabídky všeobecného příměří za koncilní stranu. Slibuje poslat do Prahy (ad Pragam) nebo jinam glejty krále, braniborského markraběte Fridricha I. Hohenzollernského a jeho tří synů (Friderici marchionis Brandenburgensis etc. pro se et filiis suis), bavorského vévody Jana z Neumarktu a jeho syna (Johannis ducis Bavariæ etc. pro se et filio suo unico), bavorského vévody Viléma III., jeho bratra a synovce (Wilhelmi ducis Bavariæ etc. pro se et fratre suo et filio fratris) a obce Chebu a jejich poddaných (communitatis Egrensis pro se et subditis suis). Čeští vyslanci se mají mezitím připravit na cestu a po obdržení glejtů požádat tři uvedená knížata a obec Chebu, aby je na jednom ze tří předem určených míst převzali, bezpečně doprovodili ke koncilu a zajistili jejich návrat. Konečně vyzývá Prokopa, aby se zasadil o uzavření všeobecného příměří mezi oběma stranami (partes vestras), vztahující se na dobu jednání a ještě 3 měsíce poté (ut pendente hujusmodi nostro tractatu et ex post ad tres menses treugæ generales inter nostram et vestram partes fiant), které má být potvrzeno přiměřenými dohodami a podmínkami.
Přepis regestovaného dokumentu
Spectabili et potenti viro, D. Procopio, directori exercitus in campo laborantis.
Pacem et dilectionem in Christo Jesu domino nostro pro salute. Quemadmodum, spectabilis vir! serenissimo principi et domino nostro Sigismundo Romanorum etc. regi scripsistis inter cetera rogando, quatenus quibusdam in Boemia nobilibus per vos tunc nominatis injungere et mandare dignaretur, quod vos cum reliquis ad sacrum Basiliense concilium mittendis conducerent et suam præsentiam personalem in eodem concilio sicut sæpius se dixerit fore facturum exhiberet etc. Idem D. Rex eisdem nominatis scribit, prout in literis quas cum præsentibus Vestræ circumspectioni transmitto, videre poteritis. Scribit etiam universis et singulis de regno Bohemiæ sibi fidelibus in litera aperta, quam apud consulatum Egrensem reposui, quatenus nuntios vestros præfatos secure per suos districtus singuli conducant. Injunxit etiam mihi idem D. Rex, quatenus vobis suo nomine intimarem, quod quam primum ipse perceperit quod vestri nuntii sunt in via veniendi ad concilium Basiliense præfatum, vel ad ipsum concilii locum applicuerint, quod ex tunc sine mora ad mandatum ejusdem concilii Sua Majestas personaliter ad idem se conferet; et si, quod absit, ex quacunque causa venire non posset, vices suas et potestatem vobiscum gratiose tractandi et concordandi vobiscum alicui sibi fideli, qui eidem intererit, ad plenum committet; et nihil in hoc mundo tam avide desiderat et optat, quam quod regnum vestrum præclarum in veritate fidei et pacis unitate cum reliquis de ecclesia concordetur. Quod si factum fuerit ut speramus, omnem pollicetur ex corde se velle remittere injuriam illatam et numquam ad vindictam reminisci. Quam sanctam suam et sinceram intentionem cum me referente concilium intellexisset, illico notabiles ad Suam Serenitatem ordinavit ambasiatores, unum scilicet episcopum, abbatem et doctorem cum decenti familia, qui in mandatis receperunt eundem D. Regem quantocius ad concilium revocandi et reducendi. Et speramus nihil hæsitantes, quia in sic mandatis concilii hac parte sicut et semper hactenus fecit, devotus parebit. Idem etiam sacrum concilium venerabilem patrem D. Hermannum abbatem Ebracensem servum Christi fidelem et meam parvitatem nunc emisit finaliter et commisit, quatenus omnia ad securitatem vestræ itinerationis necessaria et accomoda juxta concordata in Egra sufficienter provideremus, treugas pro parte nostra generales offerremus et peteremus juxta continentiam literarum, quarum copiam vestræ congregationi per consulatum Egrensem cum aliis literis transmitti ordinavimus. Quibus nos fideliter intendemus, et expeditis pro vestra securitate juxta nostram possibilitatem singulis, protinus salvos conductus Regiæ Majestatis, illustrium principum et dominorum Friderici marchionis Brandenburgensis etc. pro se et filiis suis, Johannis ducis Bavariæ etc. pro se et filio suo unico, et Wilhelmi ducis Bavariæ etc. pro se et fratre suo et filio fratris, ac communitatis Egrensis pro se et subditis suis obligantium ad Pragam vel alium deputandum vel accomodum locum mittemus. Interim se vestri oratores et nuntii mittendi præparent, ut paratis omnibus vos principales vestros conductores, præfatos scilicet tres principes et communitatem Egrensem, requiratis, ut in uno ex tribus ad hoc electis locis vos juxta promissa recipiant et in nomine dei salvos conducant et reducant. Placeat igitur Dominationi Vestræ partes vestras efficaciter interponere, ut pendente hujusmodi nostro tractatu et ex post ad tres menses treugæ generales inter nostram et vestram partes fiant et rationabilibus pactis et modis firmentur; et tanto fructuosius et commodius poterimus interim de plena concordia tractare. Confido in domino, sicut et oro, quia in his et omnibus, quæ fraternam dilectionem et pacem reintegrare et firmare ac vitæ puritatem et tranquillitatem promovere poterunt, possibilem vobis operam adhibebitis. Quæ et alia ad æternæ felicitatis consecutionem vobis accomoda dominus inspiret et misericorditer largiatur. Datum Nurembergæ ipso die b. Hippolyti martyris anno etc. xxxii°.
Frater Johannes de Mulbrun humilis nuntius concilii Basiliensis.