Papež Martin V. píše římskému a uherskému králi Zikmundovi Lucemburskému (Sigismundo, Romanorum et Ungarie regi), že ačkoliv má obavy o úsilí vykořenit husitskou herezi rozšířenou v Českém království (in regno tuo Bohemie) a v jeho sousedství, tak díky nedávno doručenému králově listu, vydanému v Bratislavě (Posonii) 28. září tohoto roku, v něm vzrostla určitá naděje ve svaté vítězství. Papež připomíná obsah králova listu: poté, co zmíněný král Zikmund zajistil ochranu svého Uherského království, vyslal do Království českého velké vojsko, a poté, co již bylo uzavřeno manželství mezi rakouským vévodou Albrechtem II. Habsburským (Albertum, ducem Austrie) a Alžbětou (filiam Elizabeth, tuam genitam), dcerou krále Zikmunda, disponuje král Zikmund společně s řečeným vévodou proti heretikům velkou mocí, čímž nepochybuje, že budou heretici potupeni a navrácení do lůna církve. Papeže taková zpráva uklidnila, neboť doufá, že králova moc s pomocí všemohoucího boha nedovolí, aby taková zrada a taková hříšnost proti katolické víře trvaly dlouhou dobu. Papež králi připomíná, že má usilovat především o naplnění závazku vítězství, neboť má povinnost být mezi křesťanskými knížaty prvním bojovníkem za katolickou víru a ochráncem křesťanského náboženství a církve, a také proto, že zkáza ničí jeho království, z něhož se nemůže těšit bez odstranění zla; tedy nejen že mu bylo svěřeno přede všemi jinými knížaty chránit křesťanskou víru, což náleží k důstojnosti římského krále, ale také je třeba konat ve věci míru v jeho království, zejména pak tím, že král Zikmund získá podporu jiných knížat v Německu (Allemanie principibus), která, jak se papeži jeví, jsou ochotna krále podpořit v tom, aby byla zlovolná hereze vyvrácena. Závěrem zmíněného krále Zikmunda ujišťuje, že pokud bude s boží pomocí takto konat, neučiní nic užitečnějšího k dosažení boží milosti, k zajištění si slávy u lidí a k upevnění své moci, a to i přes mnoho velkých věcí, které během života vykonal.
Přepis regestovaného dokumentu
Carissimo in Christo filio nostro Sigismundo, Romanorum et Ungarie regi illustri, salutem etc. Mentem nostram sollicitam et intentam ad extirpacionem heresis, que in tuo regno Bohemie et quibusdam vicinis partibus pullulavit, multaque pro varietate casuum humanorum discrimina formidantem littere serenitatis tue, date Posonii vigescimooctavo Septembris proxime lapsi nobis novissime reddite, in spem certam huius sancte victorie et firmam fiduciam erexerunt. Scribis enim te, regno tuo Ungarie provisione securitatis adhibita, copiosum exercitum ad regnum Bohemie premisisse et consumato iam matrimonio inter d. f. nobilem virum Albertum, ducem Austrie, et d. in Christo filiam Elizabeth, genitam tuam, te una cum genere tuo prefato adversus hereticos cum magna potencia, deo duce, procedere, de quorum conculcacione et reduccione in sinum ecclesie non videris aliqualiter dubitare. Qua significacione litterarum tuarum spiritum nostrum super ista materia vigilem semper et anxium recreasti, nam speramus, quod cum omnipotentis dei auxilio virtus tua et magnitudo animi tui non pacietur tantam pravitatem tantamque perfidiam contra fidem catholicam diu manere. Debes enim, fili carissime, ad hanc victoriam obtinendam principaliter intendere, cum tu primus omnium principum christianorum catholice fidei pugil et christiane religionis et ecclesie defensor existere tenearis, cumque hec labes corruperit regnum tuum, nec eo poteris unquam nisi a labe purgato iucunde perfrui, nec tranquille gaudere, quia tibi ante alios principes cum pro tutela fidei christiane, que dignitati Romani imperii, quam sustines, est commissa, tum pro regni tui quiete laborandum est, precipue ad hoc similiter intentis aliis Alemanie principibus, quos videmus libenter in hac tibi causa esse iunctissimos, ut hec maligna heresis extirpetur, quod cum deo auxiliante perfeceris, quamvis in vita tua multas maximasque res gessisti, nichil ad promerendam dei graciam, nec ad consequendam gloriam apud homines, nec ad firmandam potenciam status tui efficacius te fecisse iudicabis.
Datum Rome apud s. Mariam Maiorem decimo kal. Novembris a. quinto.