Papežský nuncius Fernando de Palacios (Ferdinandus dei gratia Lucensis episcopus), aquilejský patriarcha Ludvík II. z Tecku (Ludovicus patriarcha Aquilegiensis), milánský arcibiskup Bartoloměj della Capra (Bartholomaeus archiepiscopus Medilanensis), pasovský biskup Jiří z Hohenlohe (Georgius episcopus Pataviensis) a trogirský biskup Šimon Dominis z Dubrovníka (Simon episcopus Traguriensis) píšou patriarchům, arcibiskupům, biskupům, administrátorům, opatům, převorům, prelátům kostelů a klášterů, i ostatním věřícím. Oznamují jim, že byli římským králem Zikmundem (Sigismundum) naléhavě požádáni, aby nechali opsat a rozhlásit apoštolský list z 1. března 1420 nížepsaného znění, který jim předložil.
V něm papež Martin V. (Martinus episcopus) píše patriarchům, arcibiskupům, biskupům, administrátorům, opatům, převorům, dalším prelátům kostelů a klášterů, a všem věřícím. Martin, který zastupuje Stvořitele všech věcí (Omnium plasmatoris domini), povzbuzuje s velkým zanícením skutečné Kristovy bojovníky a vojáky označené znamením kříže. Neboť se dověděl jednak ze zprávy mnoha důvěryhodných lidí, jednak z rozšířené a sílící zvěsti, že král Zikmund (Sigismundus) přes zatížení velkými výdaji neodmítl podstoupit námahu při obnovení jednoty církve. Zikmund toužil hájit svěřenou moc proti bezbožným a špatným, viklefistům, husitům i ostatním, kteří byli očarování bludnými tvrzeními a učením. Proto svolal brannou moc, aby vykořenil zhoubný jed z jejich myslí a přijal úkol vyhnat je a jejich přívržence, stoupence a ochránce, nebo je zcela zničit i pobít, pokud se neodřeknou bludů. Aby Zikmund dovršil svůj zápas, pokorně prosil papeže o účast církve v tomto boji.
Martin (Nos) chválí a oceňuje návrh krále Zikmunda (Romanorum regis), proto vybízí všechny i jednotlivé krále, vévody, markrabata, knížata, velmože, hrabata, vrchnosti, hejtmany, úřady, úředníky, jejich zástupce, městské obce, obyvatele městeček, hradů, vsí a ostatní horlivé křesťany, aby pro odpuštění hříchů svým přispěním pomohli k vykořenění viklefistů, husitů a jiných kacířů. Papež nařizuje a přikazuje patriarchům, arcibiskupům, biskupům, administrátorům, opatům a prelátům, jež o to král Zikmund (regem Romanorum) požádá, aby jak sami, tak skrze své duchovní vybízeli ve všech místech lid k přijetí kříže na znamení účasti boje s kacířstvím. Každému, kdo výzvu vyslyší, bude uděleno sto dní odpustků z pokání uloženého jim v řádné zpovědi. A těm, kdo výzvu přijmou a budou kněžími označeni symbolem kříže, ať už vytáhnou do boje na vlastní útraty nebo do války za sebe najmou jiné či budou bojovat sami na útraty jiných, pokud se vyzpovídají a projeví lítost, dostanou plné odpuštění hříchů. Kvůli možným obtížím s doručením mají patriarchové, arcibiskupové, biskupové, opati a preláti zajištěn notářský opis této listiny opatřený pečetí. Proto papež nařizuje, aby opisu byla dána důvěra jako originálu.
- Vilém Bavorský (Wilhelmo Vavariae)
- Jan Zahaňský (Johanne de Sagan)
- Jindřich Rumpold z Hlohova a Kožuchova (Hinrico dicto Rumpold de Glovia et Freystadt)
- Ludvík z Oettingenu (Ludovico de Ottingen)
- Pippo Spano z Ozory (Pipone de Ozora Temesciensi)
- Guillelmino z Prata (Guilhelmino de Prata)
- Jan z Biberštejna (Johanne de Biberstein)
- Oldřich III. z Biberštejna (Ulrico de Biberstein)
- Schenk ze Sydowa (Schenkone de Sydow)
- Hartung z Cluxu (Artungo de Clux)
- Wend z Ilburka (Wend de Ilburg)
- Zikmund z Vartenberka (Sigismundo de Wartenberg)
- Brunoro della Scala z Verony (Brunorio de la Scala Veronae)
- Giorgio di Valperga (Georgio de Valperga)
- Arnošt Flaška z Rychmburka (Arnesto Flasca de Richenburg)
- Jan z Bodmanu (Johanne de Bodem)
- Kašpar z Klingenberka (Gaspare de Klingenberg)
- Jan de Okeborn (Johanne de Okeborn)
- Albrecht de Okeborn (Alberto de Okeborn)
- Jindřich Beyer z Boppardu (Hinrico Bayer de Bobartin)
- Ladislav (Ladislao regiae Majestatis Hungariae vicecancellario)
- Benedikt (Benedicto praeposito Albensi Ap. Sedis protonotario)
- Pietro Paolo Vergerio z Hustinopole (Petro Paulo de Vergeriis de Justinopoli utriusque juris)
- Martin Talayero z Tortosy (Martino Talayero sacrae theologiae)
- Mikuláš Zeiselmeister (Nicolao Cisselmeyster decretorum doctoribus)
- Jakub Spinola (Jacobo de Spinolis decretorum doctoribus)
- Fernando de Palacios: N/A; N/A; ohlášeno přitištění pečeti
- Ludvík II. z Tecku: N/A; N/A; ohlášeno přitištění pečeti
- Bartoloměj della Capra: N/A; N/A; ohlášeno přitištění pečeti
- Jiří z Hohenlohe: N/A; N/A; ohlášeno přitištění pečeti
- Šimon Dominis z Dubrovníka: N/A; N/A; ohlášeno přitištění pečeti
- Et ego Antonius Guidonis clericus Avinionensis publicus apostolica et imperiali auctoritatibus notarius ac suprascripti Domino Fernandi apostolice sedis nuntii scriba et cetera. Et ego Theodoricus Ebbracht clericus Paderburnensis diocesis publicis imperiali auctoritate notarius dictique reverendesimi patris Domino Bartholomaei archiepiscopi scriba et cetera.
- A: N/A
- B: transsumpt 18. září 1420 pasovského generálního vikáře Rupert Truckner z Welsu
- C: transsumpt 19. září 1420 salcburského arcibiskupa Eberharda
- D: soudobý opis transsumptu v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- E: transsumpt
- F: prostý opis z 19. století
- A: N/A
- B: StiB Kremsmünster; CC 1; fol. 218r‒221r
- C: N/A
- D: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 407; aktuální uložení neověřeno
- E: KPMK; D 62; fol. 140v; aktuální uložení neověřeno
- F: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- Tomek 1879-IV, s. 35.
- Pekař 1930-III, s. 27.
- Bartoš 1965, s. 84‒85.
- Šmahel 1993-III, s. 36.
- Kavka 1998, s. 46.
- Čornej 2000, s. 227‒230.
- Čornej 2019, s. 234.
- Soukup 2023, s. 1038.
Přepis regestovaného dokumentu
Reverendis in Christo patribus et dominis, patriarchis, archiepiscopis et episcopis, electis, administratoribus, abbatibus, prioribus aliisque ecclesiarum et monasteriorum prælatis, nec non ceteris Christianæ religionis professoribus ubilibet constitutis, ad quos præsentes literæ pervenerint: Ferdinandus dei gratia Lucensis episcopus, apostolicæ Sedis nuntius, Ludovicus patriarcha Aquilegiensis, Bartholomæus archiepiscopus Mediolanensis, Georgius episcopus Pataviensis et Simon episcopus Traguriensis, salutem in domino et contra pullulantes hæreses pro defensione fidei viriliter insudare. Noveritis, quod nos per sermum principem ac dominum D. Sigismundum Rom. regem semper Augustum ac Hungariæ, Bohemiæ, Dalmatiæ, Croatiæ etc. regem fuimus cum instantia requisiti, ut literas apostolicas infrascripti tenoris per ipsum nobis oblatas deberemus transsumi facere et insinuare etc.
„Ven. fratribus patriarchis, archiepiscopis et episcopis ac dd. ff. electis, administratoribus, abbatibus, prioribus aliisque ecclesiarum et monasteriorum prelatis necnon ceteris christiane religionis professoribus ubilibet constitutis, ad quos presentes littere pervenerint, salutem et apostolicam benediccionem. Omnium plasmatoris domini, qui se pro dominici salvacione gregis, et ut illum sue hereditatis faceret participem, in precium ymmolare non abnuit, vices, quamquam immeriti, gerentes in terris, circa ipsius excubias gregis, ut in plasmatoris eiusdem exardescens beneplacitis regiam evocetur ad caulam, vigiliis nos congruit vacare sollicitis, ne reproborum ad precipicia trahencium distenti laqueis contagiosam ... depascat, sed illum ipsi domino lucrifacere sua nobis cooperante gracia valeamus firmiter persistentibus ex eis condignis remuneracionis elargitis impendiis, ipsos, quorum mentes divinum propulsarunt amorem, debite animadversionis aculeis coherceri gestimus, eciam mistici dispensacione thezauri, veros ad id Christi pugilles et athletas mirifice crucis caractere insignitos de ven. fratrum nostrorum, s. Romane ecclesie cardinalium, consilio fervencius excitantes. Sane karissimus in Christo filius noster Sigismundus, Romanorum rex illustris, prout tam fidedignorum relacione plurimorum, quam celebri increbescente fama didicimus, sicuti inspiramine fulciente divino in universalis tunc scissure supposite reintegracione ecclesie, eciam non sine gravium sarcina expensarum, immensos fructuosissimosque non abnuit subire labores, ita fidei zelo, devocionis ardore et compassionis pietate suadentibus ulteriori christiane religionis propagacioni intimis intendens affectibus cupiensque sibi a rege supremo collatam in gloriosi sui exaltacionem nominis et adversus prophane malignitatis ac iniquitatis reproborum homines Wiklefistas Hussitasque et reliquos, quibus fascinatis intelligencie obstructo lumine tenebrarum ut alumpni supersticiosis eorum assercionibus et doctrinis vesanisque dogmatibus et erroribus ac heresum fomentis katholicam scilicet ecclesiam comprimere, orthodoxam quoque fidem subvertere et gregem huiusmodi per errorum eorundem scopulos in devium ductum primi gehenne mancipii faucibus libare satagunt, confovere potenciam, illos eorumque fautores, receptatores et defensores, nisi ab huiusmodi resipiscant erroribus et ad cor reducti sanctorum tradicionibus patrum se submittant, eciam suarum excidiis personarum, prout sibi virtus subsistet divina, et ad eradicandum animarum virus tam mortiferum ab eo ipsius auctoritate ecclesie presidialis fuerit revocata manus in brachio extento de fidelium finibus summover et cuius causam complectitur dirigente domino confundere penitus acceptet, nostras ad id et ipsius katholice ecclesie, que congregacionem eorundem comprehendit fidelium, pro tam felicis consummacione negocii partes humiliter implorando.
Nos itaque tam salutare prefati Romanorum regis, qui eciam Hungarie, Bohemie, Dalmacie Croacieque rex fore dinoscitur, propositum maximis in domino laudibus extollentes et pro eiusdem successu directis in celum oculis et, cuius negocium geritur, immensas proinde gracias exsolventes, omnes et singulos reges, duces, marchiones, principes, barones, comites, potestates, capitaneos, magistratus et quoslibet alios officiales ac eorum locatenentes, communitates quoque civitatum, universitates opidorum, castrorum, villarum et aliorum quorumcunque locorum ceterosque eiusdem christiani nominis zelatores status et religionis quorumlibet exhortamur ac per aspersionem sangwinis eiusdem gloriosissimi redemptoris paternis affectibus obsecramus in suorum eis remissionem peccaminum suadentes, ut ad Wiklefistarum, Hussitarum ac ceterorum hereticorum, fautorum, receptatorum et defensorum eorundem exterminium et ad impendenda profutura suffragia, quibus huiusmodi negocii prosecucio feliciter adiuvetur, potenter ac viriliter se accingant. Quocirca vobis et vestrum cuilibet, fratres patriarche, archiepiscopi, episcopi ac filii electi, administratores, abbates et prelati, per apostolica scripta committimus et mandamus, quatenus vos et quilibet vestrum, quociens regem Romanorum predictum huiusmodi negocio intendere et adversus eosdem hereticos, fautores, receptatores et defensores exercitus instruere et ordinare contigerit, super hoc quoque vigore presencium debite fueritis requisiti, ad premissum tam pium tamque salubre negocium exequendum veluti precones fortes exaltantes in ipso nomine voces vestras, in singulis civitatibus, diocesibus atque locis, ubi congruere perspexeritis, per vos aliasque personas seculares et regulares ordinum quorumcunque, quas ad hoc ydoneas duxeritis eligendas, iuxta datam vobis et illis a deo prudenciam christifidelibus quibuscunque ad id audiendum confluentibus et accedere volentibus, quibus vere penitentibus et confessis, ut ad id eo libencius inducantur pro vice qualibet accessus huiusmodi, centum dies de iniunctis eis penitenciis per vos auctoritate apostolica relaxentur, verbum crucis eiusdem ac ipsius admirabile signum publice proponere et predicare curetis illudque fidelibus ipsis id devote suscipere volentibus vestris et eorundem eligendorum exhortacionibus et oportunis monicionibus previis, ut cum reverencia debita signum huiusmodi recipiant et illud contra perversa dictorum Wikleffistarum, Hussitarum ceterorumque hereticorum, fautorum, receptatorum et defensorum eorundem conatus atque molimina suis cordibus imprimant et negocium ipsum fideli ac ferventi animo prosequantur, libere concedatis eorumque humeris affigatis.
Nos enim, ut fideles ipsi ad id eo fervencius animentur, quo uberiorem graciam exinde se noverint percepturos, de omnipotentis dei misericordia et bb. Petri et Pauli, apostolorum eius, auctoritate confisi et illa, quam nobis, licet immeritis, deus ligandi atque solvendi contulit potestatem, eisdem fidelibus, qui crucis huiusmodi signo suscepto prefatis exercitibus in personis propriis interfuerint pariter et expensis quique, ut illis interessent, sine fraude iter arripuerint, si in ipso fuerint itinere vita functi, plenam suorum peccaminum, de quibus corde contriti et ore confessi fuerint, veniam impartimur et in retribucionem iustorum salutis eterne pollicemur augmentum. Eisque, qui non in personis propriis illuc accesserint, sed ipsorum dumtaxat expensis iuxta suarum facultatum qualitatem et exigenciam ydoneos destinaverint bellatores, ac illis, qui licet alienis expensis, propriis tamen adierint in personis, plenam suorum concedimus veniam peccatorum. Ceterum, ut ipsius vivifice crucis signo muniti eo facilius reddantur huiusmodi remissionum et indulgenciarum participes, quo se liberius eximere posse conspexerint ab onere delictorum, Romanorum regi prefato ac illis, quos eius vice exercituum huiusmodi duces sive capitaneos fore contigerit, tot ex vobis, fratres patriarche, archiepiscopi, episcopi et filii electi, abbates et prelati, de quibus illis pro tempore visum fuerit, qui ac alii ydonei sacerdotes seculares vel regulares ad id per vos assumendi omnium pro huiusmodi deduccione negocii cruce signatorum confiteri volencium confessiones audire et huiusmodi confessionibus diligenter auditis pro peccatis suis ac excessibus omnibus per illos commissis, eciam si manuum iniectores in clericos et religiosos neenon incendiarii ac sacrilegi fuerint, iniunctis ipsis pro modo culpe, eciam cum aggravacione congrua adversus illos ex ipsis, qui, quod absit, in progressu exercituum predictorum aciebus quoque adversus Wikleffistas Hussitasque et reliquos hereticos, fautores, receptatores et defensores eosdem instruendis Romanorum regis et illorum, qui exercituum, ut premittitur, duces extiterint, eorum ordinaciones et mandanta temere transgredi presumpserint, penitencia salutari ac aliis, que de iure fuerint iniungenda, debite absolucionis beneficium eadem auctoritate impendere possitis, quociens oportunum fuerit, eligere ac deputare indulgemus.
Verum quoniam difficile videtur presentes litteras singulis exhiberi, volumus, quod unus, duo sive tot ex vobis, fratres patriarche, archiepiscopi, episcopi ac filii electi, abbates et prelati, de quibus Romanorum regi prefato videbitur, huiusmodi litterarum transsumptum, publica manu confectum eorumque sigillis munitum, personis et in locis singulis, ubi expedire videbitur, transmittere et insinuare procurent, cui quidem transsumpto veluti originalibus dari volumus atque decernimus plenam fidem. Datum Florencie kal. Marcii pontificatus nostri a. tercio.“
Nos igitur ad supradicti sermi Roman. regis requisitionem præsentes nostras literas per præsens instrumentum publicum, manibus notariorum infrascriptorum subscriptum, sigillorum nostrorum jussimus appensione communiri. Datum et actum in Montibus Chuttnis, Pragensis diocesis, in curia habitationis magistri monetarum ibidem, sub anno a nativitate domini millesimo quadringentesimo vigesimo, indict. XIII, die vero Veneris, decima sexta mensis Augusti, hora sextarum vel quasi, pontificatus sanctmi in Chr. patris et domini nostri D. Martini divina providentia papæ quinti anno tertio, sermo et invictissimo principe D. Sigismundo Roman. ac Hungariæ, Bohemiæ etc. rege feliciter regnante, præsentibus ibidem illustribus principibus DD. Wilhelmo Bavariæ, Johanne de Sagan, Hinrico dicto Rumpold de Glogovia et Freystadt ducibus, nec non magnificis dominis Ludovico de Ottingen, magistro curiæ imperialis, Pipone de Ozora Temesciensi, Guilhelmino de Prata comitibus, ac nobilibus et egregiis Johanne et Ulrico dominis de Biberstein, Schenkone de Sydow, Artungo de Clux, Wend de Ilburg, Sigismundo de Wartenberg, Brunorio de la Scala Veronæ, Georgio de Valperga, Arnesto Flasca de Richenburg, Johanne de Bodem, Gaspare de Klingenberg, Johanne et Alberto de Okeborn, Hinrico Bayer de Bobartin dominis, nec non venerabilibus dominis Ladislao regiæ Majestatis Hungariæ vicecancellario, Benedicto præposito Albensi Ap. Sedis protonotario, ac egregiis magistris Petro Paulo de Vergeriis de Justinopoli utriusque juris, Martino Talayero sacræ theologiæ, Nicolao Cisselmeyster decretorum et Jacobo de Spinolis similiter decretorum doctoribus, aliisque quam pluribus militibus et clientibus in numero copioso, testibus ad præmissa vocatis pariter et rogatis.
Et ego Antonius Guidonis clericus Avinionensis publicus apostolica et imperiali auctoritatibus notarius ac suprascripti D. Fernandi ap. Sedis nuntii scriba etc. Et ego Theodoricus Ebbracht clericus Paderburnensis diocesis publ. imperiali auctoritate notarius dictique revmi patris D. Bartholomæi archiepiscopi scriba etc.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Ctihodným v Kristu otcům a pánům patriarchům, arcibiskupům a biskupům, a to i nepotvrzeným, administrátorům, opatům, převorům a jiným prelátům kostelů a klášterů, jakož i ostatním vyznavačům křesťanské víry, ať sídlí kdekoli, k nimž se dostane tato listina, posílá Ferdinand, z Boží milosti biskup v Lugu, legát apoštolckého stolce, Ludvík, patriarcha aquilejský, Bartoloměj, arcibiskup milánský, Jiří, biskup pasovský, a Šimon, biskup v Trogiru, pozdrav v Pánu, aby se horlivě a statečně stavěli na obranu víry proti bujícímu kacířství. Vězte, že jsme byli nejjasnějším knížetem a pánem, panem Zikmundem, římským králem, vždy rozmnožitelem, a králem Uher, Čech, Dalmácie a Chorvatska, naléhavě požádáni, abychom nechali opsat a rozhlásit apoštolský list nížepsaného znění, který nám předložil. Nuže tento list nezrušený, nevyškrábaný, ale zcela prostý jakékoli chyby a podezření jsme dali slovo od slova opsat. Jeho text následuje a je takovýto:
Martin biskup, služebník služebníků Božích, ctihodným bratrům patriarchům, arcibiskupům a biskupům a také milým synům elektům, administrátorům, opatům, převorům a dalším prelátům kostelů a klášterů, jakož i ostatním vyznavačům křesťanské víry, ať sídlí kdekoli, k nimiž se dostane tato listina, pozdrav a papežské požehnání. Nám, kteří zastupujeme na zemi, byť nezaslouženě, Pána a Stvořitele všeho, jenž neodmítl obětovat se pro spásu stáda Páně, aby ho učinil podílníkem svého dědictví, nám náleží bdít a pečlivě střežit ono stádo a dbát, aby našlo horoucí zalíbení v tomto Stvořiteli a bylo povoláno do královského ovčince a aby neživilo zkaženost ničemníků, kteří strojí léčky a táhnou je do propasti. Snažně si přejeme, abychom je dokázali získat pro Pána s přispěním jeho milosti, aby těm z nich, kteří pevně setrvávají ve víře, se dostalo náležitého zisku a odměny a aby ti, jejichž mysli odhánějí lásku Boží, byli stiženi zaslouženým trestem. Na radu našich ctihodných bratří, kardinálů svaté římské církve, k tomu také udělováním svátostí povzbuzujeme s velkým zanícením skutečné Kristovy bojovníky a vojáky označené znamením zázračného kříže.
Jak jsme se dozvěděli jednak ze zprávy mnoha důvěryhodných lidí, jednak z rozšířené a sílící pověsti, náš nejdražší syn v Kristu, slavný římský král Zikmund, jakoby podpořen Božím vnuknutím, i přes zatížení velkými výdaji neodmítl podstoupit nezměrnou, ale velmi prospěšnou námahu při obnovení jednoty univerzální církve, tehdy rozštěpené, a pobízením horlivosti ve víře, ubožným zanícením a soucitným slitováním, z nejniternějšího přesvědčení se zaměřil na další rozšiřování křesťanské víry. Toužil hájit moc, která mu byla svěřena nejvyšším králem, pro povýšení jeho slavného jména proti lidem neřádným, bezbožným a špatným, viklefistům, husitům i ostatním, jimž bylo zastřeno světlo pochopení v temnotách a kteří byli jako žáčci očarováni jejich bludnými tvrzeními a učením, šílenými dogmaty a bludy a také kacířskými čáry; oni totiž usilují potlačit katolickou církev, rozvrátit pravou víru a stádo, svedené jejich nebezpečnými bludy na scestí, vydat napospas bráně pekelné a ďáblovi. S pomocí Boží síly a z pověření církve svolal brannou moc, aby vykořenil tak zhoubný jed z jejich mysli, a veden Bohem, jehož při horlivě hájil, přijal úkol vyhnat je a jejich přívržence, stoupence a ochránce s taseným mečem z území věřících, nebo je zcela zničit, ba i pobít, pokud se neodřeknou takových bludů, nenapraví se a nepodrobí se tradicím svatých otců. Pro dovršení tak prospěšného boje prosil pokorně i naléhavě o naši účast v tom boji a účast katolické církve, která v sobě chová společenství věřících.
My ve jménu Páně převelice chválíme a oceňujeme tak prospěšný návrh římského krále, jenž, jak známo, je také králem Uher, Čech, Dalmácie a Chorvatska, a pozvedajíce oči k nebi modlíme se velice za jeho úspěch, a tedy i za úspěch toho, o jehož záležitost se jedná. A proto vybízíme všechny i jednotlivé krále, vévody, markrabata, knížata a velmože, hrabata, vrchnosti, hejtmany, úřady a kterékoli úředníky a jejich zástupce, městské obce, obyvatele městeček, hradů, vsí i jakýchkoli jiným míst a také ostatní horlivé křesťany každého stavu a způsobu života a s otcovskou láskou je při prolité krvi našeho přeslavného Vykupitele zapřísáháme a pro odpuštění jejich hříchů nabádáme, aby se podle svých sil a odvážně nachystali k vyhlazení viklefistů, husitů a ostatních kacířů a jejich příznivců, ochránců a obránců, aby tak v budoucnu milostivě získali přímluvu za vykonání tohoto úkolu. Ohledně toho nařizujeme a tímto apoštolským listem přikazujeme vám a každému z vás, bratři patriarchové, arcibiskupové, biskupové a synové elekti, administrátoři, opati a preláti, abyste vy a každý z vás, kdykoli se stane, že onen římský král bude zamýšlet takovou věc a bude strojit a chystat vojsko proti těmto kacířům a jejich přívržencům, ochráncům a obráncům, a také kdykoli o to budete platnou listinu řádně požádáni, jako stateční heroldi pozvedli jeho jménem své hlasy v jednotlivých městech, diecézích a místech podle vašeho mínění příhodných; dále abyste vy nebo jiné osoby světské či řeholní z kteréhokoli řádu, které se rozhodnete podle moudrosti dané vám i jim od Boha vhodně vybrat, nechali veřejně oznámit vyhlášení této křížové výpravy a ukázat její neobyčejné znamení věrným křesťanům a všem, kteří se seběhnou, aby to slyšeli. A aby se k tomu dali ochotněji zlákat, těm vskutku kajícným a vyzpovídaným, kteří se budou chtít kázání zúčastnit, udělte z papežského pověření jako odměnu za každou účast sto dní odpustků z uloženého jim pokání.
Ono znamení kříže pak poskytněte bez překážky těm věřícím, kteří ho chtějí převzít; ale předtím je vy nebo vámi vybrané osoby vybídněte a vhodně napomeňte, aby toto znamení přijali s náležitou úctou a aby je proti zvráceným pokusům a snahám viklefistů, husitů a ostatních kacířů a jejich přívrženců, ochránců a obránců vtiskli do svých srdcí a vykonávali tento úkol věrně a se zanícením, a připevněte ho na jejich ramena. Aby se věřící rozhodovali pro toto znamení tím horlivěji, budou-li vědět, že o to hojnější milost za to obdrží, my z milosrdenství všemohoucího Boha a opírajíce se o vážnost jeho svatých apoštolů Petra a Pavla a pravomoc vázat a rozvazovat, kterou nám, byť nezaslouženě, svěřil Bůh, těm věřícím, kteří přijali znamení kříže a budou se podílet na tom vojsku osobně nebo peněžitými příspěvky a kteří se poctivě vydají na cestu, aby se k vojsku připojili, i kdyby snad na té cestě zemřeli, darujeme úplné odpuštění jejich hříchů, z nichž se ústně vyzpovídají a jichž budou v nitru litovat, a jako odplatu spravedlivých jim slibujeme také těm, kteří tam sice nepřijdou osobně, ale alespoň pošlou podle velikosti a možnosti svého majetku schopné bojovníky na své náklady, a rovněž těm, kteří tam přijdou osobně, i když na cizí náklady.
Ostatně aby ti, kteří byli opatřeni znamením podivuhodného kříže, se tím snáze stávali podílníky takových prominutí a odpuštění, čím více uvidí, že mohou být neomezeně zbaveni břemena zločinů, dovolujeme řečenému římskému králi a těm, kteří v jeho zastoupení budou veliteli či hejtmany oněch vojsk, aby vybrali a určili, kdykoli to bude třeba, tolik z vás, bratři patriarchové, arcibiskupové, biskupové a synové elekti, opati a preláti, kolik pro tu dobu uznají za vhodné, a chceme, aby oni a také jiné vhodní kněží světští i řádoví, které k tomu přiberete, mohli poslouchat zpovědi všech, kteří jsou kvůli splnění tohoto úkolu znamenáni křížem a kteří se budou chtít vyzpovídat. Nařizujeme, abyste po bedlivém vyslechnutí těchto zpovědí jim za jejich hříchy a všechny přečiny, které napáchali, i kdyby se dopustili násilí na klericích a řeholnících nebo kdyby byli žháři a bezbožníci, mohli z téže pravomoci udělit dobrodiní náležitého odpuštění, zbožného pokání a prominutí uložených trestů i jiných, které by jim měly být právem uloženy podle způsobu provinění, avšak s přiměřeným ztížením vůči těm z nich, kteří, což ať se nestane, by se během formování šiků oněch vojsk proti viklefistům, husitům a ostatním kacířům a jejich přívržencům, ochráncům a obráncům opovážili bláhově překročit nařízení a příkazy římského krále a těch, kteří, jak už bylo řečeno, se stali veliteli vojsk.
Protože však se jeví, že je obtížné doručit tuto listinu jednotlivcům, chceme, abyste se jeden, dva nebo tolik z vás, bratři, pratriarchové, arcibiskupové, biskupové a synové elekti, opati a preláti, v nichž se zlíbí řečenému římskému králi, postarali, aby opis této listiny, vyhotovený veřejným notářem a opatřený jeho pečetí, byl poslán a sdělen jednotlivým osobám a na místa, kde to bude prospěšné. Chceme a nařizujeme, aby tomuto opisu byla dávána plná důvěra jako originálu. Dáno ve Florencii 1. března v třetím roce našeho pontifikátu.
Tuto naši listinu či notářský instrument podepsaný veřejným notářem jsme přikázali ochránit přivěšením našich pečetí. Dáno a sjednáno v Kutné Hoře v pražské diecézi, v domě mincmistra tamtéž, v roce 1420 od narození Krista, v indikci třinácté, v pátek 16. srpna asi o poledních hodinkách, v třetím roce pontifikátu nejsvětějšího v Kristu otce a našeho pána, pana Martina V., z Boží prozřetelnosti papeže, za šťastné vlády nejjasnějšího a nepřemožitelného knížete pana Zikmunda, římského a také uherského, českého atd. krále. Přítomni tam byli jako svědkové vyžádaní a povolaní, aby dosvědčili výše uvedené, slovutní páni vévodové Vilém Bavorský, Jan ze Zaháně, Jindřich řečený Rumpold z Hlohova a Kožuchova a vznešení páni, Ludvík z Oettingenu, hofmistr císařského dvora, hrabata Pippo z Ozory v temešské župě a Guillelmino z Prata, urození šlechtici Jan a Oldřich, páni z Biberštejna, Schenk ze Sydowa, Hartung z Cluxu, Wend z Ilburka, Zikmund z Vartenberka, Brunoro della Scala z Verony, Giorgio di Valperga, Arnošt Flaška z Rychmburka, Jan z Bodmanu, Kašpar z Klingenberka, Jan a Albrecht de Okeborn, Jindřich Beyer z Boppardu a také ctihodní páni Ladislav, vicekancléř královského majestátu v Uhrách, Benedikt, probošt v Székesfehérváru, protonotář apoštolského stolce, a znamenití mistři Pier Paolo Vergerio z Justinopole, mistr obojího práva, Martin Talayero, mistr svaté teologie, dále Mikuláš Zeiselmeister a Jakub Spinola, doktoři dekretů, a jiní velmi mnozí rytíři a početní panoši.
Poté co jsme předložili a ukázali tento ověřený opis, řečený pan král nás svou řádně vyhotovenou listinou, jak už bylo řečeno, s patřičnou naléhavostí požádal, abychom se postarali o rozšíření opisu této papežské listiny po celém našem kraji a vykonání všeho, co je v ní obsaženo, jak nám to svěřil papežský stolec.