Hejtmané polních vojsk Hradiště hory Tábor, sirotčích, pražského a dalších měst, jež vyslala své vojenské oddíly na výpravu, jménem všech, kteří pracují polem pro osvobození zákona božího ve Francích a Bavorsku (Taborenses campestes montis Gretz, Orphanorum, Pragensium aliarumque civitatum exercituum capitanei, milites, clientes et seniores populi regni Bohemie omnes insimul, qui modo pro liberacione legis divine campestres laboramus in terris Franconie et Bavarie), prohlašují (notum facimus), že se dohodli s braniborským kurfiřtem Fridrichem I. Hohenzollernským (Friderico, marchione Brandenburgensi) o budoucích jednáních za konkrétně uvedených podmínek. Kurfiřt se zavazuje dát husitským poslům a jejich doprovodu v počtu 200–1000 osob (a ducentis usque mille equos cum totidem personis) ochranný glejt do Norimberka (ad Nuerenberg) na svátek svatého Jiří (in festo s. Georgii proxime venturo) 23. dubna, a to ve znění, jaké husité sami předloží s platností od výjezdu z husitských pevností až do návratu nazpět (ab exitu minicionum nostrarum usque ad reditum in easdem), a za tím účelem, aby mohli v Norimberku bez jakýchkoliv překážek, příkoří a útlaku veřejně vyložit své názory, o něž usilují, a odůvodnit je Písmem a doktory, kteří se skutečně a nevyhnutelně opírají o bibli, zejména společný husitský program, známý čtyři artikuly (pro quatuor articulis):
1 Kněží mají žít podle řádu, vydaného jim Ježíšem a svatými apoštoly (quod sacerdotes vivant secundum ordinem, eis a domino Ihesu et sanctis apostolis editum).
2 Kněží, kteří budou takto žít, mají kázat svobodně slovo boží všemu stvoření (ut sic viventes, libere verbum dei predicent omni creature).
3 Světští laikové mají, na základě tohoto příkladu dobrého života, řádu kněží a přijetí jejich výkladu zákona božího, mařit v sobě i jiných smrtelné hříchy a stíhat je podle božího přikázání (ut homines seculares, videntes bonam vitam et bonum ordinem sacerdotum et habentes ab eis direccionem legis divine, omnia peccata mortalia in se et in aliis impediant et arestent secundum preceptum dei).
4 Kněží mají podávat tělo a krev Ježíše Krista lidem mladým i starým pod obojí způsobou (ut sacerdotes corpus et sanguinem domini Jesu Christi sub utraque specie hominibus iuvenibus et senioribus dent et dividant).
Záruky ochranného glejtu nepozbývají platnosti, postaví-li se proti nim římský král Zikmund (Sigismundi, domini regis Romanorum) nebo duchovní a světská knížata (de parte nobis adversa spiritualium et secularium), která jsou s husity ve válce. Dojde-li na disputaci o oněch svatých pravdách, budou mít husité právo je hájit, kdykoliv uznají za vhodné; v Norimberku jim bude zaručena možnost konání bohoslužeb podle vlastního řádu a za jejich pobytu dočasně pozbude platnost církevní interdikt. Konečně se zavazují (promisimus) přivézt do Norimberka své duchovní i světské mluvčí, ovšem za výše uvedených výhrad, od nichž nemíní nikterak ustoupit.
- A: N/A
- B: StB Trier; Nr. 306; fol. 165r–165v; aktuální uložení neověřeno
- Palacký 1851, s. 108–109
- Bezold 1877, s. 45–46
- Keuffer 1894-III, s. 124, č. 14
- Tomek 1899-IV, s. 453
- Neubauer 1910, s. 187
- Bartoš 1932b, s. 89–91
- Bartoš 1932e, s. 83–84
- Urbánek 1934, s. 175, pozn. 77
- Macek 1951, s. 333, pozn. 62
- Macek 1958b, s. 72
- Macek 1965, s. 69
- Šmahel 1990, s. 416, 462, pozn. 39
- Šmahel 1993-III, s. 223, 388, pozn. 430
- Baum 1996, s. 254
- Kavka 1998, s. 160
- Šmahel 2002-II, s. 1479–1480
- Šmahel 2024, s. 455–456
Nedatovaný dokument, neobsahuje ani místo vydání. Bartoš 1932b, s. 91, klade listinu na základě ochranného glejtu (viz regest 1430_02_11c) do 10. či 11. února 1430.
Přepis regestovaného dokumentu
Taborenses campestres montis Gretz, Orphanorum, Pragensium aliarumque civitatum exercituum capitanei, milites, clientes et seniores populi regni Bohemie omnes insimul, qui modo pro liberacione legis divine campestres laboramus in terris Franconie et Bavarie, notum facimus presentibus coram omnibus, quia cum sereno principe Friderico, marchione Brandenburgensi, burggravio Nuerembergensi et summo camerario Romani imperii, facimus pactum seu compromissum hoc modo sic, quod predictus princeps Franconie debet nobis aut nostris a ducentis usque mille equos cum totidem personis ad Nuerenberg in festo s. Georgii proxime venturo de salvo, securo et christiano conductu providere. Et illud salvi conductus predicti compromissum predictus princeps debet nobis firmare verbis et sigillis in forma, eis a nobis danda. Et idem salvus conductus predictus debet nobis in vigore suo durare ab exitu minicionum nostrarum usque ad reditum in easdem ita, ut venientes ad illam congregacionem Nueremberg possumus sine impedimento, sine improperiis et oppressione coram omnibus publice causam nostram proponere, pro qua laboramus, tractare secundum deduccionem scripture legis divine et secundum doctores, qui vere se et inevitabiliter in lege fundant divina, specialiter tamen pro quatuor articulis.
Primus: quod sacerdotes vivant secundum ordinem, eis a domino Ihesu et sanctis apostolis editum.
Secundus: ut sic viventes, libere verbum dei predicent omni creature.
Tercius: ut homines seculares, videntes bonam vitam et bonum ordinem sacerdotum et habentes ab eis direccionem legis divine, omnia peccata mortalia in se et in aliis impediant et arestent secundum preceptum dei.
Quertus: ut sacerdotes corpus et sanguinem domini Jesu Christi sub utraque specie hominibus iuvenibus et senioribus dent et dividant.
Et ille salvus conductus debet nobis sonare de non fienda nobis potestate serenissimi principis Sigismundi, domini regis Romanorum et Hungarie, et de parte nobis adversa spiritualium et secularium, qui sunt in causa adversis nos pro lege divina. Et si aliqui de nobis de illis sanctis veritatibus loquantur, ut illi aut illis repondere possumus, quocienscunque fuerit oportunum, modo tamen et ordine suprascriptis. Et postquam ita fu erimus simul placitantes, concordemus seu discordemus ut semper possumus ab eis secure ad loca nostra redire secundum tenorem nostri salvi conductus.
Item, quando Nuerenberg fuerimus in nostris hospiciis, quod possumus ab servire domino deo, sicut nos scimus secundum ritum nostrum, et in eo a nemine nobis confusio seu obiurgacio qualisbet inferatur ita, ut propter nos nullum debeat divinorum fieri interdictum nec alias ab aliquo hominum aliqualiter impediamur. Eciam nos, suprascripti capitanei, domini, milites, clientes et cives, recognoscimus in hoc scripto, quia promisimus suprascripto principi Friderico nostra bona christiana fide nostros spirituales et seculares ad illam congregacionem Nuerenberg expodire sub modo et condicione suprascriptis. Et predicta, in nostra littera salvi conductus clausa, illa nullo modo intendimus postergare.
Dle edice Bartoš 1932b, s. 90–91.
Překlad regestovaného dokumentu (čeština)
Táborská polní vojska hory Hradiště, hejtmani Sirotků, Pražanů a vojsk jiných obcí, rytíři, zemané a starší lidu království Českého všichni zároveň, kdož právě polem pracujeme pro osvobození Božího zákona v zemích Francké a Bavorské, dáváme na vědomost všem, že jsme učinili takovouto smlouvu neboli dohodu s jasným knížetem Fridrichem, markrabětem braniborským, purkrabím norimberským a nejvyšším komořím říše římské:
Prve jmenovaný kníže francký má opatřit nám nebo našim lidem jistý, bezpečný a křesťanský průvod od dvou set až do tisíce koní, tolikéž lidí do Norimberka o nejblíže příštím svátku sv. Jiří. A tuto svrchu řečenou smlouvu o glejtu má nám jmenovaný kníže potvrdit slovy i pečetí ve formě, jakou mu určíme. A tento řečený glejt má nám zůstat ve stejné platnosti od východu z našich opevnění až k návratu do nich tak, abychom mohli, až přijdeme k tomuto shromáždění do Norimberka, veřejně, bez jakékoli překážky, průtahů a útisků přednést svou při, pro kterou pracujeme, jednat o ní podle důkazů litery Božího zákona a podle doktorů, kteří se věrně a nezvratně vyznají v zákoně Božím, a zvláště abychom mohli jednat o čtyřech článcích.
První: aby kněží žili podle řádu, daného jim pánem Ježíšem a svatými apoštoly.
Druhý: aby takto žijíce svobodně kázali slovo Boží všemu stvoření.
Třetí: aby lidé světští, vidoucí správný život a dobrý řád kněží a poučeni od nich o zákoně Božím, zabraňovali a zamezovali všechny smrtelné hříchy u sebe i u jiných podle Božího nařízení.
Čtvrtý: aby kněží podávali a rozdělovali mladým i starým tělo a krev Pána Ježíše Krista pod obojí způsobou.
A tento glejt má pro nás znamenat: Že se nám nestane žádné násilí od nejjasnějšího knížete Zikmunda, pana krále římského a uherského, ani od našich protivníků duchovních i světských, kteří stojí proti nám ve při o zákon Boží; a že budou-li někteří z nás mluvit o těch svatých pravdách, že oni budou moci odpovídat nám nebo my jim, kolik bude třeba podle zmíněného způsobu a pořádku. A když se budeme takto domlouvat, ať už se shodneme nebo neshodneme, že se od nich můžeme vždy bezpečně navrátit na svá místa podle znění našeho glejtu.
Že také můžeme, pokud budeme v Norimberce v našich hospodách, sloužit Pánu Bohu, jak umíme, podle našich obřadů a že nám v tom žádný nesmí způsobit ani zmatek, ani pohanu tak, že nesmí být kvůli nám vydán žádný zákaz bohoslužeb; a ani jinak že nám žádný z lidí nesmí překážet.
Také my, zmínění hejtmani, páni, rytíři, zemané a měšťané potvrzujeme v tomto listě: slibujeme jmenovanému knížeti Fridrichovi na svou dobrou křesťanskou víru, že vypravíme naše duchovní i světské k tomuto shromáždění do Norimberka podle svrchu zmíněných způsobů a podmínek. A co bylo v našem dopise dříve řečeno o glejtu, toho se nemíníme žádným způsobem vzdát.