Papež Martin V. nařizuje mistrovi Antoniovi Zenovi (magistro Antonio Zeno), doktorovi práv (decretorum doctori), papežskému referendáři (referendario) a svému nunciovi (nuncio nostro), aby se se neprodleně vrátil k papežské kurii. Své nařízení zdůvodňuje následujícím způsobem: římský král Zikmund Lucemburský (Sigismundus, Romanorum rex), k němuž se snažil zmíněný apoštolský nuncius, dle svého listu adresovaného papeži, dorazit a předat mu v souladu s papežskou vůli listiny, měl ohledně nunciovi svěřenému úkolu podezření, jak to vyplývá z jeho listiny, že vyslání řečeného apoštolského nuncia bylo nařízeno k zpochybnění královského rozhodnutí (sentenciam) a k jeho hanbě; zároveň zmíněný král tvrdí, že má vhodné cesty k míru v Prusku (cum Prutenis), kterými by obě strany nalezly užitek trvalého pokoje. Protože ani papež nežádá nic jiného, než aby mohl být uzavřen mír, chce, aby zmíněný nuncius důkladně zvážil, jestli jednal proti rozhodnutí řečeného římského krále a jeho cti, to má pak uznat a odvolat, což i papež od nynějška odvolává; dále se má vyhýbat tomu, aby činil cokoliv, co by se mohlo jevit jako oslabování královského rozhodnutí, protože nebylo papežským záměrem, aby věc takového váhy a cti byla poškozena jednáním zmíněného nuncia; papež především chtěl, ať je prostřednictvím zmíněného nuncia chráněna cesta k výše uvedenému míru a jednotě. Proto se také papež rozhodl odvolat řečeného nuncia zpět ke kurii.
- A: N/A
- B: AAV; R. Vat. 354 (Mart. V. De curia a. IV.–VI.), fol. 105v
Přepis regestovaného dokumentu
D. f. magistro Antonio Zeno, decretorum doctori, referendario et nuncio nostro, salutem et apostolicam benediccionem. Quia carissismus in Christo filius noster Sigismundus, Romanorum rex illustris, ad quem, ut scripsisti nobis, accedere et eidem nostras litteras reddere requisivisti iuxta voluntatem nostram, ex eius informacione, direccione atque consilio processurus ad reliqua tibi commissa suspicari videtur, ut ex litteris eius accepimus, transmissionem tuam fuisse ad enervandum sentenciam suam et in suum dedecus ordinatam et se asserat amicabiles vias habere ad pacem regiam cum Pruthenis, per quas vias partes ipse ad perpetue tranquillitatis commodum deducentur, quo nichil nobis, qui nichil aliud querimus quam concordiam atque pacem iocundius fieri posset, placet nobis et volumus, ut diligenter inspicias, si quid per te factum esset contra prefati regis Romanorum sentenciam et honorem; illud tollas et revoces, quod et nos exnunc revocamus, et de cetero caveas, ne quid facias, per quod prefati regis sentencia videatur aliqualiter infirmari, quia non fuit nec est nostre intencionis, quod res tanti ponderis et tanti principis honor ex aliquibus tuis actibus lederetur, sed precipue volebamus per te viam pacis et concordie procurari. Et propterea mandamus tibi, ut ad nos continuo revertaris.
Datum Rome apud s. Petrum V. kal. Aprilis pontificatus nostri a. quinto.
Supra: (sin.) A. de Luschis; (dext.) De curia – In fine: (sin.) Coll. per me Ay. Gervasii; (dext.) Arnoldus – Vide etiam num. 969