Jakub ze Švábenic (Jacobum), kněz olomoucké diecéze (presbiterum Olomucensis diocesis) a rektor farního kostela v Míšovicích (rectorem parrochialis ecclesie in Neyspicz), žádá papežský stolec, aby nařídil papežskému auditorovi Janovi de Palena (domino Johanni de Palena) nebo někomu jinému na jeho místě, aby ho uvedl ke všem právům (surrogare), která měl v jejich níže specifikovaném sporu o uvedený farní kostel v Míšovicích zemřelý kněz téže diecéze Petr z Novosedlic jinak ze Slavkova (Petrum de Nawsedlicz, assertum prebiter dicte diocesis), a udělil mu také provizi k tomuto kostelu, jehož roční důchod nepřevyšuje osm hřiven stříbra; svou žádost zdůvodňuje následovně: o zmíněný kostel se rozhořel spor mezi žadatelem a řečeným Petrem z Novosedlic. Nejprve bylo jeho řešení předloženo oficiálovi v Olomouci, který vynesl konečný rozsudek ve prospěch řečeného kněze Jakuba. Z tohoto rozsudku se uvedený Petr odvolal k pražskému metropolitnímu stolci (ad sedem metropoliticam Pragensem) a Jan XII. Železný (per dominum Johannem), administrátor pražské arcidiecéze (administratorem ecclesie Pragensis), svěřil apelační spor bakaláři práva Šimonovi z Prahy (domino Symoni de Praga). Ten sice vykonal některé procesní kroky, vyjma konečného rozhodnutí, ale z určitých důvodů přenesl rozhodnutí sporu k papežskému stolci. Zde byl spor svěřen nejprve Capovi de Laturre (domino Capo de Laturre) a po jeho smrti výše zmíněnému Janovi de Palena, který ve věci odvolání vyslovil konečný rozsudek ve prospěch řečeného Petra z Novosedlic. Ten však po vynesení druhého rozsudku zemřel mimo kurii.
Papežský vicekancléř schvaluje supliku bez výhrad (Concessum ut petitur).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 183 (lib. II de vacantibus per concessum a. octavo), fol. 9v
Přepis regestovaného dokumentu
B. p. Lite pendente inter dev. … Jacobum, rectorem parrochialis ecclesie in Nyespicz, presbiterum Olomucensis diocesis, ex una et quendam Petrum de Nawsedlicz, assertum presbiterum eiusdem diocesis, de et super eadem ecclesia … partibus ex altera primo coram officiali Olomucensi, qui pro ipso Jacobo diffinitivam tulit sentenciam ecclesiam ipsam eidem adiudicando, a qua appellato ad sedem metropoliticam Pragensem et causa appellacionis huiusmodi per dominum Johannem, administratorem ecclesie Pragensis, commissa domino Symoni de Praga, baccallario in decretis, idem Symon in causa procedens, et servatis certis terminis, citra tamen conclusionem, et iuribus coram eo productis, eandem causam ex certis causis animum suum moventibus ad sedem apostolicam terminandam remisit. Et causa huiusmodi primo domino Capo de Laturre et post eius obitum domino Johanni de Palena commissa, idem dominus Johannes taliter qualiter procedens, diffinitivam sentenciam pro dicto Petro et contra Jacobum prefatum revocatoriam prime sentencie, ut dicitur, tulit, quarum sentenciarum et litis huiusmodi tenores atque statum hic habere dignemini pro sufficienter expressis. Sed quia … dictus Petrus eciam post latam dictam secundam sentenciam viam universe carnis extra Romanam curiam est ingressus, supplicat … dictus Jacobus, quatenus dicto domino Johanni auditori vel alteri in loco eius surrogato vel surrogando committere dignemini et mandare, ut ipsum ad litem et ius, quod dicto Petro tempore mortis sue in dicta ecclesia competebat, surroget et admittat, ipsique Jacobo de dicta ecclesia … , cuius fructus etc. octo marcharum argenti … valorem annuum non excedunt, dignemini misericorditer providere …
Concessum ut petitur. Datum Rome apud ss. Apostolos pridie non. Aprilis a. octavo.
In marg.: Briocensis, Adriensis – Vide num. 1278 et num. proxime sequentem