Jan z Jevíčka (Jan), syn zemřelého Mikuláše Jevicera z Prahy (syn někdy Mikulášóv Jeviceróv z Prahy), vyznává (vyznávám), že jeho vlastní a nedílný bratr Mikuláš z Prahy a Jevíčka (dobré paměti Mikuláš z Prahy, bratr mój vlastní a nedielný) zapsal a postoupil (zapsal jest a vzdal) před purkmistrem a konšely Starého Města pražského (před pány purgmistrem a konšely Star. M. Pr.) staroměstskému měšťanu Janovi z domu U stříbrné hvězdy (slovutnému Janovi od střiebrné hvězdy, měštěnínu téhož města Pražského), a jeho tchyni Anně (paní Anně … dcti jeho), vdově po Johánkovi Kbelském (vdově po nebožci Johánkovi Kbelském), jejich dědicům a nástupcům (jich dědicóm a budúcím) tvrz, poplužní dvůr, celou ves, poddanské dvory a podsedky s platem v Klecanech (zbožie a dědiny své i mé dědické v Klecanech, tvrz, dvuor poplužní s poplužím, ves celú, dvory kmecie a podsedčie s platem) a poddanské dvory, rybáře s platem, pole, louky, lesy, křoviny, řeky, rybníky, patronátní právo k místnímu kostelu, hory, doly v Klecánkách (v Klecánkách dvory kmecie a rybáře s platem, s dědinami ornými i neornými, s lúkami, s lesy, s luhy, s vrbinami, s řekú, s rybníky, s podáním kostelním, s hory, s doly i se vší zvolí) za jistou částku, což dokládají městské knihy (kniehy pánóv nadepsaného města Pražského).
Jan potvrzuje (potvrzuje) zápis svého bratra a sám prodává (prodal sem a … prodávám) Janovi z domu U stříbrné hvězdy a jeho tchyni Anně, jejich dědicům a nástupcům dotčené dědiny a zboží v Klecanech a v Klecánkách za 630 kop pražských grošů v hotovosti (za šest seth kop a za třidceti k. gr. dobrých střiebrných rázu pražského, mně jimi úplně a v celosti penězi hotovými zaplacených a splněných). Postupuje nabyvatelům dotčený majetek a vzdává se za sebe, svého bratra a svých dědiců veškerých práv k uvedeným statkům. Zavazuje se, že prodej nechá vložit podle zemského práva do zemských desk na první, druhé nebo třetí suché dny (na první, na druhé a konečně na třetie Suché dni pořad zběhlé) poté, co budou zemské desky opět otevřeny. Pokud by nebyly otevřeny a bylo zavedeno jiné pojištění pro zemany (zemané této země), bude jím řídit. Dále se zavazuje očistit (očistiti, osvoboditi a zpraviti) nabyvatele od všech dluhů, věn a nároků sirotků, křesťanů, židů a duchovních (před každým člověkem právem zemským, a zvláště před věny a před sirotky, … přede všemi zápisy křesťanskými a židovskými i před duchovním právem) prostřednictvím zástavy svého ostatního majetku a zejména 30 kop ročního a věčného platu (zvláště třidceti kopami gr. platu ročnieho a věčného) na tvrzi, poplužním dvoru, poddanských dvorech s platem, poli, loukami, lesy, rybníky, vinicemi a vším příslušenství v Tuchoměřicích (na dědinách v Tuchoměřicích, na tvrzi, na dvoru poplužniem, na dvořích kmecích s platem, s dědinami, s lúkami, s lesy, s rybníky, s vinicí i se vší zvolí, což k tomu příslušie). Pokud by zemské desky nebyly otevřeny, zavazuje se nabyvateli tento prodej pojisti podle platného práva, jímž se budou řídit páni, rytíři, panoši a zemané (páni, rytieři, panoše a zemané této země). Pokud by zemské desky nebyly otevřeny, nebyl by zaveden jiný řád a Jan by mezitím zemřel, uděluje této listině trvalou platnost při stejné právní síle a moci, jako by byla řádně vložena do zemských desk před úředníky.
Pokud by Jan z Jevíčka nesplnil povinnosti vyplývající z těchto smluvních podmínek, zplnomocňuje nabyvatele k tomu, aby se za pomocí úředníků desk zemských (s pomocí úředníkóv desk zemských), purkrabího Pražského hradu (s pomocí purkrabie hradu Pražského) nebo staroměstských úředníků (s pomocí úředníkóv, pánóv a konšelóv svrchupsaného města Pražského) ujali (uvázali) jeho 30 kop grošů ročního platu v Tuchoměřicích, jeho domů, vinic v okolí Prahy (okolo Prahy na vinicec) a dalšího nemovitého majetku. Nabyvatelé tento zadržený majetek budou moci užívat až do naplnění závazku a nahrazení škod, které by nabyvatelům vznikly v důsledku porušení smluvních závazků prodejcem.
- A: N/A
- B: Archivní katalog AHMP
- AČ XXVI, s. 403–404 , Klecany 9
- Kartotéky A. Sedláčka (čeština)
Teige (AČ XXVI, s. 403–404 , Klecany 9) klade zápis do 15. listopadu 1435. To odpovídá textu záznamu, kde se hovoří o úterý před Alžbětou roku 1435, za úřadu purkmistra Petra z domu U rajských jablek (feria III. ante Elizabeth anno et cetera XXXV, Petro a pomis paradisi pro tunc magistro civium existente).
K vývoji vlastnictví uvedeného majetku blíže komentář viz regest .
Přepis regestovaného dokumentu
Já Jan, syn někdy Mikulášóv Jeviceróv z Prahy, vyznávám tiemto zápisem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: Tak jakož dobré paměti Mikuláš z Prahy, bratr mój vlastní a nedielný, zbožie a dědiny své i mé dědické v Klecanech, tvrz, dvuor poplužní s poplužím, ves celú, dvory kmecie a podsedčie s platem, a v Klecánkách dvory kmecie a rybáře s platem, s dědinami ornými i neornými, s lúkami, s lesy, s luhy, s vrbinami, s řekú, s rybníky, s podáním kostelním, s hory, s doly i se vší zvolí a s plným panstvím, což k svrchupsanému zboží příslušie, i se všemi puožitky a užitky, kteréž nynie na svrchupsaném zboží jsú anebo by mohly časy budúcie býti, kterakoli nad zemí, v zemi i pod zemí, v tých mezech a hraniciziech, jakož to zbožie záleží zapsal jest a vzdal před pány purgmistrem a konšely Star. M. Pr. slovutnému Janovi od střiebrné hvězdy, měštěnínu téhož města Pražského, a paní Anně, vdově po nebožci Johánkovi Kbelském, dcti tsti jeho, a jich dědicóm a budúcím v jisté summě peněz, jakož toho vzdánie a zapsánie kniehy pánóv nadepsaného města Pražského jasnějie a plnějie vyličují a svědčie.
Též já, nadepsaný Jan, s dobrým rozmyslem a dobrovolně nadepsané dědiny a zbožie v Klecanech a v Klecánkách se vším jich příslušenstvím a s plným panstvím za čisté a svobodné ode všech platóv, zápisóv i ode všelikterakých zmatkóv a závad, vzdánie a zapsánie potvrzuje nadepsaného Mikuláše bratra svého, prodal sem a mocí listu tohoto prodávám svrchupsanému Janovi od střiebrné hvězdy, měštěnínu nadepsaného města Pražského, a paní Anně, vdově po nebožci Johánkovi Kbelském dcti tsti jeho, i jich dědicóm a budúcím za šest seth kop a za třidceti k. gr. dobrých střiebrných rázu pražského, mně jimi úplně a v celosti penězi hotovými zaplacených a splněných; kterýchžto dědin a zboží nadepsaných ihned jsem jim skutečně mocně a svobodně ku pravému dědictví postúpil ižádného práva, panstvie, ani které zvláštnosti sobě a svým dědicóm, budúcím, ani dědicóm Mikulášovým, bratra svého, k svrchupsaným dědinám a zbožím nepoostavuje, ani zachovávajě k jmění, držení, k dědičnému požívání, prodání, zapsání a k učinění z nich, což by sě jim líbilo jakožto z svých vlastních a dědických. A když dsky zemské budú otevřieny a zemané této země jich budú obecně požívati, že mám a slibuji svrchupsané zbožie a dědiny nadepsaným Janovi a paní Anně i jich dědicóm ve dsky zemské vložiti a vepsati pravým trhem vedle řádu a práva země této, jsa od nich k tomu napomenut, od jich napomenutie počítajíc na první, na druhé a konečně na třetie Suché dni pořad zběhlé, a svrchupsané dědiny a zbožie jim očistiti, osvoboditi a zpraviti před každým člověkem právem zemským, a zvláště před věny a před sirotky, jakožto tato země za právo má, a menovitě přede všemi zápisy křesťanskými a židovskými i před duchovním právem dědinami a zbožím svým vším platy i domy, kteréž nynie mám anebo potom jmieti budú, kdežkolivěk by mohly shledány býti, i viničními platy a zvláště třidceti kopami gr. platu ročnieho a věčného, kterýž mám na dědinách v Tuchoměřicích, na tvrzi, na dvoru poplužniem, na dvořích kmecích s platem, s dědinami, s lúkami, s lesy, s rybníky, s vinicí i se vší zvolí, což k tomu příslušie. Pakli by desk zemských nebylo a byl který jiný řád v této zemi miesto desk zemských vložen a ustanoven, jehož by obecně páni, rytieři, panoše a zemané této země miesto desk zemských požívali a o svá zbožie jím sobě jistotu činili, ale tiem řádem a tvrzením mám a slibuji jim ujistiti a utvrditi po ty troje Suché dni se zprávú jakož svrchupsáno stojí.
Pakli by toho obého nebylo, točiž desk zemských ani kterého jiného řádu a tvrzenie miesto desk, a mne pán Buoh v tom neuchoval, tehda tomu chci, aby toto mé prodánie a tento list nadepsaným Janovi a paní Anně i jich dědicóm a budúcím k dědinám a ke zboží svrchupsanému v časiech budúcích obdrželo k věčnosti takovú moc, pevnost a tvrdost, jakož by dskami zemskými vedle řádu a práva země této z staradávna držaného a zachovalého s mým osobním přiznáním před úředníky desk zemských mnú jim bylo utvrzeno a zapsáno.
A jestliže by v té chvíli anebo potom kto sáhl jim kterým právem koli na svrchupsané zbožie a dědiny pro kterékoli zmatky a závady, že já to mám a slibuji jim zpraviti, očistiti a skutečně odvaditi a osvoboditi beze všie škody nadepsaných Jana, panie Anny a jich budúcích tak, jakož svrchupsáno stojí. Pakli bych toho neučinil, tehda dávám nadepsaným Janovi a paní Anně i jich budúcím tiemto zápisem plnú moc i plné právo, aby s pomocí úředníkóv desk zemských anebo s pomocí purkrabie hradu Pražského, kteříž by v ty časy byli, a s pomocí úředníkóv, pánóv a konšelóv svrchupsaného města Pražského mohli sě uvázati v platy mé, ve třidceti k. gr. platu ročnieho a věčného, kterýž mám na dědinách v Tuchoměřicích, i ve všechny jiné platy mé, kteréž mám okolo Prahy na vinicech, i v domy i ve všechna jiná má zbožie a platy movitá i nemovitá, kteráž nenie mám anebo potom mieti bude kdežkolivěk, a kteráž jsú na mě a bratra mého po otci připadli, nic nevymieňuje, a těch dědin, zboží, platóv i domóv sě zmocniti, je držeti a jich požívati, je prodati, zapsati a učiniti z nich, což by sě jim líbilo, jakožto z svých vlastních a dědických, tak dlúho, dokudž bych jim nadepsaných dědin a zboží nezpravil a neočistil tak jakož svrchupsáno stojí a jim za všecky škody, kteréž by pro mé nezpravenie a neosvobozenie nadepsaných dědin kterakoli vzali, dosti neučinil penězi hotovými úplně a docela. Actum pleno in consilio feria III. ante Elizabeth anno et cetera XXXV, Petro a pomis paradisi pro tunc magistro civium existente.