Dominik Tesschener jinak Sydenberg (Dominicus Tesschener alias Sydenberg), kanovník kolegiátního kostela ve Vratislavi, žádá papežský stolec, aby ho uvedl ke všem právům (surrogare), která s ním měl ve sporu o stálý vikariát v katedrále svatého Jana Křtitele (perpetua vicaria in ecclesia Wratislaviensi) Jan z Hradce Králové (quendam Johannem Gresregine), a zároveň aby mu udělil provizi na uvedený vikariát, jehož roční důchod nepřevyšuje osm hřiven stříbra. Svou žádost Dominik Tesschener zdůvodňuje následujícím způsobem: když se uvolnil stálý vikariát v řečeném kostele, byl udělen řádnou autoritou zmíněnému Dominikovi a ten jej dodnes drží. Poté vznikl spor mezi ním a řečeným Janem z Hradce Králové o zmíněné beneficium a došlo v něm k některým procesním krokům; během sporu se však protistrana vzdala k rukám papeže všech svých práv, která měla ve sporu k uvedenému vikariátu. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že Dominik Tesschener má kanonikáty s prebendami v kolegiátním kostele ve Vratislavi (Wratislaviensis), v kostele sv. Kříže ve Vratislavi (s. Crucis Wratislaviensi), v kostele v Hlohově (Glogovie Maioris) a v kostele v Otmuchóvě (Otmagaw), které leží ve vratislavské diecézi, dohromady roční důchod všech těchto beneficií nepřevyšuje 60 hřiven stříbra.
Papežský vicekancléř schvaluje supliku bez výhrad (Concessum ut petitur).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 173 (lib. II de vacantibus per concessum a. septimo)