Měšťané Starého Města pražského Václav Štraboch (Václavem Štrabochem) a Matěj Drdák (Matějem Drdakem, měšťany Velikého Města pražského) zprostředkovávají uzavření smlouvy mezi 1. Jakubem Sobkem (mezi Jakubem Sobkem z jedné) a 2. řezníkem Prokopem z Rakovníka o 41 kop grošů dluhu (o jednu a o čtyřidcet kop gr. dluhu dědičného), který na Prokopovi zdědil Jakub po svém otci (po svém otci), podle níž má Prokop postoupit Jakubovi 2 ½ kopy grošů ročního platu (puoltřetie kopy gr. platu ročnieho a věčného) zapsaných v Rakovníku (má tudiež v Rakovníce), totiž 1 ½ kopy na hrnčířích (póldruhé kopy na hrnčieřích) a 1 kopu (kopu gr.) na Velanovu domu (na Velanovu domu). Prokop postupuje Jakubovi a jeho dědicům (jeho dědicóm) dotčenou částku. Dále má Prokop vyplácet Jakubovi ze všeho svého majetku a nedílu, který má se svým bratrem (bratr jeho), 1 ½ kopy a 6 grošů (póldruhé kopy a šest gr.) v několika termínech, totiž polovinu na svatého Jiří (na sv. Jiřie nynie najprv příštieho) 23. dubna a na svatého Havla (na sv. Havla ihned potom zběhlého) 16. října. Pokud by se vyplacením dotčeného platu opozdil nebo ho vůbec nevyplatil, zplnomocňuje Jakuba k tomu, aby ho vymáhal obstavením jeho majetku až do splacení uvedené částky a prokazatelných škod, které by mu prodlevou vznikly. Dále se ustanovuje možnost snížení dluhu, a to pokud by Prokop položil Jakubovi 5 kop grošů (pět kop grošuov), tehdy se má dluh zmenšit o ½ kopy platu (puol kopy platu), a při 10 kopách (deset kop) o 1 kopu (kopa grošuov). Dále pokud by Prokop prodal své zboží, na kterém je plat zapsaný, tehdy se má nejprve vyrovnat s Jakubem, jeho dědici a nástupci.
Teige (AČ XXVIII, s. 194‒195 , Rakovník 3), datuje ukázku do 7. prosince 1431. To odpovídá textu zápisu, kde se hovoří o pátku po Mikuláši roku 1431 za úřadu purkmistra Václava Raka (anno etc. XXXI° ... fer. VI. post Nicolai, tempore regiminis Wenceslai Rak, magistri civium). Úřad perkmistra odpovídá uvedenému datu, viz Tomek 1905-V, s. 81.
Přepis regestovaného dokumentu
Stala sě jesti přátelská smlúva opatrnými Václavem Štrabochem a Matějem Drdakem, měšťany Velikého Města pražského mezi Jakubem Sobkem z jedné a Prokopem řezníkem z Rakovníka z strany druhé o jednu a o čtyřidcet kop gr. dluhu dědičného, kterýžto svrchupsaný Jakub po svém otci, po témž Prokopovi, má; a to takováto: že Prokop svrchupsaný má postúpiti puoltřetie kopy gr. platu ročnieho a věčného svrchujmenovanému Jakubovi, kteréž má tudiež v Rakovníce, točižto póldruhé kopy na hrnčieřích, jenž jemu s pole, jako hlínu k hrncóm berú; platie, a na Velanovu domu, a což k tomu domu příslušie, kopu gr., jakož dále list hlavní svrchupsaného Prokopa na tu kopu platu okazuje. Kteréhožto platu puoltřetie kopy gr. dřéveřečený Prokop hned jesti postúpil a tiemto zápisem postupuje Jakubovi dřéveřečenému a jeho dědicóm, tak jakož jest jej sám měl. A póldruhé kopy a šest gr. má týž Prokop platiti a vydívati ze všeho statku svého movitého i nemovitého, kterýž nynie má neb potom mieti bude, i z toho statku, kterýž s ním bratr jeho nedielný má, tak aby ten jistý veškeren plat napředjmenovaný bral a zdvihal již jmenovaný Jakub rozdielně, točižto na sv. Jiřie nynie najprv příštieho polovici, a na sv. Havla ihned potom zběhlého druhú polovici a tak po všechna jiná léta má bráti a zdvíhati. Kterýžto veškeren plat má a slíbil jest zpraviti častojmenovaný Prokop vším svým statkem a zbožím movitým i nemovitým, kterýž nynie má neb potom mieti móže kterýmkoli jménem zvláštním mohly jmenován býti, nic nevynímaje, tak aby jej mohl týž Jakub bráti a zdvíhati v celosti beze všech zmatkuov a nesnází. Pakli by jemu který plat neb úrok nebyl placen a vydáván na který rok předepsaný, tehda týž Jakub bude moci a má sáhnúti na veškeren statek Prokopa jižjmenovaného, ven sě ukázati, jej držeti a jeho požívati tak dlúho, dokavadž jemu ten úrok nezaplacený nebude v celosti splněn i se všemi škodami, kteréž pro takové nezaplacenie vzal. Než toto jest mezi nimi znamenitě vymieněno, kdyžbykolivěk předepsaný Prokop položil pět kop grošuov Jakubovi nahořejmenovanému, tehda jemu má sníti puol kopy platu. Pakliby položil deset kop, tehda jemu má sníti kopa grošuov, a tak až do splacenie všeho platu, každú kopu platu po desieti kopách počítajíc. Dále toto jest také vymluveno: jestliže by Prokop častopsaný které své zbožie prodal, buďto to, na kterémž Jakub častopsaný má plat bráti, nebo kterékoli jiné, k němuž by práve měl, tehda častořečenému Jakubovi neb jeho dědicóm a budúcím má najprve jeho penieze dáti a on je má zdvihnúti přede všěmi jinými dlužníky a lidmi bez odpieránie všelikterakého. Actum anno etc. XXXI° in pleno consilio fer. VI. post Nicolai tempore regiminis Wenceslai Rak, magistri civium.