Papež Martin V. nařizuje biskupovi v Olomouci Janovi Železnému (episcopo Olomucensi), aby s konečnou platností vyšetřil a vynesl rozsudek ve sporu o příjmy z desátků a o další farní práva mezi Havlem (Galli), nynějším rektorem farního kostela sv. Michaela ve městě Znojmě (parrochialis ecclesie s. Michaelis opidi Znoyma), v olomoucké diecézi, na jedné straně, a opatem a konventem premonstrátského kláštera v Louce v téže diecézi (monasterii Lucensis Premonstratensis ordinis dicte diocesis) a Mikulášem z Louky (Nicolaum de Luca), mnichem řečeného kláštera, na straně druhé. Své nařízení papež zdůvodňuje následovně: rektor Havel si ve své petici předložené papeži stěžoval, že ačkoliv má legitimní právo vybírat desátky z důchodů nabytých na pozemcích, polích a pastvinách v hranicích zmíněné farnosti, a stejně tak zmíněnému kostelu a jeho rektorům náleží farní práva na místním hradě (in certis castro) a domech stojících v oblasti působnosti zmíněné fary, přesto opat a konvent kláštera v Louce lživě tvrdili (falso asserentes), že tato práva a desátky náleží jim a přivlastnili si je prostřednictvím některých osob a nejnověji prostřednictvím zmíněného mnicha Mikuláše. Vznikl z toho spor u papežského soudního dvora. Na žádost Havla byl spor svěřen papežským soudním auditorům, nejprve Capovi de Laturre (Capo de Laturre), poté Kunešovi ze Zvole (Conczoni de Zwola) a následně Petrovi Nardimu (Petro Nardi). Posledně jmenovaný auditor vynesl konečný rozsudek, kterým osvobodil opata a konvent kláštera v Louce i řečeného Mikuláše od obžaloby. Z tohoto rozsudku se Havel odvolal k apoštolskému stolci. Papež apelační spor svěřil k vyšetření a konečnému rozsudku papežskému auditorovi mistrovi Marcialis Formerii (magistro Marciali Formerii), který přistoupil k některým procesním krokům, avšak vyjma konečného rozsudku. Podle petice zmíněného Havla však v tomto sporu může být pravda nalézána lépe a plněji v domácím prostředí (in partibus) než u římské kurie, a proto žádal, aby papež spor předal zvláštní milostí k řešení do oblasti, kde se spor odehrává (in partibus). Proto papež vydává výše zmíněné nařízení, aby olomoucký biskup zahájil vyšetřování sporu ve stavu, ve kterém ho zanechal zmíněný auditor Marcialis, a následně s konečnou platností rozhodl.
- A: N/A
- B: AAV; R. Lat. 253 (Mart. V. a VIII.; De exhibitis a. octavo), fol. 203r–204r
Přepis regestovaného dokumentu
Ven. fr. episcopo Olomucensi salutem etc. Exhibita nobis pro parte d. f. Galii, moderni rectoris parrochialis ecclesie s. Michaelis opidi Znoyma tue diocesis, peticio continebat, quod licet ius percipiendi decimas provenientes ex fructibus existentibus in terris, campis et agris, consistentibus infra limites parrochie dicte ecclesie, necnon eciam iura parrochialia in certis castro et domibus in eadem parrochia sitis tunc expressis ad dictam ecclesiam et eius rectorem pro tempore existentem legitime spectassent et pertinuissent ac spectarent et pertinerent de iure, tamen dd. ff. abbas et conventus monasterii Lucensis Premonstratensis ordinis dicte diocesis, falso asserentes decimas et iura parrochialia huiusmodi ad se spectare, decimas et iura huiusmodi occupaverunt et detinuerunt ac ilia per nonnullos et novissime per d. f. Nicolaum de Luca, monachum dicti monasterii, fecerunt et faciunt usurpari. Ortaque propterea inter Galium ex una ac abbatem, conventum et Nicolaum prefatos ex alia partibus super premissis … materia questionis, nos causam huiusmodi ad instanciam dicti Galii quondam Capo de Laturre primo et deinde dd. ff. magistris Conczoni de Zwola et successive Petro Nardi … auditoribus … audiendam commisimus et fine debito terminandam, qui quidem Petrus auditor ultimo in huiusmodi causa procedens diffinitivam, per quam inter cetera abbatem, conventum et Nicolaum predictos ab impeticione dicti Galii absolvit, sentenciam promulgavit, a qua pro parte dicti Galii fuit ad sedem apostolicam appellatum. Nosque causam appellacionis huiusmodi d. f. magistro Marciali Formerii … auditori … audiendam commisimus et fine debito terminandam, qui in dicta causa ad nonnullos actus, citra tamen conclusionem, inter partes predictas dicitur processisse. Cum autem, sieut eadem peticio subiungebat, de meritis et veritate dicte cause commodius et plenius in partibus illis quam in Romana curia liquere possit, pro parte prefati Galii nobis fuit humiliter supplicatum, ut eandem causam ad nos advocare et illam in partibus eisdem committere de speciali gracia dignaremur. Nos igitur huiusmodi supplicacionibus inclinati, … fraternitati tue per apostolica seripta committimus et mandamus, quatenus vocatis abbate et conventu ac Nicolao prefatis et aliis, qui fuerint evocandi, causam eandem in eo statu, in quo coram dicto Marciale auditore remansit, resumens, illam ulterius audias et fine debito termines, faciens, quod decreveris, per censuram ecclesiasticam appellacione remota firmiter observari. Non obstantibus …
Datum Rome apud ss. Apostolos nono kal. Octobris a. octavo.