Císař Zikmund potvrzuje a nově vystavuje měšťanům v Tachově (civitatis nostre Tachouiensis) jejich privilegia, práva a svobody, které získali od jeho předchůdců, zvláště jeho děda krále Jana Lucemburského (Johannis regis Bohemie) a otce císaře Karla IV. (Karoli imperatoris et Bohemie regis), a které byly nedávno zničeny zlovolnými lidmi při nepokojích v Českém království (regni Bohemie). Činí tak na přání měšťanů a s ohledem na jejich potřebu i polohu města na hranicích, které se bez jeho pomoci nemůže z výše řečeného zotavit. Zikmundovi byly předloženy opisy listin, které jsou zde inserovány, a on uznává jak jejich platnost ve všech jejich bodech, článcích a větách, tak všechna práva a milosti v nich obsažené, neboť privilegia byla hodna vydavatele, pro obdarované byla výhodná, a dokonce i styl odpovídal císařské a královské kanceláři, a navíc proto, že měšťané Plzně (cives Plznenses) označili tyto listiny za důvěryhodné.
Jan, král český a hrabě lucemburský, osvobozuje města Beroun (Veronensis), Plzeň, Klatovy (Glatowiensis), Stříbro (Misensis), Tachov, Domažlice (Tustensis), Sušice (Siccensis), Písek (Piestensis) a Budějovice (Budiweicensis) od popsaných povinností vůči podkomořímu, stanovuje pravidla pro obnovu městské rady, práva přísežných soudit a finanční povinnosti osob, které drží majetky příslušející městům. Dáno 5. července 1337 v Praze.
Císař Karel IV. uděluje měšťanům a obyvatelům města Tachova milost, totiž že mohou svůj majetek ve městě i mimo něj svobodně prodávat a odkazovat. Pokud nějaký měšťan zemře bez přímého dědice a bez závěti, mají jeho majetky přejít na jeho nejbližšího příbuzného jakéhokoliv pohlaví, tak jak stanovuje staroměstské právo. Dále jim povoluje lovit přesně určenou menší zvěř a chytat ryby v okolí hradu Tachov. Dáno 19. září 1372 v Praze.
Zikmund dále potvrzuje a obnovuje měšťanům a městu Tachov starý zvyk, že každý měšťan může se souhlasem purkmistra a po zaplacení svých pohledávek nerušeně odejít z města, nikoliv však na úkor práv jiných osob. Dále jim Zikmund nově uděluje zvláštní milost, aby lépe pocítili jeho přízeň, cítili se jako nově založení a tím pádem mu byli věrnější, a povoluje jim tedy ve městě konat dva výroční trhy, a to ve dvou termínech, jmenovitě v neděli před Letnicemi a v neděli před svatým Havlem, přičemž tyto trhy mohou trvat osm dnů před zmíněným datem i po něm. Všichni kupci či jiní lidé, kteří trhy navštěvují, jdou na ně anebo z nich, mají užívat stejná práva, svobody, milosti, imunity, doprovody, příměří a ochranu, jaké mají při výročních trzích okolní města a městečka v Království českém. Zikmund zakazuje všem jeho a Království českého urozeným i neurozeným poddaným, pokud se chtějí vyhnout nemilosti jeho i jeho nástupců, porušovat tuto jeho milost a škodit lidem, zboží a věcem, zajímat je, obtěžovat či rušit je, když jdou na zmíněné trhy nebo z nich. Tyto výroční trhy by ale neměly poškodit výroční trhy v sousedních městech.
- císař Zikmund: [Posse 1910, 17/1–2]; přirozená; přivěšená na černožlutých hedvábných šňůrkách
- Na plice vpravo: Ad mandatum domini imperatoris Petrus Kalde prepositus Northusensis
A: Originál; pergamen
B: Regest v rukopise českých královských register Zikmunda Lucemburského z let 1436–1437 (chybně k roku 1437)
C: Opis z 15. století v „Cancellaria regis Georgii“ (chybně k roku 1437)
D: Vidimus purkmistra a městské rady Starého Města pražského z 8. února 1510
E: Opis z 16. století
F: Opis z 19. století (podle E, ale se špatným datem 17. října 1436)
G: Opis z 19. století
H: Český překlad z 15. století
- A: NA Praha; AČK; sign. 1543
- B: Lobkovická knihovna v Nelahozevsi (dříve v Roudnici nad Labem); sign. VI Fb 19; pag. 56–57
- C: NK ČR Praha; oddělení rukopisů; sign. XXIII D 163; fol. 648r–649v
- D: NA Praha; ČGL; inv. č. 621
- E: NA Praha; ČDKM IV; kart. 291; sign T – Tachov; fasc. 1
- F: NA Praha; ČDKM IV; kart. 291; sign T – Tachov; fasc. 1
- G: ANM Praha; C – Muzejní diplomatář; sub dato 17. října 1436
- H: NA Praha; ČGL; inv. č. 228
- A: Monasterium
- B: N/A
- C: Manuscriptorium
- D: Monasterium
- E: N/A
- F: N/A
- G: N/A
- H: Monasterium
- Čelakovský 1890, s. 121, č. 51 (s chybným datem 17. října 1436)
- RI XI, č. 11467
- AKČ V, s. 217–218, č. 352
- RI XI NB/6, v tisku
- AČK VI/1, s. 115–116, č. 1547
Přepis regestovaného dokumentu
Sigismundus, divina favente clemencia Romanorum imperator semper augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus tenore presencium universis, quod venientes ad nostre maiestatis presenciam fideles nostri dilecti, cives civitatis nostre Tachouiensis, nobis querulose proposuerunt, qualiter in hiis disturbiis regni Bohemie malignorum insolencia excrescente suis privilegiis, iuribus et libertatibus, eis a predecessoribus et progenitoribus nostris dive memorie concessis, sunt orbati supplicaveruntque maiestati nostre humiliter et devote, quatenus eis ex speciali munificencia gracie nostre huiusmodi eorum iura, gracias et libertates benigniter restituere eaque et eas confirmare, ratificare et denuo concedere graciosius dignaremur, producentes inprimis coram maiestate nostra quoddam transsumptum illustrissimi principis, domini Johannis, regis Bohemie, avi, ac secundum gloriosissimi principis, domini Karoli, Romanorum imperatoris et Bohemie regis, patris, nostrorum carissimorum, in quibus huiusmodi iura et gracie continebantur. Quorum tenor, primi videlicet, sequitur est talis:
Nos Johanes dei gracia Boemie rex ac Lucemburgensis comes, ad vniuersorum noticiam volumus tenore presencium deuenire, quod cupientes dilectorum nobis ciuium ciuitatum subscriptarum, scilicet Veronensis, Pilznensis, Glatouiensis, Mysensis, Thachouiensis, Tustensis, Siccensis, Pyescensis et Budywoicensis, qui temporibus retroactis per expensas excessiuas, quas subcamerarii, qui pro tempore fuerunt, in predictis ciuitatibus quandoque sine causa fecerunt, sunt plurimum aggrauati, commoditatibus effectualiter prouidere, statuimus, sanccimus et tenore presencium decernimus, mandantes hec inantea firmiter obseruari, vt subcamerarius, qui inantea fuerit, debeat ciuitates supradictas ad causas aliquas, in ipsis ammodo iudicandas et super quibus ad eum fuerit appellatum, sub expensis et sumptibus propriis visitare, nullas expensarum procuraciones ab eisdem ciuibus de cetero exigendo. Preterea ciues ciuitatum predictarum a dacione pannorum Yprensium et munerum, qui et que ab eis, quociens quis ad idem subcamerarii officium per nos institutus fuerit, ex consuetudine tantummodo inducta et per nos seu predecessores nostros, reges Boemie, usque modo minime approbata exigi et recipi consueuerunt, benigniter supportamus, ita, quod ad dacionem pannorum eorundem seu munerum ipsi subcamerario, qui pro tempore fuerit, faciendam non sint de cetero aliqualiter obligati. Volumus eciam, ut ciues seu jurati ciuitatum prefatarum, qui se laudabiliter conseruarunt, possint et debeant pro quolibet anno statuto termino de consilio seniorum et communitatis ciuium ciuitatis cuiuscunque alios juratos eligere, ita quod semper sex persone de prioribus juratis pro consilio remaneant cum eis, quos pro eodem anno de nouo duxerint eligendos, qui eciam sex pro anno tercio inmutari debebunt. Preterea decreuimus, quod ciues seu iurati ciuitatum predictarum habeant homicidia et quaslibet alias causas, casibus et causis nobis ab antiquo reseruatis dumtaxat exceptis, presertim super quibus ad nos uel ad ipsum subcamerarium appellatum non exstiterit, iudicandi iuxta iura ipsorum ciuilia plenam et liberam inantea potestatem. Insuper volumus, ut vniuersi et singuli, qui bona quecunque antiquitus ad ciuitates predictas mensurata possident, debeant contribuere de eisdem cum dictis ciuitatibus et ciuibus in ipsis residentibus ad onera quelibet supportanda, literis nostris de exempcione huiusmodi cuipiam per nos datis non obstantibus, quas presentibus reuocamus, firmiter statuentes, vt hii, qui super terram bona aliqua tenuerint, hereditaria seu libera, et in predictis ciuitatibus suam fecerint mansionem, talem de eisdem bonis liberis ad supportandum eo leuius id, quod ciuitatibus incumbit, contribucionem facere debeant, qualem consilium ciuitatis duxerit arbitrandam. Harum nostrarum testimonio literarum. Datum Prage in crastino sancti Procopii confessoris anno domini millesimo trecentesimo tricesimo septimo.
Secundi vero transsumpti tenor sequitur et est talis: Karolus quartus quartus diuina fauente clemencia Romanorum imperator semper augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod desiderantes profectui civitatis nostrae Tachoviensis cura benigni fauoris intendere, ita ut eius ciues et incole, fideles nostri, celsitudini regali Boemie eo quidem melius seruire valeant, quo benignius fuerint regie liberalitatis clemencia consolati, quapropter animo deliberato, sano principum, baronum ac procerum regni Boemie, accedente consilio, de certa nostra sciencia et regie celsitudinis gracia singulari supradictis ciuibus, heredibus, successoribus, posteritati et vniuersitati ipsorum et eidem ciuitati Tachoviensis necnon inhabitatoribus, qui sunt uel pro tempore fuerint, infrascriptam graciam pro nobis, heredibus et successoribus nostris, regibus Boemie, fecimus, dedimus et concessimus, facimus, damus et concedimus imperpetuum virtute presencium graciose, videlicet, quod exnunc inantea omnes et singuli ciues seu inhabitatores predicte ciuitatis Tachoviensis et quilibet ipsorum, heredes et successores sui, imperpetuum libere possint et valeant vniuersas et singulas possessiones, hereditates, proprietates, allodia, agros, census, redditus, domos et bona sua mobilia et immobilia, in quibuscunque rebus, intus et extra dictam ciuitatem Tachoviensem aut alibi, vbicunque talia sita noscuntur, quibuscumque eciam possint vocabulis designari, cuicunque seculari dumtaxat homini seu persone vendere, legare, donare, testari et iuxta sue voluntatis arbitrium ordinare, jure hereditario possidendum, juxta jura, mores et consuetudines ipsius ciuitatis Tachoviensis hactenus ab antiquo tempore obseruatas. Si autem aliquem seu aliquos ex ciuibus seu inhabitatoribus dicte ciuitatis Tachoviensis, viris et mulieribus, sine donacione, testamento, ordinacione seu disposicione, non relictis vtriusque sexus legitimis heredibus, ab hac luce migrare contingeret, extunc vniuerse et singule possessiones, hereditates, proprietates, allodia, agri, census, redditus, domus et bona mobilia et immobilia, in quibus rebus consistant, intus et extra ciuitatem Tachoviensem predictam aut, vbicunque talia sita noscuntur, ad proximiores et propinquiores ita decedentis seu decedencium consanqwineos masculini seu feminini sexus, tunc superstites, libere et jure hereditario deuoluantur sub omni modo, libertate et forma, quibus in talibus casu et articulis ciuitati nostre Maiori Pragensi graciam nostris regalibus litteris noscimur erogasse. Et ut cives et inhabitatores predicte civitatis Tachoviensis leporum, avium ac aliorum animalium parvorum habere valenat venationes in campis et in rubetis et piscationes in ripa a molendino retro castrum, ubi nunc piscina est, secundum quod ab antiquo tempore hucusque ab eodem loco piscari consueverunt, usque ad molendinum Rackonis, mandamus burggravio ibidem aliisque nostris officialibus, qui sunt et qui pro tempore fuerint, auctoritate regia presentibus firmiter et expresse, quatenus contra huiusmodi nostre exemptionis et libertatis graciam, contra aliaque omnia et singula iure, mores consuetudines, privilegia et libertates pariter et indulta hactenus ab antiquo tempore observata non debeant ipsos aut eorum aliquem in aliquo supradictorum impedire seu etiam adgravare, sed potius circa eadem eos manutenere, prout nostram indignationem voluerint evitare; graciam vero huiusmodi ad illos duntaxat cives et incolas Tachovienses volentes extendi, qui in solucionibus steure, exaccionibus, losungarum et aliarum contributionum onera cum antedicta civitate Tachoviensi sustinent et sustinebunt temporibus affuturis. Presentium sub imperiali nostre maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo septuagesimo secundo, indiccione decima, XIII° kalendas Octobris, regnorum nostrorum anno vicesimo septimo, imperii vero decimo octauo.
Nos vero, considerantes necessitates prefatorum nostrorum civium, et quod sine nostro gracioso subsidio nequaquam poterunt restaurari, habentes eciam affectum ad relevacionem civitatis ipsius, que in metis regni constituta existit, considerantes denique, quod huiusmodi privilegia fuerint donatoribus honesta et dotatis accomoda et eciam stilo cancellarie imperialis et regalis conformia, et eciam quia fideles nostri cives Plznenses de huiusmodi privilegiis fidem dederunt, idcirco non per errorem aut improvide, sed animo deliberato, sano fidelium nostrorum accedente consilio et ex certa sciencia prefatis civibus et civitati Tachouiensi preinserta privilegia atque iura, quantum ad eos et civitatem illam pertinent, ac omnia alia iura, quibus hactenus rite et legitime usi sunt, tenore presencium et auctoritate imperiali ac regia Bohemie confirmamus, ratificamus et de novo concedimus eisdem in omnibus suis punctis, articulis et senteciis validum robur conferentes. Preterea quia prefati cives nobis proposuerunt, qualiter apud eos consuetudo fuerit antiquitus introducta, quod, quando aliquis civium propter necessitates suas disposuit extra civitatem ad alium locum se transferre, quod tune recepta licencia a magistro civium datoque et soluto debito suo et iure recessus sine impedimento salvus abibat, supplicaruntque nobis, ut ex gracia speciali eis talem observanciam innovare dignaremur, et quia illa est consona racioni, idcirco eandem observanciam auctoritate nostra prefata benigniter confirmamus et tenore presencium innovamus in omnibus et singulis premissis, salvo semper iure alieno. Preterea, ut prefata civitas et cives nostram clemenciam uberius senciant et in fide ac devocione nostra tanto firmius perseverent, quanto a maiestate nostra se senserint liberalius consolatos et de novo plantatos, ipsis et successoribus eorum indulsimus et hanc graciam fecimus ac virtute presencium auctoritate regia Bohemie facimus specialem, ut exnunc in antea perpetuis temporibus annis singulis et in duobus terminis cuiuslibet anni, videlicet dominica die proxima ante festum Penthecostes, secundo proxima dominica ante festum sancti Galli nundine sive annuale forum in civitate ipsorum Tachouiensi observari et celebrari valeant ita, quod quelibet illarum nundinarum octo diebus ante et octo depost perdurent et teneantur, quodque dicte nundine sive annuale forum ac universi et singuli mercatores et quelibet alie persone ipsas visitantes, ibidem morantes ac ab inde recedentes omnibus iuribus, libertatibus, graciis, emunitatibus, conductu, pace et tuicione utantur et gaudeant, quibus nundine et annuale forum aliarum regni nostri Bohemie civitatum et opidorum, dicte civitati vicinarum, nec non homines ad eas accedentes, ibidem morantes et vice versa ab inde recedentes utuntur et gaudent quomodolibet, consuetudine vel de iure. Inhibentes universis et singulis baronibus, nobilibus, militibus, clientibus, capitaneis, officialibus, iudicibus, magistris civium, consulibus, scabinis, iuratis et communitatibus civitatum, opidorum, villarum et locorum ceterisque nostris et regni nostri Bohemie subditis firmiter et districte, ne prefatos cives civitatis nostre Tachouiensis ac successores eorum nec non universos et singulos mercatores et alias quascumque personas, dictas nundinas seu annuale forum sic, ut premittitur, visitantes, accedentes et suo tempore morantes ibidem ac eciam recedentes ab inde, in personis, mercibus et rebus suis contra graciam et indultum nostrum huiusmodi impediant, arrestent, molestent quomodolibet vel perturbent, prout nostram et successorum nostrorum indignacionem voluerint evitare. Volumus tamen et expresse decernimus, ut per hoc indultum nostrum ceteris civitatibus et opidis, dicte civitati nostre Tachouiensi vicinis, in eorum nundinis nullum preiudicium generetur. Presencium sub nostre imperialis maiestatis sigillo testimonio litterarum. Datum Prage, anno Domini millesimo quadringentesimo tricesimo sexto, die septima octobris, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. quinquagesimo, Romanorum vigesimo septimo, Bohemie decimo septimo, imperii vero quarto.