Jan Škomrach z Blažimi (Jan Škomroch z Blažima) vyznává, že je dlužen svému zeti Václavovi z Loun (Václavovi z Lún), písaři Starého Města pražského (písaři Star. M. Pr., zeti svému), a své dceři a Václavově manželce Jitce (Jitce, dceři své a manželce jeho), jejich dědicům a nástupcům (dědicóm a budúcím jich) 20 kop grošů (dvadceti k. gr. dobrých střiebrných rázu pražského), proto jim postupuje 2 kopy 18 grošů ročního platu (dvú kopú a osmnádcte gr. platu svého vlastnieho ročnieho, dědičného a věčného) na poplatnících v Teletíně (na lidech svých úročních a kmetcích v Teletíně), zejména na Kvěštovi (na Kvieštovi) 46 grošů (čtyřidceti a šest gr.) a na Trkyšovi (na Trkyšovi) 1 a půl kopy a 2 groše (puol druhé k. a dva gr.). Zavazuje se, že jim nechá tento převod vložit do zemských desk na první, druhé nebo třetí suché dny (na prvé, na druhé a konečně na třetie suché dni pořád čtúce zběhlé) poté, co budou desky otevřeny. Pokud by otevřeny nebyly, zavazuje se jim tento převod pojistit podle platného zemského práva, jimž se budou řídit páni, rytíři, panoši a zemané (páni, rytieři, panoše a zemané v této zemi obecně za právo požívali). Pokud by ani to nebylo možné, uděluje tomuto zápisu platnost zemskodeskového vkladu (takové moci a pevnosti, jako bych jim to ve dsky zemské … vložil a zapsal). Zavazuje se, že je ochrání před případnými nároky, které by vůči dotčenému platu vznesly třetí osoby. Konečně si vymiňuje doživotní užívání uvedeného platu (toho platu do svého života požíval).
- purkmistr a rada Starého Města pražského (purgmistra a rady Star. M. Pr.)
- Petr Bepta z Jetřichovic na Jablonné (Petra Bebty z Jetřichovic seděním v Jabloné)
- Ctibor ze Zhudovic (Ctibora z Zhudovic)
- Zikmund z Kotenčic (Sigmunda z Kotenčic)
- Jan z Blažimi: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Staré Město pražské: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Petr z Jetřichovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Ctibor ze Zhudovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Zikmund z Kotenčic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- A: N/A
- B: Archivní katalog AHMP
Přepis regestovaného dokumentu
Já Jan Škomroch z Blažima vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, že jsem dlužen pravého a spravedlivého dluhu dvadceti k. gr. dobrých střiebrných rázu pražského rozšafnému Václavovi z Lún, písaři Star. M. Pr., zeti svému, a poctivé paní Jitce, dceři své a manželce jeho, dědicóm a budúcím jich. Kterýchžto peněz svrchupsaných nemoha jim v těchto měrách penězy hotovými splniti a zaplatiti a nechtě jich obmeškati a na zmatku zuostaviti, i postúpil sem jim a mocí tohoto listu postupuji dvú kopú a osmnádcte gr. platu svého vlastnieho ročnieho, dědičného a věčného s plným a s celým panstvím, tak jakož jsem sám držel a požíval, nic sobě tu viece ani svým dědicóm a budúcím žádného práva nepoostavuje, kterýž mám na lidech svých úročních a kmetcích v Teletíně, zejména na Kvieštovi čtyřidceti a šest gr. obojieho úroka a na Trkyšovi puol druhé k. a dva gr., také obojího úroka. A těch lidí stúpil sem jim a zapsal a mocí tohoto listu sstupuji mocně k jmění, k držení a k dědičnému požívání, i také aby ten plat mohli prodati, zastaviti, směniti a s tiem učiniti, což by sě jim zdálo, jako s svým vlastním a dědičným zbožím beze všei mé i mých dědicóv a budúcích překážky. A jestliže by kdy dsky zemské za mého zdravého života byly otevřieny a dálo se obecnie pánóm, rytieřóm, panošem a zemanóm v ně kladenie, tehda mám a slibuji nadepsaným věřitelóm svým ten jistý plat ve dsky zemské vložiti a zapsati, tak jakož tato Česká země za právo má; a to na prvé, na druhé a konečně na třetie suché dni pořád čtúce zběhlé. Pakliby dsky zemské za mého zdravého života otevřeny nebyly, a který jiný řád byl miesto desk zemských uložen a ustanoven, jehož by páni, rytieři, panoše a zemané v této zemi obecně za právo požívali a jím sobě takové platy tvrdili a zapisovali, tehda slibuji jim ten jistý plat tiem řádem utvrditi a zapsati a to také po troje suché dni pořád zběhlé. A pakli by toho obého, točiž ani desk zemských ani jiného řádu miesto desk zemských, za mého zdravého života nebylo, tehda tomu chci, aby tento list a zápis byl v časěch budúcích takové moci a pevnosti, jako bych jim to ve dsky zemské stoje osobně před úředníky desk zemských se vší opatrností i ohradú, kteráž má při tom z vobyčeje a z práva starodávnieho zachována býti, vložil a zapsal. A což bych v svém držení ten jistý plat zavadil, to jim vším zbožím svým, kteréž mám spravuji před každými živým člověkem právem zemským. Než toto mi jest svoleno, abych já toho platu do svého života požíval.
Toho všeho na potvrzenie pečeť sem svú vlastní mým pravým vědomím přivěsil k tomuto listu, a na svědectvie prosil sem múdrých a opatrných pánuov purgmistra a rady Star. M. Pr. a slovutných panoší Petra Bebty z Jetřichovic seděním v Jabloné, Ctibora z Zhudovic a Sigmunda z Kotenčic, že jsú své pečeti vlastnie podle mne přivěsili k témuž listu. Dán léta od narozenie Syna Božieho tisícého čtyřstého třidcátého čtvrtého v úterý po Božiem narození.