Anastázie (Anastasia), dcera Oldřicha z Mníšku (dcera Oldřichova ze Mníška) a manželka Zikmunda (nynie manželka Sigmundova), syna Jana Bradatého (syna Bradatého Jana), vyznává (vyznala jesti a ... vyznává) před plnou radou Starého Města pražského (v plné radě Velikého Města pražského), že přijala (přijala a zdvihla) od svých poručníků Rudolta (Rudolta) a Ondráška z Koutů, měšťana Klatov (Ondráška Kutha, poručníkóv svých, měšťan města Klatovského), 23 kop grošů (třimezcietma kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského) ze svého podílu, jenž jí odkázala klatovská měšťanka a její teta Anastázie (Anastasia … tetka jejie), manželka Martina Pasovara (manželka Martina pasoveře), a dále od svého strýce kněze Janka z Bělic (od kněze Janka z Bielicz, strýce svého) 7 kop grošů (sedm kop grošuov jeho peněz vlastních). Proto zprošťuje své poručníky, kněze Janka a jejich dědice a nástupce (dědice a budúcie jich) všech závazků a slibuje, že je ochrání (jě vysvoboditi, quity, svobodny i prázdny učiniti) před případnými nároky, které by vznesly třetí osoby.
Text zápisu hovoří o nejbližší středě před Fabiánem roku 1429, za úřadu purkmistra Tomáše z domu U pěti kostelů (feria IIII proxima ante Fabiani, anno et cetera XXIX°, tempore regiminis Thome a quinque ecclesiis, magistri civium). Na základě toho lze zápis datovat do 19. ledna 1429.
Přepis regestovaného dokumentu
Anastasia, dcera Oldřichova ze Mníška a nynie manželka Sigmundova, syna Bradatého Jana vlastnie, stojiecí osobně v plné radě Velikého Města pražského bez přinucenie všelikterakého ale dobrovolně vyznala jesti a tiemto zápisem vyznává, že jesti přijala a zdvihla třimezcietma kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského od opatrných Rudolta a Ondráška Kutha, poručníkóv svých, měšťan města Klatovského, na svém dielu, kterýž jesti jí odkázala Anastasia, manželka Martina pasoveře, tetka jejie, na smrtedlné posteli, městka svrchupsaného města Klatovského, a od kněze Janka z Bielicz, strýce svého, sedm kop grošuov jeho peněz vlastních, z kterýchžto třidceti kop grošuov, tak jakož svrchupsáno stojí vzatých, nadepsaná Anastasia, manželka Sigmundova, svrchupsané poručníky a kněze Janka, dědice a budúcie jich tiemto zápisem propúštie, svobodny, a slibuje v časěch budúcích od každého, ktož by na nie sáhl o těch jistých třidceti kop, buď svěcký neb duchovní, obyčejem kterakkoli vymyšleným jě vysvoboditi, quity, svobodny i prázdny učiniti beze všie jich škody. Actum in consilio feria IIII proxima ante Fabiani, anno et cetera XXIX°, tempore regiminis Thome a quinque ecclesiis, magistri civium.