Jan Scallerman z Vestfálska (Johanni Scallerman de Westafalia), klerik kolínské diecéze (decretorum doctori) a doktor církevního práva (clerico Coloniensis diocesis), žádá papežský stolec, aby nařídil Petrovi Morosini (domino Petro), kardinálovi jáhnovi tit. sv. Marie in Dominica označovanému jako kardinál „mladší Benátčan“ (cardinali Veneto iuniori), který byl pověřen v níže uvedeném sporu apelačním řízením ve věci kanonikátu a větší prebendy v metropolitní kapitule u svatého Václava v Olomouci (ecclesie Olomucensis) a farního kostela sv. Mořice v Olomouci (parrochialis ecclesia s. Mauricii Olomucensis), že má udělit zmíněný kanonikát s prebendou a týž farní kostel Janu Scallermanovi, pokud by se v tomto apelačním řízení ukázalo, že žádná z níže uvedených stran sporu nemá na zmíněná beneficia právoplatný nárok (si…neutrum litigancium….ius competere). Spor se vyvíjel následujícím způsobem: když zemřel mimo kurii Vilém Kortelangen (Wilhelmi Curtelange), čímž se uvolnil zmíněný kanonikát s větší prebendou v kapitule v Olomouci a také k nim náležející farní kostel sv. Mořice v Olomouci, udělil zmíněná beneficia Janu Scallermanovi nyní již zesnulý Jan (dominus Johannes), kardinál kněz tit. sv. Sixta (tit. s. Sixti presbiter cardinalis), který byl tehdy papežským legátem v Českém království (tunc in regno Bohemie) a v některých jiných zemích Německa (nonnullis aliis Alamanie partibus apostolice sedis legatus) a jenž měl k tomu plné zmocnění. Následně však vyvstal spor mezi Janem Scallermanem jako stranou žalující a auditorem papežského soudního dvora Kunešem ze Zvole (dominum Cunczonem de Zwola, vestri s. palacii causarum auditorem) jako stranou žalovanou a zároveň držitelem řečených beneficií. Spor byl řešen před Brandou de Castiglione (coram domino Branda), kardinálem knězem tit. sv. Klimenta (tit. s. Clementis) a biskupem v Piacenze (s. Romane ecclesie cardinali Placentino), a došlo v něm na některé soudně procesní kroky. Z důvodu nepřítomnosti zmíněného kardinála Brandy byla soudní pře svěřena Angelovi de Anna de Summaripa (domino Angelo), kardinálovi biskupovi v Palestrině, jinak kardinálu lodijskému (cardinali Laudensi), který po některých procesních krocích zprostil Kuneše ze Zvole svým konečným výrokem obžaloby, aniž by vyměřil náklady sporu. Z tohoto rozsudku se Jan Scallerman odvolal k výše zmíněnému kardinálu Petrovi Morosinimu. Během odvolacího řízení se však objevila zpráva, že ani jedna strana sporu nemá legitimní nárok na výše uvedená sporná beneficia, jejichž roční důchod společně převyšuje 34 hřiven stříbra. Výše uvedenému papežskému příkazu k udělení zmíněných beneficií nemají vadit (non obstantibus) zvyky a ustanovení kapituly v Olomouci, a také to, že drží farní kostel v Ybbs v pasovské diecézi.
Giseler z Bovendenu (Giselerus de Boventen), kanovník kostela svatých Simona a Judy v Goslaru (canonicus ecclesie ss. Symonis et Jude Goslariensis) v hildesheimské diecézi (Hidesemensis diocesis), žádá papežský stolec o schválení rezignace Jakoba Sechana (Jacobus Sechana), rektora sinekurního oltáře sv. Michaela v sakristii katedrály sv. Víta v Praze (rector altaris sine cura s. Michaelis in sacristia ecclesie Pragensis), na své beneficium a o následné udělení provize ke zmíněnému oltáři, jehož roční důchod nepřevyšuje pět hřiven stříbra. Tomuto udělení z moci papežské nemá vadit (non obstantibus), že zmíněný Giseler z Bovendenu drží zmíněný kanonikát s prebendou v Goslaru a také oltář sv. Kateřiny ve farním kostele sv. Ignáce v Mohuči (altare s. Catherine situm in ecclesia parrochialis s. Ignatii Maguntinensis).
Papež Martin V. schvaluje supliky bez výhrad (Fiat ut petitur pro omnibus sex O.).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 169 (lib. VI de vacantibus per fiat a. sexto)