Purkmistr a konšelé Starého Města pražského (purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského) dosvědčují výpověď úředníků zemských a dvorských desk (úředníci zemští úřadu Pražského a dvorského), podle níž uherský král Zikmund (Uherský král) daroval Václavovi staršímu Hořešovci z Hořešovic (Václavovi z Hořešovic) 10 kop grošů ročního platu (deset kop gr. platu ročnieho) v Hořešovicích (v Hořešovicích) na dědinách Janka Sezimy z Hořešovic (na dědinách Sazemových), s výhradou, bude-li královo právo k platu shledáno dvorskými úředníky. Proti tomu se odvolala staroměstská měšťanka Lidmila (Lidmila), dřívější manželka Sezimy (někdy Sazemova, měštka nadepsaného města Pražského), na základě testamentu svého manžela, podle něhož byl dotčený plat odkázán právě jí, a výpovědi staroměstských konšelů a obecních před dvorskými úředníky, podle níž z uvedeného platu odvádí městu poplatky. Konšelé a obecní předložili městská privilegia, podle nichž jejich odúmrti nemají připadat králi.
- A: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2099; fol. 175 (kniha shořela roku 1945)
Teige (AČ XXVI, s. 222 , Hořešovice 3) datuje do 2. ledna 1426. To odpovídá textu záznamu, kde se hovoří o středě po Obřezání Páně roku 1426 (feria IIII. post Circumcisionem domini annorum MCCCCXXVI). Vzhledem ke ztrátě pramene není možné datum ověřit.
Brod 1904, s. 92, zmiňuje, že dotčený plat zdědil po svém otci Matěj Hořešovec z Hořešovic a následně ho roku 1423 postoupil své matce Lidmile. Sedláček 1891-VIII, s. 162; OSN XI, s. 580, doplňuje, že táž jej ještě téhož roku (viz regest 1423_11_06b) prodala Jindřichovi ze Zvoleněvsi. Slíbila při tom, že v záležitosti obešle Matěje Hořešovce z Hořešovic. Ten se vzdal svých nároků až v roce 1432 (viz regest ).
Přepis regestovaného dokumentu
My purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského vyznáváme tiemto zápisem před každým, že k zavolání našemu do plné rady našie úředníci zemští úřadu Pražského a dvorského vyznali jsú, úplně sě pamatujíce, bez všelikterakého přinucenie ale dobrovolně, že deset kop gr. platu ročnieho v Hořešovicích na dědinách Sazemových odtudž dal jest Uherský král Václavovi z Hořešovic pod takovúto úmluvú: jestli že by on král měl které právo na tom platu, ježto by mohlo úředníky dvorskými shledáno býti. Ale ihned paní Lidmila někdy Sazemova, měštka nadepsaného města Pražského, vloživši odpor proti královu právu a jeho dání, i ukázala listem kšaftovním neb poslednieho poručenstvie, že jest ten plat odkázán a kšaftován mužem jejím Sazemú svrchupsaným, jakož to plnějie v témž listu kšaftovniem stojí. Také táž paní Lidmila přivedla jest konšely a obecné dřieve jmenovaného města Pražského před úřad dvorský, kteřížto pod přísahú vyznali sú, že dřieve řečená paní Lidmila jest jich měštka, a že z toho platu dřéve jmenovaného k městu našemu šosuje a platí a rozličná obtieženie trpí. Tudiež pokázavše své svobody, listy a majestáty, že jich nápadové nemají na krále spadati, jakož to plnějie ti listové ukazují. Actum in pleno consilio feria IIII. post Circumcisionem domini annorum MCCCCXXVI.