Oldřich II. z Rožmberka (Ulrich von Rosenberk, obrister purgraf zu Prag) oznamuje, že je dlužen rakouskému vévodovi Fridrichovi IV. (Fridreichen dem elteren, herzogen ze Osterreich et cetera) 4000 zlatých uherských (IIIIm guter wolgewegner gulden ungrisch und ducaten), které mu půjčil s tím, že mu je do 2 let (in zwain jaren) splatí. Oldřich slibuje, že zaplatí uvedený dluh rakouskému vévodovi Fridrichovi, jeho dědicům či právoplatnému držiteli tohoto listu do 1 měsíce (im ainem maned), pokud jím bude upomínán; je povinen je doručit do jeho domu do Vídně (gen Wienn). Dále se zavazuje nahradit škodu, která by vznikla, pokud by dluh nezaplatil.
- A: N/A
- B: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 313; inv. č. 382
Oldřich II. z Rožmberka se 5. září 1431 zavázal Fridrichovi Rakouskému, že podle dědických smluv císaře Karla IV., krále Václava IV. a moravského markrabího Jana Jindřicha s rakouskými vévody uzná Fridricha českým králem, zemře-li král Zikmund bezdětný (viz regest ). Fridrich na oplátku slíbil Oldřichovi, že pokud se stane českým králem, zachová mu všechna udělená práva (viz regest ). Týž den se ještě Oldřich zavázal Fridrichovi, že mu do 2 let zaplatí dluh 6000 zlatých (viz regest ). Oldřich si následně 1. května 1432 ve Vídni od tyrolského vévody nechal potvrdit odklad svého dluhu 4000 zlatých (viz regest ). Dále mu Oldřich opět 23. října 1433 slíbil, že po 2 letech zaplatí svůj dluh 2000 zlatých (viz regest ).
Přepis regestovaného dokumentu
Wir Ulrich von Rosenberk, obrister purgraf zu Prag, veriehen und tun kund offentlich mit dem briefe fur uns und all unser erben, das wir dem durchleuchtigen hochgebornen fursten herzog Fridreichen dem elteren, herzogen ze Osterreich et cetera, unserm gnediger herr, schuldig sein und gelten sullen IIIIm guter wolgewegner gulden ungrisch und ducaten, die er uns zu unsern notdurften nach unser fleissigen bete iez berait gelihen hat und uns die gnad getan, das er die an uns egenanten Ulrichen von Rosenberg in zwain jaren, von datum diz briefs ze raiten, nicht vordern wil an geverde. Davon so geloben wir fur uns und unser erben bei unseren eeren und guten treuen, wenn nach ausgang derselben zwair jare der obgenant unser gnediger herr herzog Fridrich oder sein erben, oder wer uns mit dem brieve mit irem gutlichem willen ermanet, die vorgenant summ guldein an uns ervordert, das wir in dann die im ainem maned nach derselben ervordrung ausrichten und in die antwurten sullen und wellen gen Wienn in des egenanten unsers gnediger herr herzog Fridrichs haus, das man Praag nennet, und disen unseren brief wider heraus von in erledigen an lenger verziehen und an allen iren schaden getreulich und ungeverlich. Teten wir aber des nicht, was schadens sy des dann furbazer nemen zu kristen oder juden, wie derselb schaden gehaissen mochte werden, iren slechten worten darumb zu gelauben, denselben schaden mitsambt dem haubtgut geloben wir in in dem namen als davor abzulegen und zu widerkeren getreulich und ungeverlich. Und sy sullen das haben zu und, allen unsern leuten und guteren, die wir iez haben oder kunftiklich gewinnen, und des davon bekomen mit recht oder an recht, wie in das an besten fuget, und sullen damit wider niemander getan haben. Und des zu urkund haben wir unser insigil gehangen an disen brief. Der geben ist zu Inspruck nach Christi geburde CCCC jare darnach in dem XXXIII jare, an phinztage vor dem Palbentagen in der vasten.