Litevský kníže Zikmund Korybutovič (Zigmund z Božie milosti knieže Litevské etc.) vystavuje (dali… dáváme) ochranný glejt (bezpečný klejt) nejmenovanému (A. z …) a jeho doprovodu v počtu 100 koní (do sta koní), aby se mohl dostavit ke sjezdu, který se má v Praze (ve slavném městě pražském) sejít ke dni svatého Kříže (den svatého Kříže nynějšieho) 3. května 1427, a následně bezpečně odjet zpět.
- Bartoš 1959, s. 198, pozn. 95
- Bartoš 1965, s. 195, pozn. 37
- Šmahel 1993-II, s. 185, 188
- Šmahel 2002-II, s. 1406
- Nikodem 2004, s. 336
- Šmahel 2024, s. 408, 411
Písemnost se hlásí do března a dubna 1427. Užitá titulatura knížete indikuje vznikl glejtu zcela jednoznačně do let 1424–1427. Bartoš 1959, s. 197–199; Bartoš 1965, s. 195–196, ovšem uvedený rok ze svých úvah vyloučil, neboť přehlédl, že křesťanský kalendář nabízí hned dva svátky svatého Kříže: Nalezení svatého Kříže 3. května a Povýšení svatého Kříže 14. září. Chronologickým přiřazením v celku rukopisu, v němž je dokument dochován, lze jako datum plánovaného sjezdu uvažovat pouze o 3. květnu 1427. Ke sjezdu nakonec nedošlo, neboť ještě před jeho zahájením se vláda Korybuta zhroutila. Boubín 1982, s. 223–224.
Přepis regestovaného dokumentu
Zigmund z Božie milosti knieže Litevské etc. vyznáváme tiemto listem obecně všěm, ktož jej uzřie neb čtúce uslyšie, že sme urozenému pánu A. z … i těm všěm, ktož neb kteříž s ním neb vedle něho od padesáti až do sta koní a tolikéž osob k tomu sněmu, kterýžto z boží pomocí ve slavném městě pražském má den svatého Kříže nynějšieho a tři dny potom býti, pojedú, dali a mocé tohoto listu dáváme náš jistý a bezpečný klejt k nám a k tomu jistému sněmu a sjezdu přijeti, s námi přebývati a potřebné věci vedle jiných, kteříž na tom sněmu budú, pósobiti, kteréžto buďte spósobeny a k miestu přivedeny nebo nebuďte, od nás sě zasě do svých přiebytkóv bez úrazy osoby jeho i těch všěch, kteříž s ním do sta koní pojedú, tudiež i svými statky bezpečně a beze vší škody navrátiti slibujíce tiemto listem, naším slovem dobrým i vierú za nás, za naše všěcky i za všecku stranu naši i za ty za všecky, ktož by pro nás chtěli učiniti nebo nechati, že tento jistý glejt nadepsaný pánu i jeho všem do sta koní má v celosti bez všělikakého přerušenie zachován býti tak, jakž jest svrchupsáno. Toho na jistotu a na potvrzení pečeti naše sme přitiskli etc.
Dle edice Boubín 1982, s. 228, č. 2.