Christophorus Pileatoris z Feldkirchenu (Feltkirchen), kněz salzburské diecéze (Salzburgensis diocesis), žádá papežský stolec, aby pověřil spravedlivou místní osobu (in partibus) vyšetřením záležitostí týkajících postupu kolem obsazení farního kostela sv. Panny Marie ve vsi Slup (Czolbaw) ležícího v olomoucké diecézi (Olomucensis diocesis), a pakliže by byla následující odůvodnění žadatele uznána za pravdivá, aby mu byla na zmíněný kostel, jehož roční výnos nepřevyšuje 12 hřiven stříbra, udělená papežská provize bez ohledu na to, že již získal provizi na farní kostel sv. Václava v Troskotovicích (Dreskawicz), který ještě nedrží a jehož roční výnos nepřevyšuje 8 hřiven stříbra; ve své žádosti zmíněný petent sděluje, že před jistým časem Osvald Čech (Osvaldus Czech), rektor řečeného farního kostela ve vsi Slup, odstoupil svůj kostel Tomášovi (Thome), rektorovi kostela v Martinicích (rectori parrochialis ecclesie in Mertnicz) v téže diecézi, a ten v reakci na to jakoby titulem koupě (quasi in titulum empcionis) předal svůj dvůr (suam curiam) v uvedené vsi Slup se všemi jeho důchody k rukám probošta Jana (ad manus Johannis, prepositi), abatyše (abbatisse) a konventu cisterciáckého kláštera v Oslavanech (monialium monasterii Osslaviensis), kolátorek řečeného kostela sv. Panny Marie, a také Joštu Hechtovi z Rosic, nižšímu šlechtici v řečené diecézi (Judoco Hocht, armigero), a proto jako náhradu za uvedenou takovou rezignaci a předání ustanovily oslavanská abatyše a konvent řečeného Osvalda Čecha stálým vikářem jejich klášteru inkorporovaného kostela sv. Jakuba v Brně (Brunna) a to za takových smluvních podmínek (sub pacto tali), že zmíněný Osvald má platit abatyši a konventu z kostela sv. Jakuba jen 10 hřiven v zemi platné mince, namísto obvykle placených 20 hřiven, a pokud by ho jakkoliv nebo kdokoliv de iure nebo de facto vypověděl nebo zbavil zmíněného kostela a vikariátu, má mu abatyše a konvent povinnost platit doživotně 12 hřiven výše uvedené mince, což se nezdá být simonií; když po pěti či více letech však zmíněný Osvald Čech rozvážil, že nadále nemůže držet řečený kostel, aniž by nedocházelo ke sporům a obtěžováním, které byly abatyši, řádovým sestrám i jemu předkládány v papežské kurii, rezignoval, odstoupil a odešel od řečeného svatojakubského kostela a vikariátu a stal se nezpůsobilým.
Papež Martin V. supliku schvaluje (Fiat ut petitur in forma iuris et inscribat se).
- A: N/A
- B: R. Suppl. 167 (lib. VI de vacantibus per fiat a. sexto), fol. 260r–v
Celý text supliky je poněkud hůře srozumitelný, protože část textu je v papežských registrech suplik nečitelná a v edici vynechaná. Vzhledem k hlavní části žádosti není jasné, jak a v čem se stal Osvald Čech nezpůsobilým (reddidit indignum) a proč Christophorus z Feldkirchen žádá o udělení kostela, který se dostal do rukou Tomáše, rektora kostela v Martinicích rezignací řečeného Osvalda, který za to získal kompenzaci ve formě „zvýhodněné“ držby stálého vikariátu u sv. Jakuba v Brně. Vysvětlením by snad mohlo být to, že (dobrovolný) odchod Osvalda Čecha od kostela sv. Jakuba považoval petent z hlediska práva za anulaci všech předchozích právních kroků, díky čemuž se mohl stát nějakým způsobem nezpůsobilým k držbě farního beneficia u kostela sv. Marie ve vsi Slup. Papežský mandát k této suplice se nedochoval. Vesnice Slup se až do roku 1949 nazývala Čule.
Přepis regestovaného dokumentu
B. p. Cum alias quidam Osvaldus Czech, tunc rector parrochialis ecclesie s. Marie virg. in villa Czolbaw Olomucensis diocesis, eandem suam ecclesiam cuidam Thome, rectori parrochialis ecclesie in Mertnicz dicte diocesis, resignavit, qui ob dictam resignacionem sibi factam dimisit quandam suam curiam in dicta villa Czolbaw situatam cum omnibus suis fructibus et redditibus ad manus Johannis prepositi, abbatisse et monialium monasterii Osslaviensis, collatricum dicte ecclesie s. Marie, et Judoco Hocht, armigero dicte diocesis, quasi in titulum empcionis, et ideo ob recompensam resignacionis et dimissionis eiusdem dicte abbatissa et moniales prefatum Osvaldum in parrochiali ecclesia s. Jacobi in Brunna predicte diocesis, ipsis et earum monasterio incorporata, in perpetuum prefecerunt vicarium sub pacto tali, quod idem Osvaldus ab eadem ecclesia s. Jacobi ad vitam suam decem marchas monete ipsius patrie concurrentis dumtaxat, ex qua alias viginti marchas similis monete annuatim perceperunt et levare consueverunt, antedictis abbatisse et monialibus solveret. Si autem quovismodo et per quemcunque ipsum contingeret de iure vel de facto a dictis vicariatu et eccleisa s. Jacobi commoveri vel eisdem privari, tunc sepedicte abbatissa et moniales debent singulis annis prefato Osvaldo tempore vite sue duodecim marchas similis monete patrie currentis cum effectu persolvere, quod non videtur carere labe symonie; sed expost per quinque annos et ultra idem Osvaldus considerans, quod dictum vicariatum et ecclesiam s. Jacobi sine litibus et dampnis, que dictis abbatisse, monialibus et sibi movebantur in Romana curia, obtinere non posset, ipsam resignavit et dimisit et ab eisdem recessit et ...... reddidit indignum. Quare supplicat … dev. vester Cristoforus Piliatoris de Feltkirchen, presbiter Salzburgensis diocesis, quatenus alicui probo viro in partibus committere dignemini et mandare, ut super premissis inquirat et se informet auctoritate apostolica diligencius veritatem et, si per huiusmodi inquisicionem et informacionem eadem premissa repperiat veritate fulciri, eundem Osvaldum prefata ecclesia s. Marie sentencialiter privet et amoveat realiter ab eadem illamque, cuius fructus etc. duodecim marcharum argenti … valorem annuum non excedunt, … eidem Cristoforo auctoritate apostolica conferat … Non obstantibus parrochiali ecclesia s. Wenczeslai in Dreskawicz dicte Olomucensis diocesis, de qua sibi per eandem Stem Vram graciose concessum est provideri, cuius posessionem non habet cuiusque fructus etc. octo marcharum argenti … valorem annuum non excedunt …
Fiat ut petitur in forma iuris et inscribat se O. Datum Rome apud s. Petrum pridie id. Maii a. sexto.
Conf. num. 1048, 1054, 1055