Diviš z Přehořova (Diwiss z Prziehorowa), hejtman na Moravském Krumlově a v Ivančicích (hejtman na Krumlowie a na Eywancziczych), oznamuje, že uzavřel (umluvil a v takovou úmluvu vstúpil) s purkmistrem, radou a celou obcí města Brna (s opatrnými purgmistrem, radú a se vší obcí města Brna) níže uvedenou dohodu, a jménem svým, svých služebníků (za své služebníky) i jménem Jana z Kunštátu řečeného Suchý Čert (za urozeného pana Iana z Kunstatu řečeného Suchý Črt) a Jana staršího ze Sobětic (za slovutného Iana staršího z Sobieticz), hejtmana v Třebíči (hatmana Trziebiczkeho), se zavazuje (slibuji), že jmenovaní a jejich služebníci nebudou až do nejbližšího svátku svatého Martina (do svatého Martina léta tohoto nejprv příštieho a ten den celý až do západu slunečného) 11. listopadu 1429 bránit brněnským měšťanům a obyvatelům předměstí (purgmistr, rada i všecka obec města Brna i ti všichni z předměstí Brnienskeho) ve vinobraní v jejich vinohradních horách kdekoliv v Moravském markrabství (po vší zemi moravské) a v dovozu vína (vína svá z svých vinic ve všech horách) do Brna (do města Brna). Dále slibuje obeslat další posádky (slibuji a mám jiné posádky obeslati), aby uvedené ustanovení dodržovaly. Dále se zavazuje propustit vězně, navrátit zabraný majetek (toho neb ty napřed propúštěti a to vše, což by vzato bylo, navrátiti) a nahradit škodu, pokud by se brněnským měšťanům, obyvatelům předměstí nebo jejich služebníkův na vinicích během vinobraní nebo dopravy sklizně z jeho strany něco stalo. Konečně se ustanovuje obrátit se ve sporných případech na Václava z Kukvic na Knínicích (Waczlawa z Kukwicz seděním v Knihniczych) a Ondřeje (Ondrzege), purkrabího na Templštejně (purkrabie na Templsstaynie), jejichž nález budou obě strany povinny přijmout.
- Diviš z Přehořova: N/A; N/A; ohlášeno přitištění
- Václav z Kukvic: N/A; N/A; ohlášeno přitištění
- purkrabí Ondřej: N/A; N/A; ohlášeno přitištění
- A: N/A
- B: AMB; A 1/3 Sbírka rukopisů a úředních knih; rkp. 7329; fol. 348r–v
Přepis regestovaného dokumentu
Já, Diwiss z Prziehorowa, hejtman na Krumlowie a na Eywancziczych, vyznávám tímto listem obecně před všemi, kdož jej uzří aneb čtúc slyšeti budú, že sem s múdrými a s opatrnými purgmistrem, radú a se vší obcí města Brna umluvil a v takovou úmluvu vstúpil a mocí tohoto listu jim slibuji sám za se a za své služebníky za křestné, ctné a plné ubezpečenství stoliko, aby svrchupsaný purgmistr, rada i všecka obec města Brna i ti všichni z předměstí Brnienskeho vína svá z svých vinic ve všech horách, kdež je koli mají po vší zemi moravské, sebrati mohli přede mnú všechnú mocí bezpečně a je do města Brna svobodně odvésti. Také v těch úmluvách slíbil sem a mocí tohoto listu slibuji za urozeného pana Iana z Kunstatu řečeného Suchý Črt a za slovutného Iana staršího z Sobieticz, hatmana Trziebiczkeho, že oni sami osobně aneb jich čeleď aneb služebníci svrchupsaným Brnianom jim v jejich horách a na jejich víně překážeti nebudú. Také v tom vinobraní tímto listem křesťansky ubezpečujem mocně ty všichny měšťané, spoluměšťany, předměstníky s jich osobami mužskými i ženskými, pacholky a služebníky o formany všelijaké s koními a s vozmi, buďtež odkavadž kolivěk, ještoť jim vína voziti budú do Brna, že jim nejprve pod horami, na cestách, silnicích ani nikdyž ode mne ode všech, za kderéž slibuji, nižádným obyčejem na osobách, kdeříž při tom víně budou, ani na víně, což se vína v tom čase do Brna poveze, nemá překáženo ani uškoděno býti. Také slibuji a mám jiné posádky obeslati, kdeříž pro ně chtí učiniti nebo nechati, aby ti také do času dole psaného jim nepřekáželi. A ty úmluvy všicky popsané mezi námi s úbú stan obapolné celé státi a trvati mají do svatého Martina léta tohoto nejprv příštieho a ten den celý až do západu slunečného. Pakli by se v té míře co přihodilo v omyle a beze lsti, jehož Buoh nedej, ode mne a od mých služebníkuov anebo od těch, za kderé sem slíbil, svrchupsanému purgmistrovi, radě aneb komužkolivěk jejich obci, že by kdo z nich při tom víně jat byl na naše zámky, kderýchž jsme v drženie, aneb kderá škoda na vínech a na jich osobách že se jim stala, tehdy toho z nich tak jatého neb jaté, když kolivěk jaté omylem budú, slibuji také tímto listem toho neb ty napřed propúštěti a to vše, což by vzato bylo, navrátiti. Pakli by co toho beze lsi utraceno bylo, o takové všelijaké škody slibuji také mocí tohoto listu na statečných a slovutných Waczlawa z Kukwicz seděním v Knihniczych a na Ondrzege, purkrabie na Templsstaynie, což by ti mezi námi vyřkli a vyřknú, na to obapolně konečně přestati a na nich dosti jmíti. A ty svrchupsané úmluvy i to vše, což se v tomto listu píše, slibuji křestně, ctně a věrně svú dobrú jistú vírú beze vší zlé lsti to vše ctně a řádně zdržeti, jakož svrchu psáno stojí. A toho na jistost pečet svú vlastní kázal sem přitistknúti k tomuto listu a k tomu připrosil sem statečných a slovutných svrchupsaných Waczlawa z Kukwicz a Ondrziege purgkrabie na Templssteynie, že své pečeti také podle mne na svědomí dali k tomuto listu přitistknúti, pod kderýmiž také slibují to všechno ctně zdržeti, což se svrchu píše. Dán a psán na Eywancziczych léta Božího po čtrnáste stech dvatcátého devátého ten pátek po svatém Matussii apoštolu a euwangelistě.
Dle edice Elbel 2016, s. 85–86, č. 3.