Král Zikmund (Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen czeiten merer des reichs und zu Hungern zu Beheym et cetera kunig) sděluje řezenskému biskupu Janovi Streitbergerovi (Johan bischof zu Regenspurg), že jistě chápe, jaké prostředky a námahu musel Zikmund vynaložit kvůli vyhubení kacířů, kteří povstali v Českém království (kunigrych zu Beheym). Ti ovšem nyní přibývají a rozšiřují se v okolních zemích, kde prolévají křesťanskou krev, vraždí, vypalují a činí nepopsatelné nelidské věci a hanebnosti. Proto Zikmund obeslal kvůli své nemoci po tajných radech a vyslancích, jmenovitě po záhřebském biskupu Janovi (Johann bischof zu Agram), Ludvíkovi z Oettingenu (Ludwigen graven zu Oettingen), Hauptovi z Pappenheimu (Houpten marsalk zu Bappenheym) do Norimberka (Nüremberg) všechny kurfiřty, knížata, hrabata a pány (des heiligen Römischen rychs kůrfůrsten und andern fůrsten und herren). S nimi se dohodl na obecném rozpisu jednotek pro denní válku proti českým kacířům, které vypraví každý podle svého majetku a přiměřeně možnostem. V něm bylo biskupu Janovi, vedle jiného, stanoveno, aby neodkladně vyslal do uvedené války dvě patřičně vyzbrojené kopí ‒ totiž v každém kopí nejméně tři koně (drew pferd) a dva ozbrojence (czwen gewappende), které mají dorazit v neděli po Nanebevzetí Panny Marie 13. července (uff den suntag nach unser frawen tag assumptionis) do Chamu (Kamb) v Bavorsku (in Beyern).
Král Zikmund přikazuje Janovi, aby tak učinil a připojil se k ostatním, kteří tam budou. Jan je má zpravit o tom, že tam mají vydržet po dobu války a poslouchat hejtmana, a neodjíždět odtamtud bez jeho svolení. Pokud by byl Jan zdrženlivý nebo nedbalý, a nedodržel předepsaný počet, pak ho bude muset Zikmund s pomocí kurfiřtů, knížat, pánů a měst potrestat. Dále sděluje, že si je vědom nutnosti jednoty, a proto přikázal kurfiřtům, knížatům, pánům a městům, aby zanechaly rozkolů a sporů. Nabádá k tomu také biskupa Jana, který se má, pokud je s někým ve sporu, usmířit.
- Na plice vpravo: Ad mandatum domini regis Johannes episcopus Zagrabiensis cancellarius.
- A: N/A
- B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- C: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- A: N/A
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 418; aktuální uložení neověřeno
- C: StB Memmingen; Cod. 2,6; fol. 938‒944
- Leidinger 1903, s. 423‒424, č. 64 (němčina)
- RI XI, č. 6658 (němčina)
- RI XI, č. 6659 (němčina)
- RI XI, č. 6660 (němčina)
- RI XI, č. 6661 (němčina)
- RI XI, č. 6662 (němčina)
- RI XI, č. 6663 (němčina)
- RI XI, č. 6664 (němčina)
- Bezold 1875, s. 85‒86.
- Tomek 1879-IV, s. 350.
- Šmahel 1993-III, s. 178‒179.
- Čornej 2000, s. 354‒355.
- Jánský 2001-I, s. 173‒177.
- Šmahel 2002-II, s. 1382‒1383.
- Soukup 2023, s. 1032.
Jak vyplývá i ze samotného listu, nebyl Zikmund v Norimberku, kde je list datován, osobně přítomen. Leonhard Heff ve svém německém překladu kroniky tento list vypustil, snad kvůli příliš panovačnému tónu vůči řezenskému biskupovi. Dochováno je však několik dalších shodně formulovaných exemplářů pro jiné adresáty (někteří z nich jsou ale voláni do zbraně až na 18. srpna 1426). Zachová et kol. 2020, s. 307, pozn. 466.
Přepis regestovaného dokumentu
Wir Sigmund von gotes gnaden Römischer kůnig zu allen ezeiten merer des reichs und zu Hungern zu Beheym etc. kůnig embieten den burgermeystern reten und burgern gemaynlich der stat Straßburg unsern und des rychs lieben getrewen unser gnad und alles gut. lieben getrewen. wie mancherlay swere und grosse arbeyte koste und můe ůmb ußrewtung und verstörung willen der verbösten keczer und ungelaubigen, so leyder in unserm veterlichen erbe und kůnigrych zu Beheym bey unsern tagen gewachsen und ufferstanden sind teglich zunemen sich breiten und einreissen und sich gen dem almechtigen got seiner lieben muter alle heiligen die heiligen Römischen kirchen und uns iren natürlichen erbherren böslich uffleynen mit unglouben widerwertikeyt und boßheyt, wir zu vil zeiten und stunden getan und geliden haben biß uff disen hewtigen tag, das ist meniglichen wol wissenlichen, und wir meynen das ir das wol sůllet verstanden haben. und wann nů laider die obgenanten keczer so groblichen von tag zu tag zunemen und sich in umbgelegenen landen so treffenlich breyten und stercken und mit vergiessung kristenliches blutes mörden brennen und andern unmenschlichen dingen solich unfur treiben das nicht gar zu schreiben ist, darůmb so sind wir mit den erwirdigen und hochgebornen unsern lieben newen und öheymen des heiligen Römischen rychs kůrfůrsten und andern fůrsten und herren unsern lieben getrewen, die wir darůmb her gen Nůremberg besant und beschriben hatten, durch unser volmechtige und heymliche rete und sendeboten, mit namen den erwirdigen Johann bischof zu Agram canczler den wolgebornen Ludwigen graven zu Oetingen hoffmeyster und Houpten marschalk zu Bappenheym, die wir zu in ůmb unser kůniglichen person swerer und mercklicher kranckheyt willen damit wir yeczund beladen sein gesant hatten, eyns gemeynen anslages zu eynem teglichen kriege wider die obgenanten Behemischen keczer eynem yeglichen fůrsten prelaten graven herren und steten nach seinem vermůgen und gebůrnůße eyns worden und ůberkomen. daselbst unter andern euch uffgesaczt und angeslagen worden ist, das ir czehen spieße guter wol erczewgter lewte nemlich uff yeglichem spieß drew pferd und czwen gewappende zum mynnsten zu dem obgenanten teglichen kriege senden und schicken wöllet uff den suntag nach unser frawen tag assumptionis gen Kamb in Beyern unverczogenlich. darůmb so haissen erfordern und ermanen wir euch solicher trewe so ir dem almechtigen got und seinem cristenlichen glouben und auch uns und dem heiligen ryche schuldig und pflichtig seit und by unsern kůniglichen hulden, das ir on alles widersprechen und vercziehen, dem almechtigen got seiner lieben muter und allen heiligen zu lobe der heiligen cristenhait zu trost dem heiligen glouben zu sterckung uns und dem reiche zu eren und den obgenanten verbosten und verdampten keczern zu tilgung und ußrewttung, soliche obgenant czehen spieße und woltůgender lewte mit pferden und harnasch wol erczewgt auff den obgenanten suntag nach unser frawen tag nechstkunfftig gen Kamb zu andern, die dahin geschicket werden, zu eynem teglichen kriege da zu sein und ze ligen unverczogenlich schicken wöllet, und sie also ausrichtet demselben kriege ußczewarten und dem houbtman daselbst gehorsam ze sein und nicht von dannen ze schaiden on des houptmans laub wissen und willen, und das diß an euch keyn gebreste oder in solichem gotesdienste und der gemaynen cristenheit sachen keyn sawmnůße oder irrung sey. daran verdient ir lon von got, lob von den lewten, und wir wöllen das gen euch in allem gut gnedigklich bedencken. und wo das qweme das ir hyerinne sawmig oder lässig wördet und die obgenant anczal euch angeslagen nicht volbrechtet (des wir euch doch nicht getrawen), so möhte mäniclich wol versteen und mercken was andacht und ynnikeyt ir zu got und dem glouben und was trewen ir zu dem heiligen reiche trůget und hettet, und wir möchten nicht gelassen wir můsten und wölten das mit hilffe unser und des rychs kůrfůrsten fůrsten herrn und stete an euch straffen als sich das gebůret. und wann uns sůnderlich unser kůnigliche gemůte bewegt, und wir auch bedacht haben das eyn zemal grosse notdurfft were in disen sachen das alle kriege czwitracht und unwillen die czwischen unsern und des rychs kůrfůrsten fůrsten herren und steten erstanden sein oder vorhanden weren gancz hingelegt oder uffgeschoben wůrden, als wir das auch allen den obgenanten unsern und des reichs kůrfůrsten fůrsten hern und steten zu tun geboten haben: und desglychen so gebieten wir euch ernstlich und vestigklich mit disem briefe von der egenanten Römischer kůniglicher macht wegen, das ir alle czwitracht ob ir die zu yemand hett hinlegt, oder euch mit denselben in eynen gerawmen frid und stellunge zu glychen dingen seczet und zu keynrlay veintschafft noch vehde zucziehet, oder euch eyns glychen billichen rechten benůgen lasset, das solich hilff nicht gehindert und hinterstellig belibe. und uff das ir nů in disen sweren und nötlichen sachen die heiligen cristenheyt antreffenden unsern ynnigen ernst genczlichen versteen můget, und wir euch auch völlichen darynne ersuchen und ermanen, so haben wir unser kůnigliche majestat insigel zurucke uff disen briefe tun drücken. geben zu Nůremberg am montag vor sant Veits tag unser reiche des Hungerischen etc. in dem vierczigisten des Römischen in dem sechczehenden und des Behemischen in dem sechsten jaren.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
My Zikmund, z Boží milosti římský král, po všechny časy rozmnožitel říše, a král uherský a český, vzkazujeme ctihodnému Janovi, biskupovi v Řezně, našemu knížeti a zbožnému milému, svou milost a vše dobré.
Urozený kníže a zbožný milý! Mnoha lidem je známo, jak velkou a těžkou práci jsme vykonali, jaké prostředky a námahu jsme vynaložili po dlouhý čas a mnoho hodin až do dnešního dne kvůli vyhubení a zničení zkažených kacířů a nevěřících, kteří bohužel za našich dnů vyrostli a povstali v Království českém, v našem otcovském dědictví, a denně přibývají, rozšiřují se a ožívají a kteří se zle vzpírají všemohoucímu Bohu, jeho milované matce, všem svatým, svaté římské církvi a nám, svému oprávněnému dědičnému pánu, svým bezvěrstvím, vzpurností a zlobou ‒ a jsme toho mínění, že i ty bys to měl dobře chápat. Nyní bohužel výše jmenovaní kacíři den ze dne hrubě přibývají a v okolních zemích se velice rozšiřují a sílí, prolévají křesťanskou krev, vraždí, vypalují a činí další nelidské věci a páchají takové hanebnosti, že to ani nelze popsat. Proto jsme obeslali sem do Norimberka své ctihodné a urozené milé bratrance a strýce, kurfiřty Svaté říše římské, a další knížata, hrabata a pány, své věrné milé, a poslali jim listy po svých zplnomocněných a tajných radech a vyslancích, jmenovitě po ctihodném Janovi, biskupovi záhřebském, kancléři, urozeném Ludvíkovi, hraběti z Oettingenu, hofmistrovi, a Hauptovi, maršálkovi z Pappenheimu, jež jsme k nim vyslali kvůli těžké a zjevné nemoci naší královské osoby, kterou jsme nyní sužováni. Shodli jsme se a domluvili na obecném rozpisu jednotek pro denní válku proti výše jmenovaným českým kacířům, které vypraví každý kníže, prelát, hrabě, pán a město dle svého majetku a přiměřeně možnostem. V něm Ti bylo, vedle jiných, stanoveno a předepsáno, abys neodkladně ráčil vyslat do výše uvedené denní války dvě kopí dobrých, patřičně vyzbrojených osob, totiž v každém kopí nejméně tři koně a dva ozbrojence, a to na nejbližší den sv. Markéty k Chamu v Bavorsku.
Proto Ti přikazujeme, vyzýváme Tě a nabádáme při té věrnosti, jakou jsi zavázán a povinován všemohoucímu Bohu a jeho křesťanské víře a také nám a Svaté říši, a při slibu, který jsme coby král přijali, abys bez jakéhokoli odmlouvání a průtahů pro chválu všemohoucího Boha, jeho milované matky a všech svatých, pro útěchu svatého křesťanstva, posílení svaté víry, ke cti naší a říše a pro vyhubení a zničení výše jmenovaných zatracených a zlovolných kacířů ráčil vyslat ona dvě kopí počestných osob na koních a ve zbroji, dobře vybavených, na výše jmenovaný nadcházející den sv. Markéty do Chamu k ostatním, kteří tam budou vysláni, aby se účastnili denní války, a abys je zpravil o tom, že tam mají po dobu války vydržet a být tam poslušni hejtmana a neodjíždět odtamtud bez hejtmanova svolení, vědomí a vůle, a aby kvůli tobě nikdo nechyběl nebo aby v této záležitosti Boží a křesťanské obce kvůli tobě nedošlo k nějakému zdržování nebo pochybení. Za to obdržíš odměnu od Boha, odměnu od lidí a my na tebe za to budeme milostivě vzpomínat jen v dobrém. A mělo-li by se stát, že v tom budeš zdrženlivý nebo nedbalý a nedodržíš výše jmenovaný počet, který Ti byl předepsán, čemuž nevěříme, pak všichni pochopí a poznají, jakou zbožnost a oddanost vůči Bohu a jeho svaté křesťanské víře a jakou věrnost vůči nám a Svaté říši v sobě chováš a máš. A my bychom nemohli jinak, ale museli a chtěli bychom Tě s pomocí našich říšských kurfiřtů, knížat, pánů a měst potrestat, jak se patří.
A jelikož jsme obzvláště dobře zvážili a promysleli ve své královské mysli, že tato záležitost představuje velkou starost, je nutné ukončit nebo odložit všechny války, rozkoly a zlou vůli, které vznikly a trvají mezi našimi říšskými kurfiřty, knížaty, pány a městy, jak jsme to také přikázali učinit všem našim výše jmenovaným říšským knížatům, pánům a městům. A tímto listem k tomu nabádáme z výše jmenované moci římského krále vážně a závazně také tebe, abys odložil každý rozkol, pokud nějaký s někým máš, nebo došel s tou osobou kýženého smíru a shody v té věci, a aby ses nepřidával do žádných nepřátelství a záští, nýbrž aby ses spokojil s jedním stejným, přiměřeným právem. A abys v těchto těžkých a složitých záležitostech, které se dotýkají svatého křesťanstva, plně chápal naši niternou vážnost, k čemuž Tě také velice vybízíme a nabádáme, nechali jsme na rub tohoto listu přitisknout pečeť našeho královského majestátu.
Dáno v Norimberku v pondělí přede dnem sv. Víta, naší vlády uherské etc. ve čtyřicátém roce, římské v šestnáctém a české v šestém roce.