Ubrmané Křížek z Koňského trhu (Křížek z koňského trhu) a Václav Štraboch, měšťané Nového a Starého Města pražského (Václav řečený Štraboch, měšťané Nového i Starého měst Pražských, k tomu ubrmané), vyhlašují nález ve sporu mezi Novým a Starým Městem pražským o zkonfiskovaný majetek (o ty věci prvními ubrmany pozůstavené). Potvrzují (potvrzujem) smír a nálezy prvních ubrmanů i rozhodnutí úředníků Týnského dvora (ouředníky v Týně) a ustanovují úředníkům šestipanského úřadu povinnost rozdělit sporný majetek. Přidělují staroměstské obci zboží špitálu kláštera křižovníků s červenou hvězdou vedle mostu na Starém Městě pražském (zboží špitálské, kteréž jest vedle mostu v Star. Městě) a zakazují konšelům a obci Nového Města pražského domáhat se uvedeného zboží a jeho příslušenství. Podobně přidělují novoměstské obci zboží špitálu kláštera Na Slovanech pod Vyšehradem (špitálu pod Vyšehradem) a zakazují konšelům a obci Starého Města pražského domáhat se uvedeného zboží a jeho příslušenství. Obě obce mají společně dobývat a navracet statky odňaté špitálům za válečných časů. Pokud při dělení získaly zboží náležející špitálu druhého města, mají je vrátit a obdržet za ně rovnocennou náhradu. Dále ustanovují zachování stávajícího stavu statků a požitků u purkrabství Pražského hradu (purkrabství hradu Pražského), zejména ve Velvarech (v Velvařích), a přidávají k tomu 200 kop grošů (dvě stě k. gr.) platu na vhodných vesnicích a 2 poplužní dvory, v Ruzyni (v Ruzeni) a ve Stodůlkách (v Stodůlkách). Rovněž ustanovují zachování stávajícího stavu statků a požitků u purkrabství Vyšehradu (ku purkrabství Vyšehradskému) a přidávají k tomu 125 kop grošů platu (sto a XXV kop gr.). Dále přidělují Starému Městu dvory s důchody v Okoři (Okoři), Makotřasech (Makotřasech), Klecanech (Klecanech), Malešicích (Malešicích), Práčích (Práčích) a v Podviní (Podviní) a Novému Městu v Brázdimi (Brázdimi), Tlustovousech (Tlustovúsech) a v Olšanech (Olšanech). Potvrzují také měšťanům obou měst držbu zakoupených statků, prokáží-li svá práva před úředníky Týnského dvora. Dále ustanovují společnou správu statků kláštera ve Zbraslavi (Zbraslavi). Staroměstští mají Novoměstským za dosavadní náklady na osazení a opravy kláštera dát a umožnit vybrat z holdů 70 grošů podle přepisu (LXX grošův). Novoměstští mají Staroměstské přijmout do rovného spolku a dělit se s nimi o polovinu užitků; Staroměstští mají poskytovat polovinu lidí k osazení posádky a polovinu dalších nákladů. Konečně nařizují zbořit rybářskou slup v Kartouzském jezu (Kartúský jez) a ustanovují otevření vrat v tomto i ve všech ostatních jezech na Vltavě (na Vltavě) oběma městům k plavení dříví (ku plavení lesu), přičemž za opravy ponese odpovědnost Nové Město, dokud by nebyl všemi obcemi Českého království (království Českého) zvolen nový správce země. Přikazují dotčeným městům, aby pod pokutou dodržovala tento nález.
- Křížek z Koňského trhu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Václav Štraboch: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Čelakovský 1882c, s. 28–29
- Tomek 1898, s. 441–442
- Čelakovský 1920, s. 112–113
- Kratochvíl 1930, s. 162
- Prokeš 1948, s. 536–538
- Hrady, zámky 1988-VII, s. 54, 135
Text záznamu hovoří o sobotě před svatým Havlem roku 1429 (v sobotu před sv. Havlem léta od n. s. b. 1429). Na základě toho lze dokument datovat do 15. října 1429.
Přepis regestovaného dokumentu
Ve jméno božie amen. My Křížek z koňského trhu a Václav řečený Štraboch, měšťané Nového i Starého měst Pražských, k tomu ubrmané a přátelští úmluvce od moudrých a opatrných pánův purgmistrův a konšelův i obcí těch měst Pražských o ty věci prvními ubrmany pozůstavené, napřed a přede vším z té naší moci ubrmanské toho slavného míru i všeho jiného, což jest mezi nadepsanými pány a obcemi svrchupsaných měst prvními ubrmany vypovědíno, potvrzujem, dále toho všeho, což jest ouředníky v Týně od obou měst na to vydanými ustanoveno, tomu také moc dáváme, aby již tím jinak hýbáno nebylo. Však vždy toto přidávajíce, což by tím dvorův nerozdělených po tom rozdíle pozůstalo, ti dvorové týmiž ouředníky buďte rozděleni.
Druhé, z též naši moci ubrmanské o zboží špitálské, kteréž jest vedle mostu v Star. Městě, takto vyříkajíce vypovídáme: Aby páni a obec nadepsaného města Nového na to na všecko zboží, což k svrchupsanému špitálu přísluší, nesáhali, ani kterým obyčejem překáželi. A též zase páni a obec Star. M. Pr. na tom na všem zboží a vesnicích, což k tomu špitálu pod Vyšehradem přísluší aneb příslušelo jest, aby také nepřekáželi ani kterým obyčejem na to pánům Novoměstským sáhali, ale společně a jednostejně radni a pomocni jsouce těch zboží, kteráž jsou v tyto válečné časy od svrchupsaných špitálův odtržena a odloučena nebo odjata, dobývali a zase navracovali. Toto také dále přidávajíce: Jestli že by které zboží pánům a obci svrchupsaného města Nového Pražského v rozdílu se dostalo, ježto by k špitálu v Star. M. Pr. příslušelo, to zboží k tomu špitálu zase aby popustili a páni a obec Star. M. Pr. místo toho jiné zboží tak dobré jim ukažte a zase páni a obec Nov. Města pánům a obci Starého Města též učiňte.
Dále také vypovídáme: Což se od starodávna ku purkrabství hradu Pražského platu peněžitého neb jiných požitkův, buď to v Velvařích nebo jinde, příslušelo, to aby při tom hradu zůstalo, aby hýbáno nebylo. A mimo to aby dvě stě k. gr. na vesnicích platu peněžitého bylo přidáno. A pro zachování toho klenota dva dvory poplužní, jeden v Ruzeni a druhý v Stodůlkách k témuž hradu přidáváme.
Dále opět vyříkáme, aby páni a obec častopsaného Nového Města Pražského na dole psaných dvořích, na ourocích a na jiných na všech požitkách k těm dvorům od starodávna příslušejících, jakožto na Okoři, na Makotřasech, na Klecanech, na Malešicích, na Práčích a na Podviní, pánům a obci Starého M. Pr. žádným obyčejem kterakkoli vymyšlovaným, jakožto na dědičném zboží, nepřekáželi ani sáhali. A též zase aby páni a obec Starého M. Pr. na dvořích podepsaných i na tom na všem, což k nim od starodávna poplatkův neb kterýchkoli jiných požitkův příslušelo, také obyčejem žádným pánům Novoměstským a jich obci nesáhali, jako na dědičné zboží, ani jim na tom nepřekáželi, jakožto v Brázdimi, v Tlustovúsech a v Olšanech.
Dále opět z též naší moci ubrmanské vypovídáme, aby to všecko zboží a jiní všickni požitci, což jest od starodávna ku purkrabství Vyšehradskému příslušelo, to aby při tom purkrabství také zůstalo a tím aby žádným obyčejem aby hýbáno nebylo. A pro lepší dobrého a pro zachování té ohrady Vyšehradské aby na vesnicích platu čistého a peněžitého bylo sto a XXV kop gr. přidáno a ukázáno, tak aby se ta hora tím lépe mohla chovati.
Pak toto také vypovídáme, aby ti dvorové i jiná všecka zboží, kteráž jsou měšťané obou měst sobě kupovali a jsou jich v držení, ti svá práva před ouředníky v Týně z obou měst na to vydanými okážíce při svých trzích zůstaňte a na tom jim nemá překáženo býti.
Dále z naší moci ubrmanské o Zbraslavi i o to, což jest k ní přiholdováno, takto vyříkáme, aby Staroměstští páni Novoměstským pánům za ty náklady, kteréž jsou na ten klášter, jej osazujíce a opravujíce, učinili, z těch holdův, což jsou k té posádce přiholdovali, i jiných holdův, kdež k obojímu městu jednostejně přiholdují, LXX grošův dobrých stříbrných rázu pražského dali a vybrati dopustili. Pak páni Novoměstští v Zbraslavi v tom ve všem, což k ní přísluší a jest nebo bude přiholdováno, k spravedlivému spolku mají připustiti i z všeho užitku na poli se s nimi děliti a zase páni Staroměstští polovici lidí k osazení té posádky i jiných všech nákladův, ač budeſ-li] potřebí, k té posádce mají vydávati.
Pak o Kartúský jez takto vypovídáme, aby ta slup, která jest v tom jezu nyní zdělaná, byla zase zbořena a dolů složena a aby ten Kartúský jez svými vlastními náklady páni a obec Novoměstská dělali a opravovali a to až dotud, dokudž by z jednostejné vůle všech obcí království Českého správce nebyl zvolen. Také toto dále vypovídáme, aby v tom Kartúském jezu i ve všech jiných jezích na Vltavě ku plavení lesu tak dobře obci Novoměstské jakož Staroměstské všecka vrata byla svobodna a otevřena.
Pak již naposledy z té naší ubrmanské moci vypovídajíce přikazujem, aby tyto naše všecky výpovědi i každá z nich zvláště ve všech kusech i artykulech sobě věrně a upřimě drželi a pod těmi pokutami v prvních výpovědích v hlavních listech uloženými zachovávali. Tomu na potvrzení, což v tomto listu psáno stojí, pečeti jsme vlastní s dobrým naším vědomím přivěsili. Jenž jest dán v sobotu před sv. Havlem léta od n. s. b. 1429.
Dle edice Teige 1922, s. 120–122.