Gerunk ze Suchdola (Kerunk z Suchdola) vypovídá před purkmistrem a konšely Starého Města pražského (purgmistrem a konšely Velikého Města Pr.), co je mu známo o Středoklukách (o Středokluciech) a Dorotě z domu U svatého Haštala (Duora od sv. Haštala) nárokující je po svém manželu Hanuškovi (po Hanuškovi, manželu svém): Klára (Klára), manželka Albrechta ze Středokluk (manželka Albrechtova z Středokluk), byla vlastní sestra strýčená (vlastnie stryčená sestra) téhož Hanuška z domu U svatého Haštala, a když zemřel Hanuškův otec, tehdy Hanušek prodal dům a s penězi, které za uvedený dům získal, se přestěhoval ke své sestře. Když sestra zemřela, Hanušek upomínal Albrechta o peníze a uzavřeli spolu vyrovnání před Gerunkem, Pavlíkem z Kladna (Pavlíkem z Kladna) a Heršem Prdlú (Heršem Prdlú), na základě něhož Albrecht zůstal Hanuškovi dlužen 70 kop grošů (sedmdesát k. gr.) nebo roční plat 7 kop grošů (sedm kop platu), které mu zapsal u zemských desk na Středoklukách. Když Albrechtovi zemřely jeho děti (děti) a sám onemocněl, tehdy ustanovil Gerunka poručníkem a požádal ho, aby poslal pro Hanuška, přičemž pokud by zemřel, aby Hanuškovi veškerý majetek zapsal u zemských desk.
Když Hanušek přijel po Albrechtově smrti do Středokluk, tehdy Gerunk na základě jeho nařízení předal uvedenou tvrz jeho zeti Jindřichovi ze Stupic (Henrichovi z Stupic, zeti jeho), který měl za manželku dceru téhož Albrechta s vypořádaným věnem. Ta přitom odjela spolu s Hanuškem k úřadu zemských desk a když se oba vrátili, Jindřich jim odmítl přístup na tvrz. Potom Mikuláš Bohatý (Nicolai Bohatý) projevil zájem o Středokluky a Jindřichovi vyplatil za tvrz 150 kop grošů (puoldruhého sta k. gr.), ačkoliv ten neměl na tvrz žádné právo.
Poté, co se Mikuláš ujal dotčené tvrze, tehdy ho Gerunk na vše upozornil a vyzval ho Mikuláše, aby ji postoupil Hanuškovi. Když se Mikuláš o všem přesvědčil, požádal mezitím zesnulého Sádla (nebožce Sádlo), aby převzal uvedenou tvrz, čím by připadla králi. Poté vyzvali dle práva všechny legitimní zájemce o tvrz, aby své nároky doložili. Tehdy se Hanušek odvolal k soudu a doložil oprávněnost svých nároků. Mezitím však onemocněl a v zemi se rozpoutala válka, proto zůstala věc nevyřízena.
- A: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 87; fol. 97 (kniha shořela roku 1945)
- B: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2099; fol. 1437 (kniha shořela roku 1945)
Přepis regestovaného dokumentu
Kerunk z Suchdola otázán jsa pány purgmistrem a konšely Velikého Města Pr., což by jemu bylo svědomo o Středokluciech, na něž sě paní Duora od sv. Haštala po Hanuškovi, manželu svém, tiehne, vyznal jest takověto: Že paní Klára, manželka Albrechtova z Středokluk, byla jest vlastnie stryčená sestra svrchupsanému Hanuškovi, a když jest otec Hanuškův umřel, tehda Hanušek prodav duom otce svého i s těmi penězi bral sě jest na Středokluky k sestře své. A potom když jest ona umřela, tehdy jest Hanušek napomínal Albrechta z peněz těch, kteréž jest k nim přiložil a tak sú počet mezi sebú učinili před týmž Kerunkem a před Pavlíkem z Kladna a Heršem Prdlú o ty penieze jeho, takže jesti jemu Albrecht sedmdesát k. gr. ostal, a těch jest jemu Albrecht zapsal dskami zemskými na Středokluciech ku pravému dědictví, anebo sedm kop platu aby sobě vybieral. A když sú děti témuž Albrechtovi zemřely a sám sě rozstonal, tehdy učinil jest Kerunka poručníkem prosě jeho, aby po Hanuška poslal a, neuchová-li jeho Buoh, aby Hanuškovi to jeho všechno zbožie ve dsky zemské vložil a jemu s tiem věrně učinil, jakož jemu věří.
A když jest Hanušek na Středokluky po smrti Albrechtově přijel, tehda Kerunk vedle rozkázánie jeho poručivše tvrz Henrichovi z Stupic, zeti jeho, kterýž jest měl dceru Albrechtovu věnem oddělenú, i jela sta s Hanuškem ke dskám. A tak jesti jemu to zbožie chtěl ve dsky zemské vložiti i jeho dědicóm. A když sú zasě od desk přijeli, tehda jest jich svrchujmenovaný Henrich zasě na tvrz pustiti nechtěl. Potom Nicolai Bohatý chtě rád Středokluky mieti, i dá svrchu jmenovanému Henrichovi puoldruhého sta k. gr., an žádného práva k tomu nemá, a on jemu toho postúpí zbožie.
A když sě jest uvázal Nicolai v to a držel to, tehda Kerunk jest s ním o to mnohokrát mluvieval, aby toho Hanuškovi stúpil, pravě, že jest on k tomu spravedliv. A když jest viděl Nicolai an jemu to ostati proti Hanuškovi nemóž, i namluví nebožce Sádlo, aby sě v to uvázal, pravě, že by na krále spadlo. A volati káží tři trhy, jakož obyčej jest byl v této zemi, měl-li by kto právo k tomu. A tak Hanušek odpor učinil jest proti tomu a práva svá okazoval, že jest k tomu zbožie spravedliv, a mezi tiem než sobě dokoná, roznemóž sě Hanušek a tyto róznice v zemi povstanú, a tak do nynějšie chvíle to trvá. Actum pleno in consilio anno etc. XXXIIII feria II. in vigilia s. Thome ap.