Papež Martin V. připomíná arcibiskupovi Janu Rzeszowskému ve Lvově (archiepiscopo Leopoliensi), že ho před časem, tj. 9. listopadu 1424 (videlicet V. idus novembris pontificatus nostri anno septimo), mezi jinými záležitostmi pověřil úkolem, aby poté, co se ukáže jako nepochybné, že polský král Vladislav II. Jagello (Wladislaum, regem Polonie illustrem, catholicum principem et singularissimum zelatorem fidei christiane) je připraven odejít s vojskem nebo vyslat vojsko proti českým heretikům, uložil kléru v Polském království (in suo regno Polonie) jedny nebo dvoje dvouleté desátky z důchodů a příjmů církevních dignit a beneficií do výše 20 000 florénů a zapsal je polskému králi tak, že v prvním roce své výpravy dostane na vojenské výdaje 10 000 a v roce následujícím dalších 10 000 florénů; o výše řečeném se podrobněji píše v jiných listinách papeže Martina V. Protože se papež nedávno dozvěděl od posla řečeného krále (per oratorem dicti regis) o jeho poctivě míněném úmyslu bránit katolickou víru proti zmíněným heretikům, nařizuje lvovskému arcibiskupovi, aby pod hrozbou církevních trestů uložil a zapsal řečenou částku k podpoře polského krále a papežského stolce; navíc má prelátům a kléru uvedeného království připomenout, že kdokoliv z nich má mít peníze připravené, a jakmile by byl zmíněný král připraven vyrazit se svým vojskem proti heretikům, má lvovský arcibiskup účinně zajistit, aby byly peníze předány během jednoho měsíce prostřednictvím zmíněných prelátů a kléru řečenému králi.
- A: N/A
- B: AAV; R. Vat. 355 (Mart. V de curia a. VII.–IX.), fol. 241v–242r
Přepis regestovaného dokumentu
Martinus episcopus etc. Venerabili fratri Archiepiscopo Leopoliensi, salutem etc. Dudum, videlicet v. Idus Novembris Pontificatus nostri Anno Septimo, inter cetera commisimus tue fraternitati, ut postquam tibi evidenter constaret Carissimum in Christo filium nostrum Wladislaum Regem Polonie Illustrem, Catholicum principem et singularissimum zelatorem fidei christiane, paratum esse ad eundum cum parato, exercitu, vel missurum exercitum suum contra Boemos hereticos, unam aut duas decimas duorum annorum de fructibus, redditibus et proventibus dignitatum et beneficiorum ecclesiasticorum in suo Regno Polonie consistentium, usque ad summam vigintimilium florenorum sub certis modis, formis et conditionibus tunc expressis Clero dicti Regni imponeres, et prefato Regi, postquam tibi constaret, ipsum cum eius exercitu personaliter ire velle vel huiusmodi exercitum cum effectu mittere contra Boemos hereticos supradictos, In primo anno videlicet profectionis et missionis sue decem millia, et in alio anno sequenti etiam decem millia florenorum pro supportandis expensarum oneribus assignares, donares atque concederes, prout in aliis nostris litteris desuper confectis plenius continetur. Nunc autem quia per oratorem eiusdem Regis plene informati sumus de sincera intentione et optima volumptate prefati Regis dispositi iuxta posse fidem catholicam contra hereticos defendere atque iuvare, volumus et fraternitati tue per apostolica scripta mandamus, quatinus impositionem de dictis vigintimilibus florenis ab ipsius Clero petendis et exigendis pro subsidio dicti Regis et defensione fidei christiane auctoritate nostra facias, et etiam exequaris iuxta dictarum continenciam litterarum, precipiens insuper prelatis et personis ecclesiasticis dicti Regni, quos huiusmodi pecuniarum solutio concernit, sub pena dupli et sub aliis penis, de quibus discretioni tue videbitur, ut ipsorum quilibet in promptu habeat et apud se teneat pecunias preparatas pro rata ipsos concernente de impositione predicta, et quando Rex ipse erit paratus ire vel exercitum suum validum mittere contra dictos hereticos, ut prefertur, extunc tua fraternitas pecunias huiusmodi dicto Regi vel eius procuratoribus legitimis infra mensem per eosdem prelatos et Clerum sub penis similibus facias effectualiter consignari, ne propter defectum solutionis huius caritativi subsidii ipsi Regi catholico impendendi tam pie expeditionis et prosecutionis negotium, defensionis scilicet christiane religionis et fidei retardetur, pro qua defendenda non solum prelati et alii viri ecclesiastici, qui propterea sunt a domino instituti, ut populos eis commissos in doctrina vere fidei doceant et conservent, debent exponere se et sua, sed etiam quilibet christianus et zelator fidei Catholice. Datum Rome apud Sanctos Apostolos v. Kal. Ianuarii. Pontificatus nostri Anno Nono.
Podle edice Theiner 1861-II, s. 30–31, č. 43.