Papež Martin V. nařizuje mistrovi Montes de Camplo (magistro Montes de Camplo), papežskému kaplanovi a auditorovi apoštolského soudního paláce (capellano nostro et causarum palacii apostolici auditori), aby udělil Janovi Herzefeltovi (Johannes Herzefelt), rektorovi farního kostela v Hrušovanech nad Jevišovkou (in Gruspan) v olomoucké diecézi (Olomucensis diocesis) a písaři apoštolské penitenciárie (qui eciam litterarum penitenciarie nostre scriptor existit), arcijáhenství ve Znojmě (archidiaconatu loci Znoymensis) v téže diecézi, pakliže by v níže uvedeném sporu o zmíněné arcijáhenství shledal, že ani jedna ze sporných stran k němu nemá právoplatný nárok (si ... neutrum eorundem litigancium). Své pověření papež zdůvodňuje následovně: dle petice Jana Herzefelta vznikl mezi ním a Jakubem Weygelem (Jacobum Weygel), údajně knězem pomezanské diecéze (qui se gerit pro presbitero Pomezanensis diocesis), spor o zmíněné arcijáhenství ve Znojmě v olomoucké diecézi, které nemá sídlo v kostele (qui in aliqua ecclesia non existit), a které se uvolnilo smrtí arcijáhna Mikuláše de Wessel (quondam Nicolai de Wessel). Po uprázdnění zmíněného arcijáhenství si vyžádal Jan Herzefelt apoštolskou milost a mandát na provizi k němu, proti čemuž se protiprávně stavěl řečený Jakub a snažil se, aby nedošlo k jejich naplnění tím, že v souladu s právem předložil apelační žalobu k papežskému soudu. Spor byl přidělen na žádost Jakuba Weygela mistrovi Janovi de Thomariis z Boloně (magistro Johanni de Thomariis), auditorovi apoštolského soudního paláce, který po povinných procesních úkonech vynesl konečný rozsudek, kterým mimo jiné rozhodl, že arcijáhenství ve Znojmě náleží Jakubovi. Proti tomuto rozsudku se odvolal k apoštolskému stolci Jan Herzfelt. Spor byl svěřen adresátovi tohoto mandátu, který vykonal některé procesní kroky, vyjma konečného rozsudku. Tehdy však bylo některými lidmi řečeno, že ani jedna ze sporných stran nemá legitimní nárok na zmíněné arcijáhenství, jehož roční důchod nepřevyšuje 40 hřiven stříbra. Tomuto udělení z moci papežské nemá překážet (non obstantibus), že řečený žadatel drží vedle zmíněného kostela v Hrušovanech nad Jevišovkou také sinekurní kapli sv. Klimenta a Erasma v katedrálním kostele ve Vratislavi (altare sine cura ss. Clementis et Erasmi situm in ecclesia Wratislaviensi), jejichž roční důchod společně nepřevyšuje 20 hřiven stříbra. Zároveň však papežský stolec vyžaduje (volumus autem), aby se v případě, pokud by na základě této listiny svobodně přijal arcijáhenství ve Znojmě, zcela vzdal uvedeného farního kostela.
- A: N/A
- B: AAV; R. Lat. 253 (Mart. V. a. VIII; de exhibitis a. octavo), fol. 5r–6v
Přepis regestovaného dokumentu
D. f. magistro Montes de Camplo, capellano nostro et causarum palacii apostolici auditori, salutem etc. Vite ac morum honestas aliaque … merita, super quibus … d. f. Johannes Herzefelt, rector parrochialis ecclesie in Gruspan Olomucensis diocesis, … commendatur … , nos inducunt, ut sibi reddamur ad graciam liberales. Exhibita siquidem nobis pro parte dicti Johannis peticio continebat, quod orta dudum inter ipsum et d. f. Jacobum Weygel, qui se gerit pro presbitero Pomezaniensis diocesis, super archidiaconatu loci Znoymensis dicte Olomucensis diocesis, qui in aliqua ecclesia non existit et de quo tunc per obitum quondam Nicolai de Wessel, ultimi eiusdem loci archidiaconi extra Romanam curiam defuncti, vacante Johannes sibi auctoritate apostolica graciose et canonice mandatum fuisse provideri dictumque Jacobum se gracie et mandato huiusmodi contra iusticiam opposuisse et opponere ac fecisse et facere, quominus gracia et mandatum predicta sorcirentur effectum et quominus ipsi Johanni provideretur, Jacobus vero predicti dictum archidiaconatum ad se de iure spectare asserebant et asserunt, materia questionis et causa huiusmodi per appellacionem dicti Jacobi ad eandem curiam legitime introducta, nos causam appellacionis huiusmodi et negocii principalis d. f. magistro Johanni de Thomariis … auditori ad instanciam dicti Jacobi audiendam commisimus et fine debito terminandam, qui in huiusmodi causa procedens diffinitivam, per quam inter cetera dictum archidiaconatum Jacobo adiudicavit … , sentenciam promulgavit, a qua pro parte dicti Johannis fuit ad sedem apostolicam appellatum. Nosque causam appellacionis ab eadem sentencia interiecte huiusmodi tibi audiendam commisimus … , qui in ea ad nonnullos actus, citra tamen conclusionem, inter partes predictas diceris processisse.
Cum autem, sicut eadem peticio subiungebat, a nonnullis asseratur neutri dictorum litigancium in dicto archidiaconatu … ius competere, nos … volentes eidem Johanni, qui eciam litterarum penitenciarie nostre scriptor existit, graciam facere specialem, discrecioni tue per apostolica scripta mandamus, quatenus, si per eventum litis huiusmodi tibi constiterit neutrum eorundem litigancium in dicto archidiaconatu … ius habere, eundem archidiaconatum … , cuius fructus … quadraginta marcharum argenti … valorem annuum, ut idem Johannes asserit, non excedunt … , eidem Johanni auctoritate nostra conferas et assignes, inducens … , contradictores … , non obstantibus … aut quod idem Johannes … predictam parrochialem ecclesiam ac altare sine cura ss. Clementis et Erasmi situm in ecclesia Wratislaviensi, quorum fructus … viginti marcharum argenti … valorem annuum non excedunt, noscitur obtinere. Volumus autem, quod dictus Johannes, quamprimum archidiaconatum predictum fuerit vigore presencium pacifice assecutus, prefatam parrochialem ecclesiam … omnino dimittere teneatur. Et insuper …
Datum Rome apud ss. Apostolos non. Junii a. octavo
Supra dext.: P. de Montella pro N. Volrat – In fine: Pe. XXII sexto non. Octobris a. octavo de Casaciis