Václav Ondřejův z Klatov (Wenceslaus Andree de Glacovia), klerik pražské diecéze (clericus eiusdem diocesis), žádá papežský stolec o udělení nové provize ke kanonikátu a prebendě kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi (ecclesie ss. Cosme et Damiani in Boleslavia) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), jejichž roční důchod nepřevyšuje osm hřiven stříbra, a k jejichž uvolnění došlo smrtí Václava Čejky (Wenceslai Czeyka) mimo kurii. Po smrti Václava Čejky byl k tomuto beneficiu prezentován výše uvedený žadatel a také byl k němu uveden řádnou autoritou, v současnosti však nemůže dosáhnout důchodů z řečeného beneficia kvůli husitským heretikům. Protože má obavy o platnost výše uvedeného, žádá o novou provizi z moci papežské.
Jan Chyba (Johannes Chiba), kněz a kanovník s prebendou v kolegiátní kapitule sv. Kosma a Damiána ve Staré Boleslavi v pražské diecézi (presbiter, ecclesie ss. Cosme et Damiani in Boleslavia Pragensis diocesis canonicus prebendatus), žádá papežský stolec o potvrzení jeho volby děkanem téhož kostela (ellectus ad eundem decanatum) a o udělení nové provize z moci papežské k zmíněnému děkanství, které je dignitou s ročním důchodem nepřevyšujícím 15 hřiven stříbra, a které se uvolnilo smrtí Jakuba Luce (Jacobi Luce) mimo kurii. Svou žádost zdůvodňuje následovně: po smrti řečeného Jakuba byl Jan Chyba kanovníky a kapitulou zvolen a řádnou autoritou také ustanoven děkanem zmíněné kapituly, nemůže však kvůli husitským heretikům dosáhnout na důchody z beneficia. Protože má obavy o platnost výše uvedeného, žádá o novou provizi z moci papežské. Tomuto udělení nemají vadit (non obstantibus) kanonikát s prebendou uvedeného kostela a farní kostel ve vsi Nemyčeves (Nyenmocziewes) v pražské diecézi, jejichž roční důchod společně nepřevyšuje 18 hřiven stříbra, ovšem nedrží je, protože mu byla zmíněná beneficia zcizena heretiky. Jelikož kanovnictví řečeného kostela je kurátním důstojenstvím, žádá také o dispens, podle které by mohl po pět let společně držet obě beneficia, respektive do té doby, dokud by je nezískal zpět do držby.
Jan z Dubé (Johannes de Duba), kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze (canonicus ecclesie Pragensis) a kanovník v klášterním kostele sv. Jiří na Pražském hradě (in ipsa ecclesia s. Georgii) žádá papežský stolec o udělení nové provize na kanonikát (perpetuo beneficio canonicatus nuncupato) v klášterním kostele sv. Jiří, který se uvolnil smrtí Henslina ze Sulejovic (Henslini de Salewicz) mimo kurii a jehož roční důchod nepřevyšuje 8 hřiven stříbra. Svou žádost zdůvodňuje následovně: poté, co se smrtí zmíněného Henslina uvolnil výše uvedený kanonikát, získal ho dle zvyku kostela sv. Jiří právem opce (optavit) Jan z Dubé jako starší kanovník (ut senior). Následně byl k němu prezentován, ustanoven a potvrzen abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (abbatisse monasterii s. Georgii in castro Pragensis). Protože má obavy o platnost výše řečeného, žádá o novou provizi z moci papežské. Tomuto udělení z moci papežské nemají vadit (non obstantibus) kanonikáty s prebendami v metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze (Pragensis maioris) s ročním důchodem nepřevyšujícím 18 hřiven stříbra, v kolegiátní kapitule sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi (ss. Cosme et Damiani in Antiqua Boleslavia) s ročním důchodem nepřevyšujícím osm hřiven stříbra, v kolegiátní kapitule u kostela sv. apoštolů Petra a Pavla v Mělníku (ss. Petri et Pauli apostolorum in Melnico) s ročním důchodem nepřevyšujícím 6 hřiven stříbra, farní kostel v Kostelci (Costelecz) v pražské diecézi s ročním důchodem 10 hřiven stříbra, a také kanonikát s prebendou kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži (ecclesie s. Mauricii in Cremsyr) v olomoucké diecézi (Olomucensis diocesis) s ročním důchodem 6 hřiven stříbra; ve všech případech mu však tato beneficia byla zcizena heretickými husity.
Papežský vicekancléř schvaluje všechny tři supliky bez výhrad (Concessum ut petitur pro omnibus tribus).
- A: N/A
- B: AAV; R. Suppl. 183 (lib. II de vacantibus per concessum a. octavo)