Purkmistr a konšelé Starého Města pražského (purgmistrem a konšely rady nynějšie) dosvědčují, že se obrátili na starou radu z roku 1427 (od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého sedmmezcietmého), aby podala výpověď ve sporu mezi 1 Kateřinou Štukovou z Cholpic (Kateřinú Štukovú z Cholpic) a jejím synem Vaňkem (Vaňkem synem jejím) a 2 Johánkem z Koloděj (Johánkem z Koloděj) o věnný plat na zboží v Kolodějích (na již jmenovaném Johánkovi a na jeho zboží má). Stará rada vyznala, že se na ně Johánek s Hynkem z Kolštejna (Hynkem Kolštejnským dobré paměti) obrátili kvůli zadržování jeho lidí v Libni (jeho lidé z Libně) a rychtář (rychtáře svého) jim odpověděl v tom smyslu, že je již dřívější rada zprostila pohledávek (je stavila a na postavenie propustila). Následně toho Johánek a Hynek požádali o propuštění svých lidí pod slibem, že se s Kateřinou a jejím synem během dvou týdnů (do dvú nedělí) dohodnou na ukončení sporu. Pokud by to nedodrželi, zavázali se své lidi opět vrátit do zadržení.
- A: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2099; fol. 340 (kniha shořela roku 1945)
Přepis regestovaného dokumentu
Stará rada, kteráž jesti seděla leta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého sedmmezcietmého otázána jsúci pány purgmistrem a konšely rady nynějšie, co by jim bylo svědomo o té při, kteráž jesti mezi paní Kateřinú Štukovú z Cholpic a Vaňkem synem jejím z jedné, a Johánkem z Koloděj z strany druhé o plat věnný, kterýž táž paní Kateřina na již jmenovaném Johánkovi a na jeho zboží má. Tu ta rada stará s dobrým rozmyslem a pamětí vyznala jest řkúci, že v jedny časy byl jest před nie do rady vstúpil svrchupsaný Johánek s urozeným panem Hynkem Kolštejnským dobré paměti, tiežíce sě jich, proč by jeho lidé z Libně byli staveni. A tak jsú na to povolali rychtáře svého, tiežíce sě, proč by byli staveni. A on odpověděl jest řka, že rada dřevnie byla jesti je stavila a na postavenie propustila. Tehda týž pan Hynek s Johánkem prosili jsú jich, aby jim ty lidi z Libně propustili, slibujíce pode ctí a věrú svú, že sě chtie s svrchupsanú paní Kateřinú a synem jejím o tu při konečně smluviti do dvú nedělí. Pakli by toho neučinili, že slibují ty lidi z Libně zasě pod túž ctí a věrú postaviti. Actum pleno in consilio feria V. ante Prisce.