Mikuláš Janův z Pilcze (Nicolaus Johannis de Pilcza), klerik krakovské diecéze (clericus Cracoviensis diocesis), žádá papežských stolec, aby mu byl udělen farní kostel v Červené Lhotě (in Rubealhota) ležící v olomoucké diecézi (Olomucensis diocesis), pokud je nyní kostel již volný nebo až se uvolní poté, co rektor kostela Jan ze Smržice (per Johannem de Smrzycz) získá řádnou autoritou další farní kostel v Kdousově (in Gdussow) v olomoucké diecézi. Řečený kostel v Červené Lhotě náleží ke kolaci opata a konventu benediktinského kláštera v Třebíči (abbatis et conventus monasterii in Trebycz ordinis sancti Benedicti) v olomoucké diecézi a jeho důchody nevynáší ročně více než 30 hřiven stříbra.

Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad (Fiat ut petitur O.).

N/A

N/A

N/A

• A: N/A
• B: opis v papežských registrech suplik
• C: opis v papežských registrech suplik

• A: N/A
• B: AAV; R. Suppl. 147 (lib XV de vacantibus per fiat a. tercio)
• C: AAV; R. Suppl 155

• A: N/A
• B: N/A
• C: N/A

• MVB VII/1, s. 291, č. 669 

Druhý opis supliky (C: R. Suppl. 155) je datován 20. října 1421 a jsou v něm korekce textu původní supliky: není zde uvedena kolace kostela náležející k benediktinskému klášteru v Třebíči, naopak je zde navíc uvedeno, že kostel v Kdousově Jan ze Smržice nabyl řádnou autoritou. Jako základ pro zpracování regestu byla použita edice opisu B a doplněna o chybějící části uvedené v diplomatickém komentáři edice MVB VII/1, s. 291, č. 669 . Jako opis se dochoval mandát pro tři exekutory s datem a textovými variantami odpovídajícími druhému opisu supliky.