Jan Rakovnický (Jan Rakovnický), Zikmund z Kotenčic (Sigmund z Kotenčic) a Janek ze Zbyslavic (Janek z Byslavic), měšťané Starého (měšťané Starého) a Nového Města pražského (Nového města Pražského), dosvědčují (vyznáváme), že Jan Rakovnický prodal Zikmundovi (Sigmundovi), synu Jana Bradatého (synu Jana Bradatého), dvůr v Šešovicích (dvuor v Šešovicích) i s příslušenstvím (i s jeho příslušenstvím) za 150 kop grošů (za póldruhého sta kop grošóv), což dokazují zápisy v městských knihách (vedle zápisu v knihách městských zapsaného), a tento prodej napadla Brigita (Brigida), manželka Jana Muglicera (manželka Miglicerova), kvůli svému zde zapsanému věnu. Proto se zavazují ochránit Zikmunda, jeho dědice a nástupce (jeho dědice a budúcie) a rovněž dotčený dvůr v Šešovicích pod ztrátou vlastního majetku, včetně domu čp. 606a Jana Muglicera (domem Miglicerovým), nacházejícího se na Staroměstském náměstí (na rynku) mezi domem čp. 605 U bílého zvonu (mezi domy od bielého zvona z jedné) a domem čp. 606b U staré měny (od staré měny z strany druhé), před nároky Brigity nebo dalších uchazečů o něj prostřednictvím uvedeného věna až do doby než bude rozhodnuto (nebude nalezen a uhozen) o věnu uprchlých měšťanek (z města Pražského v ty časy odběhlým).
Teige (AČ XXVIII, s. 260 , Šešovice 13) datuje zápis do 26. října 1435. To odpovídá textu záznamu, kde se hovoří o středě před Šimonem a Judou roku 1435 za úřadu purkmistra Petra z domu U rajských jablek (feria quarta ante Simonis et Jude apostolorum Christi anno etc. XXXV Petro a pomis paradisi, pro tunc magistro civium existente). Tomek 1905-V, s. 82.
Přepis regestovaného dokumentu
My Jan Rakovnický, Sigmund z Kotenčic a Janek z Byslavic, měšťané Starého a Nového města Pražského, vyznáváme tiemto zápisem přede všemi ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: Tak jakož jest svrchupsaným Janem Rakovnickým prodán dvuor v Šešovicích za čistý a za svobodný i s jeho příslušenstvím vedle zápisu v knihách městských zapsaného za póldruhého sta kop grošóv opatrnému Sigmundovi, synu Jana Bradatého, kterýžto dvuor Brigida, manželka Miglicerova, právem věnným jest nařkla: že my všichni svrchupsaní slíbili sme a tiemto zápisem slibujem rukú společnú nerozdielnú již jmenovaného Sigmunda i jeho dědice a budúcie i také nadepsaný dvuor jeho od toho jistého věna tak nařknutého osvoboditi, zpraviti a očistiti; a jeho v tom i jeho dědice a budúcie zastati a zastúpiti proti každému ktož by naň anebo na dvuor jeho svrchupsaný právem pro nadepsané věno sáhl pode vším svým zbožím movitým i nemovitým, kteréž nenie máme nebo mieti budeme, budťo v městě pražském nebo kromě města i také i tiem domem Miglicerovým, kterýž leží na rynku mezi domy od bielého zvona z jedné a od staré měny z strany druhé tak dlúho, dokavadž jiným měštkám z města Pražského v ty časy odběhlým o jich věna řád a obyčej nebude nalezen a uhozen. Actum pleno in consilio feria quarta ante Simonis et Jude apostolorum Christi anno etc. XXXV Petro a pomis paradisi, pro tunc magistro civium existente.