Arcibiskupové mohučský Konrád z Daunu, trevírský Oto z Ziegenheimu, kolínský Dětřich z Mörsu, falckrabě rýnský Ludvík III. Wittelsbašský, saský vévoda Fridrich a braniborský markrabě Fridrich I. Hohenzollernský se usnesli na tom, jak se na tažení proti kacířům do Čech sluší chovat.
1 Za prvé, kurfiřti, všechna knížata, hrabata, páni, baroni, rytíři, panoši, města a všichni ostatní křesťané, kteří se chtějí vypravit a přičinit se proti kacířům v Čechách (zu Beheym) a těm, kteří s nimi drží a podporují je, a postavit se těmto kacířům na odpor, mají se dostavit do Norimberka (Nurmberg) nebo jeho okolí v neděli svatého Petra a Pavla (sontag sant Peters und sant Pauls tag nechst) 29. června.
2 Dále: hejtmany tažení mají být arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský.
3 Dále: pokud by to nutnost vyžadovala, mohou si knížata, která byla vybrána za hejtmany, k sobě vzít dalších šest vhodných osob nebo i osm z dalších knížat a pánů, kteří tam dorazí, a ti mají ustanovit, rozhodnout, nařídit a uspořádat, jak se má táhnout a postupovat, a také nařídit a přikázat, co je potřeba učinit. A všichni, kteří se tam vypraví, mají být těchto knížat a jejich pravomoci zcela poslušni a podrobit se jim beze všeho odmlouvání.
4 Dále každý má táhnout na své náklady a s vlastním zaopatřením beze škody jiným lidem. Avšak nebude-li ve městech a v polích, lze si bez nepřátelství a podle přiměřené potřeby brát seno a slámu. Pokud by se něčeho nedostávalo, ať už píce, nebo jídla, a nedalo se to koupit, pak je možné si to vzít, kdekoli to lze sehnat, a má se za to řádně zaplatit podle uvážení hejtmanů nebo k tomu pověřených osob.
5 Každý kníže, hrabě, pán nebo město mají poskytnout zboží na prodej, a zvláště ti, kteří sídlí a mají majetky v sousedství české země, aby byly dodávány věci potřebné k zaopatření, a jejich dodavatelé mají být před každým v bezpečí a zůstat bez škody.
6 Dále, pokud by se stalo, že někdo někomu cosi vezme proti jeho vůli nebo ho oloupí, ten má být bez milosti sťat. A kdo tu bude krást, tomu se má také stát po právu. A nikdo tomu nemá bránit nebo se proti tomu stavět.
7 Dále nemá s vojskem táhnout nebo ho následovat žádná žena ani žádná jiná prodejná žena.
8 Dále se má každý přinejmenším jednou týdně vyzpovídat a každý kníže, hejtman má k tomu své lidi vést; a mši mají poslouchat, je-li to možné, každý den.
9 Dále, každý, kdo by klel nebo by zle nadával někomu jinému či jej haněl, má být veřejně zavřen do pranýře, dokud mu hejtmané nedají milost, nebo má být okamžitě nahý vyhnán metlami nebo holemi.
10 Dále kdo vytasí meč, nůž, sekeru nebo jinou zbraň na někoho jiného, ten má bez milosti přijít o ruku. Pokud by však někoho zranil, má být sťat.
11 Dále, kdyby mezi knížaty, pány, městy nebo jinými lidmi vznikly hádky, nesváry nebo spory, pak si má výše jmenovaný hejtman k sobě přibrat další knížata nebo jiné osoby, které by chtěl a jichž se spor netýká, anebo ti hejtmani mohou místo sebe jmenovat a určit jiné, a mají tu věc rozsoudit. A rozhodnutí má být pro všechny závazné.
12 Dále nikdo nemá v české zemi jezdit se svými lidmi na koni či vozem nebo chodit za pící nebo něčím jiným, leda by při tom byl praporec, který je k tomu hejtmany určen. A nikdo nemá v té zemi vypalovat a přepadávat, leda by mu to přikázali hejtmani nebo ledaže by při tom byl k tomu určený praporec.
13 Dále pod trestem ztráty hrdla nemá nikdo žádného člověka zavraždit nebo zabít bez řádné příčiny, leda by šlo o opravdové kacíře a ty, kteří s nimi drží a podporují je.
14 Dále pod výše řečeným trestem má každý dodržovat glejt, který vydají hejtmani nebo někdo jimi zmocněný.
15 Dále, komu uloží hejtmani nebo někdo jimi zmocněný hlídku, stráž nebo výjezd, ten má uposlechnout beze všeho odmlouvání.
16 Dále nemá nikdo vyrazit ani táhnout napřed nebo vzadu, leda u praporce, který je k tomu určen. A všichni mají poslechnout rozkazy hejtmanů.
17 Dále všichni kurfiřti a města mají zřídit, aby s nimi přišli kameníci, tesaři, střelci, děla, prach, kámen, šípy, tarasy, žebříky a jiná drobná výzbroj.
18 Dále má každý kurfiřt ze svých měst a venkova sešikovat a přivést pěšky nebo na voze 200 střelců (zweihundert schüczen), vyjma arcibiskupů trevírského (erzbischof von Triere) a kolínského (Colne), z nichž má každý přivést sto střelců (hundert).
19 Dále, že kurfiřti (kurfursten) mají vpadnout z jedné strany, saský vévoda Fridrich (herzog zu Sachßen) z druhé, Slezané (Slesien) ze třetí, rakouský vévoda Albrecht (herzog von Osterrich) ze čtvrté, a to vše v jeden den.
20 Dále čeští páni a další pravověrní mají být obesláni, zdali také chtějí vytáhnout do pole, a je třeba co nejlépe se s nimi dohodnout.
21 Dále mají všichni ostatní páni vyčkat, až jim hejtmani pošlou vzkaz, aby k nim přišli; pak aby k nim přišli a byli jich poslušni. Pokud by tito páni byli tak tísněni nebo pokud by tolik potřebovali ony hejtmany s jejich vojskem, mají jim poslat vzkaz a hejtmani k nim mají přijít s plnou silou pomoci.
22 Dále ať každý pán se svými lidmi zařídí, aby nikdo neměl více než jednoho sluhu nebo pacholka, všechno pouze bojeschopné a vyzbrojené lidi, vyjma knížat a hrabat.
23 Dále je třeba se postarat, aby tato ustanovení byla jednou, třikrát nebo čtyřikrát nebo tolikrát, kolikrát bude potřeba, každému oznámena, aby jich byl poslušen a aby se jimi mohl každý řídit a neporušoval je.
24 Dále, aby každý pán slíbil a také ve svém vojsku zařídil, aby každý svému veliteli rukou i ústy slíbil všechny tyto věci a články tohoto usnesení zcela dodržovat na svou čest a věrnost a pod trestem.
25 Dále: země a hrady, města, městečka, panství a co k nim příslušejí a silnice všech knížat, hrabat, pánů, rytířů a panošů a také všech měst, zvláště těch, kteří k tomuto podniku přispěli, mají být, dokud jsou majitelé mimo domov, bezpečné, zůstat nepoškozené a každý je má nechat na pokoji, ať už je jakéhokoli stavu, hodnosti a poměrů. A pokud někdo i přesto bude poškozen, proti onomu škůdci se mají kurfiřti, knížata, páni a města, svorně postavit, tak aby se tomu, kdo byl poškozen, dostalo náhrady a odškodnění.
26 Dále mají všichni páni, města a ostatní dodržovat po čas tažení mír.
27 Dále se nemá žádný kníže, pán ani město z tažení omlouvat žádnými vytáčkami nebo vymlouvat.
28 Dále mají páni s pomocí měst zajistit, aby nejbližší hrady nebo města ležící v české zemi, která jsou doposud křesťanská, byla obsazena a vybavena pro denní válku, tak aby se kacířům nedostávalo žádné podpory a nebyly jim dodávány ani přiváženy žádné zásoby.
29 Dále ať každý biskup poroučí řeholním i světským duchovním sloužit Bohu kvůli tažení v určitý den v týdnu.
30 Dále nemá žádný kníže ani pán smluvně získat žádné zboží, trhy, vsi nebo panství v české zemi, ručit za ně, bránit nebo ochraňovat je nebo to dovolit svým lidem ani tam hledat jakékoli výhody oproti jiným co do jídla, píce nebo jakékoli jiné věci. Pokud by ale někdo našel jídlo nebo píci před druhými, může si z toho v tom případě vzít, co potřebuje, a pak to nechat také jiným.
31 Dále nesmí nikdo jet na koni či vozem nebo poslat pro jakýkoli dobytek k jídlu, leda na příkaz hejtmana; pak tam mají někoho poslat všichni páni a správně to uspořádat a potom rozdělit ty zásoby rovným dílem.
32 Dále, když budou získány nějaké hrady, města, městečka nebo tvrze nebo se vzdají, má se s nimi naložit podle uvážení hejtmanů nebo jimi pověřených osob.
33 Dále, pokud někoho, kdo přišel do pole se svými pánem a na jeho náklady, získá zajatce, má je bez odmlouvání odevzdat tomuto svému pánovi. Pokud získá zajatce někdo, kdo táhne do Čech na své vlastní náklady, ti mohou takového zajatce držet sami nebo s ním naložit podle své vůle.
34 Dále kdo by z pánů chtěl odjet od vojska, ten nemá mít bez řádného osvědčení volný průchod.
35 Dále každý, kdo spáchá zločin nebo se jinak proviní nebo kvůli tomu zběhne, nemá mít ochranu v zemi, městech, městečkách, panstvích nebo územích žádného pána, nýbrž má se s ním nakládat podle výše uvedeného druhu trestu.
36 Dále arcibiskupové trevírský a kolínský mají přivézt čtyři komorní děla (vier kammerpuchßen), čtyři tarasnice (vier tarraßpuchßen), dvacet ručnic (XX haubtpuchsen) a každý 10000 šípů (zehentausent pfeile) a 200 zápalných šípů (zweihundert fewerpfeile), a k tomu prachu (pulver), kamenů (steine) a dalších věcí, kolik je potřeba, a každý tři mistry dělostřelce (drei buchßenmeister).
37 Dále arcibiskup mohučský (erzbischof zu Meincz) čtyři komorní děla (4 kammerpuchßen) a dvaadvacet ručnic (22 hantpuchßen), čtyři tarasnice (vier tarraßpuchßen), 10000 šípů (zehentausent pfeile), k tomu co je zapotřebí prachu (pulver), kamení (stein) a dalších věcí; dále 200 zápalných šípů (zweihundert fewerpfeile) a tři mistry dělostřelce (dreie buchßenmeister).
38 Dále: zrovna tolik všeho vybavení jako mohučský arcibiskup má přivézt nebo poslat falckrabě rýnský (pfalzgrafe bei Reyne), a navíc jedno velké dělo na kamenné koule (eine große steinpuchßen), které střílí půldruhého centu (anderhalben zentner). Dále tři mistry dělostřelce (dreie buchßenmeister).
39 Dále markrabě braniborský (marggraf zu Brandeburg) jedno velké dělo na kamenné koule (ein große steinpuchßen), čtyři tarasnice (vier tarraßpuchßen), dvacet ručnic (20 hantpuchßen), 10000 šípů (zehentausent pfeile), 200 zápalných šípů (zweihundert fewerpfeile), prach (pulver), kameny (steine) a další potřebné věci. Dále svého mistra dělostřelce (buchßenmeister).
40 Dále bavorští páni v Nizozemí (herren von Beyern im Nyderlande) jedno dělo na kamenné koule (ein steinpuchßen), které střílí dva centy (zwen zentner), čtyři malá děla na kamenné koule (vier kleine steinpuchßen), dvanáct ručnic (12 hantpuchßen), 10000 šípů (zehentausent pfeile), 200 zápalných šípů (zweihunder fewerpfeile), prach (pulver), kameny (stein) a další potřebné věci. Dále svého mistra dělostřelce (buchßenmeister).
41 Dále bavorský vévoda Jan z Neumarktu (Johanns von Beiern) jedno velké dělo (ein groß buchßen), čtyři tarasnice (4 tarresbuchsen), dvacet ručnic (20 haubtbüchsen), 10000 šípů (10000 pfeil), prach (pulver), kameny (stain) a další potřebné věci a dostatek vybavení. Dále svého mistra dělostřelce (buchsenmaister).
42 Dále biskupové bamberský (bischove von Bamberg) a würzburský (von Wirczburg) mají přivézt malá i velká děla s šípy, prachem (buchßen clein und groß mit pfeilen, pulver) a dalšími věcmi, podle svých možností, a každá tři mistry dělostřelce (dreie buchßenmeister).
43 Dále město Norimberk (Nurmberg) jedno velké dělo na kamenné koule (ein groß steinpuchßen), které střílí dva centy (zwen zentner), šest malých děl na kamenné koule (sechs clein steinpuchßen), dvanáct tarasnic (zwelf tarraßpuchßen), šedesát ručnic (60 hantpuchßen), 20000 šípů (20000 pfeile), 600 zápalných šípů (600 fewerpfeile) a k tomu vybavení, kolik je třeba. Dále šest mistrů dělostřelců (sechs buchßenmeister).
44 Dále Řezno (Regenspurg) jedno dobré velké dělo na kamenné koule (ein gut groß steinpuchßen) a čtyři malé děla (furder cleine steinbuchßen), prach (pulver), další věci podle svých možností a k tomu své mistry dělostřelce (buchßenmeister).
45 Dále obyvatelé Chebu (Eger) jedno velké dělo na kamenné koule (ein große steinpuchßen) a další děla (sunst puchßen), prach (pulver), šípy (pfeile) a vybavení podle svých možností s jejich mistry dělostřelci (buchsen maister).
46 Dále obyvatelé Lokte (Elenbogen), purkrabí a město, mají přijít se svou mocí a přinést jedno velké dělo na kamenné koule (ein große steinpuchsen) a další velká i malá děla (buchsen groß und clein), prach (pulver), kameny (stein) a šípy (pfeile), vybavení podle svých možností s jejich mistry dělostřelci (buchßenmeistern).
47 Dále každé město má mít děla, prach, kameny (puchsen, pulver, stein) a vybavení podle svých možností.
48 Dále pokud by se v tomto usnesení našla nějaký chyba, nechť ji hejtmané opraví.
49 Dále pokud arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský přijdou na výpravu osobně, pak má být hejtmanem kolínský arcibiskup, nebo kdyby nepřišel, tak arcibiskup trevírský, nebo kdyby nepřišel ani ten, tak jím má být arcibiskup mohučský. A ten z nich, který bude hejtmanem, si má k sobě vzít ještě jednoho nebo více světských knížat, a s nimi se dohodnout na dalším hejtmanovi.
- A: N/A
- B: prostý opis
- C: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- D: opis z konce 16. století
- E: prostý opis
- F: prostý opis
- G: prostý opis
- H: prostý opis
- I: prostý opis
- J: prostý opis
- A: N/A
- B: Les Archives de Strasbourg, AA, 156; aktuální uložení neověřeno
- C: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 431‒433; aktuální uložení neověřeno
- D: OLB; Cod. 231; fol. 48‒50; aktuální uložení neověřeno
- E: StA Stuttgart; Heilbronn Schwäbischer Bund
- F: StA Passau; Nr. 425
- G: StA Königsberg; Schbl. VIII; nr. 6
- H: StA Aachen; U 24
- I: StA Magdeburg; Erzstift Magdeb. I XX. Allg. R. S. 1
- J: StA Göttingen; Hussitenkrieg 1427; fol. 3r‒5v
- Bartoš 1966, s. 24
- Šmahel 1993-III, s. 191
- Čornej 2000, s. 485‒487
- Jánský 2001-II, s. 9‒13
- Šmahel 2002-II, s. 1411
- Nikodem 2004, s. 340
Přepis regestovaného dokumentu
Geratslagt, in welcher maß und weise der anslage von des zugs wegen gein Beheym vollbracht werden sullen etc.
1 Zům ersten: daz unser herrn die kurfursten alle fursten graven herren freien ritter knechte und stete und alle ander, die, gote zu lobe und zu eren, dem heilgen cristenglauben zu sterkung, die heilgen Römischen kirchen zu behalten, und allen cristenmenschen zů troste, volgen ziehen und ton wollen wider die ketzere zu Beheym oder die es mit in halten und in zulegung ton, und derselben keczerei zu widersten, sullen sein und komen gein Nurmberg oder an das nechste darumb uf den sontag sant Peter und Pauls tag nechst, besünder die den daruf gebůrte zů zichen.
2 Item wůrden die drei erzbischof von Meincz Coln und Trier iglicher selber komen, so sol der erzbischof von Coln ein houbtman sein; oder ob der nit qweme, der erzbischof von Triere; wůrde auch der keiner kömen, so sol das sein der erzbischof zů Meincz und bleiben, ob der alldar köme. und welcher unter den ein houbtman sin wirdet, sol von den andern werntlichen fursten einen oder mer wie note sin wirdet zů sich nemen und mit den noch eins houbtmans uberkomen. und welchs sie also uberkomen wůrden zu einem houbtman, der sol das mit sulchem vorgenanten houbtmann sein und bleiben und dawider nicht sprechen.
3 Item die fursten der man zů houbtluten uberkomen ist, sullen und můgen zu in nemen sechs oder acht redliche, oder mer ob sie des ein notdůrft bedeůchte, uß ander herrn lande die dar qwemen. und die sullen seczen machen und ordiniren wie man ziehen und volgen sulle, auch zů bestellen und heissen zu ton alles des note zu ton ist. und alle die, die also volgen ziehen und komen, nimands ußgenomen, sullen denselben fursten oder irer gewalte ganze gehorsame sin und gewarten one alle widerrede.
4 Item meniclich sol ziehen uf sein selbs koste und zerung andern lůten on schaden. doch wae man nicht in steten oder zu felde ist, mage man nemen ein zimlich notdurft von hewe und stroe ungeverlichen. ob man auch des nicht gehaben möcht, es wer' futer oder speiße, oder zu kaufe bekomen, so mag man das wol nemen wa man das mag gehaben. und man sol das redlichen bezalen nach der houbtlute, oder wen die darzu schicken würden, erkentnusse.
5 Ein iglicher furste grafe herre und stat sullen bestellen feiln kaufe, und sůnderlich die die am Beheymer lande siczen und haben, das notdurfte zugefürte werde von allem dem daz note ist on geverde. und dieselben zufürer sullen vor meniglichen sicher sin und unbeschedigt bleiben.
6 Item wer darůber imands das sein neme wider seinen willen oder rawbet, dem sol man on gnade sein houbt abhawen. und wer da stielt, dem sol auch sein recht gescheen. und das sol nimands weren sich dawider seczen ton oder schicken geton werden.
7 Item es sol auch kein frawe spiler noch dheine ander puberei, wie die genant weren, mitziehn oder folgen.
8 Item ein iczlicher sol zům minsten alle wochen ein male peichten, und ein igliche furste houbtmann etc. sol die seinen darzu halten und messe hören welchs tags sie die mügen gehaben, und das dabei gote demůticlichen inniclichen und mit flis gedient werde.
9 Item der frevelich mit ufsacze swůre oder böse swůre tett gein andern menschen oder schüldt, den sol man offenlichen sließen in einen pranger biß an der houblute gnade, oder sol den zu stund an außjagen ploße mit geichseln oder gerten.
10 Item wer auch ein swert messer oder peihel ander were oder waffen uber einen andern zůckt oder růcket frevelich, derselbe sol on gnade ein hant verloren haben. wer’ aber daz derselbe darzu imant wůndet, dem sol das houbt abgehawen werden.
11 Ob auch aufleůfe zwitracht oder stöße wůrden unter fürsten herren steten oder andern, so mûgen die egenanten zwen houbtmann zu in nemen ander fursten oder wen sie wollen die das nicht angienge, oder solche houbtlute můgen an irer selbs stat ob sie des nicht gewarten möchten ander zu denselben schicken und geben, und sullen solche sache richten. und wie es dieselben also gericht und gescheidet hetten, dabei sol es bleiben stete, und unverprôchenlichen gehalten werden.
12 Nimant sol auch im lande zů Beheym mit volke nach futer oder ichte reiten geen oder faren, es sei dann dabei die panire die von den houbtluten darzů geschickt ist oder der houbtlute geheisse. und nimant sol in demselben lande prennen oder anstossen, er wer’ dann des von den houbtluten geheissen oder es sei dabei auch die panire die darzu ist bescheiden.
13 Auch sol nimant keinen menschen morden oder abton one redlich sache, es io sei dann uf den rechten keczern und die es mit in halten und in zulegung ton, bi der obgenanten pene des hals.
14 Wem die houbtlute oder ire mechtige gewalte ire gleite geben, das sol von meniglichen gehalten werden bei denselben obgenanten penen.
15 Item wem die houbtlute oder ire mechtige gewalte wache warten oder keinerlei reiten gebieten, der sol des gehorsam sin on geverde.
16 Es sol auch nimant ufbrechen vor- oder nachziehen, es sei dann dabei die panire die darzu geschickt ist. und wen die houbtlute heissen vor- oder nachreiten oder sunst ziehen zûm sturme zům streite zům laufen oder zum steen, der sol des alles gehorsam sin.
17 ltem iglicher kurfurste furste herre und stete sullen bestellen mitzubringen steinmiczen zimmerleůte schůczen pulver steine pfeile tarrassen leitern und ander gute were.
18 Item igliche kurfurste sol zu fußen oder zů wegen bringen oder schicken zweihůndert schûczen auß seinem lande und steten; außgescheiden die erzbischof von Triere und Colne, der iglicher sol hůndert bringen.
19 Item das die kurfursten an einem ende, der herzog zů Sachßen am andern, die auß der Slesien am dritten, der herzog von Osterrich am vierden ende einziehen, und das das alles zugee uf einen tag.
20 Item die Behmischen herrn, und die andern die noch frumme sein, zu besenden, ob die auch wolten ein felt machen, und mit den zu uberkomen nach dem besten.
21 ltem alle andere here sullen warten ob in die houbtlute der man uberkomen ist botschafte tetten bei sie zu komen, das sie dann bei sic kömen und in gehorsame sin. wůrden auch dieselben here also gedrůngen oder ob sie der houbtlute mit iren heren notdurftig weren, so sullen sie in des ire botschaft ton und die houbtlute sullen daruf bei sie komen in helfen und raten.
22 Item das ein iczlicher herre mit den seinen bestelle, das keiner, er sei ritter oder knechte, mer habe dann einen knaben oder renner, sůnder alles werhaftig und gewappent lute, ußgescheiden die fursten und graven.
23 Item zu versorgen, das diser vertrage ein male drei oder vier oder wie oft note sin wirdet iderman verkůndt werde, das man dem gehorsame sei und das ein iczlicher sich darnach wisse zu richten und dawider nicht zu komen.
24 Item das ein iczlichere herre globe und auch bestelle in seinem here, das ein iderman alle solche sache und stucke diß vertragens globe seinem houbtmann mit hant und mit můnde zů halten genzlichen bei trewen und eren und bei der pene.
25 Item eins iglichen fursten grafen herren ritters und knechts und auch einer iglichen stat lande slosse stete merkte gepiete zugehörung und strassen, und besůnder der die zů diser sachen tetten zůgen oder hůlfen, sullen, dieweile sie nicht inlendische weren, sicher sein unbeschedigt bleiben und gelassen werden von allermeniglichen, welches staten wirdigkeit oder wesen der oder die sein oder weren. und ob einer oder mer uber das also beschedigt wůrden, wider der beschediger einen oder mere sullen wir ander kurfursten fursten herren und stete eintrechticlichen sin helfen und raten, also das dem, der also beschedigt were, wandel und ußrichtung widerfůre. und wir wöllen sulche ůbergreifer fur verwůste leůte halten, und durch des willen in dheinerlei gnade zulegen sie gleiten oder gleiten lassen, sůnder zu irem leibe und gute greifen als zu einem schedlichen verwůsten manne.
26 Item sich sol kein furste herre oder stat nicht behelfen entschuldigen oder des zugs entreden durch oder mit einem andern durch seiner versewmnůsse oder eincherlai sache willen, sůnder der zugk sol ganzen furgank haben und gewinnen.
27 Item die herren sullen mit hilfe der stete bestellen, wenn sie heraußziehen, das dann die nechsten slosse oder stete im lande zu Beheym gelegen, die noch cristen sein, das die bestalt werden und besaczt zu teglichem kriege, also das den keczern keine fůrderung geschee notdurft zugelegt oder zugefurt werde.
28 Item das ein iczlicher bischove gebiete geistlichen und werntlichen, gote zů dienen umb die sache, uf nemliche tag in der wochen. und wer des nicht entett, das der swerlichen gepůßt werde.
29 Item es sol auch keine furste oder herre keinerlei gůttere oder merkte dorfere oder gepiete im lande zů Beheym verdingen vertreten schůczen oder behůten oder daz zu ton den seinen gestaten oder dheinerlei vorteile vor den andern an speisse oder futer darinnen suchen oder sunst in keinen andern sachen. fůnde aber iemant futer oder speisse vor dem andern, davon mag er uf dits male sein notdurft nemen und darnach einen andern auch zulassen.
30 Item es sol nimant nach keinerlaie viehe umb willen der speiße reiten faren ton oder senden, es sei dann mit der houbtlůte geheisse. dann sol man von allen heren darzu schicken und das eigentlichen ordinieren und darnach also eintrechticlichen bestellen und sulche speisse nach glicher anzale teilen.
31 Item wůrden auch eincherlei slosse stete merkte oder vesten gewonnen oder die sich ergeben wůrden, damit sol wan es halten nach der houbtlute und der die zů in geschickt oder gegeben wůrden oder des merer teils unter in erkentnůsse, und das zu gute wenden.
32 Item was auch ein iderman, der mit seinem herren zu felde köme uf des herren koste versolden und zerung, gesangen gewönnen, die sol er demselben seinem herren antwurten und geben one widerrede. was auch, es wer' ritter oder knechte oder stete der oder die uf sein eigen köste zerung und abentewer gein Beheym züge, gefangen anköme, der oder die mochten in die behalten und damit ton nach irem willen.
33 Item wer auch von den berren uß dem hore beraußreiten wolte, der sol weder fride noch gleite haben, er habe dann der houbtlute zeichen redlich kuntschaft oder brief.
34 Item wer auch verpreche ůberfůret und schuldig undr darumb fluchtig wůrde, der sol in dheins herren lande steten merkten gepieten oder keinen enden gleite haben, sůnder man sol zu dem gedenken nach inhalte der pene an allen enden als obgeschriben stet.
35 Item die zwen herren von Trier und Colne sullen iglicher bringen vier kammerpůchßen, vier tarraßspüchBen, zweinzig hantpüchßen, und iglicher zehen- tausent pfeile, iglicher zweihundert fewerpfeile, und darzů steine pulver und gezeůge sein notdurft. item iglicher drei puchsenmeister.
36 Item der erzbischof zů Meincz vier kammerpuchßen, 22 hantpuchßen, vier tarraßspuchßen, zehentausent pfeile, zweihundert fewerpfeile, darzu steine und gezeůge pulver und des auch ein notdurft. item dreie puchßenmeister.
37 Item glich sovil sol der plalzgrafe bei Reyne auch bringen oder schicken an allem gezewge als der erzbischove zu Meincz, und darůber ein große steinbuchßen die da schewst anderhalben zentner. item dreie puchßenmeister.
38 Item der marggraf zů Brandebůrg ein große steinpüchßen, mit vier tarraßpuchßen, 20 hantpůchßen, zehentausent pfeile, zweihůndert fewerpfeile, darzu steine pulvers und gezewgs ein notdürft. item sein půchsenmeister.
39 Item die herren von Beyrn im Nydernlande ein steinbůchßen die da schewst zwen zentner, vier cleine steinpůchßen, 12 hantpuchßen, zehentausent pfeile, zweihundert fewerpfeile, darzů steine pulver und gezewgs ein notdurft. item ire puchßenmeister.
40 Item die bischove Bamberg und Wirczbůrg sullen bringen půchßen cleine und große mit pfeilen pulver und gezewge so sie mechticlichst mugen. item iglicher dreie půchßenmeister.
41 Item die stat Nůrmberg ein große steinpůchßen die da schewste zwen zentner, sechs cleine steinpüchßen, zwelff tarraßpüchßen, 60 hantpuchßen, 20 000 pfeile, 600 fewerpfeile, darzu gezewgs ein notdûrft. item 6 půchßenmeister.
42 Item Regenspůrg ein gute große steinpůchßen und fůrderi cleine steinpuchßen, pulver und gezewgs nach irem vermügen.
43 Item die stat zů Passaw ein große steinpüchßen, und sůnst půchßen pulver pfeile und gezewgs nach allem irem vermůgen.
44 Item Eger ein große steinpuchßen, und sunst půchßen pulver pfeile und gezewgs ein notdurft.
45 Item vom Elenbogen der burggraf daselbst und die stat sullen komen mit irer macht, und bringen ein große steinbuchsen, und ander puchsen groß und clein pulver speiß pfeil und gezeugs nach irem vermugen, mit irem puchsenmeister.
46 Item furbaß iglich stat sol haben puchsen pulvert gezeug nach irem vermugen und darzu puchsenmeistere.
47 Item ab icht gebrechens in disen vorgenanten artikeln funden wurde, den můgen die haubtlute des zugs besseren.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
Následuje znění:
Za prvé, že páni kurfiřti, všechna knížata, hrabata, páni, baroni, rytíři, panoši, města a všichni ostatní, kteří se Bohu ke chvále a cti, pro posilnění svaté křesťanské víry, pro uchování svaté římské církve a pro útěchu všeho křesťanského lidu chtějí vypravit, vytáhnout a přičinit se proti kacířům v Čechách a těm, kteří s nimi drží a podporují je, a postavit se těmto kacířům na odpor atd., mají přibýt a dostavit se do Chebu nebo jeho okolí v neděli na den sv. Petra a Pavla, obzvláště ti, jimž to přináleží.
Dále: hejtmany tažení mají být...
Dále: knížata, která byla vybrána za hejtmany, si mají a mohou k sobě vzít dalších šest vhodných osob nebo i osm, pokud by to nutnost vyžadovala atd., z dalších knížat a pánů, kteří tam dorazí, a ti mají ustanovit, rozhodnout, nařídit a uspořádat, jak se má táhnout a postupovat, a také nařídit a přikázat, co je potřeba učinit. A všichni ti, kteří se tam vypraví, potáhnou a přijdou, nikoho nevyjímaje, mají být těchto knížat a jejich pravomoci zcela poslušni a podrobit se jim beze všeho odmlouvání.
Dále má každý táhnout na své vlastní náklady a s vlastním zaopatřením beze škody jiným lidem. Avšak nebudeme-li ve městech a v polích, lze si bez nepřátelství a podle přiměřené potřeby brát seno a slámu. Pokud by se něčeho nedostávalo, ať už píce, nebo jídla, a nedalo se to koupit, pak je možné si to vzít, kdekoli to lze sehnat, a má se za to řádně zaplatit podle uvážení hejtmanů nebo těch, které k tomu ustanoví.
Každý kníže, hrabě, pán nebo město mají poskytnout zboží na prodej, a zvláště ti, kteří sídlí a mají majetky v sousedství české země, aby byly dodávány věci potřebné k zaopatření, a jejich dodavatelé mají být před každým v bezpečí a zůstat beze škody.
Dále, pokud by se stalo, že někdo někomu cosi vezme proti jeho vůli nebo ho oloupí, tomu má být bez milosti uťata hlava. A kdo tu bude krást, tomu se má také stát po právu. A nikdo tomu nemá bránit nebo se proti tomu stavět, něco proti tomu dělat nebo nechat udělat.
Dále nemá s vojskem táhnout nebo je následovat žádná žena ani žádné jiné kurevstvo, jak se tomu říká.
Dále se má každý přinejmenším jednou týdně vyzpovídat a každý kníže, hejtman atd. má k tomu své lidi vést; a mši mají poslouchat každý den, je-li to možné, aby tak sloužili Bohu pokorně, oddaně a se vší pilností.
Dále, kdo by drze a schválně klel nebo by zle nadával někomu jinému či jej haněl, ten má být veřejně zavřen do pranýře, dokud mu hejtmané nedají milost, nebo má být okamžitě nahý vyhnán metlami nebo holemi.
Dále kdo troufale vytáhne či vytasí meč, nůž, sekeru nebo jinou zbraň na někoho jiného, ten má bez milosti přijít o ruku. Pokud by však navíc někoho zranil, má mu být uťata hlava.
Dále, kdyby vznikly hádky, nesváry nebo spory mezi knížaty, pány, městy nebo jinými, pak si má výše jmenovaný hejtman k sobě přibrat další knížata nebo jiné osoby, které by chtěl a jichž se spor netýká, anebo ti hejtmani mohou místo sebe, nechtějí-li se o to sami postarat, jmenovat a určit jiné, a mají tu věc rozsoudit. A jak to oni rozhodnou a rozsoudí, při tom má pro vždy zůstat a všichni se toho mají nezlomně držet.
Dále nemá nikdo v české zemi se svým lidem jezdit na koni či vozem nebo chodit za pící nebo něčím jiným, leda by při tom byl praporec, který je k tomu hejtmany určen, nebo příkaz hejtmanů atd. A nikdo nemá v té zemi vypalovat a přepadávat, leda by mu to přikázali hejtmani nebo leda že by při tom byl praporec, který je k tomu určen.
Dále nemá nikdo žádného člověka zavraždit nebo zabít bez řádné příčiny, leda by šlo o opravdové kacíře a ty, kteří s nimi drží a podporují je, pod řečeným trestem ztráty hrdla.
Dále, když hejtmani nebo někdo jimi zmocněný vydají glejt, má ho každý nebo výjezd, ten má uposlechnout beze všeho odmlouvání.
Dále nemá nikdo vyrazit ani táhnout napřed nebo vzadu, leda u praporce, který je k tomu určen. A když hejtmané zavelí táhnout vpřed nebo vzad nebo vytrhnout do útoku, do boje, běžet nebo stát, tak je mají všichni poslechnout.
Dále všichni kurfiřti a města mají zařídit, aby s nimi přišli kameníci, tesaři, střelci, děla, prach, kámen, šípy, tarasy, žebříky a jiná dobrá výzbroj.
Dále má každý kurfiřt sešikovat a přivést pěšky nebo na voze 200 střelců ze svých měst a venkova, vyjma arcibiskupů trevírského a kolínského, z nichž každý má přivést sto střelců.
Dále, že kurfiřti mají vpadnout z jedné strany, saský vévoda z druhé, Slezané ze třetí, rakouský vévoda ze čtvrté, a že to vše se má stát v jeden den.
Dále čeští páni a další, kteří jsou ještě pravověrné, mají být obesláni, zdali také chtějí vytáhnout do pole, a je třeba co nejlépe se s nimi dohodnout.
Dále mají všichni ostatní páni vyčkat, až jim hejtmani, na kterých se shodli, pošlou vzkaz, aby k nim přišli; pak aby k nim přišli a byli jich poslušni atd. Pokud by tito páni byli tak tísněni nebo pokud by tolik potřebovali ony hejtmany s jejich vojskem, mají jim poslat vzkaz a ti hejtmani pak mají přijít k nim a s plnou silou jim pomoci a poradit.
Dále ať každý pán se svými lidmi zařídí, aby nikdo, ať už rytíř nebo panoš, neměl více než jednoho sluhu nebo pacholka, všechno pouze bojeschopné a vyzbrojené lidi, vyjma knížat a hrabat.
Dále je třeba se postarat, aby tato ustanovení byla jednou, třikrát nebo čtyřikrát nebo tolikrát, kolikrát bude potřeba, každému oznámena, aby jich byl poslušen a aby se jimi jeden každý mohl řídit a neporušoval je.
Dále, aby každý pán slíbil a také ve svém vojsku zařídil, aby každý svému veliteli rukou i ústy slíbil všechny tyto věci a články tohoto usnesení zcela dodržovat na svou čest a věrnost a pod trestem.
Dále: země a hrady, města, městečka, panství a co k nim příslušejí a silnice všech knížat, hrabat, pánů, rytířů a panošů a také všech měst, zvláště těch, kteří k tomuto podniku přispěli, napomohli a vytáhli, mají být, dokud jsou majitelé mimo domov, bezpečné, zůstat nepoškozené a každý je má nechat na pokoji, ať už je jakéhokoli stavu, hodnosti a poměrů. A pokud někdo i přesto bude poškozen, proti onomu škůdci, jednomu nebo více, se máme my, ostatní kurfiřti, knížata, páni a města, svorně postavit, pomoci a poradit, tak aby se tomu, kdo byl takto poškozen, dostalo náhrady a odškodnění. A takovéto přestupníky máme mít a považovat za zhoubce a jako takovým jim nemáme poskytnout žádnou milost ani ochranu, nýbrž dokročit na jejich těla i statky jako u škůdců a usvědčených zločinců.
Dále mají všichni páni, města a také ostatní po ten čas dodržovat mír a nepodnikat žádné útoky.
Dále se nemá žádný kníže, pán ani město omlouvat žádnými vytáčkami nebo se z tažení vymlouvat kvůli překážkám vlastním nebo na straně někoho jiného ani kvůli žádné jiné věci, nýbrž toto tažení má mít a získat úplnou přednost.
Dále mají páni s pomocí měst zajistit, až vytáhnou, aby nejbližší hrady nebo města ležící v české zemi, která jsou dosud křesťanská, byla obsazena a vybavena pro denní válku, tak aby se kacířům nedostávalo žádné podpory a nebyly jim dodávány ani přiváženy žádné zásoby.
Dále ať každý biskup poručí řeholním i světským duchovním sloužit Bohu pro tuto věc určitý den v týdnu, a kdo by to neudělal, ten ať obdrží těžké pokání.
Dále nemá žádný kníže ani pán smluvně získat žádné zboží, trhy, vsi nebo panství v české zemi, ručit za ně, bránit nebo ochraňovat je nebo to dovolit svým lidem ani tam hledat jakékoli výhody oproti jiným co do jídla a píce nebo jakékoli jiné věci. Pokud by ale někdo našel jídlo nebo píci před druhými, může si z toho v tom případě vzít, co potřebuje, a pak to nechat také jiným.
Dále nesmí nikdo jet na koni či vozem nebo poslat pro jakýkoli dobytek k jídlu, leda na příkaz hejtmana; pak tam mají někoho poslat všichni páni a správně to uspořádat a také potom svorně vyřešit a rozdělit ty zásoby rovným dílem.
Dále, když budou získány nějaké hrady, města, městečka nebo tvrze nebo se vzdají, má se s nimi naložit podle uvážení hejtmanů nebo těch, které tam hejtmani vyšlou nebo ustanoví, nebo podle názoru většiny z nich, a mají se dobře využít.
Dále, pokud někdo, kdo přišel do pole se svým pánem a na pánovy náklady, za žold a stravu, získá zajatce, má je bez odmlouvání odevzdat a vydat tomuto svému pánovi. Pokud získá zajatce někdo, ať už rytíř, nebo panoš, nebo město, který nebo kteří táhnou do Čech na své vlastní náklady, s vlastním zaopatřením a na vlastní nebezpečí, ti mohou takového zajatce držet sami nebo s ním naložit podle své vůle.
Dále kdo z pánů by chtěl odjet od vojska, ten nemá mít pokoj ani volný průchod, leda by měl řádné osvědčení nebo list hejtmanů.
Dále kdo spáchá zločin nebo se proviní nebo kvůli tomu zběhne, ten nemá mít ochranu v zemi, městech, městečkách, panstvích nebo územích žádného pána, nýbrž má se s ním všude nakládat podle druhu trestu, jak stojí výše psáno.
Dále oba páni arcibiskupové, trevírský a kolínský, mají každý přivézt čtyři tarasnice, dvacet ručnic a každý 10 000 šípů a každý 200 zápalných šípů a k tomu prachu, kamenů a dalších věcí, kolik je potřeba, a každý tři mistry dělostřelce.
Dále arcibiskup mohučský šest komorových pušek a třicet ručnic, čtyři tarasnice, 10 000 šípů, k tomu co je zapotřebí prachu, kamení a dalších věcí; dále 200 zápalných šípů a tři mistry dělostřelce.
Dále: zrovna tolik všeho vybavení jako mohučský arcibiskup má přivézt nebo poslat falckrabě rýnský, a navíc jedno velké dělo na kamenné koule, které střílí půldruhého centu. Dále tři mistry dělostřelce.
Dále markraběte braniborský jedno velké dělo na kamenné koule, čtyři tarasnice, dvacet ručnic, 10 000 šípů, 200 zápalných šípů, prach, kameny a další potřebné věci. Dále svého mistra dělostřelce.
Dále bavorští páni v Nizozemí jedno dělo na kamenné koule, které střílí dva centy, čtyři malá děla na kamenné koule, dvaadvacet ručnic, 10 000 šípů, 200 zápalných šípů, prach, kameny a další potřebné věci. Dále svého mistra dělostřelce.
Dále bavorský vévoda Jan jedno velké dělo, čtyři tarasnice, dvacet ručnic, 10 000 šípů, kameny, prach a další potřebné věci a dostatek vybavení. Dále svého mistra dělostřelce.
Dále biskupové bamberský a würzburský mají přivézt malá i velká děla s šípy, prachem a dalšími věcmi, co nejvíce mohou, a každý tři mistry dělostřelce.
Dále město Norimberk jedno velké dělo na kamenné koule, které střílí dva centy, šest malých děl na kamenné koule, dvanáct tarasnic, šedesát ručnic, 20 000 šípů, 600 zápalných šípů a k tomu vybavení, kolik je třeba. Dále šest mistrů dělostřelců.
Dále Řezno jedno dobré velké dělo na kamenné koule a čtvero malých děl, prach, další věci atd. podle svých možností a k tomu své mistry dělostřelce.
Dále obyvatelé Chebu jedno velké dělo na kamenné koule a další děla, prach, šípy a vybavení podle svých možností s jejich mistry dělostřelci.
Dále obyvatelé Lokte, purkrabí a město, mají přijít se svou mocí a přinést jedno velké dělo na kamenné koule a další velká i malá děla, prach, kameny a šípy, vybavení podle svých možností s jejich mistry dělostřelci.
Dále každé město má mít děla, prach, kameny a vybavení podle svých možností.
Dále pokud by se v tomto usnesení našla nějaká chyba, nechť ji hejtmané toho tažení opraví.
Dále pokud tři arcibiskupové, mohučský, kolínský a trevírský, přijdou na výpravu každý osobně, pak má být hejtmanem kolínský arcibiskup, nebo kdyby nepřišel, tak arcibiskup trevírský, nebo kdyby nepřišel žádný z nich, tak jím má být a zůstat arcibiskup mohučský, pokud tam přijde. A ten z nich, který bude hejtmanem, si má k sobě vzít ještě jednoho nebo více světských knížat, jak bude potom potřeba, a s nimi se dohodnout na dalším hejtmanovi. A na kom se takto shodnou jako na hejtmanovi, ten jím má být spolu s tím jmenovaným hejtmanem a zůstat jím a neprotivit se tomu.