Přepis regestovaného dokumentu

Já Jan Kršnák z Vysočan vyznávám obecně tiemto listem před každým, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že plat svuoj dědičný, totiž deset kop gr. platu a úroka věčného úročnieho a holého, kterýž mám v Nezabudicích na dvoru poplužním, na dvořiech kmetcích s platem, s dědinú s lukami, s lesy, s potoky a na mlýnu tudiež i na tom na všem, což k tomu příslušie, a všecko právo své, kteréž tu a na tom jmám, i s zadržanými úroky, tak jakož mně od Martina Stašovce dsky zemské svědčí, prodal sem a mocí tohoto zápisu prodávám opatrnému Martinovi z Bozkovic, měštěnínu s Malé strany města Pražského, a jeho dědicóm za jisté penieze mně plně zaplacené, a jemu sem toho platu a úroka věčného i práva svého se všemi úroky zadržanými skutečně postúpil a mocí tohoto zápisu postupuji ku pravému dědicstvie, nic sobě tu práva nepozuostavuje, tak právě a mocně jako bych před úředníky zemskými, když by v své moci byli a seděli, s řádným přiznáním se přiznaje zapsal a ve dsky vložil jemu Martinovi dříve psanému beze všie odpornosti a překážky všelikteraké. A jestliže by za mého zdravého života dsky zemské v svuoj řád a moc přišly a vznikly, anebo miesto desk který jiný řád byl uložen, jehož by páni, rytieři a panoše obecně požívali, tak slibuji dobrú vierú křesťanskú beze všie zlé lsti to všecko právo svrchupsané jemu řádně zapsati beze všie odpornosti. Pak-li by mne pán Buoh neuchoval prvé, tento zápis aby plnú moc měl, a napřed jmenovaný Martin inhed od dánie tohoto zápisu jmá mieti plnú moc a právo ten úrok a plat svrchupsaný jmieti, bráti, požívati, prodati, zastaviti a směniti a učiniti z něho, jakož sě bude zdáti jeho dobré vuoli najlépe, jako s svým vlastním dědicským ke všemu právo plné maje, jakož sem já sám měl a jakož mi dsky zemské svědčie. Tomu na potvrzenie pečet svú jsem přivěsil a pro lepšie svědomie prosil sem urozeného pana Alše z Vřeščova, ty chvíle zprávce země České, múdrých a opatrných pánuov purgmistra a konšeluov Starého města Pražského a statečného rytieře pana Diviše Bořka z Miletínka, ty chvíle hajtmana a purkrabie hradu Pražského, jenž jsú také pečeti své k mé prosbě přivěsili k tomuto listu na svědomie všech svrchu psaných věcí. Jenž jest dán a psán léta po božiem narozenie tisíc čtyři sta třidcátého a pátého léta, ten pondělí na sv. Anthonii 17. ledna.