Markéta (Margreta), vdova po Markusovi (někdy Markusova) a současná manželka Jana z Ovesných Ratají (již slovutného Jana z Ovesních Rataj manželka), propouští (propustila sem … propúštiem) Václava Tluksu z Dluhodvor (Václavovi Tluxa z Dlúhodvor) z 20 kop platu (dvadceti kop gr. dobrých střiebrných rázu pražského platu komornieho) zapsaného u zemských desk (ve dskách zemských podle řádu a obyčeje zemského vloženo a zapsáno) na něm a jeho lidech v Radovesnicích (na lidech jeho úročních a kmetcích v Radověšticích) a Čistěvsi (v Čečevsi), protože jí uvedený plat splatil 200 kopami grošů v hotovosti (dvěma stem kop gr. penězi hotovými). Markéta se zavazuje za sebe, své dědice a nástupce (svých dědicuov a budúcích) Václava, jeho dědice a nástupce (i jeho dědicuov a budúcích) kvůli dotčenému platu neupomínat a nedomáhat se ho žádným způsobem. Dále se zavazuje, že toto zproštění pohledávky dá vložit do zemských desk na první, druhé nebo třetí suché dny (na prvé, na druhé anebo konečně na třetie suché dny) poté, co budou desky opět otevřeny. Pokud by nebyly otevřeny, zavazuje se mu tento zápis pojistit podle platného práva, jímž se budou řídit páni, rytíři, zemané a panoši (páni, rytieři, zemané a panoše). Pokud by ani to nebylo možné, uděluje této listině a zápisu platnost zemskodeského vkladu.
Dále Markéta propouští Václava Tluksu z Dluhodvor z dluhu 220 kop grošů (dvě stě a dvadceti kop pravého dluhu), které jí zapsal na 20 kopách platu (dvadceti kop gr. platu komornieho) v Obříství (na Obříství), jenž koupil u nebožtíka Ludvíka z Florencie (u nebožce Lojsy), neboť i tuto částku jí splatil v hotovosti. Dále mu slibuje postoupit ves Radovesnice a tamější poplatníky (s lidmi úročními a kmetcími) hned poté, co jí zaplatí sjednané peníze po tříletém termínu počítaného od svatého Jiří (od sv. Jiřie najprv příštieho za tři léta plná pořád zběhlá) 23. dubna. Žádá budoucího purkmistra a konšele Starého Města pražského (purgmistra a konšeluov Starého města Pražského), aby po její smrti vyslali jednoho nebo dva zástupce (jednoho nebo dva z pánuov konšelóv) k zemským deskám a propustili jejím jménem Václava z dotčeného platu.
Jan z Ovesných Ratají se zaručuje za vykonání uvedených závazků a slibuje Václava osvobodit svými prostředky z pohledávek, pokud by jeho manželka nebo on sám dotčený plat mezitím zastavili. Dále se Václava zavazuje zprostit pohledávek na 220 kop grošů dluhu na Obříství a propouští z něj Václava, jeho dědice a nástupce.
- purkmistr a konšelé Starého Města pražského (purgmistra a konšelóv St. M. Pr.)
- Otík z Vřeškovic (Otíka z Vřeškovic), purkrabí Pražského hradu (v ty časy purkrabie hradu Pražského)
- Ctibor z Chřenovic (Ctibora z Chřenovic)
- Markvart z Jenišovic (Markvarta z Jenišovic)
- Markéta a Jan z Ovesných Ratají: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Staré Město pražské: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Otík z Vřeškovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Ctibor z Chřenovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- Markvart z Jenišovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení pečeti
- A: N/A
- B: Archivní katalog AHMP
Přepis regestovaného dokumentu
Já Margreta, někdy Markusova a již slovutného Jana z Ovesních Rataj manželka, měštka Star. M. Pr., vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, tak jakož sem měla na slov. Václavovi Tluxa(!) z Dlúhodvor a na lidech jeho úročních a kmetcích v Radověšticích a v Čečevsi dvadceti kop gr. dobrých střiebrných rázu pražského platu komornieho ve dskách zemských podle řádu a obyčeje zemského vloženo a zapsáno, že téhož Václava Tluxu i jeho dědice a budúcie propustila sem a mocí tohoto listu z těch dvadceti kop gr. platu komornieho úplně a všie věci svobodna a prázdna věčně propúštiem, i také ze všech úrokuov, kteréž mi jest do sě chvíle zadržal; neb jest mi týž Václav Tluxa těch svrchupsaných dvadceti kop platu komornieho dvěma stem kop gr. penězi hotovými splatil a odkúpil. A slibuji tiemto listem dobrú vierú beze všeie zlé lsti jménem svým i svých dědicuov a budúcích svrchupsaného Václava Tluxy i jeho dědicuov a budúcích z nadepsaných dvadceti kop grošuov platu komornieho, ani také z úrokuov mně do sě chvíle zadržaných, neupomínati věčně ižádným právem, buďto duchovním neboli svěckým, ani sě k doupomínání dskami zemskými naň navracovati, buďto zjedně nebo tajně. A jestliže budú za mého zdravého života dsky zemské otevřeny a úředníky obyčejnými osazeny, tehdy mám i slibuji napředpsaných dvadceti kop grošuov platu komornieho již jmenovanému Václavovi Tluxovi i jeho dědicóm a budúcím se vším svým právem z desk zemských propustiti a osvoboditi, a to na prvé, na druhé anebo konečně na třetie suché dny, když by dsky zemské byly otevřeny, a k tomu napomenuta byla i také jemu ten jistý plat komorní mám zpraviti podle řádu a obyčeje zemského, což bych v svém držení zavadila. Pakliby dsky zemské nebyly otevřeny, a který jiný řád byl miesto desk zemských uložen, jehož by páni, rytieři, zemané a panoše obecně za právo požívali, tehdy takovým řádem slibuji napředpsanému Václavovi Tluxovi svrchupsaný plat komorní propustiti a osvoboditi. Pakliby toho obého nebylo, tociž ani desk zemských, ani kterého jiného řádu, tehdy aby tento list a zápis byl takové moci a pevnosti v časiech budúcích jakož bych ten jistý plat komorní napředpsanému Václavovi Tluxovi i jeho dědicóm a budúcím stojiec osobně před úředníky desk zemských se vší opatrností i ohradú, kteráž má přitom z vobyčeje i z práva starodávnieho zachována býti, z desk zemských osvobodila a propustila. Dále jakož jest nadepsaný Václav Tluxa kúpil u nebožce Lojsy na Obříství dvadceti kop gr. platu komornieho a mně na tom platu dvě stě a dvadceti kop pravého dluhu zapsal ve dskách zemských, že já téhož Václava i jeho dědice z toho dluhu úplně a všie věci propúštiem neb mi jest jej zaplatil v celosti penězi hotovými. A jakož mi napředpsaný Václav Tluxa má postúpiti podle úmluvy mezi námi učiněné té vsi Radověštic s lidmi úročními a kmetcími se vším panstvím od sv. Jiřie najprv příštieho za tři léta plná pořád zběhlá, že já jemu mám i slibuji zasě té vsi po těch třech letech, když mi penieze podle listu hlavnieho splní, postúpiti beze všeho zmatku. Dále prosím múdrých a opatrných pánóv purgmistra a konšeluov Starého města Pražského, kteříž v ty časy budú, aby po mé smrti, ač budú dsky zemské otevřeny, vydali z sebe jednoho nebo dva z pánuov konšelóv s svrchupsaným Václavem Tluxú ke dskám zemským, a ti aby jemu napředpsáný plat komorní jménem mým z desk zemských podle řádu a obyčeje zemského propustili. A dále já Jan z Ovesních Rataj, nadepsané panie Margrety manžel, slibuji tiemto listem dobrú vierú beze všie zlé lsti s ní a za ni, že to všecko učiní a zdrží, což sě v tomto listu předpisuje, beze všeho přerušenie. Pakli by ona komu nadepsaný plat komorní v svém držení zavadila, aneb že bych já komu zavadil, tehdy mám to i slibuji osvoboditi i také řádně zpraviti vším svým zbožím, kteréž nynie mám aneb potom mieti budu, až do desk zemských podle řádu a obyčeje zemského beze všeho zmatku. A též z těch dvě stě a dvadceti kop gr. dluhu na Obříství mám i slibuji zpraviti; a jestliže bych měl od svrchupsané své manželky kterékoli právo k nadepsanému platu komorniemu aneboli k tomu dluhu na Obříství, buďto zdáními, zápisy aneb kterýmkoli jiným obyčejem, že to všecko své právo vzdávám a mocně tiemto zápisem propúštiem nadepsanému Václavovi Tluxovi i jeho dědicóm a budúcím. Tomu všemu na jistotu, což svrchu stojí, my manželé napřed jmenovaní pečeti sme své vlastnie s dobrým vědomím přivěsili k tomuto listu a pro lepšie svědectvie prosili sme múdrych a opatrných purgmistra a konšelóv St. M. Pr. a slovutných panoší Otíka z Vřeškovic, v ty časy purkrabie hradu Pražského, Ctibora z Chřenovic a Markvarta z Jenišovic, že jsú také své pečeti vlastnie přivěsili k témuž listu. Jenž jest dán léta M°IIIIc a XXX° v pátek na hod Křtěnie Božieho.