Přepis regestovaného dokumentu

Já Barbora z Hlazovic odjinud z Solopisk, manželka Vochkova, a já Vaněk syn její odtud, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúce slyšeti budú, že tak jakož mi jest byl zapsal a dětem mým bratr moj Štěpán řečený Mráz z Hlazovic a zápis dskami zemskými učinil na tři sta kop grošóv striebrných rázu Pražského mně i mým dětem buďto mieň nebo viece, ač jesli měl neb mieti bude na svých dědinách na platech komorních nebo na svobodných, tak že já svrchupsaná Barbora i Vaněk syn moij svrchupsaný z toho zápisu dluhu svrchupsaného propúštéme dobrovolně a svobodně za zdravého života mocí tohoto listu Štěpána řečeného Mráze i jeho děti a budúcie i propustili sme jakož ve dskách plnějie svědčí, tak mocně jakobychom před úředníky Pražskými a zemskými sami osobně sě přiznali a propustili. A když zemské dsky v své moci budú, tehdy já svrchupsaná Barbora a Vaněk syn moj slibujem svrchu psanému Štěpánovi i jeho dětem a budúcím z desk pro pustiti naší dobrú vierú beze všie zlé Isti na prvnie suché dni neb na druhé aneb konečně na třetie; pak liby desk zemských nebylo, ale kteréhož řádu a práva budú požívati páni rytieři i panoše v Českej zemi, tiemž řádem a právem slibujem jim potvrditi propuštěnie. Pak liby vždy žádného práva ani řádu nebylo, čehož Bože nedaj, tehdy tento list má plnú moc a potvrzenie toho propuštěnie, že jsme to konečně a věčně propustili. Také ķtož bude mieti tento list s dobrú volí svrchupsaného Štěpána, tomu má býti spomocno jakožto jemu samému to propuštěnie, ač by kto z nás v tom propuštěnie kdy chtěl které zmatky učiniti. A pro lepší potvrzenie tohoto listu já Vaněk svrchupsaný svú vlastní pečet přivěsil jsem k tomuto listu a já svrchupsaná Barbora a Vaněk syn moij pro dalšie svědomie a potvrzenie toho propu štěnie i také tohoto listu prosili jsme urozených a slovútných Jana z Valdeka odjinud z Litné, Hynka z Valdeka, Oldřicha z Valdeka odjinud z Třebotína, Ježka z Pařiezan odjinud z Solopisk, aby své pečeti k naší, podle nás na svědomie k tomutu listu přivěsili. Jenž jest dán a psán leta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyrstého třidcátého leta, ten pondělí před svatým Prokopem.