Matěj Smolař (Mathiáš Smolař), Bartoš soukeník (Bartoš súkenník) a Jan z domu U tří konví (Jan od tří konví) před plnou radou Starého Města pražského (v plné radě) dosvědčují (vyznali sú), že za úřadu purkmistra Mikše Ryšavého (za purgmistrstvie nebožce pana Mikše Ryšavého) přišla do domu U zlatého jelena v Celetné ulici (do domu k zlatému jelenu do Caletné ulice) za jmenovaným Matějem, který purkmistra tehdy zastupoval, paní Anna Závadová (Anna Závadová) kvůli tomu, že se nezvládá starat o dvůr v Hostivaři (o některaký dvuor v Hostivařiech). Na základě toho jí zastupující purkmistr a konšelé doporučili svěřit dvůr do správy jejího švagra (svému švagru), což uznala za vhodné a prohlásila, že by po její smrti měl stejně dvůr přejít na jejího švagra a sestřenici (bratraně mé), kteří o ni pečují. Proto ji vyzvali, aby toto pořízení učinila v radě. Anna pro slabost a stáří odmítla přijít na radnici a před přítomnými jim vzdala a poručila veškerý svůj majetek.
- A: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2099; fol. 266 (kniha shořela roku 1945)
Přepis regestovaného dokumentu
Mathiáš Smolař, Bartoš súkenník a Jan od tří konví vyznali sú v plné radě — kterak jednu chvíli za purgmistrstvie nebožce pana Mikše Ryšavého Anna Závadová přišedši do domu k zlatému jelenu do Caletné ulice ku panu Matějovi svrchupsanému, jenž jest byl purgmistrem místo pana Mikše již jmenovaného, i túžila jest jim o některaký dvuor v Hostivařiech. Tu jsú ji odpověděli a řekli: Poruč to svému švagru, ať o to pracuje, všaks žena sešlá. Kterážto odpověděvši řekla jest: Milí páni, já ráda chci to učiniti a učinila sem dávno, však nemá po mé smrti jiného býti to, což já mám, nežli jeho a bratraně mé, kterúž on má, neboť mě oni chovají a na mě sě starají. A dále řekli sú jí, aby ona o to do rady mezi ně přišla a takové zdánie a poručenstvie jim před nimi učinila. Ale ona odpověděvši řekla jest: Toť Buoh vie, žeť nemohu na rathúz choditi pro svú nestatečnost a starost, ale jáť teť před vámi jim vzdávám a porúčiem to všecko, cožť mám, buď málo neb mnoho. Prosím vás, račte to v paměti mieti. A při tom jsú byli i jiní konšelé. Actum pleno in consilio fer. VI. post f. Corporis Chr. a. XXVIII.