Purkmistři, konšelé i obce Starého a Nového Města pražského (purkmistři, konšelé i obce Velikého a Nového měst Pražských), pražský arcibiskup Konrád z Vechty (Konrad, Boží milostí arcibiskup kostela Pražského a papežské stolice legát), Oldřich II. z Rožmberka (Oldřich z Rožmberka), Čeněk z Vartenberka a Veselé (Čeněk z Vartemberka, odjinud z Veselé), Jindřich Berka z Dubé na Housce (Jindřich Berka z Dubé, seděním na Húsce), Oldřich Vavák z Hradce (Oldřich ze Hradce), Hynek Krušina z Lichtenburka (Hynek Krušina z Lichtemburka), Aleš Škopek z Dubé a Dražic (Aleš Škopek z Dubé, odjinud z Dražic), Jan z Vartenberka a Ralska (Jan z Ralska), Mikeš z Potštejna a Žampachu (Mikeš z Žampachu), Jindřich z Vartenberka (Jindřich z Vartemberka), Viktorín aJindřich z Kunštátu (Viktorin a Jindřich z Kunstatu), Heřman aJan z Landštejna a Borotína (Heřman a Jan z Lancštejna, odjinud z Borotína), Jan Krušina z Lichtenburka (Jan z Lichtemburka, řečený Krušina), Jindřich Lacembok z Chlumu (Jindřich Lacenbok z Chlumu), Václav ze Zvířetic (Václav ze Zvieřetic), Arnošt z Rychmberka (Arnošt z Richemburka), Jan z Chlumu na Pihli (Jan z Chlumu, seděním na Pihli), Vaněk z Jenštejna (Vaněk z Jencšteina), Mikuláš Šlechta z Valdštejna (Mikuláš Šlechta z Valdštejna), Mikuláš z Mochova (Mikuláš z Mochova), Zdeněk Medek z Týnce (Zdeněk Medek z Týnce), Jan Žižka z Trocnova (Jan Žižka z Trocnova), Zbyněk z Buchova (Zbyněk z Buchova), Chval z Machovic (Chval z Machovic), Jan Roháč z Dubé, správce lidu a měst Táborských (Jan Roháč z Dubé, zprávce lidu a měst Táborských), Petr Zmrzlík ze Svojšína, mincmistr Kutné Hory (Petr ze Svojšína, mincmeister na Horách), Janek Sádlo ze Smilkova (Janek ze Smilkova), Mikuláš z Barchova a Dašic (Mikuláš z Barchova), Oneš z Míkovic (Oneš z Měkovic), Milota z Chřenovic na Bohdanči (Milota z Chřenovic), Jindřich z Boharyně (Jindřich z Boharyně), Jan Košík z Lomnice (Jan Košík z Lomnice), Markvart ze Soběšína (Markvart z Soběšína), Vlach ze Slatiňan (Vlachen ze Slatiny), Prokop z Talmberka (Prokop z Talmberka), Jan Kyjata ze Zásady (Jan Kyjata z Zásady), Zdeněk z Lipky (Zdeněk z Lipky), Markvart z Chvalovic (Markvart z Chvalonic), Jan z Markvartic (Jan z Markvartic), Divoček z Kladrub (Divóček z Kladrub), Jan z Roudnice (Jan z Rúdnice), Dobran z Kochovic (Dobran z Kochovic), Zdeněk z Levína (Zdeněk z Levina), Mikšík z Úlibic (Mikšík z Ulibic), Uzík z Bašnic (Uzík z Bašnic), Jan Lemberk (Jan Lemberk), Straník z Kopidlna (Straník z Kopidlna), Jan Ohništko ze Smidar (Jan Ohnieštko ze Smidar), Jan Biskupec z Třebovětic (Jan Biskupec z Třebowětic), Pavlík z Hoříněvsi (Pavlík z Hoříněvsi), Procek z Třebnouševsi (Procek z Třebnúševsi), a další páni, rytíři, panoši, města i obce příchylnými k Božímu zákonu oznamují, že ve snaze zabránit nesnázím, bouřím, záhubě, násilí a jiným neřádům, které zachvátily České království (v království našem Českém), svolali zemský sněm, na kterém se zavazují k ochraně a prosazování 4 pražských artikulů (těchto pravd božských) s podmínkou, že závazek bude platit pouze dokud a pokud se podaří univerzitním mistrům obhájit před mezinárodním církevním fórem níže uvedené pražské artikuly:
1 Svobodné a řádné kázání slova Božího v celém království, bez jakýchkoliv překážek ze strany duchovních.
2 Svobodné přijímání eucharistie pod obojí způsobou nejen duchovními, ale i prostými věřícími.
3 Odnětí statků duchovním, aby nebyli odváděni od svého původního poslání.
4 Potírání zjevných smrtelných hříchů se zaručenou rovnou trestní odpovědností pro světskou a duchovní šlechtu i poddané, očištění dobré pověsti země a konání bohoslužeb v mateřském jazyce.
5 Dále nepřijímají krále Zikmunda (krále Sigmunda Uherského) za krále či dědičného pána Koruny české (koruny České), leda by o tom rozhodl Bůh, Praha, čeští páni, Tábor, rytíři, panoši, města i jiné obce, které přijaly 4 pražské artikuly. Král Zikmund je označen za nehodného trůnu, neboť je zjevný hanobitel svatých pravd, vrah cti, osob i jazyka českého. Kdo by krále přesto podporoval slovem i skutkem bez souhlasu signatářů usnesení a ani po jejich napomenutí od toho neupustil, ztratí čest, statky a bude navěky vypovězen z království.
6 Zplnomocňují 20 zástupců (dvaceti) prozatímní zemské vlády, která má spravovat České království do svátku svatého Václava (do svatého Václava) 28. září, pokud v této lhůtě nebude přijat nový král. Ve vládě má být Čeněk z Vartenberka a Veselé, Hynek Krušina z Lichtenburka, Oldřich Vavák z Hradce, Oldřich II. z Rožmberka, Jindřich Berka z Dubé, Jan Kněževeský (Jana z Kněževsi), Lidéř z Radkovic ze Starého Města pražského (Lideře z Radkovic), Jan Charvát (Jana Charváta), Pavlík z domu rychtářova (Pavlíka), Vacek ze Žatce, Matěj Pražák z Hradce Králové (Matěje Pražáka ze Hradce na Labi), Petr Hostic z Kouřimi (Petra Hostic z Kúřímě), Jan Žižka z Trocnova, Zbyněk z Buchova, Jan Sádlo ze Smilkova, Oneš z Míkovic, Mikuláš Barchovec z Dašic, Jindřich z Boharyně, Milota z Chřenovic na Bohdanči a Franc z Rožmitálu (Francu z Rosentála). Pokud by některý člen prozatímní vlády zemřel, má být na jeho místo dosazen nový obcí, níž byl vybrán. Dále řešením sporů duchovní povahy se pověřují Jan Želivský (kněze Jana kazatele) a Jan Příbram (Jana Přibrama). Dále svolávají na 4. červenec do Prahy synodu (společní sněm všech kněží starších), která má vyřešit fungování církevní správy. Konečně páni, rytíři, panoši i obce, kteří zde nejsou jmenovitě uvedeni, ale chtěli by se k němu připojit, tak mají učinit pomocí zpečetěných listin. Zavazují se dodržet všechny dohodnuté body pod ztrátou cti a statků, a věčným vypovězením z království.
- Staré Město pražské: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Nové Město pražské: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Konrád z Vechty: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Oldřich II. z Rožmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Čeněk z Vartenberka a Veselé: N/A; N/A; ohlášeno přívěšení
- Jindřich Berka z Dubé na Housce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Oldřich Vavák z Hradce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Hynek Krušina z Lichtenburka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Aleš Škopek z Dubé a Dražic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Vartenberka a Ralska: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikeš z Potštejna a Žampachu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich z Vartenberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Viktorín aJindřich z Kunštátu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Heřman aJan z Landštejna a Borotína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Krušina z Lichtenburka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich Lacembok z Chlumu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Václav ze Zvířetic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Arnošt z Rychmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Chlumu na Pihli: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Vaněk z Jenštejna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš Šlechta z Valdštejna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš z Mochova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zdeněk Medek z Týnce: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Žižka z Trocnova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zbyněk z Buchova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Chval z Machovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Roháč z Dubé: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Petr Zmrzlík ze Svojšína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Janek Sádlo ze Smilkova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikuláš z Barchova a Dašic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Oneš z Míkovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Milota z Chřenovic na Bohdanči: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jindřich z Boharyně: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Košík z Lomnice: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Markvart ze Soběšína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Vlach ze Slatiňan: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Prokop z Talmberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Kyjata ze Zásady: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zdeněk z Lipky: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Markvart z Chvalovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Markvartic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Divoček z Kladrub: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan z Roudnice: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Dobran z Kochovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Zdeněk z Levína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Mikšík z Úlibic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Uzík z Bašnic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Lemberk: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Straník z Kopidlna: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Ohništko ze Smidar: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Jan Biskupec z Třebovětic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Pavlík z Hoříněvsi: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- Procek z Třebnouševsi: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení
- A: N/A
- B: NK ČR Praha; oddělení rukopisů; sign. XXIII D 163
- C: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 230a; inv. č. 260
- A: N/A
- B: N/A
- C: https://digi.ceskearchivy.cz/111257/2
- Palacký 1850, s. 1850
- Rybička 1861, s. 39
- Vlasák 1863, s. 280
- Zap 1868, s. 378
- Grünhagen 1872, s. 52
- Tomek 1879, s. 105
- Tomek 1879-IV, s. 163–165
- Goll 1897, s. 145
- Tomek 1899-IV, s. 161–163
- Jecht 1911, s. 88–89
- Prokeš 1920, s. 81
- Sedláček 1922, s. 50
- Bělohradský 1924, s. 32
- Urbánek 1924, s. 94
- Odložilík 1925, s. 138
- Pekař 1930-III, s. 103–104
- Urbánek 1934, s. 22–26, 42
- Macek 1951, s. 131
- Macek 1952c, s. 102–103
- Heymann 1954, s. 32–55
- Hlaváček 1956, s. 78–83
- Lůžek 1959, s. 25
- Anděl 1961, s. 46
- Lancinger 1962, s. 28–29
- Jánská 1964, s. 233
- Bartoš 1965, s. 135–139
- Šmahel 1971, s. 99
- Hrady, zámky 1984-III, s. 188
- Kejř 1984a, s. 124
- Zilynská 1985, s. 45
- Šmahel 1993-III, s. 77–88
- Vlček 1993, s. 202
- Šmahel 1994, s. 653
- Bělina a kol. 1997, s. 237
- Kavka 1998, s. 91–94
- Čechura 2000, s. 84
- Čornej 2000, s. 296–300
- Šmahel 2001, s. 438, 442
- Čornej 2003b, s. 268
- Kubíková 2004, s. 50–51
- Nikodem 2004, s. 174
- Jurok 2006, s. 17–18
- Plaček – Futák 2006, s. 367
- Čapský 2007, s. 597
- Čornej 2011, s. 153
- Coufal 2012, s. 151–152, 177
- Bystrický 2013, s. 143–145
- Čornej 2019, s. 386–393, 399
- Čornej 2019b, s. 422
- Čornej 2020, s. 280
- Šmahel 2022, s. 405
Přepis regestovaného dokumentu
My purkmistři, konšelé i obce Velikého a Nového měst Pražských, Konrad, Boží milostí arcibiskup kostela Pražského a papežské stolice legát, Oldřich z Rožmberka, Čeněk z Vartemberka, odjinud z Veselé, Jindřich Berka z Dubé, seděním na Húsce, Oldřich ze Hradce, Hynek Krušina z Lichtemburka, Aleš Škopek z Dubé, odjinud z Dražic, Jan z Ralska, Mikeš z Žampachu, Jindřich z Vartemberka, Viktorin a Jindřich z Kunstatu, Heřman a Jan z Lancštejna, odjinud z Borotína, Jan z Lichtemburka, řečený Krušina, Jindřich Lacenbok z Chlumu, Václav ze Zvieřetic, Arnošt z Richemburka, Jan z Chlumu, seděním na Pihli, Vaněk z Jencšteina, Mikuláš Šlechta z Valdštejna, Mikuláš z Mochova, Zdeněk Medek z Týnce, Jan Žižka z Trocnova, Zbyněk z Buchova, Chval z Machovic, Jan Roháč z Dubé, zprávce lidu a měst Táborských, Petr ze Svojšína, mincmeister na Horách, Janek ze Smilkova, Mikuláš z Barchova, Oneš z Měkovic, Milota z Chřenovic, Jindřich z Boharyně, Jan Košík z Lomnice, Markvart z Soběšína, Vlachen ze Slatiny, Prokop z Talmberka, Jan Kyjata z Zásady, Zdeněk z Lipky, Markvart z Chvalonic, Jan z Markvartic, Divóček z Kladrub, Jan z Rúdnice, Dobran z Kochovic, Zdeněk z Levina, Mikšík z Ulibic, Uzík z Bašnic, Jan Lemberk, Straník z Kopidlna, Jan Ohnieštko ze Smidar, Jan Biskupec z Třebowětic, Pavlík z Hoříněvsi, Procek z Třebnúševsi, s jinými pány, rytieři, panošemi, městy i obcemi, k zákonu Božiemu a k nám přichylnými; vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: že znamenavše mnohé, rozličné a veliké nesnáze, búře, záhuby, pálenie, násilé i jiné rozličné neřády v království našem Českém vzniklé pro nesvornost vuole, rozumu a žádosti ku pravdám světle písmem svatým ohlášeným, žádajíce vší naší pilností, jakožto dlužni jsme, ty neřády v řád, a ty búře v klid a ve svornost uvésti, a tady obecné dobré téhož královstvie napraviti a upevniti, učinivše a svolavše sněm obecný České země, všichni vespolek za jeden člověk na tom sněmu sě ustanovivše, v takúto smlúvu a v jednotu vnikli sme a vstúpili, i mocí tohoto listu vnikujem a vstupujem: Najprvé, abychom těchto pravd božských dole psaných svornú myslí a vší naší snažností hájili a bránili proti každému člověku, jenž by nám na nich anebo na které z nich kterýmžkolivěk obyčejem překážeti a škoditi mienil, a od nich nás mocí tisknúti chtěl; a je sami osobně s svými poddanými držeti a skutečně vésti máme, leč bychom lépe písmem svatým zpraveni byli, kterémuž by písmu mistři pražští a kněžie odolati písmem svatým nikoli nemohli, kterýchžto pravd rozum těmito slovy takto položen jest a oznámen:
Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně bez překazy od křesťanských kněžie bylo zvěstováno a kázáno.
Druhé: aby velebná svátost těla a krve pána našeho Jesu Krista pod oběma spósoboma chleba a vína všem věrným křesťanóm, starým i mladým, svobodně byla rozdávána, podlé jeho ustanovenie a přikázanie.
Třetie: že mnozí kněží a mnišie světským řádem panují nad velikým zbožím tělesným proti Kristovu přikázaní a na překazu svému kněžskému úřadu a k veliké škodě stavu světského, aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato a staveno bylo, a aby podlé čtenie nám příkladně živi byli k stavu Kristovu a apoštolskému.
Čtvrté: aby všichni hřiechové zjevní smrtedlní, a jiní neřádové zákonu Božiemu odporní, řádem a rozumně od těch, jenž úřad k tomu mají, v každém stavu byli stavováni a kázáni, a zlá a křivá pověst o této zemi České, aby očištěna byla, tak aby sě obecné dobré královstvie a jazyku Českému dálo.
Páté: abychom krále Sigmunda Uherského, jímž sme a jeho pomocníky najviece zavedeni, i všecko královstvie České jeho bezpravím a ukrutenstvím škodlivosti došlo převeliké, za krále ani za pána dědičného koruny České, jiež sě jest tú nehodnosti sám znehodnil, nikoli nepřijímali ani jměli, dokudž nás a jeho živosti najdále stávati bude; leč by pán Buoh ráčil, a vuole i hlas najprvé byli k tomu slavného města Pražského, pánuov českých, obce Táborské, rytieřuov, panoší, měst i jiných obcí českých, kteříž a kteréž sú již přistúpili a ještě přistúpie ku pravdám artikuluov svrchu psaných; neb jest ten král zjevný tupitel těch pravd svatých častopsaných, písmem svatým jasně dolíčených, a vrah cti i osob jazyku českého. Pak-li by kteří páni a zemané, města nebo obce kterékoli, od jiných sě pánuov nebo zemanuov vytrhnúce ku pravdám Božím příchylných, tomu králi nákladni a pomocni byli, buďto radú nebo skutkem bez svolenie obce Pražské, pánuov, zemanuov i obcí jiných svrchu psaných, a to na ně dovedeno bylo dobrým svědomím, a jsúce napomenuti posly nebo listy jistými, toho hned skutečně neodpadli; tehdy aby ten nebo ti v pokutu dole psanú upadli.
Šesté, sme sě společně a jednostajně svolili, a vyvolili z sebe mužuov múdrých, stálých a věrných dvaceti: Oldřicha z Rozmberka, Čeňka z Vartemberka odjinud z Veselé, Oldřicha ze Hradce, Hynka Krušinu z Lichtemburka a Jindřicha Berku z Dubé z pánuov; Jana z Kněževsi, Lideře z Radkovic, Pavlíka, Jana Charváta z pánuov Pražských a obce; Jana Žižku z Trocnova, Zbyňka z Buchova, Janka ze Smilkova, Mikuláše z Barchova, Milotu ze Chřenovic, Onše z Měkovic, Jindřicha z Boharyně, Francu z Rosentála, Vacka z Žatče, Matěje Pražáka ze Hradce na Labi, Petra Hostic z Kúřímě, k zprávě, k zřiezení a k všelikaké zpósobě koruny a královstvie Českého, kterýmžto úředníkóm, zprávcím a vladařóm všem vespolek dali sme a mocí tohoto listu dáváme plnú moc a právo k zřiezení, ku poklidu a k všelikému země České upokojení i ukrocení všech potržek a nesvorností, i neřáduov všelikakých k stavování mezi obcemi i osobami v královstvie Českém vzniklých anebo vznikujících. Slibujíce dobrú naší věrú, beze všie zlé lsti, což by koli napřed psaní vladaři a zprávce společně a jednostajně, anebo k čemuž by sě s obú stranú větší diel obapolně svolili, přistúpili, sjednali a vyřkli anebo nám všem neb komu z nás co přikázali, to my všecko věrně bez meškánie přijíti, učiniti, splniti a poslušni býti máme; a zvláště v tom, když bychme všichni anebo někteří z nás od těch úředníkuov anebo zprávci napomenuti byli ku pomoci a obraně země aneb jiné krajině, tehdy slibujem osobně se vší svú pomocí vzhóru býti, a tu, kdež nám rozkáží, sě postaviti a jich rozkázanie naplniti. A tiem každý z nás jest povinen, leč by která hodná příčina v tom překazila, kteráž by od těch vladařuov přijata byla; ale vždy moc naše, kteráž muož od nás jmiena býti, aby vyslána a vypravena byla. Také jest znamenitě svoleno, že ač by kto nechtěl k této umluvě a k artikuluom spasitedlným svrchu psaným přistúpiti, ten nebo ti k tomu mají připuzeni býti, a jej nebo je za naše nepřátely mieti, podlé nálezu svrchu psaných vladařuov. Dále jest společně svoleno, že neuchoval-li by Buoh kterého v tom času z těchto vladařuov, aneb že by některý z nich obci sě nelíbil, tehda táž obec, z kterejž jest ten vladař, bude moci na jeho miesto jiného hodného tak movitého voliti a postaviti. Také ti úředníci svrchu psaní mají v svých nesnazšiech věcech, kterýchž by sami rozděliti podlé zákona Božieho nemohli neb neuměli, dvú duchovní, totiž mistra Jana Přibrama a kněze Jana kazatele mezi sě povolati, a jich dobrú a řádnú zprávu slyšeti, a každému řád a spravedlnost učiniti. Dále také znamenitě jest toto přičiněno, aby ti jistí vladaři a zprávce moc svrchovanú od nás jim společně danú toliko do svatého Václava nynie najprv příštieho měli, a nic dále; leč bychom v tom času krále pánem Bohem došli. Tehdy každý stav svrchu psaný při svých řádiech a svobodách má ostati; tak aby čtyřie artikulové spasitedlní svrchu psaní v tom byli od každého stavu zachováni, leč by na to znova všech nás zvláštnie a jednostajné svolenie ustanoveno bylo od pánuov a obcí svrchu psaných. Také jest společně svoleno, aby byl uložen společní sněm všech kněží starších po království Českém, kteříž lid zákonem Božím zpravují, a tu aby knězem arcibiskupem, mistry a kněžími byl vešken řád kostelní ustanoven, neřádóm a výtržkám všelikakým ku poražení a zkažení. Pod kterýžto řád kostelní všeckno kněžstvo i žákovstvo v království Českém jednostajně a svorně má podniknúti a podstúpiti; a jestliže by sě který kněz vytrhl a z řádu vystúpil, chtě jinak vésti neb kázati, ten ode pánuov a obcí nikoli pro své výtržky nemá trpen býti, než ihned má odeslán býti k úředníkóm arcibiskupovým. Také toto jest znamenitě přidáno a ustanoveno i svoleno, že všichni páni, rytieři, panoše i obce, kteříž v tomto listě nejsú jmenováni a popsáni, a kteříž potom ku pravdám Božím a k nám chtieti budú přistupovati, ti všichni ve všechny kusy v tomto listu hlavniem uložené podniknúti mají a podstúpiti, listy svými s pečeťmi visutými ku potvrzení se ku pokutám v tomto listu uloženým zavázati, tak jakoby jich jména křestná v tomto listu úplně byla sepsána a jmenována. Slibujice všechny kusy v úmluvě svrchu psané položené i každý z nich vésti, držeti a skutečně zachovati úplně a docela, pod ztracením cti a viery našich, kteréž se tiemto listem beze všeho na nás vyznánie odsuzujem, a aby zbožie i statkové naši na obecné dobré připadli, jakoby v zemských dskách byli zapsáni a pod věčným vypověděním z královstvie Českého, jestliže bychom na čem, jehož Bože nedaj, který kus přestúpili svrchupsaný, a toho opraviti vedle nálezu vládařuov napředpsaných nechtěli, a to na nás očitě hodným a řádným nálezem aneb svědomím bylo dolíčeno a světle dokázáno. A tomu všemu na potvrzenie a lepšie jistotu pečeti sme naše vlastnie s naším dobrým vědomím k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán v Čáslavi, na obecném sněmu, léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřista v jedenmezcietmém létě, tu sobotu post Marcelli.
Dle edice AČ a přihlédnutím k digitalizátu opisu a edici FRB.
Překlad regestovaného dokumentu (angličtina)
We the mayors, councilmen and communities of the Old and New Towns of Prague, Konrad of Vechta, by the grace of God archbishop of the church in Prague and legate of the papal see, Oldřich Rožmberk, Čeněk of Vartenberk, and Veselá, Jindřich Berka of Dubá residing in Húska, Oldřich of Jindřichův Hradec, Hynek Krušina of Lichtenburk, Aleš Škopek of Dubá also of Dražice, Jan of Ralsko, Mikeš of Žampach, Jindřich of Vartenberk, Viktorín and Jindřich of Kunštát, Heřman and Jan of Landštejn, also of Borotín, Jan of Lichtenburk called Krušina, Jindřich Lacembok of Chlum, Václav of Zvířetice, Ernst of Richemburk, Jan of Chlum residing on Pihle, Vaněk of Jenštejn, Mikuláš Šlechta of Valdštejn, Mikuláš of Mochov, Zdeněk Medek of Týnec, Jan Žižka of Trocnov, Zbyněk of Buchov, Chval of Machovice, Jan Roháč of Dubá, administrators of the people and towns of Tábor, Petr of Svojšín, mint master of Kutná Hora, Janek of Smilkov, Mikuláš of Barchov, Oneš of Mechovice, Milota of Chřenovice, Jindřich of Boharyně, Jan Košík of Lomnice, Markvart of Soběšín, Vlachen of Slatina, Prokop of Talmberk, Jan Kyjata of Zásada, Zdeněk of Lipka, Markvart of Chvalonice, Jan of Markvatice, Diváček of Kladruby, Jan of Roudnice, Dobran of Kochovice, Zdeněk of Levín, Mikšík of Ulibice, Uzík of Bašnice, Jan Lemberk, Straník of Kopidlno, Jan Ohnieštko of Smidary, Jan Biskupec of Třebovětice, Pavlík of Hoříněves, Procek of Třebnúševes, together with other barons, knights, squires, towns and villages, faithful to us and which adhere to the law of God. We profess by this letter in general to all who will see this or hear it read that we have in mind the several and significant difficulties, tumults and destructions, burnings, violence, and other problems which have arisen in our kingdom of Bohemia on account of a disunity in the desire, comprehension and a striving after the truth as is clearly evident in Holy Scripture. Because of this our duty urgently requires us to sec that these disorders are transformed into order and that these dissensions give way to peace and harmony and that here we establish again and enforce this for the common good of the kingdom. Therefore we have made arrangements and convened this public diet of the Czech country and we have, each of us gathered together, made a single resolution at this meeting to agree to and maintain the following contract which we confirm by the direction of this letter.
We intend to be united in mind and with all purpose to protect and defend the truth of God as laid down regardless of who might wish to prevent this or harm us with respect to any or all of these truths in whatever fashion and the same applies to those who intend to take us away from this by force. Furthermore, we shall faithfully uphold these articles together with our subjects until we are better instructed by the Holy Scriptures, in such a way which does not contradict those Scriptures, by the Prague masters and our priests. These truths are as follows:
First, the word of God is to be proclaimed and freely preached by Christian priests throughout the kingdom of Bohemia without opposition.
Second, the venerable sacrament of the body and blood of our Lord Jesus Christ shall be administered, in both kinds of bread and wine, to all faithful Christians, both young and old, in accordance with this constitution.
Third, inasmuch as many priests and monks rule over temporal property with secular power, against the commandment of Christ and in defiance of their priestly office and to the detriment of the secular state, we insist that such improper domination be taken away from the priests and the practice stopped. They are to live exemplary lives in accordance with the example of Christ and his apostles in keeping with the Scriptures.
Fourth, all manifest deadly sins and other transgressions which are repulsive to the Law of God must be stopped and properly punished by those who have authority in every state so that the wicked reputation of the Czech land might be purified for the common good of the Czech language and the kingdom.
Fifth, the Hungarian king Sigismund, and his supporters have done the most damage and through whose injustice and cruelty the entire kingdom of Bohemia has suffered very serious harm. We have never accepted him as our king and not as hereditary lord of the Czech Crown. By his own worthlessness he has demonstrated that he is unfit to bear this responsibility. As long as we live and as long as he does, we will not accept him unless it is God's will and ratified by the will and vote of the glorious city of Prague, the barons of Bohemia, the community of Tábor, the knights and squires, towns and communities of Bohemia that accept or will accept the truth of the articles noted above. This king is an infamous despiser of these holy truths which are clearly shown in Holy Scripture. He is the murderer of the honour and the people of the Czech nation. Should any lords or squires, towns or communities, separate from those lords and squires adhering to the truths of God and thus offer assistance and relief to that king either through advice or deed without the permission of the Prague community, its lords and squires and the aforementioned communities, and should it be proven in good conscience that this activity does not cease upon being warned by a messenger or through letters, then they shall be subject to penalties noted hereafter.
Sixth, together we have with one accord consented to the election of twenty wise, steadfast and faithful men among us for the administration, establishment and due process of the Crown and Kingdom of Bohemia: Oldřich Rožmberk, Čeněk of Vartenberk, and Veselá, Oldřich of Jindřichův Hradec, Hynek Krušina of Lichtenburk, and Jindřich Berka of Dubá from among the barons. Jan of Kněževes, Lideř of Radkovice, Pavlík, Jan Charvát of the lords of Prague and the community. Jan Žižka of Trocnov, Zbyněk of Buchov, Janek of Smilkov, Mikuláš of Barchov, Milota of Chřenovice, Oneš of Mechovice, Jindřich of Boharyně, Franca of Rosental, Vacek of Žatec, Matěj Praguer of Hradec on the Labe, and Petr Hostic of Kouřim. To these officers, administrators and governors we have given, and we confirm by virtue of this letter, full power and authority to establish peace and to cause the Czech land to be at rest putting an end to all disunity and separation and for bringing to an end any problem existing between communities and individuals within the kingdom of Bohemia. In good faith we promise without deceit that we shall faithfully and without delay not only execute but be obedient to everything arranged by the aforementioned governors and administrators and we shall, with one accord, proclaim, taking into account both sides whatever they command us or anyone else, particularly if admonished by these officers and administrators to assist in the defence of this land or another country. We promise to do this personally to the best of our ability and to continue to obey these instructions whenever we are so commanded. It is the duty of every one of us, unless there is some worthy reason, to accept these governors. This power, constituted by us, is to be observed. There has also been a significant decision that should someone not wish to unite with this agreement and the previously noted articles, they are to be compelled to do so and we are therefore to regard such persons or communities as our enemies and this is the judgement of the aforementioned governors.
Further, it has been jointly asserted that should God not preserve any of these governors, or the community did not approve of them at any time, then a new governor could be elected from the community of the former. With respect to the aforementioned officers in terms of their more difficult task which cannot be resolved except according to the law of God they have appointed two priests, Jan Příbram and Jan the preacher, in order to assist them and to effect order and justice for everyone. Further, it has also been decided that these governors and administrators are to have supreme power given to them by us all together until the following St Václav's Day 28 September but not beyond this. If we have a king during this time through our Lord God, then every provision made above shall remain insofar as the liberty of the four articles for our salvation shall be preserved at every level until there is unanimous assent by all of the aforementioned lords and communities.
It has been agreed together to call a common assembly of the senior priests within the Kingdom of Bohemia who administer the law of God among the people. This is to be constituted by the entire church upon order of the archbishop, masters and priests for the purpose of defeating and eliminating excesses and problems. Such an ecclesiastical order is to be adhered to by the entire priesthood and clergy in the kingdom of Bohemia unanimously and in unity. Should any priest be in violation of this order and wishes to preach in some other fashion, his excesses must not be tolerated by the lords or the communities in any way. He must rather be sent to the officials of the archbishop at once.
Similarly, it has been agreed, assented to, and constituted, that all lords, knights, squires and communities which are not named and written in this letter, but who would like to be part of us and the truths of God at a later time, shall be required to submit themselves to every aspect of this letter and to pledge themselves by letters, with their seals, in order to be acknowledged. They shall affirm their intention to teach, uphold and preserve each of the points set down in this agreement wholly and entirely under a penalty of loss of faith and honour. This letter condemns without an objection so that their goods and estates would then come to the common collection, as though such were inscribed on the Land Tables. There shall be perpetual banishment from the kingdom of Bohemia should there be any violation, God forbid, of any article written here, and an unwillingness to correct that according to the judgement of the aforementioned governors and clearly substantiated by witness. To confirm all of this we have attached our seals to this letter in good conscience. Given in Caslav by the common assembly in the year of the Lord 1421, on Saturday after the feast of St Marcellinus 7 June.
Dle překladu Fudge 2002, s. 117–121, č. 63.