Jan Nider (frater Johannes Nider) oznamuje mistru Janovi z Dubrovníka (magistro Johanni de Ragusio), že prostřednictvím posla opatů cisterciáků (per nuntium abbatum ordinis Cisterciensium), kteří jsou s ním v Basileji (Basileæ) a kteří si podle jeho obav zvolili opatem svého konventu v Německu (abbatem ejusdem in Teotonia monasterii) jeho spolupracovníka Jana z Maulbronnu (Johannem socium meum), obdržel jeho list předchozího dne pozdě večer (pridie) 24. března, v němž se připojuje k žádosti opata Jana Picarta z Aunay o dočasný návrat Jana z Maulbronnu do Basileje a následný návrat zpět k němu do Norimberka (ad me Nurimbergam). Zdůrazňuje nenahraditelnost Jana z Maulbronnu při plnění svěřeného úkolu, zejména při sepisování listů, vyřizování záležitostí, překládání dopisů a jednání s potřebnými osobami. Pokud si tedy koncilní otcové přejí, aby Jan Nider setrval na místě a nevracel se do Basileje před dokončením jednoho z nejdůležitějších úkolů koncilu (concilium), bude nutné zajistit u opata Jana Picarta z Aunay, aby Jan z Maulbronnu nebyl odvolán od započaté práce. Žádá, aby Jan z Maulbronnu mohl předtím, než se ujme břemena a cti svého nového úřadu, dokončit zajištění příjezdu poselstva husitů (Hussitæ) ke koncilu. Překvapuje ho, že Jan z Dubrovníka nebyl informován o volbě, neboť v posledním listu se o ničem nezmiňuje. Dále sděluje, že ještě před tím, než je koncilní otcové nabádali vybídnout husity k příjezdu do Chebu (in Egram) a naklonit ke koncilu knížata a další osoby (principes et alios ad concilii favorem), učinili z milosti Krista vše zmíněné. Markrabě Fridrich I. Hohenzollernský (marchio), vévoda Jan z Neumarktu (dux Johannes) a bamberský biskup Antonín z Rotenhanu (episcopus Babenbergensis) spolu se šlechtou pohraničního hvozdu Čech (cum nobilibus sylvæ Bohemicæ) přislíbili svoji účast na schůzce, která se uskuteční v Chebu na Bílou neděli (dominica in Albis) 27. dubna 1432. Biskupové würzburský Jan II. z Brunnu (Herbipolensis) a eichstättský Albrecht II. z Hohenrechbergu (Eistetensis episcopi) se dosud nedostavili k již probíhajícímu sněmu říšských knížat do Norimberka. Přítomný falckrabě rýnský Ludvík III. Falcký (Ludovicus, comes palatinus Rheni) slíbil, že po návratu do Heidelbergu (ad partes suas) vyšle své zastoupení ke koncilu do Basileje (suos deputatos ad Basiliense concilium), protože na něj kromě nich naléhal prostřednictvím svého listu římský král Zikmund (regis Romanorum). Na Bílou neděli do Chebu odmítl vyslat svého zástupce, ale souhlasil se zajištěním glejtu a doprovodu pro české poselstvo do Basileje. Domnívá se, že k takovému zdrženlivému postoji ho přesvědčili porýnští biskupové (de insula episcoporum quorundam Rhenensium). Když vyslanci svou žádost zopakovali, odpověděl, že tak učiní pouze na příkaz papeže Evžena IV. (papa) nebo římského krále, přičemž se o koncilu vůbec nezmínil. Dále informuje, že napsal prostřednictvím zvláštního posla provinciálovi dominikánů (provinciali), který mu ohledně zabavení majetku mistra Ingolda Wilda (M. Ingoldi) nesdělil nic bližšího, než že o jeho zajetí nic neví, a následně svěřil celou záležitost mistru řádu dominikánů (magistro ordinis), který se nachází podle zprávy Jakuba z Rieti (frater Jacobus de Reate) v Basileji. Kromě toho provinciál přiznal, že dluží příspěvek za tento rok, a pověřil Jana Nidera, aby jej jeho jménem vyplatil v Basileji. Ostatní příspěvky označil za zaplacené a uvedl, že má potvrzení od mistra Jakuba z Regna (de magistro Jacobo de Regno) a mistra Jakuba z Clavaro (de magistro Jacobo de Clavaro). Kromě toho vyjadřuje vděčnost příjemci za jeho službu basilejskému klášteru a oznamuje, že braniborský markrabě Fridrich I. Hohenzollernský, bavorský vévoda Jan z Neumarktu, falckrabě rýnský Ludvík III. Falcký, bavorský vévoda Jindřich XVI. Bavorsko-Landshutský (dux Heinricus Bavariæ, a bamberský biskup Antonín z Rotenhanu jsou přítomni v Norimberku, zatímco bavorský vévoda Arnošt (dux Ernestus), bratr Viléma III. (frater domini ducis Wilhelmi), sem vyslal své poselstvo. Na poselstvo saského vévody Fridricha II. Mírného (dux Saxoniæ), würzburského Jana II. z Brunnu a eichstättského biskupa Albrechta II. z Hohenrechbergu se čeká. Kromě uvedených by už neměl přijet nikdo. Dále sděluje, že včera (heri) 24. března dorazila hodnověrná osoba z města Klatov (de oppido Clatow hæreticorum), kde je zadržován její příbuzný, a informovala je o tamější nesvornosti husitů v dodržování postních předpisů. Jedni údajně jedli jen zeleninu, jiní máslo a vejce a ještě jiní dokonce hovězí maso, které prý házeli do rybníků a zase chytali a při tom říkali, že to jsou vyzy čili ryby (quidam jam in quadragesima solum oleata comedunt, alii butyrum et ova, alii carnes boum, quas in piscinas projicientes et postea capientes, dicunt ridiculose, quod sint husiones).
Přepis regestovaného dokumentu
Item in die Annuntiationis beatæ virginis prior Basiliensis ita scripsit præfato magistro Johanni de Ragusio:
Post humillimam sui recommendationem. Reverende mi pater! Noveritis, quod pridie tarde literam Vestræ Caritatis recepimus per nuntium abbatum ordinis Cisterciensium, qui vobiscum sunt Basileæ, qui, quod verebar, elegerunt dominum Johannem socium meum in abbatem ejusdem in Teotonia monasterii, eidem supplicantes, sicut et dominus Cisterciensis petivit, quatinus ad Basileam rediret ad eos ad tempus, reversurus ad me Nurimbergam, supponentes me sufficere ad tempus tale pro negotiis nobis commissis. Quod revera ita non est, quia prout noviter latius vobis scripsi, dominus Johannes necessarius est mihi in dictando literas, sollicitando causas, transferendo epistolas et in sollicitando personas causis nostris necessarias, ac in aliis plurimis, quæ longum esset scribere; imo inter eos, quos in loco concilii vidi et novi, dum ibi fui, non recolo aliquem eorum tam idoneum pro injuncto valere negotio, sicut præfatum dominum Johannem. Idcirco si vultis, ut ego maneam et Basileam non redeam infecto negotio, et ut idem prosperetur, quod tamen est de principalissimis, quæ concilium habet providere, provideatis et cum domino Cisterciensi per concilium generale, ut vir præfatus dominus Johannes non amoveatur a practica coepta. Si omnino debet habere idem dominus Johannes abbatiæ onus et honorem, quod sibi optime faveo, provideatur tamen interim, quod Hussitæ vocandi sunt, suum monasterium taliter, quod quieta conscientia mecum desudare possit. Satis miror, si Vestræ Reverentiæ nil dictum fuit de præfata electione; quoniam ultimam jam nobis scripsistis literam, quæ nil de hoc notat. Verum est, quod dominus Cisterciensis satis prudenter et discrete vocat sæpedictum dominum, non nisi cum exceptione, ne nobis commissa causa impediatur. Præterea sollicitat nos Vestra Caritas, ut frequenter Hussitis scribamus, ut in Egram, si fieri possit, veniamus, et ut principes et alios ad concilii favorem et ad vocationem Hussitarum inclinemus; quæ omnia, antequam vestra scripta haberemus, de Christi gratia fecimus. Nam marchio et dux Johannes ac episcopus Babenbergensis cum nobilibus sylvæ Bohemicæ propinquis promiserunt, venire velle in Egram super dieta inter nos et Bohemos habenda dominica in Albis. Herbipolensis et Eistetensis episcopi nondum venerunt Nurembergam super dieta principum, quæ actu adhuc durat hic et tenetur. Dominus Ludovicus, comes palatinus Rheni, qui etiam actu hic est, promisit nobis, quod indubitanter indilate, quoniam statim ad partes suas rediret, vellet dirigere suos deputatos ad Basiliense concilium; quia desuper, præter nostras preces hic in Nuremberga porrectas, recenter regis Romanorum literas recepit. Verum est, quod cum ab eodem comite peteremus, quatinus super dominica in Albis aliquem de suis vellet in Egram ad dietam prætactam dirigere, et Hussitis, si per terram suam versus Basileam venire vellent, salvum conductum literis et hominibus providere vellet, primum omnino renuit, ad alia omnia annuit. Et suspicor, quod biberit de insula episcoporum quorundam Rhenensium. Cum enim ad primum petitum, ut præmittitur, renueret, replicavimus preces. Respondit, quod facere non vellet, nisi papa vel rex Romanorum sibi mandaret; et tacuit de concilio generali. Item noveritis, quod provinciali scripsi per specialem nuntium, quem appretiavi, qui mihi nihil respondit de bonis M. Ingoldi arrestandis, allegando ignorantiam suæ captivitatis, et committendo totum magistro ordinis, quem putat esse in Basilea, prout sibi frater Jacobus de Reate nuper scripsit. Porro de contributione fatetur se pro præsenti anno teneri, et mihi commisit, ut sua ex parte vobis in Basilea darem, quod etiam faciam : sed de aliis contributionibus dicit, se eas persolvisse, quia habet quittantiam a magistro Jacobo de Regno, credo, et aliam de magistro Jacobo de Clavaro. Item multa regratior Vestræ Caritati, quia fideliter in tot vestris occupationibus conventui nostro Basileæ astatis. Iterum noveritis, quod actu hic sunt marchio Brandenburgensis, dux Johannes, dux Ludovicus palatinus, dux Heinricus Bavariæ; dux Ernestus, frater domini ducis Wilhelmi, ambasiatam suam hic habuit. Item episcopus Bambergensis est hic, sed dux Saxoniæ exspectatur et episcopi Herbipolensis et Eistetensis. Alia pronunc non occurrunt. Item heri quidam fide dignus venit de oppido Clatow hæreticorum, ubi cognatus suus detinetur, qui dicit, quod Hussitæ sibi contrarii ibidem sunt; quidam jam in quadragesima solum oleata comedunt, alii butyrum et ova, alii carnes boum, quas in piscinas projicientes et postea capientes, dicunt ridiculose, quod sint husiones. Me et conventum Vestræ commendo Paternitati, quam altissimus in cunctis feliciter gubernare dignetur. Datum in Nuremberga, ipsa die Annuntiationis dominicæ, anno 32. Vestræ Paternitatis humilis filius, frater Johannes Nider.