Papež Martin V. na žádost nového arcibiskupa rižského Jana (Johannis, moderni archiepiscopi Rigensis), biskupa v Tartu Dětřicha (Theodorici, episcopi Tarbatensis) a zvoleného biskupa saremského Kristiána (Cristiani, electi Ossiliensis) vyhlašuje, že na základě níže uvedených papežských listin ve věci vedení války proti českým heretikům (Bohemos hereticos) adresovaných jak mistrovi a bratrům Řádu německých rytířů v Livonsku (magistro et fratribus ordinis b. Marie Theutonicorum … in Livonie partibus existentibus), tak arcibiskupovi rižskému a jeho sufragánům, nemohly a neměly být požadavky, práva a jurisdikce zmíněného řádu ke škodě právům a postavení řečených prelátů a jejich kostelů. Proto papež vrací jejich práva a jurisdikci ve vztahu k Řádu do předchozího stavu a prohlašuje, že těmito požadavky a papežskými listinami nebylo Řádu vůči arcibiskupu rižskému a jeho sufragánu přiřčeno žádné právo ani jakákoliv pravomoc či nadřazenost. Výše uvedení preláti svou žádost zdůvodňovali následovně: nejprve byla vydána papežský listina, kterou byl vyzván Řád v Livonsku, aby veškerou mocí pomohl a podpořil velmistra a bratry Řádu německých rytířů v Prusku (magistrum generalem et fratres dicti ordinis in Prussia), pokud by vyrazili do války proti českým heretikům a jejich přívržencům. Následně byl vydán papežský mandát s datem 29. srpna 1422, adresovaný arcibiskupovi rižskému a jeho sufragánům, aby vyšli vstříc všem požadavkům zmíněného Řádu v Livonsku a aby ho veškerou svou (vojenskou) mocí podpořili v boji proti českým heretikům. Řád v Livonsku byl odedávna obdarován místními katedrálními kostely a jejich preláty třetinou důchodů, za což měli a mají bratři řečeného Řádu poskytovat ochranu těmto kostelům, které leží v místech obývaných schismatickými a heretickými Rutény (Rhutenorum). Namísto toho si mistr a bratři Řádu, kteří usilují o nadřazenost a jurisdikci nad rižským arcibiskupem a jeho sufragány, vyžádali k jejich velké škodě výše zmíněný mandát. Pakliže by byli donuceni se k nim připojit při tažení do Českého království, které je od oblasti Livonska vzdáleno více než 200 německých mil (per ducenta miliaria theutonicalia), a při kterém je potřeba projít pustými a neobydlenými zeměmi, kde není žádná možnost obživy, dostaly by se jejich nechráněné kostely do rukou Ruténů, kteří by je bez odporu vyplenili.
- A: N/A
- B: AAV; R. Vat 354 (Mart. V. De curia a. IV.–VI.), fol. 294r–295r
Přepis regestovaného dokumentu
d futuram rei memoriam. Ea, que Romani pontificis providencia geruntur … Dudum siquidem per quasdam dd. ff. magistro et fratribus ordinis b. Marie Theutonicorum … in Livonie partibus existentibus, ut si contingeret … magistrum generalem et fratres dicti ordinis in Prussia consistentes insurgere et movere bellum contra Bohemos hereticos et fautores, protectores ac defensores eorum … , eis cum prelatis suis et tota potencia succurrerent et eos iuvarent et cum illis sanctam fidem Christi … defenderent, et deinde per quasdam alias nostras litteras, videlicet IIII. kal. Septembris pontificatus nostri anno quinto, ven. fratribus nostris archiepiscopo Rigensi et eius suffraganeis dedimus in mandatis, ut ad omnem requisicionem prefatorum magistri et fratrum in Livonia consistencium insurgerent eciam ipsi cum tota eorum potencia contra predictos Bohemos hereticos et fautores eorundem ipsosque magistrum et fratres Livonie … iuvare conarentur, prout in dictis litteris plenius continetur. Cum autem, sicut exhibita nobis nuper pro parte ven. fratrum nostrorum Johannis, moderni archiepiscopi Rigensis, et Theodorici, episcopi Tarbatensis, ac d. f. Cristiani, electi Ossiliensis, peticio continebat, licet fratres et ordo b. Marie Theutonicorum per Livoniam constituti ab ecclesiis cathedralibus et earum prelatis in eisdem partibus consistentibus … in tercia parte bonorum dictarum ecclesiarum ab olim abundanter dotati fuerint et existant, propter que ipsi fratres ad defensionem earundem ecclesiarum, que sunt in faucibus Ruthenorum hereticorum et scismaticorum constitute, et catholice fidei proteccionem merito tenentur, attamen ipsi magister et fratres Livonie, pretendentes super archiepiscopum et suffraganeos predictos superioritatem quandam et iurisdicionem habere, dicuntur a nobis easdem litteras impetrasse in ipsorum archiepiscopi et suffraganeorum … grave preiudicium et iacturam, nam si ad eundem contra Bohemos hereticos ad regnum Bohemie, quod a partibus Livonie per ducenta miliaria theutonicalia vel circa distare dinoscitur, prefati archiepiscopus et suffraganei compellerentur accedere, quos per terras desertas et inhabitatas, ubi victualium copia nulla est, transitum facere oporteret, eorum ecclesie incustodite remanerent in manibus Ruthenorum, qui eas more luporum cum eorum potencia, que multo maior est quam potencia prelatorum Livonie, armata manu violenter invaderent et funditus nullo resistente … everterent et eciam devastarent … Quare pro parte moderni archiepiscopi, episcopi et electi predictorum nobis fuit humiliter supplicatum, ut eorum et dictarum ecclesiarum statui super hiis oportune consulere de benignitate apostolica dignaremur. Nos igitur … huiusmodi supplicacionibus inclinati, auctoritate apostolica ex certa sciencia tenore presencium decernimus et eciam declaramus nostre intencionis fuisse et eciam nunc existere per huiusmodi requisicionem et litteras per nos eisdem magistro et fratribus Livonie necnon archiepiscopo et suffraganeis concessas ac directas archiepiscopo et suffraganeis predictis eorumque ecclesiis, iuribus et iurisdicionisbus eorundem eis contra eosdem magistrum et fratres quomodolibet competentibus nullum potuisse … seu posse vel debere preiudicium generari, sed eos ad eorum iura … adversus eosdem magistrum et fratres Livonie et alias ad statum pristinum … auctoritate predicta reponimus, restituimus et reducimus per presentes, decernentes earundem litterarum et requisicionis pretextu eisdem magistro et fratribus Livonie adversus archiepiscopum et suffraganeos predictos … nullum ius nullamque facultatem, iurisdicionem, superioritatem vel dominium quoquomodo fuisse aut esse quesitum, premissis necnon constitucionibus apostolicis et aliis contrariis non obstantibus quibuscunque, decermentes … Nulli ergo etc. … Si quis etc.
Datum Rome apud s. Mariam Maiorem id. Septembris pontificatus nostri a. sexto.
Supra: (sin.) B. de Montepoliciano; (dext.) LXXX – In fine: (sin.) Coll. per me P. de Trilhia; (dext.) M. de Bossis