Císař Zikmund potvrzuje a obnovuje purkmistrovi, radním, konšelům, měšťanům a celé obci Starého Města pražského (nostre Maioris Civitatis Pragensis), stejně jako jejich nástupcům na jejich přání všechna privilegia, listiny, práva, milosti, svobody, imunity a koncese, které měli od slavných panovníků, římských císařů a českých králů a knížat, jeho předchůdců. Činí tak s ohledem na jejich služby, které jemu a Českému království (regni nostri Bohemie) ochotně poskytli a v budoucnu hodlají ještě více poskytovat, a o to víc je milostivě podporuje udělením milostí, a jelikož jeho majestát představuje svobody, milosti, privilegia a práva jeho slavného dědičného města Prahy (civitatis nostre hereditarie et peculiaris Pragensis), sídla a hlavy jeho Českého království, které slávou a ctí předčí všechna ostatní města, a také na obranu zdejších měšťanů, přivádí vše, co kdysi útlakem a zanedbáváním či jinak hynulo, na cestu svobody a spravedlnosti, a tak pražští měšťané, jeho a Království českého věrní, mohou ve spravedlnosti a klidu prospívat a v míru se radostně zotavit. Zikmund tedy obnovuje jejich privilegia, jako by zde byla doslovně vložena, i kdyby měla být podle práva či zvyklosti zmíněna odděleně. Jmenovitě potvrzuje vložená privilegia Karla IV., římského a českého krále a jeho ctěného otce, a to ve všech i jednotlivých větách, klausulích, článcích, bodech a výrazech:
Král Karel IV. potvrzuje Starému Městu pražskému všechna privilegia a práva. Dáno 27. prosince 1348 v Drážďanech.
Král Karel IV. uděluje Starému Městu ujištění, že plánované založení Nového Města neohrozí jeho práva a zájmy. Měšťané Starého Města budou mít volný průchod Novým Městem a budou držet dvě novoměstské brány, a sice naproti hoře Vítkov a druhou na předměstí u řeky (Poříčskou). Příkopy mezi Starým a Novým Městem nemají být zanášeny odpadem. Měšťané Nového Města se mají řídit staroměstským právem a mají se odvolávat ke staroměstskému soudu, jak to činí i jiná města. Jeden z výročních pražských trhů, konkrétně o sv. Vítu, se má konat na Novém Městě a všechna zvláště hlučná řemesla se mají přesunout na Nové Město. Dáno 3. dubna 1347 na Křivoklátě.
Zikmund stanovuje, že tato privilegia mají být navždy platná a pražští měšťané je mají nerušeně užívat, čímž jim slibuje, že je bude chránit. Opravuje všechny jazykové, obsahové a formální nedostatky, které by se možná mohly objevit v konfirmovaných privilegiích, a odvolává všechny nyní nebo v budoucnu vydané listiny, které by pražské měšťany poškozovaly a odporovaly by jejich privilegiím. Nakonec všem zakazuje výše zmíněné listiny porušovat, pokud se chtějí vyhnout v listině pevně stanovenému trestu, stejně jako těžké nemilosti jeho a Českého království a pokutě 50 marek ryzího zlata při každém porušení. Polovina řečené sumy má být zaplacena do královské komory a polovina poškozené straně, čímž mají být ti, které od zlého neodradí láska k Bohu a královskému majestátu, odvráceni od ničemností tvrdými pozemskými tresty. Zikmund nařizuje svým úředníkům, aby tuto pokutu vybrali a odvedli ji jak do jeho komory, tak městu.
- A: N/A
- B: Záznam v rukopise českých královských register Zikmunda Lucemburského z let 1436‒1437
- C: Opis z 15. století v „Cancellaria regis Georgii“
- D: Opis z 19. století
- E: Český regest z přelomu 16. a 17. století
- F: Český regest z přelomu 16. a 17. století
- A: N/A
- B: Lobkovická knihovna v Nelahozevsi (dříve v Roudnici nad Labem); sign. VI Fb 19; pag. 65‒70
- C: NK ČR Praha; oddělení rukopisů; sign. XXIII D 163; fol. 668r ‒672r
- D: ANM Praha; C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- E: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 333 I; fol 42r‒v
- F: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 333 II; fol. 45r‒v
- A: N/A
- B: N/A
- C: Manuscriptorium
- D: N/A
- E: Digitální archiv SOA v Třeboni
- F: Digitální archiv SOA v Třeboni
- Čelakovský 1890, s. 127, č. 59
- RI XI, č. 11392
- RI XI NB/6, v tisku