Škonka z Vartenberka (Škonka z Wartmberka) informuje Markétu Židovku (paní Margréto), měšťanku Starého Města pražského o jistém zlepšení svého zdravotního stavu a nemoci očí; dále ji žádá, aby jí poslala vyúčtování všech dluhů, které u ní udělal její manžel Aleš Škopek z Dubé na Úštěku, neboť chce Markétu pojistit pro případ jeho i Škončiny smrti. Dále žádá, aby jí zvlášť poslala vyúčtování jejího vlastního dluhu. Uvádí, že jí k tomuto listu přikládá klíč od malé skřínky, a prosí ji, aby z ní vyňala její obsah, ten pečlivě schovala, a prázdnou skříňku jí poslala. Zároveň prosí, aby jí poslala aksamit a čepec jakékoliv barvy, pokud je měla, neboť je přislíbila paní Hlaváčové (paní Hlaváčové). Konečně jí má zpravit ohledně peněz Ctibora (Ctiborovy), svěřené Bohunkovi (Bohmicovi).
- A: N/A
- B: AHMP; Sbírka rukopisů; rkp. 2099 (kniha shořela 1945)
Spor o uvedený dluh spadá do let 1430–1435. Když se staroměstská měšťanka Markéta řečená Židovka domáhala své pohledávky, dostalo se jí nejprve ubezpečení o jejím řádném plnění od Škonky z Vartenberka, jak ukazuje tento regest, a následně rovněž od jejího manžela Aleše Škopka z Dubé (viz regest ). Ve stejné době si Markéta pojistila své pohledávky svědectvím Jana z Tubož (viz regest ). Protože navzdory příslibům nedošlo ke splacení dluhu, obrátila se Markéta se stížností na staroměstskou radu. Ta kvůli tomu vyslala své konšely za Janem Smiřickým. Podle všeho konšelé po zjištění oprávněnosti zanesli odpověď do městské knihy a dále se o věc nestarali. Krátce nato poskytli staroměstští měšťané výpověď (viz regest ) v zájmu Markéty. Ta mezitím zemřela, předtím stačila dotčený dluh odkázat Janovi z domu U stříbrné hvězdy a Dorotě z domu U svatého Haštala. Ti poslali k Alešovi, který mezitím smrtelně onemocněl, mistra Křišťana z Prachatic, aby se u něj přimluvil za plnění dluhu. Křišťan následně (viz regest ) potvrdil, že se umírající Aleš k dluhu přihlásil. Tuto výpověď potvrdil rovněž přítomný Matěj Sčrba (viz regest ). Kromě nich existující dluh dosvědčili Martin z Hradišťka (viz regest ), Petřík Suda (viz regest ) a Anselm Kraslice (viz regest ), sloužící kdysi Alešovi na různých pozicích. Konečně na konci roku 1435 (viz regest ) se přiznal Vaněk z Příbrami k tomu, že postoupil dotčený dluh Janovi z domu U stříbrné hvězdy a jeho manželce Anně.
Přepis regestovaného dokumentu
Přiezeň má napřed, milá paní Margréto. A rádať bych slyšela, by sě dobře měla. Takéť dávám věděti, žeť sem sě děkujíc Pánu Bohu dobře polepšila, ale bolest mi jest v voči vstúpila. Milá paní Margréto, daj mi napsáno těch všech dluhóv sumu, cožť jest tobě pán dlužen, nebť pán miení to tak zjednati a opatřiti, ač by Pán Bůh nás obú v tej mieře neuchoval, aby ty toho jistotu měla a bezpečna tiem byla, jako náš dobrý přietel. A cožť jest pak mého dluhu, to mi také daj zvláště na lístek napsáno. A tedť posielám klíček od malé skřínčičky a posímť tebe, cožť jest v ní, aby to z nie vyněla a někde schovala, a tu skřínku aby mi poslala. A měla-li by aksamítu rytého s čepec kteréžkovi barvy, prosím, aby mi jej poslala, nebť sem chtěla paní Hlaváčové s tú skřínkú poslati. Také ty penieze Ctiborovy, když je dáš Bohmicovi, daj mi věděti, cožť jest jich. Datum in Usst feria VI post ascensionis domini. Škonka z Wartmberka.