Římský král Zikmund (Sigmund z Božie milosti Rzimsky král, po vše časy rozmnožitel říše, a Vhersky, Czesky, Dalmaczky, Charwatsky et cetera král), olomoucký biskup Jan Železný (Jan z též milosti biskup Olomuczky), opavský vévoda Přemysl (Przemek také z Božie milosti knieže a pán Opawsky), moravský zemský hejtman Vilém z Pernštejna (Wylem z Pernsteyna, hauptman markrabstwie Morawskeho), Jan z Hardeggu (Jan hrabě z Hardeka burkrabie Maidbursky), Jan z Lomnice (Jan z Lompnicze), Petr Strážnický z Kravař (Petr Crawarz odjinad z Straznicze), a další páni Beneš z Kravař a Krumlova (Beness z Krawarz odjinad z Crumpnowa), Hartneid z Lichtenštejna a Mikulova (Hertneyd z Lichtensteyna odjinad z Nicolspurka), Jindřich z Lipé na Templštejně (Gyndrzich z Lippé seděním na Tempelsteynye), Smil z Bítova (Smyl z Bietowa), Sulík z Konice (Sulik z Konycze), Vaněk z Boskovic a Černé Hory (Wanyek z Bozkowicz odjinad z Czrnehory), Jan z Boskovic a Brandýsa (Jan z Bozkowicz odjinad z Brandysa), Boček z Kunštátu a Poděbrad (Bocze z Cunstata odjinad z Podyebrad), Aleš z Kunštátu (Aless z Kunstata), Smil z Kunštátu (Smyl z Cunstata), Jiřík ze Šternberka na Lukově (Girzyk z Sternberka odjinad z Lukowa), Jan mladší z Boskovic (Jan mladší z Bozkowicz), Jan z Lichtenburka a Cornštejna (Jan), Štěpán z Lichtenburka a Cornštejna (Steffan z Lichtemburka odjinad z Corsteyna), Jiřík z Bítova (Gyrzik z Bietowa), Jan Tovačovský z Cimburka (Jan z Cimburka odjinad z Towaczowa), Jošt Hecht z Rosic (Josst Hecht z Rossicz), Jan z Kravař a Jičína (Jan z Crawarz odjinad z Gyczyna), Artleb z Drahotuš (Artleb z Drahothuss), Dobeš z Meziříčí a Popovic (Dobess z Mezyrzieczi odjinad z Popowicz), Boček z Kunštátu a Opatovic (Boczek z Cunstata odjinad z Opatowicz), Jimram (Gymram), Zbyněk z Doubravice (Zbynyek), Oldřich z Doubravice (Oldrzich bratřie z Dubrawicze), Heralt ze Sovince (Heralt z Sowyncze), Procek z Wilmberka (Proczek z Wilmberka), Procek z Kunštátu a Lysic (Proczek z Cunstata odjinad z Lissecz), Smil z Doubravice (Smyl z Dubrawicz), Čeněk z Bučovic (Czenyek z Buczowicz), Hynek z Ronova a Letovic (Hynek z Ronowa odjinad z Lethowicz), Jindřich z Valdštejna a Sádku (Gindrzich z Walssteyna odjinad z Sadku), Matěj z Cimburka (Matyeg z Czimburka), bratři Jan z Cimburka a Sehradic (Jan ... z Czimburka odjinad z Sehradicz) a Miroslav z Cimburka a Sehradic (Miroslaw ... z Czimburka odjinad z Sehradicz), Ctibor z Cimburka a Křídla (Stybor z Czimburka odjinad z Krzidla), Hlaváč z Ronova (Hlawacz z Ronowa), Čeněk z Ronova (Czenyek z Ronowa), Heník mladší z Valdštejna (Hennyk mladší z Walsteyna), Jan ze Sovince a Pňovic (Jan z Sowincze odjinad z Pnyowicz), Vok z Holštejna (Wok z Holsteyna), Pavel ze Sovince (Pawel z Sowincze), Heralt z Kunštátu a Líšnice (Erhart z Cunstata odjinad z Lesstnicz), Milota z Tvorkova (Milota z Tworkowa), Heralt z Kunštátu a na Pornicích (Erhard z Cunstata seděním v Pornyczych), bratři Smil z Kunštátu (Smyl ... z Cunstata) a Kuna z Kunštátu (Kuna ... z Cunstata), Václav z Myslibořic na Ždánicích (Waczlaw z Misliborzicz seděním na Zdanyczych), Čirnín z Drahotuš (Czirnyn z Drahotussie), Mikuláš z Lamberka (Mikulass z Lamberka), Mikuláš z Mochova (Mikulass z Mochowa) uzavírají zemský mír a ustanovují jej za níže uvedených podmínek.
Za prvé se shodli na tom, aby se všichni páni, rytíři a panoši, měšťané a všechen lid i duchovní, kteří vyznávali a doposud drželi nebo drží čtyři artikuly pražské, s tím neprodleně přestali a již je nikdy nedrželi, a aby se dostavili na svatého Tomáše (do dne svatého Tomáše apoštola najprv přísčieho) 21. prosince k pokání a rozhřešení do Olomouce (do Olomuczie), do Brna (do Brna), do Znojma (do Znoyma) nebo do Opavy (neb do Opawy). Podle toho, které město budou mít nejblíže. Tam se jim dostane pokání od kněží, ustavených podle řádu římské církve, s výjimkou těch, kteří se veřejně postavili proti svaté církvi a proti králi; ti nemají žádný odklad, jedině by se dohodli s králem. Pokud se někteří z výše uvedených stavů nebudou chtít dostavit ke zpovědi a pokání v uvedený čas, pak se všechny smluvní strany zavazují takové napadnout a potrestat.
Dále, někteří lidé se v Markrabství moravském (markrabstwie Morawskeho) staví proti výnosům svatého křesťanstva a římské církve a drží se spisů, které jsou zatraceny a zavrženy, jmenovitě čtyř artikulů. Proti takovým se musí a chtějí navzájem bránit a konečně je potlačit a tomu nebo těm, kteří je drží, se pomstít na těle a na majetku, jak je tomu nutné, aby v budoucnu takové nepořádky mezi nimi již nikdy nenastaly.
Dále, se smluvní strany zavazují respektovat právní příslušnost podle toho, jak je odedávna stanoveno a nařízeno. Každý má hledat své právo tam, kam patří. Pokud by utrpěl škodu od někoho mimo zemi, pak to má předložit králi, biskupovi, hejtmanovi a moravským pánům k posouzení. Pokud se mu ani tehdy nedostane spravedlnosti, pak mu král, biskup, hejtman a moravští pánové poradí, aby se mu spravedlnosti dostalo. Pokud by tomu někdo bránil, pak se to bude považovat za bezpráví a král či hejtman se všemi pány budou takového viníka soudit jako zemského škůdce.
Kdo v zemi loupí nebo se dopouští nějakého násilí, bude prohlášen za zemského škůdce. Uloupený majetek nesmí být dál prodáván. Pokud se přesto stane, že bude prodán, pak mají tento majetek bezplatně vrátit a dohlédnout, aby byl za to dotyčný souzen. Lidé bez pána, kteří vyhledávají neštěstí jiných lidí, mají být zadrženi a obviněni jako zlí lidé. Nikdo nesmí poskytovat útočiště osobám, které škodí zemi. Pokud by tak někdo učinil, pak má být pokárán králem, hejtmanem nebo pány. A pokud ani tehdy nepřestane, jeli to pán či vladyka, pak přijde o své postavení a ztratí právo, které mu jako pánovi náleží, a bude souzen jako špatný člověk. Nikdo nesmí nikomu bránit v cestě. Kdo by tak učinil, bude považován za zloděje a podle toho souzen. Lupiči, jenž se uchýlí do bezpečí hradu či tvrze mají být bez průtahů vydáni i věcmi, které ukradli. Stejně má umožnit královským nebo hejtmanovým úředníkům výslech takových lupičů. Pokud by majitel hradu či tvrze s vydáním otálel, pak má být vyhlášen a souzen jako špatný člověk.
Smluvní strany se zavazují, že ztracené hrady, města a tvrze si pomohou získat zpět, a to na útraty krále v obvyklé výši včetně nákladů na koně a lidi, bude-li je k tomu král potřebovat. Poté co bude hrad, město či tvrz získán zpět, má se vrátit do držení toho, komu patřil předtím.
Lupiči, kteří se schovávají na svých hradech, v městech či tvrzích, mají být bez průtahů obleženi vojskem krále, biskupa či hejtmana, pokud ti nebudou moci, pak tak mají učinit moravští páni na útraty krále. Po dobytí má hrad, město či tvrz připadnout králi. Pokud je ten hrad, město či tvrz manstvím či lénem krále, biskupa nebo pána, který zpečetil tuto listinu, pak jim král vyplatí náklady v obvyklé výši, a až jej získá, má jej král opět podstoupit tomu, komu předtím náležel.
Dále uvádí, že pokud by jakýkoliv pán, rytíř, panoš, který je v zemi usedlý, nechtěl být s králem, biskupem, hejtmanem či pány účasten tohoto zápisu a dodržovat nařízení a pořádky a bude chtít přes zmíněné předpisy v zemi škodit a působit rozkol, tomu mají propadnout jeho panská práva a pánové jej nemají již více zastupovat či ospravedlňovat, nýbrž má přijít o čest a tam, kde bude dopaden, má být i souzen jako nějaký špatný muž a král nebo jeho hejtman se má zmocnit veškerého jeho majetku.
Konečně se smluvní strany zavazují a v dobré víře slibují dodržovat tento zemský mír po dobu pěti následujících let od podpisu tohoto listu, a zavazují se věrně napomáhat tomu, aby byl pevně dodržován ve všech bodech. Pokud by nějaká z výše uvedených pečetí u této listiny chyběla, pak to nemá být na překážku zemskému míru, nýbrž má zůstat v plné platnosti, jako by u listu visely všechny pečetě. Stejně tak pokud by se našel pán, jehož jméno by v tomto listu nebylo uvedeno, a chtěl by přesto k tomuto listu připojit svou pečeť vedle ostatních, pak to bude mít stejnou váhu, jako by na tomto listu visela od počátku a jeho jméno zde bylo uvedeno.
- Zikmund Lucemburský: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan Železný: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Přemek Opavský: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Vilém z Pernštejna: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Hardeggu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (ztracená)
- Jan z Lomnice: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Petr Strážnický z Kravař: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Beneš z Kravař a Krumlova: N/A; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Hartneid z Lichtenštejna a Mikulova: N/A; zelená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jindřich z Lipé na Templštejně: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Smil z Bítova: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Sulík z Konice: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Vaněk z Boskovic a Černé Hory: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Boskovic a Brandýsa: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Boček z Kunštátu a Poděbrad: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Aleš z Kunštátu: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Aleš Holický a Šternberka: N/A; červená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jiřík ze Šternberka na Lukově: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan mladší z Boskovic: N/A; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Lichtenburka a Cornštejna: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Štěpán z Lichtenburka a Cornštejna: N/A; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jiřík z Bítova: N/A; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan Tovačovský z Cimburka: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jošt Hecht z Rosic: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Kravař a Jičína: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (ztracená)
- Artleb z Drahotuš: †s:arkleb:de weterzow.:. [dle Švábenský 1965, s. 99]; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Dobeš z Meziříčí a Popovic: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan ze Šternberka a Lukova: N/A; zelená; přivěšená na pergamenovém proužku (v listině neohlášen)
- Jimram z Doubravice: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Zbyněk z Doubravice: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Oldřich z Doubravice: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Heník mladší z Valdštejna: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Heralt ze Sovince: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Procek z Wilmberka: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Procek z Kunštátu a Lysic: N/A; temně zelená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Smil z Doubravice: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (ztracená)
- Čeněk z Bučovic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (ztracená)
- Smil z Kunštátu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (ztracená)
- Hynek z Ronova a Letovic: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jindřich z Valdštejna a Sádku: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Matěj z Cimburka: N/A; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Jan z Cimburka a Sehradic: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Miroslav z Cimburka a Sehradic: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (ztracená)
- Hlaváč z Ronova: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Ctibor z Cimburka a Křídla: N/A; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Čeněk z Ronova: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (proužek nejeví stopy pečeti)
- Jan ze Sovince a Pňovic: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Pavel ze Sovince: N/A; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Vok z Holštejna: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Boček z Kunštátu a Opatovic: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Heralt z Kunštátu a Líšnice: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (ztracená)
- Milota z Tvorkova: N/A; zelená; přivěšená na pergamenovém proužku
- Heralt z Kunštátu a na Pornicích: ERhARD:VON PORNICZ [dle Švábenský 1965, s. 99]; přírodní; přivěšená na pergamenovém proužku
- Smil z Kunštátu: SMIL//‒LVCZ‒ [dle Švábenský 1965, s. 99]; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Kuna z Kunštátu: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (nedochovala se)
- Václav z Myslibořic na Ždánicích: N/A; zelená; přivěšená na pergamenovém proužku (dochován jen zlomek)
- Mikuláš z Mochova: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku
- Štěpán z Vartnova: N/A; černá; přivěšená na pergamenovém proužku (v listině neohlášen)
- Černín z Drahotuš: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (nedochovala se)
- Mikuláš z Lamberka: N/A; N/A; ohlášeno přivěšení (nedochovala se)
- A: originál; pergamen
- B: prostý neúplný soudobý opis
- C: německý soudobý překlad
- D: soudobý opis německého překladu v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- E: prostý neúplný opis z 18. století
- F: prostý opis z 19. století
- G: prostý opis z 19. století
- A: MZA Brno; A1 Stavovské listiny; inv. č. 318
- B: SOA Třeboň; Historica Třeboň; inv. č. 263; sign. 232
- C: GStA-PK Berlin; Bestand Ordensbriefarchiv; inv. č. 3567
- D: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 371‒372; aktuální uložení neověřeno
- E: MZA Brno; G 1 ‒ Bočkova sbírka; inv. č. 631
- F: MZA Brno; G 1 ‒ Bočkova sbírka; inv. č. 631
- G: ANM Praha; Sbírka C ‒ Muzejní diplomatář; sub dato
- Leidinger 1903, s. 371, č. 18 (dle D)
- RI XI, č. 4660
- Bretholz 1908, s. 127, č. 42
- Švábenský 1965, s. 98‒100
- SČPLL I/1, s. 132, č. 496
- RI XI NB/1, č. 79
- Pekař 1930-III, s. 126
- Bartoš 1965, s. 153
- Marečková 1967, s. 236
- Šmahel 1993-III, s. 107
- Kavka 1998, s. 102‒103
- Mezník 1999, s. 421
- Čornej 2000, s. 306
- Šmahel 2002-II, s. 1224‒1225
- Baletka 2004, s. 260‒264
- Válka 2005, s. 33
- Papajík 2007, s. 120‒121
- Elbel 2011, s. 82‒83
- Elbel 2013, s. 135‒136
- Novotný 2019, s. 323
- Čornej 2019, s. 433
- Svoboda 2022, s. 59
My Sigmund z Božie milosti Římský král, po vše časy rozmnožitel říše, a Uherský, Český, Dalmacký, Charvátský et cetera král; a my Jan z též milosti biskup Olomucký, Přemek také z Božie milosti knieže a pán Opavský, a my Vilém z Pernšteina, hauptman markrabstvie Moravského, Jan hrabě z Hardeka burkrabie Maidburský, Jan z Lompnice, Petr Kravař odjinad z Strážnice, Beneš z Kravař odjinad z Krumpnova, Hertneyd z Lichtenšteina odjinad z Nicolspurka, Jindřich z Lippé seděním na Tempelšteině, Smil z Bietova, Sulík z Konice, Vaněk z Bozkovic odjinad z Črnéhory, Jan z Bozkovic odjinad z Brandýsa, Boček z Kunstata odjinad z Poděbrad, Aleš z Kunstáta, Smil z Kunstata, Jiřík z Šternberka odjinad z Lukova, Jan mladší z Bozkovic, Jan a Štefan z Lichtemburka odjinad z Coršteina, Jiřík z Bietova, Jan z Cimburka odjinad z Tovačova, Jošt Hecht z Rosic, Jan z Kravař odjinad z Jičína, Artleb z Drahothúš, Dobeš z Meziřiečí odjinad z Popovic, Boček z Kunstata odjinad z Opatovic, Jimram, Zbyněk a Oldřich bratřie z Dúbravice, Heralt z Sovince, Procek z Wilmberka, Procek z Kunstáta odjinad z Lisec, Smil z Dúbravic, Čeněk z Bučovic, Hynek z Ronova odjinad z Lethovic, Jindřich z Walšteina odjinad z Sádku, Matěj z Cimburka, Jan a Miroslav bratřie z Cimburka odjinad z Sehradic, Stibor z Cimburka odjinad z Křídla, Hlaváč z Ronova, Čeněk z Ronova, Hennyk mladší z Walšteina, Jan z Sovince odjinad z Pniovic, Vok z Holšteina, Pavel z Sovince, Erhart z Kunstáta odjinad z Leštnic, Milota z Tvorkova, Erhard z Kunstáta seděním v Pornicích, Smil a Kuna bratřie z Kunstáta, Václav z Myslibořic seděním na Ždánicích, Čirnín z Drahotúšie, Mikuláš z Lamberka a Mikuláš z Mochova; vyznáváme tiemto listem, že sme pro našie dušě spasenie, pro obecné dobré, pro pokoj zemský a pro řád země Moravské, kterýž jest v mnohých věcech drahně byl potuchl, a také pro chudinu této země, kteráž jest mnoho zámutkóv až do této chvíle měla, sě všichni svrchupsaní smluvili a takýto řád zpósobili mocí tohoto listu, jakož dole psáno stojí: Najprve že sme sě ustanovili, aby provoláno bylo v městech královy milosti, kněze biskupových i panských markrabstvie Moravského, aby ti všichni páni, rytieři i panošě, měštěné i obecní lidé i duchovní, kteříž ty čtyři kusy neboli jiné bludné věci vedli, vedú a držie proti církvi svaté, a ku pokání a k rozhřešení o to nepřišli, aby ti všickni toho inhed ostali a viece nevedli, a do dne svatého Tomáše apoštola najprv přísčieho ku pokání a k rozhřešení přišli do Olomúcě, do Brna, do Znojma, neb do Opavy, ktož k kterým najblíž přileží, a tu pokánie a rozhřešenie přijali od těch kněží, kteříž k tomu posazeni budú podle řádu Římského kostela; kromě těch, kteříž jsú sě zevně sic o ty kusy proti kostelu svatému a králově milosti posadili, ti roku ani prodlenie nižádného nemají, leč by zvlášče s královú milostí k úmluvě přišli. Pakli by kto z těch řádóv všech svrchupsaných k zpovědi a ku pokání i k rozhřešení v tom času svrchupsaném nepřišel, tehdy my všickni svrchupsaní máme i slibujemy na ně sáhnúti, na jich hrdla i zbožie, a nad nimi pomstiti, aby sě takoví neřádové a neposlušenstvie od nich v našie zemi viece nedáli. Item jestliže by kdy kto v zemi Moravskej sě zdvihl proti ustanovení církve svaté a kostela Římského, neboli že by držal písmo potupené od církvi svaté a kostela Římského, a zvlášče ty čtyři kusy, kteří jsú byli vznikli, protiv těm my všichni máme i slibujem sobě pomoci a toho brániti i utlačiti konečně, a nad tiem nebo nad těmi pomstiti nad jich hrdly i sbožím, aby potom ti neřádové mezi námi nevznikli, kolikrát by toho potřebie bylo. Také sme sě dále ustanovili i smluvili i lantfryd zjednali pro řád a pro pokoj zemský, aby všichni v markrabstvie Moravském usědlí duchovní i světščí při práviech, při řádu, při pokoji, při spravedlivém i při svobodách svých ostali, a také aby duchovní světským v jich práva nesahali, a též zasě aby světščí duchovním v jich práva nesahali, než aby každý při svých práviech, svobodách a při svém duostojenství ostali, jakožto od staradávna jest vysazeno a zřiezeno. A také aby každý práva hleděl, tu kde neb kam kterému právu slušie. Pakli by komu co ven z země škodilo, to aby vznesl na Králevu Milosť, na kněze biskupa, na hauptmana a na pány moravské, aby sě jemu stalo rovné. Pakli by sě jemu státi rovné nemohlo po tom našem obeslání, tehdá jemu králova milosť, starosta, biskup i páni moravščí pomoci i raditi mají, aby sě jemu rovné stalo; a co ten potom ven z země učiní, tiem lantfrydu nezruší. Pakli by kto přes to překážel a které války činil, nebo kterú mocí v zemi jímal nebo bral, nebo čeho bezprávně dobyl, a nechtěl na právě dosti mieti, aby jemu to za bezprávie položeno bylo, a Králeva Milosť, starosta se všemi pány mají k němu popraviti jako k bezprávníku a jakti k zemskému zhúbci. Také má voláno býti po všech městech zde moravských, králových, biskupových i také panských, kdež by kterého nalezli, ježto by zemi lúpil nebo hubil, nebo které bezprávie na silnici komužkolvěk učinil, buď duchovniemu nebo světskému, aby k němu popraveno bylo jako k zemskému zhúbci. Také bylo-li by kde v zemi bráno, aby toho braného žádný nekupoval, ani v městech ani ve vsech; pakli by kto co kúpil, aby to vrátil zasě darmo, a k tomu aby pán jeho k němu popravil. Také ktož by ti byli, ješto by leželi v městech nebo ve vsech, nemajíce pánóv svých zde v zemi Moravské, a hledali snad lidského neščestie, aby ti stavováni byli jako zlí lidé. Také ktož by přechovával ty, ježto v zemi škody činie, a byl Královú Milostí nebo jeho starostú neboli pány moravskými obeslán, aby ty jisté zhúbcě stavil; pakli by toho neučinil, tehdá byl-li by pán nebo vládyka, aby panského neb vládyčieho řádu neměl, a právo své panské neb vládyčie aby ztratil, a viece práva žádného neměl, a k tomu aby k němu popraveno bylo, jakti ke zlému. A zvlášče aby všecky silnice svobodny byly, aby chudý i bohatý jimi mohl jieti i jíti bez škody své potřeby jednati. Také aby žádný pro nižádnú nepřiezeň na nich nepřekážel. Pakli by kto na nich komu překážel, aby jemu to bylo za zlodějstvo položeno i k němu popraveno. Item také lúpil-li by kto a bral komu lúpežem na cestě nebo jinde kdežkolvěk zde v zemi, a pokřik po něm byl neboli nebyl, kamž by sě ten kolivěk obrátil, na které hrady, tvrze, nebo města a s tiem lúpežem anebo s tiem, což by vzal, kdež by kolvěk s tiem nalezen byl, buď jeden nebo jich viece, tu mají požádati ti, jichž jest to, aby bylo ven vydáno to, což jest vzato, a těm aby bylo vráceno, číž jest. A ti, ktož jsú to učinili, mají zjímáni býti, a má nad nimi popraveno býti tu, kdež budú nalezeni, jakž na zlé slušie; než chtěli-li by úředníci králevi neboli starostini je mučiti, aby sě viece zlých doptali, má jim toho přieti ten, ktož by byl toho hradu, města nebo tvrze pán. Pakli by ten jistý, jehož by hrad, město, tvrze byla, nechtěl jeho, ani toho, což pobráno, vydati, ani nad tiem zlým popraviti, ani jich dáti mučiti, ten má inhed psán a vyvolán býti, a má nad ním jako nad zlým člověkem popraveno býti. Item také bude-li ztracen který hrad, město neb tvrze kterakžkolvěk, buďto králevy milosti, starostin, biskupóv, nebo panský, anebo kteréhožkolvěk zemenína zde v Moravě, tehdá inhed Králeva Milosť, starosta, biskup, nechtěli-li by tu sami býti, ale mají poslati své úředníky a svú moc. A páni všichni, ježto jich pečeti jsú při tomto listu, mají k tomu hradu přiléci, k městu nebo k tvrzi, anebo svú moc poslati a jeho dobývati králevým nákladem a ztravú lidskú a koňskú obyčejnú, bude-li jich Králova Milosť k tomu potřebovati; a odtad nikam nemají odjiežděti, jeliž by dobyli dřéve, neb dokudž by sě králově milosti neb jeho starostě a pánóm za podobné zdálo. A když toho dobudú, tehdá má postúpeno býti tomu, číž jest. Také lúpil-li by kto s svého hradu, města nebo tvrze, anebo lúpežníkóv také přechovával, tehdy Králeva Milosť, starosta, biskup, nechtěli-li by tu sami býti, ale mají poslati své úředníky a svú moc. A páni, jenž jsú psáni v tomto listu, jakož jest dřéve řečeno, mají přiléci inhed bez dlenie k tomu hradu, městu, neb tvrzi, neb svú moc poslati; a tu pánóm, lidem jejich i koněm má Králova Milosť ztravu i potřebu obyčejnú dáti, bude-li jich králova milosť k tomu potřebovati, a odtud nikam neodjeti, jeliž by dřéve dobyli toho, anebo dokudž by sě králově milosti, starostě a pánóm za podobné zdálo. A když ten hrad, město, nebo tvrz dobyta bude, má na králevu milosť spadnúti, a ten z toho hradu, města nebo tvrze muož učiniti, což ráčí jako pán země Moravské. Pakli by ten hrad, město anebo tvrz manstvie královo bylo, nebo biskupóv, nebo jiného pána z těch, ješto jsú jich pečeti při tomto listu, tehdá Králova Milosť má pánóm i jejich lidem i koněm potřebu a ztravu obyčejnú dáti, bude-li jich Králeva Milosť k tomu potřebovati, a tej potřeby, ješto k dobývání slušie, dobýti. A když podle toho běhu, jakož svrchu psáno jest, hradu, města nebo té tvrze dobude, tehdá Králova Milosť má tomu postúpiti, jehož manstvie bylo. Item byl-li by který pán, rytieř nebo panoše, ješto by zde v zemi usědl, ješto by s královú milostí, biskupem anebo s starostú a se pány v tomto zápisě nechtěl státi ani toho ustavenie držeti, a přes to chtěl protiv těmto zápisóm v zemi co škoditi a které zmatky činiti, ten nemá žádného práva panského mieti, ani sě mají páni jeho jímati, ale má beze cti býti, a kdež by jeho dosiehli, tu mají k němu popraviti jako ke zlému; a to, což má, v to sě má králova milosť neb jeho starosta uvázati. Také všickni svrchu psaní máme a slibujem dobrú věrú ten svrchupsaný lantfryd do pěti let od dánie tohoto listu držeti, a k tomu věrně, aby držán byl, pomáhati ve všech kusech, jakož sě svrchu píše. A jestliže by z nás svrchu psaných kterého pečeť nedošla buďto jednoho neboli viece k tomuto listu, tiem tento lantfryd v žádné věci nemá zrušen býti, než jmá v své plné moci ostati, jako by všech pečeti přivěšeny byly. Také byl-li by který pán, jehož méno v tomto listu posazeno nenie, ješto by svú pečeť potom k tomuto lantfrydu chtěl přivěsiti, to má tak mocno býti, jako by nynie přivěšena byla a jako by právě jeho méno napsáno bylo. A těch všech svrchu psaných věcích na potvrzenie pečeti naše s vědomím naším přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán v Brně léta po božiem narození tisícieho čtyřstého a potom v jednomecietmém létě, ten pondělí před svatú Alžbětú, léta královstvie našich Sigmunda svrchu psaného Uherského et cetera v XXI., Římského v XII. a Českého v druhém létě.
Překlad
Wir Sigmund von Gotsgnaden et cetera vnd wir Johann von denselben gnaden Bischoff czu Olomucz, Przemko auch von Gotsgnaden Herczog czu Troppaw, und wir Wilhelm von Bernsteyn howptmann der Marggrafschaft czu Merhern, Johan von Lomenicz, Peter von Crawarn, Andres von Streznicz vnd ander herrn hiernochgenant et cetera. Bekennen mit dysem briffe daz wir durch zelykeit vnser zelin durch gemenes besten durch vredes willen dises landes, durch ordenunge willen des landes czu Merhern, die in vil stucken vaste undergedruckt sein und och durch armer lewte willin diz landes die vaste betrubet worden sein bis uff dize czeit uns alle geeynet haben, unde einen lantfrede gemacht und machen in crafft diz brives alz hinden noch geschriben stet. Czum irsten sein wir doruff bliben daz ausgeruffen werden zal in des Konegs steten in des Bischofs und der lantherren czu Merhern Stete, das alle herren, Ritter vnd Knechte, Burger vnd gemeine leute vnd geistliche die die fyer stucke vnd ander yrresal. artikel. gefurt vnd gehalden haben vnd noch halden wider die heilige cristenheit vnd die noch czu busse dorumb komen sein, Daz die alle dez alczuhand nymmer halden, davon offezuhorn vnd sante Thomas tag des heiligen Aposteln der schirste kompt czu bussen vnd czu eben dinger komen kegen Olomucz kegen Brunnen kegen Snayme ader kegen Troppaw, wo es iglichim am nechsten gelegin ist, vnd do busse entphan von den pristern die do czu gesaczt werden noch ordenung der Romeschen Kirchin, ausgenomen die sich uffentlich durch der stucke willen wider die heilige Kirche vnd des Kunigs genade setczen die selben keynen tag noch vorlengunge haben, es were denne daz sy sich sunderlich mit des Kunigs gnade eyneten, were ader daz ymand aus der vorgenanten ordenungen nicht wölde czu der vorgenanten bichte vnd czu busse komen in der obgenanten czeit So sullen vnd globen wir vorschriben alle die selben anczugreiffen an leybe vnd an gute vnd an yn czurechen daz vorbas sulche vnordenunge vnd vngehorsamkeyt von yn nymmermer von yn begangen werden. Item geschee ymmermer daz ymand yn dem lande czu Merhern sich vfwurffe wider die aussaczunge der heiligen Cristenheit vnd Romischer Kirchen vnd hilde schriffte, die von der heiligen cristenheit vnd der Romischen Kirchen vordammet ist vnd vorwurffen vnd nemlich die fier stucke die do vorgestanden sein, wider die selben sullen vnd globen wir vns alle enander czu helfen vnd die czu werin vnd endlich vnderdrucken vnd an deme ader den die sie halden wurden czu rechen an yren leyben vnd guttern als wffte daz not sein wyrdet daz vorbas sulche vnordenunge vnder vns nymmer vfersteen. Item zo sullen alle vnd igliche yn der Marggrafschaft czu Merhern gesessen sie sein geistlich ader werdlich bey yrem rechte ordenunge fride rechtuertikeiten vnd freiheiten bliben daz die geistlichen den wertlichin yn ire recht nicht greiffen vnd des glichen wider daz die wertlichen den geistlichen yn ire recht nicht greiffen, Sunder daz igliche teyl bey seinen rechten freyheiten vnd wirdekeiten bleiben alz daz von alders vsgesaczt vnd geordent ist, vnd daz och ein iglicher sein recht suche doselbist, ader czu welchem rechte her gehört, were ader daz ymant icht gebreche aus dem lande, der sal daz brengen an des Kunigs gnade an den Bischof an den Houptmann vnd an die Herren von Merhern daz ym ein geliches wyderfare, möchte ader ym keyn geleichs wyderfaren noch demselben vnsern enmanungen so sal ym der Konig der Bischof der Hoptman vnd die Merhrischen herrin ratten vnd helffen daz ym ein gleychs widerfare vnde was er aus dem lande vorbas tete do mitte hat her den lantfrede nicht gebrochen, were ader daz ymand dorobyr hinderunge tete vnd dem rechten nicht genuk haben wolde, daz selbe hat ym vor ein vnrechte czugeczogen werden vnd der kunig der hoptman mit allen herren sullen czu demselbin richten als czu einem vnrechten manne vnd einem lande vorterber. Item es sal ausgeruffen werden in allen Steten in Merhern sie sein des Kunigs des Bischofs ader der Herren von Merhern woe man ymandes ankompt der daz land rawbet ader heret ader kenerley gewalt vf der Strassen ymand tete geistlich ader wertlich daz man czu dem selbegen richtet alz czu einem vorterber des landes. Item wurde in dem lande icht geraubet ader genomen das desselben guttes nymant kauffe wider in den Steten noch in den Dorffern, wurde ader ymandes des selben gutes ichts kouffen daz sal her umbzust wider gebin vnd sehen, her sal ouch dorumb czu ym richten. Item wer dy werin dy do legen in Steten ader in Dorffern vnd nicht herrin hetten vnd suchten williglich der leute vngelucke, daz man die vfhalde vnd fohe alz die bozen leute. Item wer die weren die dieselben vfhilden dye daz land beschedigten vnd die von dem Kunige von dem hoptman ader von den herren des ermanet wurden das her dy selben Rowber vorbas nicht vfhalde, vnd tete her daz selbe nicht Ist her denn eyn herre ader eyn edel man daz denn der herre ader der edel man von seinem state ader wirdekeit gefallen sey, vnd sein recht daz einem herrin ader edel manne czugehoret vorlorn haben vnd dor czu daz man czu ym richtet alz czu bozen leuten. Item so sullen alle strosen frei sein daz arme vnd reiche doruffe faren reiten vnd geen mogen vnd ire notdorfft suchen an allen schaden vnd daz och nijmandes durch keinerley vngunst willen uf der Strassen ymands hindern wer ader dorober tete dem sal man daz vor eyn deubrey rechen vnd czu ym richten. Item wurde ymand rawben ader nemen ichts rowblich vff der strassen ader anderswoe daz were yn dem lande vnd eyn geschrey noch ym wurde ader nicht wurde wo sich der selbe hin keret vf welche Slosser, festen ader Stat mit dem selben rawbe ader mit dem daz her genomen hat, woe her mit demselben gefonden wirdet ys sei eyner ader mehr so sullen die den daz ire genomen ist daz selbe fordern daz dasselbe heraws gegeben werde vnd die selbin die daz getan habin sullen gefangen vnd obir sie gerichtet werden als boze leute angehoret an der Stat do man sie findet, wolden aber des Kunigs ader des hoptmans Amechtlewte dy selben vorsuchen ader martern der worten daz sie der bozen leute mehr erfuren, daz sal Im der gunnen des daz haws, feste ader Stat ist, were ader daz der selbe des daz haws, feste ader Stat is daz man die selbin ader der daz gut ist daz genomen wurden ist nicht heraws gebin wolde noch obir sie richten noch sie martern lassen, der sal aus geschregin vnd ausgeruffet werden vnd man sal uber yn richten alz obir einen bozen man. Item wurd yndert eyn haws Stat ader feste in keine eyniger wege vorlorn sey, sie sein des Kunigs des Bischofs ader der herren ader ander landleute czu Merhern. So sullen czu handt der Kunig der Bischoff der hoptman wolden sie selbes nicht do sein so sullin sie dar schicken ire Amechtleute ader ire macht vnd alle ire herren der Ingesigel an disem briue hangen sullen belegen daz haws Stat ader feste, ader ire macht darczu schicken vnd daz ys gewunnen wirdt vf des Kunigs koste, die do gewonlich ist vf pherde vnd och vf lewte wirdt ir der Kunig dar czu bedurffen vnd sullen ouch nicht von dannen rucken ys sey denn gewonnen ader als lange daz dem Kunige dem houptmanne vnd dem herren czemlich vnd gut dunket vnd wenne man daz gewynnet. So sal man ys dem selbin des es gewest ist abetreten. Item rowbet ymand von seynem egin hawse Stat ader feste ader Rowber doruffe hilde. So sullen der Kunig der Bischof der houptman wolden sie selbes nicht do sein ire macht dar schicken vnd die herren die geschreben sein in dysem brive alz vorberuret ist, Sullen daz haws Stat ader festen ane vorczyhen belegin, ader ire macht do hin schicken vnd den selben herren vnd iren lewten vnd pferdeu sal der kunig gewonlich kost gebin, wirt her yr dorczu bedurffen werden, vnd von dannen sullen sie nicht czyhen es sey denn daz selbe haws Stat ader feste gewunnen ader als lange dem Konig dem houptmann vnd den herren czemlich bedunken wirdet, vnd wenne daz selbe haws Stat ader feste gewonnen wird dy sullen gefallen an vnsers herren des Kunigs gnade, derselbe mag ouch mit demselben haws Stat ader feste thun was sein gnade geruchet als ein herre des landes, were ader daz selbe haws Stat vnd feste Manschaft ader lehen were des Kunigs des Bischofs ader eines andern herren des Sigel an dysem briue henget. So sal der Kunig den herren vnd iren lewten vnd pferden gewonlich koste gebin, wirt her yr bedurffen werden, vnd och den geczewg der czu gewynnunge der Slosser gehoret sal der Kunig ouch dar czu gebin, vnd wen alzo das haws Stat ader feste gewynnet So sal der Kunig dasselbe wider faren lassen des Manschaft ys ist. Item were yndert eyn herre Ritter ader Knecht in dysem Lande alhy gesessen, der mit des Kunigs gnade, mit dem Bischoffe mit dem houptmanne ader mit den herren in diser vorschr. nicht sein wert, vnd der awssaczunge vnd ordenunge nicht halden wölde und wolde ouch obir dise vorschribunge in dem lande schaden ader czweytracht thun vnd offbrengen der sal seines herlichen rechten vorfallen sein vnd die herren sullen yn auch nymmer vortreten noch vorantworten sunder her sal ane ere sein vnd woe man yn dirgreiffet so sal man czu ym richten alz czu eyme bozen manne vnd vnser herre der Kunig ader sein houptmann sullen sich och alles seines guttes vnderwinden. Item wir alle obgenanten sullen vnd globen bey gutten trauen den vorgeschr. landfrede fumff Jar nochenander folgende von datum diz brifs czuhalden vnd daz der feste gehalden werde getrulich czu helfen in allen stucken als vorgeschreben stet, vnd were daz vnser obgenant eynes vnser Ingesigel an disem brif nicht gehangen wurde mit dem selben sal der landfrede nicht vorruckt werden in eynigem Wege, sunder her sal bey ganczen crefften bleyben als vnser aller Ingesigel doran gehangen were. Ouch were yndert eyn herre des name yn disem briffe nicht geschriben were vnd der sein Ingesigel dornoch an disem briue czu dem vnsern hengen wolde daz als crefftig sein alz daz iczunt an disem briff gehangen vnd alz seyn name yn disem briff geschriben were, vnd des czu orkunde vnd ganczer bestetigunge habe wir vnser Ingesigel mit rechten wissen gehangen. Datum Brunne anno et cetera XXI° feria secunda post Martini.
Juramentum
Ich swere of gotis martir daz ich der fier artikel die ich mit andern meinen helffern iglichen gehalden habe nemlich von gotes leichnam vnd blute vnder beyden gestalten entpfounge, iglichs pristers predegunge uffen sunde straffunge, der priesterschaft gutes entnemunge, vnd kirchen brechunge, der pfaffen vnd geistlich lewte vortilgunge noch keynerley ander iresal von der heiligen cristenheit vnd der Romischen kirchen vordampmet vnd nemlich die gehalden gepredigt vnd geschreben haben Johann Wiclef Johann Hws noch ire nochfolger nymmer halden seynnen noch nochfolgen wil mit worten noch mit werken mit rate noch mit tat.
Ich were daz ich halden wil cristilichen globen in allen stucken als daz haldet vnd halden wirdet die heilige cristenheit vnd die Romische kirche vnd gehorsam sein wil dem babiste meinem bischofe vnd den pristern van in gegebin vnd gesaczt in deme daz den gelawben antrifft vnd in andrin dingen die czu iren gebieten gehoren.
Item ich swere alle ketzer vnd irresame lewte in dem cristenglouben vnd nemlich die den halden werden die obgenannten irresal, sie sein geistlich ader wertlich vff meinen guttern ader anderswoe woe ich sie ankome ader erfare mit allen iren helffern ader gunnern noch meiner macht czu tilgen vnd czu vorterbin vnd dorczu mit leibe vnd mit gutte zu helffen vnd sie czu nicht vffhalden noch schutzen noch in keinen sachen hulfflich czu sein. Als bitte ich mir got zu helffen vnd sein heilige martir vnd sein heiliges ewangelium.