Purkmistr, rada a obec města Loun (purkmistr, rada i obec města lúnského) prodávají Benešovi, mlynáři z Obory (Benessowi, s mlynáři z Obory), jeho manželce Markétě (Margaretie manželce jeho) a jejich potomkům mlýn o jednom kole s dvorem a pozemky k němu příslušícími v Březně (mlýn a městiště mlýnové v Brzeznie na Ohrzi toliko s jedním kolem v ty časy a s dvorem mlýnovým od nás potem bojovným dobýti a potom od nepřátel svrchu psaných prav spálený, pro vzdělánie jeho zasě k užitku s luhem druhé strany řeky Ohrze s břehy a lúku k tomu luhu příležící a přiměřenú v mezech jich jasně světlými znameními okázaných a obměřených), stojícím na levém břehu řeky Ohře, za 40 grošů pražských (za čtyřidceti kop grošuov peněz dobrých střiebrných měny české). Lounská rada si vymiňuje povinnost mlynáře a jeho dědiců odvádět z mlýna a jeho pozemků úroční a věčný plat 100 měřic žita (platu, úročnieho a věčného sto strychuov rzi měry našie městské) městské lounské míry a jednu kopu grošů (kopu grošuov peněz měny svrchu psané) ve dvou termínech; první polovinu vždy při svatém Havlu (polovici na svatého Havla nynie najprv příštieho) 16. října a druhou polovinu při svatém Jiří (na svatého Jirzie tolikéž) 23. dubna. Mlynáři se dává možnost opravovat nebo postavit mlýn, ovšem bez škody lounské obce a březenských sousedů. Dále udělují možnost mlynáři postavit jiný mlýn na druhé straně řeky Ohře, jak tomu bylo dříve, přičemž z něho nebude muset odvádět lounské obci úrok. Bude ovšem muset platit úrok z koupeného mlýna a nebude mu v tom případě zvyšován. Lounská ráda ujišťuje Beneše o tom, že pokud bude zvolen právoplatný panovník či správce Českého království (pána a zprávci tohoto širého královstvie Czeskeho), a ten by chtěl odejmout mlýn z jejich rukou, postaví se za zachování této smlouvy.
- A: N/A
- B: SOA Litoměřice; SOkA Louny; sign. I C 6; fol. 83v–84
- Vaniš 1979a, s. 43 (s vročením 24. ledna 1427)
- Klempera 2003-VIII, s. 108 (s vročením 24. ledna 1427)
- Roedl – Mach 2021, s. 199 (s vročením 24. ledna 1427)
Dušek 1898, s. 21–22, datuje zápis k 24. lednu 1427, v textu se uvádí čtvrtek před svatým Obrácením svatého Pavla roku 1427 (ve čtvrtek před svatým Pawlem na vierú obrácenie léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého dvadcátého sedmého), ten připadá na 23. ledna. Datace uvedená u Duška by odpovídala přestupnému roku, což ovšem není případ roku 1427.
Přepis regestovaného dokumentu
Ve jméno Božie Pána našeho všemohúcieho amen. My purkmistr, rada i obec města lúnského vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej čísti anebo čtúce slyšeti budú: že žádajíce škody, nedostatky, dluhy, v niež sme v těchto nynějších válkách – o čtenie a pravdy Pána našeho Jezukrista i jeho zákon vedle všech věrných k témuž příchylných bojujíce – upadli, v některakém kusu, ač neúplně navrátiti. Z rozmyslu dobrého a z svorné jednoty a vuole našie mlýn a městiště mlýnové v Brzeznie na Ohrzi toliko s jedním kolem v ty časy a s dvorem mlýnovým od nás potem bojovným dobýti a potom od nepřátel svrchu psaných prav spálený, pro vzdělánie jeho zasě k užitku s luhem druhé strany řeky Ohrze s břehy a lúku k tomu luhu příležící a přiměřenú v mezech jich jasně světlými znameními okázaných a obměřených. Rozšafnému Benessowi, s mlynáři z Obory, Margaretie manželce jeho, jich dědicóm a budúcím za čtyřidceti kop grošuov peněz dobrých střiebrných měny české dali sme a prodali i stúpili přijavše od nich ty jisté penieze nám úplně zaplacené pod výmluvami dolepsanými, takovie: že on Beness, dědici a budúcí nám s toho jistého mlýna, z jeho městiště a dna, platu, úročnieho a věčného sto strychuov rzi měry našie městské a kopu grošuov peněz měny svrchu psané na každý rok rozdielně polovici na svatého Havla nynie najprv příštieho, totiž padesát strychuov rzi a půl kopy grošuov, a potom na svatého Jirzie tolikéž dávati a platiti mají a dlužni jsú, a tak vždy na každý rok vše časy budúcie, kteříž mlýn s jeho přísluškami s svrchu psanými on Beness k svým užitkóm a pro požívánie hojnějšé své a svých budúcích opravovati a vzdělati má a muoz vedle možnosti své, ale však beze škody našie a sbožie našeho i tudiež sbožie súseduov v Brzeznie přebývajících. I také jestliže by kdy jiní mlýn z druhé strany řeky Ohrze, jenž dřieve také byl, sobě a svým budúcím k užitku vzdělal, tehdy nic viece úroka mimo úrok svrchu psaný s toho druhého mlýna nemá jemu ani jeho budúcím přivětčeno býti, ale v tom úroce, jakož sě nahoře píše, on a jeho budúcí mají ostaveni býti bez přivětčenie. Přidáváme také jemu dědicóm a budúcím jeho zvláštnie milosti, aby s súsedy tudiež v Brzeznie v poplatciech, v kterých koli obtiežených a zvláště v výpravách vojenských nic ovšem netrpěl kromě toliko lázně, pastúchy, pastvišť a stráze, kterýchž súsedé požívají s nimi požívati má i jeho budúcí. Též i s súdem jich nemá nic činiti ani kterých haléřuov k němu dávati, jedině leč by kterým súsedem pro někaké dluhy a nebo a jiné sic potřeby on a nebo budúcí jeho byli povoláni, ješto by naši s naší moci od nás na ten súd vysláni přítomni byli. Tehdy jediné z té žaloby při tom súdě má a mají odpovieděti a dále na nás a na našem právě jakožto jiní spolupřebývající v městě našem i v výpravách vojenských radovati sě má a dosti mieti i konečně přestati naposledy. Jestliže bychom kdy z obdarovánie Božieho pána a zprávci tohoto širého královstvie Czeskeho měli, kteréhož by všecky obce z jednosvorné vuole bez dělenie pravdy Pána našeho Jezukrista a jeho zákona sě přidržiece za pána a za zprávci vyzdvihli, a ten mlýn nám z rukú našich vynieti chtěl: tehdy slibujeme naši dobrú vierú vedle své moci o to státi, aby ten mlýn s jeho přísluškami, s úrokem, s svobodú a právem, jakož sě nahoře píše, od nás jeho neodtrhuje ráčil milostivě zachovati a zostaviti k našemu požívínie po vše časy budúcie. Toho všeho na potvrzenie pečeť města našeho větčí k tomuto listu z dobré vuole našie přivěsiti sme kázali. Jenž dán ve čtvrtek před svatým Pawlem na vierú obrácenie sic léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého dvadcátého sedmého.