Purkmistr a konšelé Starého Města pražského (purgmistr a konšelé Velikého města Pražského) dosvědčují (vyznáváme), že rozhodce Děpolt z Vlksic (Děpolt z Vlkšic), bratr kramářky Mandy (bratr panie Mandy kramářky) a strýc bratrů Jana (ujec Janka) a Vaňka (Vaňka bratří vdolepsanych), před staroměstskou radou vyhlásil narovnání mezi 1. Zikmundem z Kotenčic (od Sigmunda z Kotenčic) a jeho manželkou kramářkou Mandou, a 2. uvedenými bratry Jankem a Vaňkem o pozůstalost (o všechna zbožie dědičná) po jejich otci Janu z domu Zmrzlíkova (po otcích již jmenovaných). Podle dohody mají manželé Zikmund a Manda dostat 200 kop grošů (dvě stě kop gr.) na zboží v Roztokách (na Roztokách se všemi puožitky a nábytky), Šmelcéřův dům čp. 597 (duom, ježto slove Šmelcéřóv), nacházející se na Starém Městě pražském za chrámem Matky Boží před Týnem (za Matkú boží v Týně), vinici (s vinicí), nacházející se mezi vinicí Šindela (mezi vinicemi Šindelovú z jedné) a vinicí Bernáška, Petra a Káči, sirotků po Ožance a Bernardu Chotkovi (sirotkóv Bernarta Kotka z strany druhé).
Dále mají bratři Janek a Vaněk dostat Jakubův dům čp. 791 (ježto slove Jakubuov) u kostela svatého Haštala (u sv. Haštala), vinici, nacházející se mezi vinicí Jeronýma Šrola (mezi vinicemi Jeronymovú Šrolovú z jedné) a vinicí Anny Kantorové (Kantorové z strany druhé), ves Sázenou se vším příslušenstvím (Sazeny ves se vším panstvím, puožitky a příslušenstvím), 10 kop grošů ročního platu (deset kop gr. platu ročnieho a věčného) ve Vančicích (v Vančicích), dvě velká stříbrná opásání (dvě opásání veliké střiebrné), jedno malé stříbrné opásání (třetie malé), dvě stříbrná okovaná pštrosí vejce (pár pštrosových vajec střiebrem okovaných), velký pozlacený stříbrný koflík s poklicí (koflík veliký střiebrný pozlacený s přikryvadlem), malý stříbrný šálek (šálek malý střiebrný), 9 stříbrných lžic (devět lžic střiebrných celých) a 3 zlaté prsteny (tři prsteny zlaté). Dále se ustanovuje, aby bratrům Jankovi a Vaňkovi připadly rovným dílem veškeré pohledávky, totiž 33 kop grošů (tři a třidcet kop. gr.) na Újezdci (na Újezdci), 45 kop grošů (pět a čtyřidceti kop gr.) u Mikuláše Rychlovského (u Mikuláše Rychlovského), 23 ½ kop grošů (dvadceti a pólčtvrtý kopy gr.) u Janka Řitky z Bězdědic (u Janka Řitky), 10 kop grošů (deset kop gr.) u Matěje Smolaře (u Matěje Smolaře), 11 kop grošů (jedenádct kop gr.) u Jilky z Příbrami (u Jilky z Příbramě), 11 kop grošů (jedenádct kop gr.) u Jana Sudliceho z Běstviny (u Sudlice), a víno, pivo a žito (víno, pivo a žito).
Dále se mají uvedení manželé a bratři rozdělit rovným dílem o roční plat, totiž 7 ½ kopy grošů (pól osmy kopy gr.) na Lochovicích (na Lochovicích) a 6 kop grošů (šest kop gr.) na Ivanovi z Bubna (na Ivanovi z Bubna). Konečně se ustanovuje oběma stranám povinnost vyplatit Ester (Hesteři), dceři kramářky Mandy, 40 kop grošů (čtyřidceti kop gr.) z pozůstalosti, přičemž bratři se mají podílet dvěma třetinami (dva diely) a manželé jednou třetinou (třetie diel). Dotčené strany se recipročně zavazují dodržovat uvedené vyrovnání.
Teige (AČ XXVIII, s. 196‒197 , Roztoky 4) datuje dokument do 31. března 1432. To neodpovídá textu záznamu, kde se hovoří o pondělí po květné neděli roku 1432 za úřadu purkmistra Šimona z domu U bílého lva (a. domini MCCCCXXXII° fer. II. dominice Domine ne longe, Simone ab albo leone, pro tunc magistro civium existente). Na základě toho lze zápis datovat do 14. dubna 1432.
Přepis regestovaného dokumentu
My purgmistr a konšelé Velikého města Pražského vyznáváme tiemto zápisem všěm vuobec, ktož jej uzřie nebo čtúc slyšeti budú, že slovutný Děpolt z Vlkšic, bratr panie Mandy kramářky a ujec Janka a Vaňka bratří vdolepsanych, rozdielce a přátelský smlúvce mocný od stran podepsaných s povolením naším obapolně pod tu při ztracenie vydaný a vyvolený, točižto od Sigmunda z Kotenčic a od Mandy, svrchupsané manželky jeho, z jedné, od Janka a Vaňka bratří, o synóv svrchupsané Mandy, z strany druhé, mezi týmaž stranoma osobně před námi stojícíma o všechna zbožie dědičná, kteráž sú koli po otcích již jmenovaných Janka a Vaňka bratří kdekolivěk zuostala, buďto v městě neb kromě města nic po sobě nepostavuje takovéto jesti učinil rozdělenie a konečné vypověděnie: Najprve vypověděl jest, aby již jmenovaní Sigmund a Manda manželé měli za svuoj diel dědičný dvě stě kop gr. na Roztokách se všemi puožitky a nábytky, kteřížtokolivěk tudiež na Roztokách jsú; a k tomu duom, ježto slove Šmelcéřóv, jenž leží v Starém městě za Matkú boží v Týně, s vinicí, kterážto leží mezi vinicemi Šindelovú z jedné a sirotkóv Bernarta Kotka z strany druhé; a s tiem se vším aby učinili a zjednali jakožto s svým vlastním a dědičným zbožím což sě jim najpodobnějie bude zdáti a viděti beze všie překážky již jmenovaných Janka a Vaňka bratří i všech jiných lidí. Dále jest vypověděl, že Janek a Vaněk bratřie za své diely dědičné tyto věci mají mieti: Najprve duom u sv. Haštala, ježto slove Jakubuov, a k tomu vinici, kteráž leží mezi vinicemi Jeronymovú Šrolovú z jedné a Kantorové z strany druhé; item Sazeny ves se vším panstvím, puožitky a příslušenstvím; item deset kop gr. platu ročnieho a věčného v Vančicích; item dvě opásání veliké střiebrné a třetie malé; item pár pštrosových vajec střiebrem okovaných; item koflík veliký střiebrný pozlacený s přikryvadlem a šálek malý střiebrný; item devět lžic střiebrných celých a tři prsteny zlaté. Item dluhy všechny vdolepsané, jakožto: na Újezdci tři a třidcet kop. gr., u Mikuláše Rychlovského pět a čtyřidceti kop gr., u Janka Řitky dvadceti a pólčtvrtý kopy gr., u Matěje Smolaře deset kop gr., u Jilky z Příbramě jedenádct kop gr. a u Sudlice jedenádct kop gr. Item víno, pivo a žito. To všechno svrchupsaní Janek a Vaněk bratřie za své diely dědičné rovně a jednostajně mají mieti a tiem vším vládnúti, toho požívati, prodati, utratiti, zastaviti, směniti neb s tiem zbožím a statkem zjednati a učiniti, jakožto s svým vlastním a dědičným, což sě jich vuoli najpodobějie bude zdáti bez odpornosti všelikteraké již jmenovaných Zikmunda a Mandy, manželóv, i jaždých jiných lidí. Také toto jest svrchupsaným umluvcí vypověděno, aby obě straně nahořepsané dobývale jednostajně a ze spolka na rovné náklady platóv těchto, točižto: na Lochovicích pól osmy kopy gr. a na Ivanovi z Bubna šest kop gr., všechno platu ročnieho a věčného; a těch když dobudú, aby rovně mezi sě na dva diely rozdělili. Naposledy jest vyrčeno, aby Hesteři, dceři svrchupsané Mandy, obě straně svrchupsané vydaly čtyřidceti kop gr. z statku svrchupsaného, točižto Janek a Vaněk dva diely, a Sigmund s manželkú svú třetie diel. Kterýžto rozdiel a výpověd obě straně častopsané přijemše, slíbily sú jej mezi sebú zdržeti bez navracovánie jedné strany na druhú a v celosti bez zmatku zachovati nynie i po všechny časy budúcie bez přerušenie všelikterakého. Actum a. domini MCCCCXXXII° fer. II. dominice Domine ne longe Simone ab albo leone, pro tunc magistro civium existente.