Římský král Zikmund (Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig, zu allen cziten merer des richs und ze Hungeren zu Behem et cetera kunig) informuje řezenského biskupa Konráda VII. ze Soestu (Conrad bischof zu Regenspurg) o vývoji v Českém království (kunigreich zu Behem), kde po mnoho let dochází k nepravostem, nelidskostem a utrpení ze strany zlých kacířů (keczeren), kteří rozvracejí veškeré zákony a pořádek svaté církve a křesťanské víry. Vraždami, vypalováním, bořením kostelů, vyhlazováním duchovních a celé šlechty a mnoha křesťanů se dopustili a dopouštějí špatností. Proto král s dalšími knížaty, pány a městy proti tomu mnohokrát zasáhli a uspořádali tažení, aby bylo takovéto utrpení vykořeněno a zničeno, avšak tyto lidské úmysly nedosáhly z vůle Boha naplnění, naopak se toto kacířství šíří dál a hrozí, že poroste za hranice země.
Král sděluje, že denně a bez ustání vynakládá proti těmto kacířům všechno své úsilí a má značné výdaje lidí i peněz, přičemž využívá proti nim každý prostředek, tak v Bratislavě (allhye) uspořádali schůzku s hejtmany kacířů (keczer houptlüten vnd eldisten) za přítomnosti mnoha prelátů, knížat a pánů Svaté říše i Království uherského a českého (des richs und unser kunigrich zu Hungeren und zu Behem), učitelů svatého Písma z univerzity v Paříži a ve Vídni (lerer der heiligen schrifft der universitet von Paris und von Wyenn) a mnoha dalších učenců, význačných osob a měst, a nabídli husitům všechno, co jen s Bohem a se ctí mohli nabídnout. Král to učinil proto, aby s nimi zkusil všechno a nic neopomenul, aby tak ukončil prolévání lidské krve a dokázal je přivést zpět do lůna církve. To ale nepomohlo, protože husité nyní páchají a dopouštějí se větších zvráceností a trápení, než činili kdy předtím, takovým způsobem, jako by chtěli křesťanské jméno naprosto vyhladit.
Proto se král rozhněval a na radu výše jmenovaných prelátů, knížat, pánů, učenců atd. se rozhodl, že to nebude trpět, nýbrž proti těmto kacířům použije veškerou sílu a moc, aby vytáhl do Čech (in Behem) a postavil se jim na svatého Jana Křtitele (uff sand Johanstag baptiste) 24. června v poli. Král také nabádal, žádal a prosil další knížata, pány a města prostřednictvím svých poslů a také písemně, aby mu přispěchali na pomoc a aby mu vší silou pomohli. Král proto doufá, že se proti tomu nebudou vzpouzet, neboť každý křesťan má chránit jméno Ježíše Krista (Jesu Cristi).
Žádá proto řezenského biskupa a co nejsnažněji ho prosí a nabádá, aby splnil závazek, kterým je povinován všemohoucímu Bohu, svaté víře, králi a sobě samému, a aby králi v řečené záležitosti vytáhl na pomoc se vší svou mocí, s jízdou i pěšími, s vozy, malými i velkými děly a další zbrojí, a aby se připojil ke královým vyslancům, rýnským falckrabatům Vilémovi III. (Wilhelmen) a Janovi z Neumarktu (Hansen pfalzgraffen bi Rein und herzogen in Beyren) v Norimberku (Nurenberg) v neděli před Letnicemi (uff den suntag vor pfingsten nechstkunftig) 8. května. Pokud by biskup nemohl přijet, má za sebe vyslat poselstvo s plnou mocí a také preláty svého biskupství, kteří jej poté poučí o všech rozhodnutích, na nichž se usnesli. Konrád má také krále zpravit o tom, v jaké síle, ve kterou dobu a v jakém počtu se k nim připojí, aby se podle toho mohl zařídit.
A: originál
B: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
C: soudobý opis v Husitské kronice Ondřeje z Řezna
- A: StA Nürnberg; Ansb. Kriegssachen 1; Nr. 45
- B: ÖNB Wien; Cod. 3296; fol. 445; aktuální uložení neověřeno
- C: StB Memmingen; Cod. 2,6; fol. 1041–1047; aktuální uložení neověřeno
- Fudge 2002, s. 262–264, č. 139 (angličtina)
- Zachová et kol. 2020, s. 249–251, č. 91 (moderní čeština)
- Tomek 1879-IV, s. 426–427
- Bartoš 1966, s. 50–51
- Šmahel 1993-III, s. 212
- Kavka 1998, s. 159
- Čornej 2000, s. 507–509
- Jánský 2001-II, s. 39
- Šmahel 2002-II, s. 1457
- Soukup 2023, s. 1032
Přepis regestovaného dokumentu
Wir Sigmund von gotes gnaden Romischer kunig zu allen eziten merer des richs und ze Hungeren zu Behem etc. kunig embieten dem hochgeboren Fridrichen margraven zu Brandenburg des heiligen Romischen richs erczkamerer und burgraven zu Nurenberg unserm lieben oheim und kůrfürsten unser gnad und alles gůt. hochgeborner lieber oheim und kurfurst. wiewol in unserm kunigrich zu Behem von vil jaren bißher leider vil unfürs unmenschlikeit und yamers begangen worden ist von den verbosten keczeren, die alle gesecz und ordenung der heiligen kirichen und kristenlichs gloubens zurukgeslagen, mit mord brand kirichenbrechen vertilgung geistlichs stattes des ganczen adels und vil fromer kristen so manig ubel begangen haben und teglich begeen daz das kein menschlich hand volkomenlich volschreiben kan: und dorumb daz das in allen umbgelegen landen, got sey geclagt, landkundig ist, so ist nicht notdurfftig solch unfür (die nicht alein heslich zu begeen sunder ouch zu hôren und zu sehen sein) in diser schrift ußczudruken. und wiewol von uns und anderen kristenlichen fursten herren steten und anderen ettwedike dorczu gegriffen und zug und ordenung gemacht und getan worden sind damit man solchen yamer ußt der mitt der kristenheit ußgerutten und getilgen mochte, so habent doch alle menschliche synne und tatt villicht durich last willen unserer sunde und von verhengnússe wegen des almechtigen gotes keinen entlichen ußtrag gehaben můgen, sunder dieselb keczerey sleicht also teglich ye verrer ye verrer. und wo die nicht in zeiten understanden wiert, so ist zu besorgen, daz die also wachsen mag, ob man hinfur gerner dorczů tůn wolde, daz das nicht so leichtlich zugeen můgen wiert. und wiewol wir teglich und an underloß mit unseren luten und gelt gen denselben keczeren grôß darlegüng und allen unsern fliß tün und uns gen in on meniclichs hilffe uber macht erstreken als dann das wol offenbar ist, yedoch so haben wir yezund allhie mit derselben keczer hoûptlûten und eldisten die sy zu uns gesandt hatten, mit rat vil unserer und des richs und unserer kunigrich zu Hungeren und zu Behem prelaten fürsten herren lerer in der heiligen schrifft der universitet von Paris und von Wyenn und vil anderer gelarter treflicher lute und stete beywesen und rat, einen tag geleisst und in alles das erbotten das wir mit got und eren getün machten. und haben das dorumb getan, daz wir mit in alle ding versuchten und nichts underwegen liessen, damit man solch vergiessen menslichs blutes gestilt und sy in die schoß eynung und gehorsam der heiligen kirichen bringen mochten. das aber nicht hat gehelffen mügen sunder sy begeen und tůn yezund teglich unpilde und yamer grosser dann sy vor ye getan haben, glicher weyß als ob sye kristenlichen namen genczlich ußleschen und tempfen wolten. und dorumb so sein wir erczundet worden und haben mit rat der vorgenanten prelaten fursten herren und lerer etc. fur uns genomen, das wir des nicht lenger leyden, sunder, dem almechtigen got zu eren und zu lob kristenlichem glouben zu sterkůng und zu erlosung aller frômer kristen die von denselben keczeren gedrungen und alle tag verderbt werden, unser macht und alles vermugen dorezû wenden wollen damit wir disen summer in Behem mit unser selbs persone ein stark felde machen und solchen keczeren mit der hilff gotes widersteen mugen. und meynen ouch uff sand Johanstag baptiste schiristkomend unverczogenlich in dem feld zu sein. wir haben ouch alle ander unser und des heiligen richs fursten herren und stete mit unserer botschafft und ouch schrifften ermanet begert und gebeten sich in solchen grossen und notlichen sachen der heiligen kristenheit dorczüstreken und uns nach allem irem vermugen zu helffen. und wir getrawn zu got, daz sy sich des nicht wideren werden, nach dem und ein iglich kristenmensch den gotlichen namen unsers herren Jesu Cristi, von dem er leib leben und wesen hat, billich biß in den tod retten sol, der durich unsern willen den tod an dem heiligen krewcz nicht wolt versmehen. dorumb begern wir von deiner lieb und bitten die mit fleiß und ermanen dich ouch so wir hochste mugen solcher pflichtung der du got dem heiligen glouben uns als einem Romischen kunig und dir selbs schuldig bist, daz du durich der vorgenanten gotlichen und erberen sach willen uns gen den egenanten keczeren mit allem deinem vermugen zu hilff ziehest mit volk zu roß und zů fůssen wagen buchsen klein und groß und ander gereitschafft die du dann mit dir bringen magst, und uff den vorgnanten sand Johanstag also bey uns in dem felde seyst, und dich dorumb zu unserer botschafft dem edelen Heinrichen von Plawen unserm und des richs burgraven zu Missen hoffrichter und lieben getruen uff den suntag vor pfingsten nechstkunftig gen Mai s Nurenberg fugen oder aber dein treflich botschafft mit voller macht dahin senden wollest nit wider hinder sich zu bringen, der dich aller unserer meynung wie wir das beslossen und geordent haben von unsern wegen genezlich underrichten werden; dem du ouch dorynne genezlich als uns selb gelouben, und bey im entlich antwurtt geben wollest: wie stark uff welch zeit und in welcher masse du also zu uns komen magst, daz wir uns dornach wissen zu richten. doran verdinstu von dem almechtigen got grossen lôn von der werlt er und lob, und wir wollen das ouch gen dir alczit gnediclich erkennen. geben zu Prespürg an suntag misericordia domini unserr rich des Hungerischen etc. in dem 43 des Romischen in dem 19 und des Behemischen in dem 9 jaren.
Překlad regestovaného dokumentu (moderní čeština)
My, Zikmund, z Boží milosti římský král, po všechny časy rozmnožitel říše, král uherský, český atd. vzkazujeme ctihodnému Konrádovi, biskupovi v Řezně, našemu knížeti a zbožnému milému, svou milost a vše dobré.
Ctihodný kníže a zbožný milý!, Jelikož v našem Království českém po mnoho let až dodnes bohužel dochází k mnoha nepravostem, nelidskostem a utrpení ze strany zlých kacířů, kteří rozvracejí veškeré zákony a pořádek svaté církve a křesťanské víry a vraždami, vypalováním, bořením kostelů, vyhlazením duchovního stavu a celé šlechty a mnoha zbožných křesťanů se dopustili a denně dopouštějí samých špatností, že to žádná lidská ruka není schopna úplně popsat, a protože to je ve všech okolních zemích bohužel obecně známo, není nutné, aby tyto zločiny, jichž je nejen odporné se dopouštět, nýbrž o nich i slyšet či je vidět, byly v tomto listu popisovány. A i když jsme my a další křesťanská knížata, pánové a města i ostatní proti tomu mnohokrát zasáhli a uspořádali proti nim tažení, aby bylo takového utrpení vykořeněno ze středu křesťanstva a zničeno, nedocházejí tyto lidské úmysly z vůle všemohoucího Boha žádného uskutečnění, naopak toto kacířství se denně plíží dál a dál, a pokud mu nebude v dohledné době učiněna přítrž, pak je potřeba se obávat, že poroste, pakliže se nikdo více nepřičiní, aby to nešlo tak snadno.
A ačkoli denně a bez ustání vynakládáme proti těmto kacířům všechno své úsilí a máme velké výdaje co do lidí i peněz a využíváme proti nim každý prostředek ze všech sil, jak je snad také zřejmé, přesto jsme zde nyní uspořádali schůzku s hejtmany a staršími těchto kacířů, které k nám vyslali, za přítomnosti a na radu mnoha našich prelátů, knížat a pánů ze Svaté říše i našeho Království uherského a českého, učitelů svatého Písma z univerzity v Paříži a ve Vídni a mnoha dalších učenců, význačných osob a měst, a nabídli jsme jim všechno, co jsme jen s Bohem a se ctí mohli nabídnout. A udělali jsme to proto, abychom s nimi zkusili všechno a nic neopomenuli, abychom učinili přítrž tomu prolévání lidské krve a dokázali je přivést zpět do lůna, jednoty a poslušnosti svaté církve. To ale nepomohlo, oni naopak nyní páchají a dopouštějí se denně větších zvráceností a trápení, než činili kdy předtím, takovým způsobem, jako by chtěli křesťanské jméno naprosto zahladit a udusit.
A proto jsme vzplanuli hněvem a na radu výše jmenovaných prelátů, knížat, pánů, učenců atd. jsme si předsevzali, že to nebudeme déle trpět, nýbrž že ke cti a chvále všemohoucího Boha, k posílení křesťanské víry a pro vykoupení všech zbožných křesťanů, které tito kacíři ohrožují a každý den ničí, použijeme veškerou sílu a moc, abychom toto léto osobně vytáhli udatně do Čech a postavili se těm kacířům s Boží pomocí na odpor, a zamýšlíme na nejbližší den sv. Jana Křtitele bez průtahů být v poli. Také jsme nabádali, žádali a prosili další knížata, pány a města naše i Svaté říše římské prostřednictvím svých poslů a také písemně, aby v tak velkých a potřebných věcech přispěchali svatému křesťanstvu na pomoc a aby nám vší svou mocí pomohli. A doufáme v Boha, že se proti tomu nebudou vzpouzet, neboť každý křesťan má právem až do smrti chránit jméno božského otce Ježíše Krista, od kterého obdržel tělo, život i bytí, pokud nechce z vlastní vůle potupit smrt na svatém kříži.
Proto od Tvé Zbožnosti žádáme a co nejsnažněji a jak jen můžeme Tě také prosíme a nabádáme, abys splnil závazek, kterým jsi povinován všemohoucímu Bohu, svaté víře, nám jakožto římskému králi a sobě samému, a abys nám v řečené záležitosti Boha a cti se vší svou mocí vytáhl na pomoc proti výše jmenovaným kacířům s jízdou i s pěšími, s vozy, malými i velkými děly a další výzbrojí, kterou jen budeš moci přivézt s sebou, a abys tedy byl ve výše jmenovaný den sv. Jana u nás v poli a připojil se k našim vyslancům, urozeným Vilémovi a Janovi, falckrabatům rýnským a vévodům bavorským, našim milým strýcům a knížatům, v Norimberku v neděli před nadcházejícími Letnicemi, a pakliže bys nemohl přijet ty sám, abys místo sebe ráčil vyslat své znamenité poselstvo s plnou mocí a také preláty svého biskupství, ať už to bude opat, probošt nebo někdo další (nebo kdo sám nemůže přijet, aby vyslal své poselstvo s plnou mocí), a ti tebe i je poučí o všech našich rozhodnutích, na nichž jsme se usnesli a ustanovili. A ty nás rač zpravit o tom, v jaké síle, ve kterou dobu a v jakém počtu se k nám připojíš, abychom se podle toho mohli zařídit. Za to si zasloužíš velkou odměnu od všemohoucího Boha, ve světě čest a chválu, a také my si tě za to budeme povždy milostivě považovat.
Dáno v Prešpurku v neděli Misecordia Domini, naší vlády uherské atd. ve čtyřicátém třetím roce, římské v devatenáctém a české v devátém roce.
Na příkaz pana krále Kašpar Šlik.
Dle překladu Zachová et kol. 2020, s. 249–251, č. 91.
Překlad regestovaného dokumentu (angličtina)
Sigismund, by the grace of God, king of the Romans, for all times Augustus, king of Hungary, Bohemia, etc. commend to you, venerable Conrad, bishop of Regensburg, our prince and dearly beloved, our grace and all good things.
Venerable prince and dearly beloved. How many years it has been til now that these raving heretics have committed an unfortunate and great nuisance, inhumanity and misery in our Kingdom of Bohemia. They have put aside all law and order of the holy church and the Christian faith and have committed so much evil through killing, arson, destruction of churches, the violence against priests, nobles and many devout Christians. Every day they perpetrate what no human can adequately describe. God knows and their notorious deeds are known throughout the surrounding areas so there is no need in this letter to express the great nuisances committed which is disgusting also to be seen and heard. We and other Christian princes, lords, cities and others struck at it and undertook a campaign in order to root it out and to exterminate such calamities from the midst of Christendom. But no human effort had any effect because of the fate of almighty God and the same heresy becomes stronger day by day so that it will be more difficult to put down. I am afraid that when it gets more mature, if we delay in striking it, it will be very difficult. With our people and money we act against these same heretics daily without any significant financial assistance with all our diligence and strength with the help of everyone who is opposed to them. It is evidently known that we have just concluded a meeting with the captains and the senior heretics who have been sent to us by them in the presence, and with the advice, of many prelates, princes, and lords of us as well as the holy empire and the kingdoms of Hungary and Bohemia, teachers of Holy Scripture of the universities of Paris and Vienna as well as many other learned, excellent people and advisors. We proposed to them all what we could do for God and honour. We have done this in all things, neglecting nothing, in an effort to end the bloodshed and to bring them into the pale of reconciliation and obedience to the church.
However, this has been to no avail. They perpetuate more trouble and calamity on a daily basis more now than before in a manner which seeks to erase and extinguish the Christian name. Therefore we have risen up and resolved with the advice of the aforesaid prelates, princes, lords, teachers and so on, that we can no longer tolerate it but wish to tum against it with all force and with all possible assets for the praise and glory of almighty God, for the strengthening of the Christian faith and for the salvation of all pious Christians who are oppressed and destroyed every day by these same heretics. I announce a personal campaign of force into Bohemia this summer to confront the heretics with the help of God and we intend to be in the field without delay on the forthcoming day of St John Baptist 24 June. We have admonished and ordered, through our representative, and also through letters to other princes, lords and our cities and those of the holy empire to commit themselves to this as a great and necessary matter of holy Christendom and to assist us with all of their assets. We trust in God that they will not avoid this, because every Christian person must defend the name of the divine father of Jesus Christ from whom he has body, life and essence until death and who did not avoid death on the holy cross for us. Therefore we require your devotion and pray that with all diligence and admonish you as best we can, not to delay on such a duty which you owe to almighty God, the holy faith and we, as king of the Romans as to yourself, but to join with us with all of your equity against the aforementioned heretics for the sake of the divine and hereditary matters noted above. Come with cavalry and foot soldiers, wagons, large and small cannon and other equipment which you should bring and you are to join us in the field on the aforementioned day of St John. Therefore we refer you to our delegate, the noble Wilhelm and Hans, counts Palatine of the Rhine and dukes of Bavaria, our dear uncles and princes in Nürnberg on the Sunday before Whitsuntide. If you do not wish to come personally, send your delegates with full powers and the representatives of your church, an abbot or provost, or if they cannot come personally they should send a legate with full powers. He Wilhelm, Sigismund's envoy will instruct you and all of these on our behalf of how we have resolved and arranged this. We also need a final answer about your strength, when and in which number you wish to come so that we can know how to plan. For this you shall obtain a great reward from almighty God, praise and honour from the world. We shall also be gracious to you forever.
Given in Bratislava on Sunday, misericordia domini, in the forty third year of our reign in Hungary, in the nineteenth year of our Roman reign and in the ninth year of our Bohemian reign.
Dle překladu Fudge 2002, s. 262–264, č. 139.